3 C 123/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] a kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši [částka], úhradu za administrativní činnosti ve výši [částka] a za hotovostní platby ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 43 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu další splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni, společnost [právnická osoba] Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem téhož dne. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení [částka], tj. jistina ve výši [částka], dlužný úrok ve výši [částka], poplatek za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso ve výši [částka] Vedle toho požaduje žalobkyně i úhradu kapitalizovaných úroků ve výši [částka] a úroků ze zápůjčky ve výši 20,98 % ročně. Žalovaný však do dnešního dne neuhradil na svůj dluh ničeho, ani po odeslání poslední předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena dle § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a obchodní společností [právnická osoba] jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovaným na st.

120. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

5. Podle § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce zápůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů.

6. Dle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření úvěrové smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

7. Podle § 2991 odstavce 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. K výzvě soudu podle § 118a o.s.ř. s poučením o možném posouzení nároku jako bezdůvodné obohacení, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumal právní předchůdce řádně, kdy vycházel především z informací od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. K tomuto tvrzení předložil Zákaznickou kartu s tím, že jak ze smlouvy, tak ze Zákaznické karty vyplývá, že žalovaný potvrdil, že jím poskytnuté údaje jsou pravdivé. Dle zákaznické karty žalobkyně vyvodila, že žalovaný měl použitelný příjem z hlavního pracovního poměru ve výši [částka], žil v nájmu a neměl žádné vyživovací povinnosti. Toto si poskytovatel dle žalobkyně ověřil z výplatní pásky a pracovní smlouvy žalovaného. Kromě toho si ověřil schopnost splácet nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

9. Soud hodnotil tvrzení žalobkyně dle předložených listinných důkazů a dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši [částka] a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem [částka], úrokem ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši [částka] v týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný nevrátil žalobkyni vše, k čemu se ve smlouvě zavázal. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě, a to výzvou ze dne [datum], o čemž svědčí podací lístek. Ze Zákaznické karty vyplývá, že žalovaný tvrdil čistou mzdu žalovaného ve výši [částka] a výdaje [částka].

10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k právnímu závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je v části nedůvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla shledána soudem neplatnou s ohledem na to, že žalobkyně nezkoumala s řádnou pečlivostí úvěruschopnost žalovaného. Poskytovatel úvěru má povinnost řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit (viz např. nález Ústavního soudu č.j. III. ÚS 4126/18). Žalobkyně odkázala za Zákaznickou kartu, s tím, že poskytovatel zápůjčky si nechal předložit od žalovaného pracovní smlouvu a výplatní pásky. Ze zákaznické karty však vyplývají informace, na základě kterých nelze jednoznačně prohlásit, že žalovaný byl při uzavření smlouvy schopen úvěr splatit. Poskytovatel zápůjčky má povinnost zkoumat řádně nejen příjmy, ale i výdaje a v tomto případě nebyly ani příjmy, ani výdaje žalovaného nijak prokázány. Kdy samotná Zákaznická karta k jejich prokázání nemůže postačovat. Žalobkyně neprokázala žádným relevantním důkazem, např. pracovní smlouvou, nájemní smlouvou apod. schopnost žalovaného úvěr splatit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dle § 9 zák. o spotřeb. úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, byla smlouva posouzena jako neplatná. Soud posoudil poskytnutí částky celkem ve výši [částka] jako bezdůvodné obohacení, které žalovaný skutečně obdržel v hotovosti, ale žalobkyni vrátil pouze [částka], jak vyplývá z žaloby. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni pouze nárok na nevrácenou část poskytnuté částky ve výši [částka] a ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně nárok na úhradu dalších částek ze smlouvy neprokázala.

11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ust. § 1968 o.z., kdy počátek prodlení stanovil dle lhůty poskytnuté žalobkyní k úhradě závazku ve výzvě ze dne [datum], tj. do [datum]. Tedy od [datum] byl žalovaný v prodlení. Výši úroku z prodlení stanovil soud dle žaloby, neboť je vázán návrhem žalobkyně. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) kdy úspěch žalobkyně v řízení byl menší než její neúspěch, což je zřejmé ze součtu nepřiznaných částek oproti přiznanému nároku. Nárok na náklady řízení by tak připadly žalovanému, tomu však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.