3 C 125/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 83 827 Kč s příslušenstvím + 77 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 83 872 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 83 872 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 77 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 77 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – [název soudu] náklady státu spočívající ve znalečném ve výši 19 644 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen uhradit České republice – [název soudu] náklady státu spočívající ve znalečném ve výši 12 883 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 167 124 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že uzavřela s žalovaným v lednu 2020 ústní smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly práce na rodinném domě žalobkyně, a to rekonstrukce koupelny a WC v 1. NP do bezbariérové podoby, nové rozvody elektřiny v 1. NP, otlučení omítek a nové omítky ve vstupní chodbě v 1. NP, výměna vchodových dveří a všech ostatních dveří nacházející se ve vstupní chodbě v 1. NP, vysekání dlažby ve vstupní chodbě v 1. NP a výměna okna v koupelně. Dílo mělo být hotovo do dvou až tří měsíců. Žalobkyně uhradila žalovanému zálohy na práce a materiál v celkové výši 215 000 Kč, a to jak v hotovosti, tak na jeho účet. Práce však nebyly prováděny dle dohody, práce byla nekvalitní a žalovaný žádal další zálohy. Po výzvě předložil žalobkyni seznam oceněných položek ze dne [datum] na částku 137 215 Kč a následně dne [datum] krycí list s rozpočtovými náklady ve výši 63 305 Kč. Následně žalovaný zabudoval již pouze WC a umyvadlo běžného, nikoliv bezbariérového typu a práce zastavil. Z důvodu prodlení a podstatného porušení smlouvy, které spatřovala v tom, že žalovaný odmítl předělat WC na bezbariérové, odstoupila žalobkyně v [datum] od smlouvy a požádala o vrácení částky 70 000 Kč, s čímž žalovaný nejprve souhlasil, ale následně vystavil dne [datum] fakturu, kterou požadoval ještě doplatek za provedené práce nad již uhrazené zálohy ve výši 10 154,85 Kč. Žalobkyně s tímto požadavkem nesouhlasila a znalcem si nechala ocenit provedené práce a náklady spojené s odstraněním nesprávně provedených prací, popř. škod, které způsobil žalovaný. Jednalo se o umístění sanity v koupelně do nesprávné výšky, poškození topení v garáži a nesprávné vyzdění dveří z garáže. Na základě tohoto ocenění vyzvala žalovaného k vrácení částky 167 124 Kč, kdy z toho částka 118 460 Kč je rozdíl mezi zaplacenou zálohou 215 000 Kč a hodnotou provedené práce oceněné znalcem ve výši 96 540 Kč, a dále částka 48 664 Kč představuje částku za opravu reklamovaných částí díla. Žalovaný odmítl vrátit žalobkyni jakoukoliv částku a navíc si vyúčtoval jako cenu díla dne [datum] částku 295 151 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaný ve svém vyjádření potvrdil uzavření ústní smlouvy, kdy uvedl, že před započetím prací provedl pro žalovanou odhad kalkulace, kterou ona odsouhlasila. Neuvedl však, na jaké částce se měli domluvit. S rozsahem prací, které měly být předmětem díla, specifikovaným žalobkyní u jednání dne [datum] žalovaný souhlasil. Uvedl, že v průběhu dubna 2020 vystavil dva krycí listy na částku 59 872 Kč a 63 305 Kč, zaplatil 30 000 Kč elektrikáři a zakoupil okno za 4 333,20 Kč. Žalobkyně však nebyla s jeho prací spokojená, tak ho vyzvala, aby dále nepokračoval. Z vlastní iniciativy pro matku žalobkyně, která v 1. NP bydlela, nainstaloval alespoň WC a umyvadlo. Následně doúčtoval za provedené práce ještě 10 154,85 Kč. K umístění WC uvedl, že toto odpovídá normám, potvrdil poškození topení v garáži a k zazdění dveří z garáže uvedl, že toto by se vyplnilo a nebylo by to vidět. Rozporoval znalecký posudek předložený žalobkyní v rozsahu prací a tvrzených vadách.

3. Žalobkyně sporovala odsouhlasení nějaké předběžné kalkulace. Dle žalobkyně žádný odhad nebyl proveden. K ceně díla doplnila, že se na nějaké konkrétní částce nedohodli. V podstatě to bylo tak, že jakmile budou peníze ze záloh ubývat, tak bude žalovaný předkládat vyúčtování, což nedělal. Žalovaný nechtěl v práci pokračovat a vymlouval se na různé důvody. Vyúčtované částky neodpovídaly provedeným pracím. WC a umyvadlo naistaloval žalovaný oproti úhradě této částky ze strany matky žalobkyně. Žalobkyně nesporovala úhradu okna a zálohy pro elektrikáře.

4. K tomu doplnil žalovaný, že se na ceně díla nedohodli, a uvedl, že to se řeší v průběhu stavby, před uzavřením smlouvy neměli žádný rozpočet, ten se dělal až následně dle vyhotovených prací v průběhu prací.

5. Soud provedl listinné důkazy a výslechy navržených svědků a učinil z nich následující skutková zjištění: Mezi stranami bylo nesporné, že předmětem díla měly být následující práce: a) Rekonstrukce koupelny a WC v 1. NP – jednalo se o úpravu těchto prostor do tzv. bezbariérového stavu, výměna umyvadla a toalety a rozšíření vstupu pro vjezd invalidního vozíku. Úprava spočívala ve zboření příčky mezi WC a koupelnou tak, aby došlo ke spojení do jedné místnosti. Dělal se nový sprchový kout, nové rozvody vody a elektřiny, které ale nebyly dodělány, snižoval se strop, vývod pro odvětrání, který ale byl proveden špatně a teče do něj. Dále mělo být provedeno podlahové topení, které ale provedeno nebylo. O tom, že se má koupelna upravit pro osobu na invalidním vozíku žalovaný věděl od začátku. b) Nové rozvody elektřiny v 1. NP – jednalo se o kompletní výměnu elektroinstalace, jak v zádveří domu, tak v navazující chodbě, která vede až na schodiště, to znamená vybourání stávajících rozvodů a instalace nových, snížení stropu a příprava osvícení nad schodištěm. c) Otlučení omítek a nové omítky ve vstupní chodbě v 1. NP – jednalo se jak o zádveří, tak chodbu v domě, a to tak, aby chodba byla zcela dokončena k užívání. d) Výměna vchodových dveří – jednalo se o vstupní hlavní dveře do domu. e) Výměna všech dveří v 1. NP – jednalo se o dveře do kuchyně a obýváku. Mělo dojít k vybourání stávajících dveří, výrobě nových zárubní (obložky) v rustikálním stylu a výrobě nových dveří dle jiných v domě již umístěných historických dveří. f) Vysekání dlažby ve vstupní chodbě – jednalo se o odstranění stávající dlažby a srovnání do roviny tak, aby bylo možné na to položit následně novou dlažbu. Pokládka nové dlažby nebyla předmětem smlouvy s žalovaným. g) Výměna okna v koupelně. Na jednání [datum] účastníci učinili nesporným, že žalovaný provedl pro žalobkyni následující práce: -) otlučení omítek v zádveří domu, v chodbě navazující na zádveří a na schodišti vedoucí do 2. NP a v koupelně v 1. NP -) vybourání dlažby v zádveří a chodbě, tzv. na beton -) provedení jedné vrstvy nivelačního nátěru podlahy v zádveří a chodbě -) vybourání drážek pro elektroinstalaci od zádveří směrem ke schodišti a od zádveří podél pravé stěny až po dveře do kuchyně -) provedení hrubých omítek v zádveří a levé straně chodby a dále nad schodištěm -) provedení tzv. fajnové omítky v prostoru schodiště do 2. NP -) provedení elektroinstalace do fáze rozvedení elektrických drátů do drážek a vedených po zdi s ukončením vývodů u vypínačů bez osazení vypínači -) odstranění příčky mezi koupelnou a WC v 1. NP a rozšíření vstupu do koupelny ze standardního rozměru dveří do koupelny na stávající rozměr -) rozvody vodoinstalace v koupelně v 1. NP ve stavu, v jakém jsou k dnešnímu dni (k WC, umyvadlu, sprchovému koutu) -) provedení odpadů a vodoinstalace k pračce a sušičce do malé místnosti vedle koupelny v 1. NP -) zakoupení a osazení WC a umyvadla (pouze osazení) v koupelně v 1. NP -) provedení hrubé omítky v koupelně v 1. NP dle stavu, v jakém jsou dnešnímu dni -) zazdění otvoru mezi koupelnou a garáží -) zakoupení a výměna plastového okna v koupelně -) přivedení topné trubky z koupelny do garáže sousedící s koupelnou 6. Rozsah rekonstrukce kromě nesporných tvrzení stran vyplýval také z nákresu původního a nového půdorysu koupelny (plánek č. l. 108, 112-) s tím, že před započetím prací žalovaným byly provedeny rozvody vodo-topo [právnická osoba] [příjmení] (faktura č. l. 109).

7. Mezi stranami bylo nesporné, že koupelna měla být provedena do tzv. bezbariérové úpravy. Toto bylo prokázáno i výslechem matky žalobkyně a Ing. [příjmení]. Žalovaný trval na tom, že jím provedené umístění sanity tomuto uspořádání odpovídá.

8. Zároveň mezi stranami bylo nesporné, že žalobkyně na zálohách uhradila žalovanému celkem 215 000 Kč.

9. K rozsahu provedených prací provedl soud také výslechy svědků, ze kterých zjistil, že [celé jméno svědkyně], matka žalobkyně bydlela po celou dobu prací v 1. NP domu. Potvrdila, že práce prováděl žalovaný, resp. jeho lidi. Nebyla přítomna toho, jak se žalobkyně s žalovaným na pracích domlouvala. Ona chtěla, aby WC bylo umístěno výše jako pro invalidy. Pak se s žalovaným domluvila, aby tam aspoň dal WC mísu, kterou koupil obyčejnou, a umístil umyvadlo, které nekupoval nové, ale použil stávající. Za to mu něco zaplatila, ale už neví kolik. Některé práce nedělal žalovaný ani jeho lidé, ale jiní dělníci, které ona zaplatila. Jeden byl z [obec] a jeden z [obec] Celkem jim zaplatila asi 15 000 Kč. Jedním z těchto pracovníků byl [celé jméno svědka], z jehož výslechu soud zjistil, že tento pracovník pracoval na domě žalobkyně jednak pro žalovaného a jednak tzv. sám na sebe, a to spolu s [jméno] [příjmení]. Tento svědek provedl tzv. sám na sebe natažení lepidla, přiložení perlinky a štukovou omítku na pravé strany chodby, myšleno z pohledu od dveří do rozsahu cca 80 % prací. Zbytek zůstal nedodělaný. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pro žalobkyni zajišťoval technickou pomoc, kdy posuzoval, zda prostavěnost odpovídá poskytnutým zálohám. S ohledem na to, že v rámci vyúčtování žalovaného byly i práce, které ale fakticky nebyly provedeny, tak žalobkyni doporučil obrátit se na znalce. Uvedl, že byl u toho, když žalobkyně s žalovaným řešila, že koupelna měla mít parametry pro nepohyblivou osobu.

10. Ze shodných tvrzení obou účastníků dospěl soud ke zjištění, že se na ceně za provedené práce nijak nedohodli, ani z jejich tvrzení nevyplynulo, že by se chtěli dohodnout tak, že cena nebude stanovena.

11. Žalovaný byl oprávněn provádět instalatérské práce (výpis z živnostenského rejstříku). Vyúčtování prací ze strany žalovaného bylo provedeno ručně psaným přehledem na částku 137 215 Kč z března 2020 (č. l. 7), krycím listem rozpočtu na částky 63 305 Kč a 55 048 Kč (č. l. 8-9, 61-62 pv) a fakturou [číslo] ze dne [datum] na částku 10 154,85 Kč (č. l. 12-13). Dále žalovaný sestavil přehled prací s oceněním na celkovou částku 295 150,63 Kč (krycí list, rekapitulace a soupis prací č. l. 21-24, 64-65pv). Zakoupení okna žalovaným bylo prokázáno fakturou [číslo] úhrada zálohy elektrikáři ve výši 30 000 Kč příjmovým pokladním dokladem (č. l. 63-63). Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] znalce [celé jméno znalce] soud zjistil, že tento znalec žalovaným provedené práce ocenil na částku 96 540 Kč a cenu za odstranění vad provedené práce, a to nesprávnou výšku sanity, poškození rozvodů ústředního topení, nekvalitně provedená stěrka, poškození omítek stanovil na částku celkem 48 664 Kč. Žalovaný namítal nesprávnost znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] (e-mail z [datum] č. l. 69).

12. Z komunikace mezi účastníky vyplynulo, že řešili jak žádosti na řádné vyúčtování poskytnutých záloh, tak vrácení části zálohy 60 000 Kč, resp. 70 000 Kč poté, co žalobkyně sdělila v červenci 2020 žalovanému, že si úpravu WC již zadá u jiné firmy a dále v komunikaci potvrdili, že matka žalobkyně uhradila instalaci umyvadla (č. l. 10-11, [číslo], 84-84pv).

13. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne [datum] k úhradě částky 105 000 Kč (č. l. 14-15), kdy výzva mu byla doručena nejpozději [datum], neboť v ten den na ni žalovaný reagoval odmítavě dopisem (č. l. 16-17). Předžalobní výzva na žalovanou částku byla žalovanému odeslána dne [datum], kdy doručení je prokazováno reakcí právního zástupce žalovaného ze dne [datum] (č. l. 18-20).

14. Soud s ohledem na předvídatelnost rozhodnutí sdělil v průběhu řízení stranám, že posoudil jejich vztah jako bezesmluvní z důvodu absolutní absence jakéhokoliv ujednání o ceně díla. Za takové situace je třeba dle soudu posoudit vztah jako bezdůvodné obohacení, které se prvotně posuzuje jako rozdíl mezi hodnotou objektu před provedením díla a po něm. Pokud by takové posouzení nebylo možné nebo relevantní k ocenění bezdůvodného obohacení, lze vyjít z obvyklé výše stavebních prací (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 5705/2015). V daném případě soud ustanovil znalce. Ze znaleckého posudku znalce [celé jméno znalce] [číslo] jeho doplnění k výzvě soudu zjistil, že znalec dospěl k závěru, že provedenými pracemi nedošlo ke zhodnocení domu, neboť tyto práce spočívaly v rekonstrukci, která ale nebyla doposud dokončena. Hodnotu domu před započetím rekonstrukce odhadl na částku 3 084 000 Kč a po provedení nedokončených stavebních pracích na částku 3 007 000 Kč, tj. s rozdílem 77 000 Kč. Hodnotu provedených stavebních prací stanovil na částku 155 856 Kč. Náklady na odstranění vadného bezbariérové umístění sanity v koupelně znalec určil na částku 24 683 Kč. Předmětem znaleckého zkoumání nebyly práce, které provedla třetí osoba (svědek [celé jméno svědka]). Žádná ze stran neměla proti znaleckému posudku námitky.

15. Z důkazů provedených dle ustanovení § 132 o.s.ř., které hodnotil soud podle své úvahy, každý jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti, učinil následující skutkový závěr: Účastníci řízení se v lednu 2021 dohodli, že žalovaný provede pro žalobkyni rekonstrukci 1. NP v rozsahu, který byl mezi stranami nesporný s tím, že bylo také prokázáno, že koupelna měla být provedena pro používání invalidou, tedy do bezbariérového stavu. Cena ani jakákoliv dohoda o úplatnosti nebyla součástí dohody, což vyplývá ze shodných tvrzení účastníků. Celkem žalobkyně na zálohách zaplatila 215 000 Kč. Co se týká hodnoty provedených prací, tak soud vyšel ze znaleckého ocenění, které posoudilo provedené práce na částku 155 856 Kč a náklady na odstranění vadného bezbariérového provedení v koupelně na částku 24 863 Kč. Soud znalecký posudek hodnotí jako řádně zpracovaný a s odůvodněnou použitou metodou. Soud vzal za relevantní ocenění provedených prací a nikoliv zhodnocení rekonstruované nemovitosti, neboť tato hodnota byla vyčíslena jako záporná s ohledem na nedokončení rekonstrukce. Vzhledem k výše zmíněnému judikátu Nejvyššího soudu ČR soud vycházel z hodnoty provedených prací. Práce byly ukončeny na žádost žalobkyně v červenci 2020.

16. Po zpracování znaleckého posudku žalobkyně rozšířila žalobu o nárok z náhrady škody spočívající ve snížení hodnoty jejího domu v důsledku prací žalovaného o 77 000 Kč spolu s úrokem z prodlení a dále dožalovala úrok z prodlení z částky 83 827 Kč. Zároveň vzala zpět žalobu v jistině ve výši 83 297 Kč. K rozšíření žaloby o částku 77 000 Kč žalobkyně uvedla, že se jedná o nárok z náhrady škody, kdy snížení obvyklé ceny domu představuje výši skutečné škody, kterou způsobil žalovaný svým jednáním. Tato škoda spočívá ve zmenšení jmění žalované, jakož i ve vynaložení nákladů na odstranění tohoto znehodnocení. Zároveň žalovaný způsobil škodu v důsledku svého jednání v rozporu s požadovanou úrovní opatrnosti ve smyslu ustanovení § 2912 odst. 2 o. z., kterou lze u profesionála očekávat. Soud rozšíření žaloby připustil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a částečně řízení v částce 83 297 Kč zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí].

17. K nově požadovanému nároku z náhrady škody soud vyšel z již provedených důkazů, a to především ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] a jeho doplnění, ze kterých zjistil, že obvyklá cen domu před započetím rekonstrukce byla 3 084 000 Kč a po provedení stavebních prací činila částku 3 007 000 Kč. Záporná hodnota byla dána tím, že stavební práce žalovaný nedokončil a znalec tak musel zvažovat i potenciální zájem případného kupce zakoupit nemovitost s jednou nefunkční koupelnou, nedokončenou povrchovou úpravou obkladů, dlažby, omítek a malby a nefunkčního radiátoru v garáži.

18. Soud zamítl důkazy výslechem účastníků, neboť v dané věci byly skutkové okolnosti prokázány jinými důkazy. <i>19. Podle ustanovení § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Podle odst. 2 je cena díla ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.</i> <i>20. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>21. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.</i> <i>22. Podle ustanovení § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).</i> <i>23. Podle ustanovení § 2900 o. z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.</i> <i>24. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.</i> <i>25. Podle ustanovení § 2912 odst. 2 o. z. dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.</i> 26. Soud po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. Ve vztahu k provedeným pracím má soud za to, že ačkoli měli účastníci v úmyslu uzavřít smlouvu o dílo, nemohlo dojít k jejímu platnému sjednání, neboť si nesjednali všechny podstatné náležitosti předepsané pro tento smluvní typ, mezi které patří podle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku předmět díla a cena díla. Dohoda byla sjednána ústně a shodným tvrzením účastníků i svědeckou výpovědí matky žalobkyně bylo prokázáno, že cena předem dohodnuta nebyla, a to žádným z možných způsobů sjednání ceny díla stanovených v ustanovení § 2586 odst. 2 občanského zákoníku. Bylo prokázáno, že se o ceně účastníci ani nebavili, a tedy nebyla naplněna ani možnost daná poslední větou ustanovení § 2586 odst. 2 o. z., tedy vůle uzavřít smlouvu bez určení ceny. Za takové situace považuje soud ujednání účastníků jako jednání bezesmluvní (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 32 Cdo 1745/2018, které je dle soudu použitelné i na ustanovení o smlouvě o dílo po 1. 1. 2014). Soud má za to, že i po 1. 1. 2014 je nezbytné se na ceně, popř. způsobu jejího určení, nebo alespoň na vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny dohodnout. Žádné takové ujednání z prokazování nevyplynulo a dle soudu pak nelze o uzavření smlouvě hovořit. Rozsah díla mezi stranami sporný nebyl. Vzhledem k tomu, že nebyla smlouva o dílo platně uzavřena z důvodu nedostatečně určitého sjednání její základní náležitosti, soudu nezbylo, než posoudit tento spor podle ustanovení § 2991 a násl. o. z., tedy jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Byl to žalovaný, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu tím, že přijal zálohy na práce ve vyšší částce, než skutečně provedl. Při stanovení výše bezdůvodného obohacení soud vyšel z obvyklé hodnoty provedených prací v daném čase a místě při zohlednění judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 5705/2015). Při zjištěném skutkovém stavu neučinil podkladem pro svůj závěr míru zhodnocení domu žalobkyně provedenými pracemi, neboť toto zhodnocení vyšlo jako záporné, přesto, že práce byly provedeny. Záporná hodnota domu před a po rekonstrukci byla způsobena tím, že práce na rekonstrukci nebyly dokončeny. Hodnota domu tak odpovídala situaci, ve kterém se nacházel. Nebyly dokončeny obklady, dlažba, výmalba a především koupelna. Ze strany žalobkyně navíc bylo požádáno o nepokračování v provádění prací. Za takové situace nelze vyjít z toho, že se hodnota domu provedenými pracemi nezvýšila, ale je třeba posoudit tuto konkrétní situaci dle ocenění provedených prací samotných. Za situace, kdy práce na domě byly prováděny na základě požadavku žalobkyně a s jejím vědomím a souhlasem, je neakceptovatelné, aby za takto provedené práce nebyl žalovaný odměněn. Zároveň však soud musel vzít v potaz i to, že práce nebyly provedeny dle požadavku žalobkyně na bezbariérovost sanitárního zařízení v koupelně, kdy znalec náklady na odstranění nesprávně umístěné sanity vyčíslil na částku 24 683 Kč. Tuto skutečnost bylo nutné zohlednit ve výsledné přiznané částce, neboť soud posuzoval hodnotu provedené práce. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila na zálohách 215 000 Kč, částka za provedené práce byla znalcem oceněna na 155 856 Kč a na odstranění vadného provedení koupelny bude třeba vynaložit 24 683 Kč, tak žalovaný byl zavázán vrátit bezdůvodné obohacení ve výši 83 872 Kč (215 000 – 155 856 + 24 683). Soud má za to, že takový postup je plně v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 2991 a násl. o. z.

27. Ve vztahu k požadavku žalobkyně na náhradu škody ve výši 77 000 Kč soud posuzoval, zda byly naplněny základní znaky nároku na náhradu škody, tj. vznik škody samotné, protiprávní jednání škůdce a příčinná souvislosti mezi vznikem škody a jednáním škůdce. Ze znaleckého posudku [titul] [celé jméno znalce] i z prohlášení obou účastníků soud zjistil, že původně objednané práce nebyly ze strany žalovaného dokončeny. Žalobkyní spatřovaná škoda spočívající ve snížení hodnoty jejího domu, nemůže jako škoda obstát. Jak vyplynulo ze znaleckého posudku, tak hodnota domu po provedení prací je nižší právě proto, že rekonstrukce nebyla dokončená, což musel znalec zhodnotit při stanovení obvyklé ceny, tedy ceny, za kterou by si potenciální kupec dům koupil včetně nedodělané dlažby, koupelny atd. Podstata tohoto snížení ceny není v konečném stavu domu, ale právě v tom, že v takovém stavu by byla kupní cena pravděpodobně nižší (dle znalce o 70 000 Kč). Nicméně žalobkyně samozřejmě nezamýšlela ponechat dům ve stavu, v jakém se nacházel po ukončení prací žalovaným. Jejím cílem bylo zrekonstruovat dům, tedy dokončit obklady, dlažby atd. Za takové situace nelze tedy snížení hodnoty domu považovat za škodu, ale pouze za aktuální stav domu, který by se změnil, pokud by žalovaný rekonstrukci dodělal, resp. změní poté, co žalobkyně zadá dokončení rekonstrukce jiné osobě. V obou případech by takové dokončení musela uhradit a vynaložit částku na zbývající práce. Soud neshledal ani splnění podmínky nároku z náhrady škody v porušení nějaké povinnosti žalovaného. Žalovaný prováděl práce, které si původně žalobkyně objednala a následně vyzvala žalovaného, aby v pracích nepokračoval. Ať už to bylo z důvodu prodlevy, nebo nespokojenosti, byla to ona, kdo nechtěl, aby žalovaný v rekonstrukci pokračoval. Názor žalobkyně, že žalovaný porušil svou profesní povinnost provádět dílo řádně dle ustanovení § 2912 odst. 2 o. z., soud za uvedené situace nespatřuje jako správný. Nesprávně umístěnou sanitu zohlednil znalec v hodnotě provedených prací a o tuto částku byla navýšena povinnost vrátit žalobkyni zálohu. Vzhledem k neexistenci škody i porušení povinnosti absentuje v daném případě i příčinná souvislost. Nárok na náhradu škody tedy soud zamítl v celém rozsahu, a to včetně úroku z prodlení.

28. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení, soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v zákonné výši z přiznané částky od [datum], kdy k tomuto dni oznámil žalovaný žalobkyni, že jí požadovanou částku neuhradí.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádné ze stran nepřiznal nárok na náklady řízení, kdy sice žalovaný byl v žalobě úspěšnější (zpětvzetí žaloby 83 297 Kč a zamítnutí 77 000 Kč oproti úspěchu žalobkyně ve výši 83 827 Kč), nicméně žalovaný náklady řízení nepožadoval.

30. Vzhledem k tomu, že v řízení vznikly náklady státu spočívající ve znalečném vyplaceném znalci [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši 37 527 Kč, kdy do výše 5 000 Kč byla použita záloha složená žalobkyní, rozhodl soud o povinnosti stran zaplatit náklady státu dle ustanovení § 148 o.s.ř. podle úspěchu ve věci. Úspěch žalobkyně byl 34,33 % a žalovaného 65,67 %. Strany byly tedy zavázány k úhradě nákladů státu v uvedených poměrech, kdy u žalobkyně byla z povinné částky odečtena záloha ve výši 5 000 Kč.

31. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř, neboť neshledal podmínky k jejímu prodloužení.