3 C 142/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa anonymizována dvě slova , země c) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa anonymizována dvě slova , země d) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa anonymizována dvě slova , země všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení, že pozůstalá dcera titul celé jméno žalované , titul , není dědičkou ze závěti

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení, že pozůstalá dcera [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], není dědičkou ze závěti po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 31 095,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

III. Žalobci jsou povinni zaplatit České republice – [název soudu] náhradu nákladů státu ve výši 19 474 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobcům se vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 2 007,15 Kč, a to po právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se žalobou podanou dne [datum] domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že pozůstalá dcera [celé jméno žalované], [datum narození], není dědičkou ze závěti po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum] (dále jen„ Zůstavitelka“). Svou žalobu odůvodnili tím, že závěť sepsaná Zůstavitelkou, na základě které byla žalovaná ustanovena dědičkou veškerého jejího majetku, je neplatná, neboť nebyla podepsána přede dvěma svědky v přítomnosti Zůstavitelky, svědkové nebyli přítomni podpisu závěti a nemohli tak dosvědčit, že jde o poslední vůli Zůstavitelky. K tomu uvedli, že v den údajného podpisu závěti dne [datum] nebyl nikdo ze svědků závěti přítomen v domě, kde Zůstavitelka bydlela. Dále namítali, že závěť byla sepsaná Zůstavitelkou ve stavu, kdy její ovládací a rozpoznávací schopnosti byly podstatně sníženy s ohledem na její zdravotní stav a užívání silných léků. Žalobci nepopírali, že podpis na závěti je podpisem Zůstavitelky.

2. V průběhu řízení zemřel původní žalobce a) – manžel [příjmení] a na jeho místo nastoupila jako dědička [příjmení] a) – [celé jméno žalobkyně].

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, kdy uvedla, že žádný z žalobci uváděných důvodů není naplněn. Trvala na tom, že závěť byla podepsána přímo před dvěma současně přítomnými svědky a výslovným prohlášením, že se jedná o poslední vůli Zůstavitelky. Nejednalo se o náhodné svědky, ale osoby domluvené přes kamarádku žalované, která se nemohla ten den pro nemoc dostavit. U podpisu a prohlášení byli přítomni [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] dne [datum]. Taktéž zdravotní stav Zůstavitelky byl takový, že byla schopná rozpoznat následky svého jednání, což prokazuje sdělení zdravotní sestry Domácí péče Oblastní charity, která byla v den pořízení závěti ošetřit Zůstavitelku. Zůstavitelka byla v době pořízení závěti ležící, ale plně orientovaná, věděla co říká, co se jí říká a co dělá, což vyplývá ze zdravotní dokumentace. Žalovaná přijela za Zůstavitelkou (svou matkou) na 2 dny, tj. čtvrtek 8. – pátek [datum], na čemž se se Zůstavitelkou domluvila předem, kdy si již [datum] koupila jízdenku na vlak. Cestu absolvovala z [obec] do [obec] dne [datum] a zpět dne [datum] přes [obec] do [obec], kam jela za svým přítelem [celé jméno svědka]. Ve čtvrtek [datum] obstarávala Zůstavitelku a dům a potkala tam svou dceru – žalobkyni a). Vztahy mezi ní a žalobkyní a) nejsou přátelské. O zájmu sepsat závěť se Zůstavitelkou hovořila už v předchozí době. K podpisu bylo potřeba svědka, o což požádala svou kamarádku [celé jméno svědkyně], která ale v ten den ráno volala, že je nemocná. Domluvily se, že místo ní může přijet její dcera s přítelem, s čímž Zůstavitelka souhlasila. V den sepisu závěti se žalovaná s dcerou – žalobkyní a) – v domě nepotkala. V domě byl pouze původní žalobce a) – manžel [příjmení] a nevlastní otec žalované. S ohledem na vzdálenost jejího bydliště za Zůstavitelkou nejezdila často, ale byla s ní v častém telefonickém kontaktu, cca každý den. Zůstavitelka byla unavená, ale určitě ne pod vlivem léků.

4. Žalobci k vyjádření žalované doplnili, že žalobkyně a) byla v domě Zůstavitelky – své babičky – přítomna dne [datum], tedy v den, kdy mělo dojít k podpisu závěti, a to spolu se svým tehdejším přítelem [celé jméno svědka]. Nikdo jiný kromě ní a přítele, žalované a původního žalobce a) (manžela Zůstavitelky) v domě ten den nebyl. Po návštěvě Zůstavitelky odjela žalobkyně a) ke svým známým manželům [příjmení]. Fotografiemi dokládali nemožnost dostat se do ložnice Zůstavitelky přes dům, ani přes průchozí dvůr. Původní žalobce a) uvedl, že mu o závěti řekla Zůstavitelka až další úterý s tím, že ji podepsala s odůvodněním, že se on o ni stejně nepostará. Zůstavitelka měla rakovinu, brala 3 x týdně morfium v podobě náplastí, byla nepohyblivá a brala moc léků. Třikrát týdně za ní chodila sestra z charity.

5. Soud po provedení označených důkazů dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Dne [datum] podepsala Zůstavitelka listinu označenou jako Závěť, která byla sepsána na počítači, je k ní připojen podpis Zůstavitelky a svědkyně [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka]. Ve spodní části je podpis žalované. U všech osob kromě Zůstavitelky je uvedeno číslo občanského průkazu (č. l. 6 – Závěť). Skutečnost, že Zůstavitelka závěť osobně podepsala, nebyla mezi účastníky sporná. Zůstavitelka zemřela dne [datum] (č. l. 188 – úmrtní list). U soudního komisaře Mgr. [jméno] [příjmení] probíhalo pod sp. zn. [spisová značka] řízení o pozůstalosti po Zůstavitelce, v rámci kterého byla předložena závěť ze dne [datum], jejíž platnost byla ze strany žalobců v dědickém řízení napadena (č. l. 6pv – protokol). K podání žaloby byli žalobci vyzváni unesením soudního komisaře ze dne [datum] (č. l. 15 – usnesení). V průběhu řízení o pozůstalosti proběhlo u soudního komisaře více jednání, o kterých byly sepsány protokoly (č. l. 189-195 – dokumenty ze spisu sp. zn. [spisová značka]). Z těchto protokolů soud zjistil, že již v tomto řízení byli vyslechnuti svědci závěti, kteří vypovídali obdobně jako v tomto soudním řízení. Dům, ve kterém došlo k sepisu závěti, je řadovým domem se samostatným vstupem, kdy ložnice Zůstavitelky se nacházela jako poslední místnost v domě. Do ložnice Zůstavitelky bylo možné vejít i ze dvora bočními dveřmi přes chodbu za vstupními dveřmi do domu (č. l. 33 – plánek, č. l. 46-74 – fotografie). Zůstavitelka byla žena se zavalitější postavou, s krátkými tmavými vlasy (č. l. 73 – fotografie).

6. Žalovaná v průběhu listopadu a prosince 2016 telefonovala na telefonní číslo Zůstavitelky 27x. Na telefonní číslo kamarádky [celé jméno svědkyně] volala žalovaná [datum] a [datum] (č. l. 117-126 – výpis telefonních hovorů a faktura). Žalovaná dne [datum] a [datum] absolvovala cestu vlakem z [obec] do [obec] a následně přes [obec] do [obec], kdy část cesty absolvovala se svým nezletilým synem. K těmto cestám zakoupila jízdenky dne [datum] a [datum] na své jméno (č. l. 111-113 – jízdenky).

7. Z výslechu žalované soud zjistil, že v den podpisu závěti v domě Zůstavitelky uklízela. Nevybavuje si, zda byl původní žalobce a) ten den doma, ale mohl být v obývacím pokoji. On se se svědky nepotkal. O tom, že by jí měl připadnou majetek Zůstavitelky, se spolu bavily již asi roky před její smrtí. Vzhledem k předchozímu zájmu a odkázání majetku žalovaná sepsala na počítači závěť, kterou Zůstavitelka podepsala s tím, že se před tím Zůstavitelka měla pohádat se svou vnučkou – žalobkyní a). O tom, že závěť podepíše, se Zůstavitelka rozhodla v ten čtvrtek, co žalovaná přijela. Zkoušela tu závěť napsat i ručně, ale to nezvládla. S paní [celé jméno svědkyně] se žalovaná domlouvala na pomoci s úklidem domu na začátku prosince, kdy měla přijet v pátek. Už si nevybavila, zda se svědkyní rovnou domlouvala i odsvědčení závěti. Dcera paní [celé jméno svědkyně] s přítelem jako svědci závěti přijeli ten den kolem 14:30 15:00 hodin. Ona sama pak odjela kolem 17:00 hodin do [obec]. Druhý den se jela s přítelem podívat do hospice v [obec], o kterém se již dříve bavila se Zůstavitelkou, neboť ta měla obavu, že se o ni manžel ani vnučka, v tu dobu těhotná, nepostarají.

8. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka] soud zjistil, že oba potvrzují svou osobní přítomnost v zimě, svědek [celé jméno svědka] uvedl v prosinci na [jméno] před cca 4 roky, v domě Zůstavitelky, kdy byli oba přítomni jejího prohlášení, že listina, kterou jim předložila, je její závěť. Podrobněji si pamatoval průběh celé události svědek [celé jméno svědka]. Obě výpovědi byly až na drobnosti, které lze přičíst dlouhé době mezi událostí a výslechem, konzistentní. Oba potvrdili, že je o svědectví požádala matka svědkyně [celé jméno svědkyně] a že se u Zůstavitelky zastavili cestou k rodičům svědka [celé jméno svědka]. Dveře jim otevřela žalovaná, oni prošli přes dvorek do ložnice Zůstavitelky, která ležela v posteli. Závěť nejdříve podepsala Zůstavitelka, pak žalovaná a nakonec svědci. Svědek [celé jméno svědka] popsal Zůstavitelku jako ležící ženu s krátkými hnědými vlasy a normální postavou. Oba potvrdili, že celá událost trvala [číslo] minut. Na místo přijeli v pozdním odpoledni a bylo už šero. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že asi rok po podepsání závěti měla konflikt s žalobkyní a), která tvrdila, že u podpisu závěti svědkyně nebyla.

9. Svědkyně [celé jméno svědkyně] ve výslechu sdělila, že s žalovanou jsou dlouhodobé kamarádky a žalovaná ji požádala o pomoc s úklidem domu a s provedením hygieny Zůstavitelky. V den, kdy měla přijít žalované pomoci, jí telefonicky sdělila, že je nemocná. Žalovaná ji zároveň požádala, zda by byla svědkem závěti Zůstavitelky. Protože ale byla nemocná, tak žalované nabídla, zda by svědky nemohli být její dcera a její přítel, což žalovaná akceptovala. Někdy ten den po 14:30 hod. dcera s přítelem odjeli k jeho rodičům a cestou se zastavili u Zůstavitelky. Svědkyně potvrdila, že po smrti Zůstavitelky měla její dcera konflikt s žalobkyní a), který se opakoval ještě v květnu 2018, což už šly nahlásit na Policii ČR.

10. Z výslechu žalobkyně a), která byla vyslechnuta v řízení před smrtí svého dědečka – původního žalobce a) jako svědkyně, soud zjistil, že za Zůstavitelkou přijela dne [datum] spolu se svým přítelem [celé jméno svědka] v odpoledních hodinách. Byla zaskočená, že tam potkala žalovanou – svou matku. Kolem 7 hodiny večer, už za tmy, odjela s přítelem ke kamarádce do [obec]. V ten den byl manžel Zůstavitelky celý den doma, nikdo jiný do domu nepřišel. Pokud by někdo šel před dvůr, tak by to museli slyšet, protože dveře z předsíně na dvůr byly při otevírání hlučné. Babička komunikovala toho [datum] normálně, pak se ale její stav změnil, opakovala něco jinak než před tím. Se svou matkou – žalovanou nemá žalobkyně a) dobý vztah, neměla dojem, že by se o stav Zůstavitelky její matka zajímala. O závěti se dozvěděla až po smrti babičky. To jí řekl děda (původní žalobce a)), že babička podepsala nějaký papír, asi závěť. Potvrdila, že se několik měsíců po smrti Zůstavitelky potkala se svědkyní [celé jméno svědkyně], která se jí měla svěřit, že ona byla tou svědkyní závěti, ale podepsali ji jinde a u Zůstavitelky doma vůbec nebyli. Vše připravila předem žalovaná, která po nich chtěla i čísla občanských průkazů. K dotazu, zda jí za to žalovaná dala nějaké finanční ohodnocení, měla svědkyně pokývat hlavou.

11. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že se jedná o bývalého přítele žalobkyně a), za Zůstavitelkou jezdili cca 2x do měsíce, byli tam v době podzimu – zimy před její smrtí. Konkrétně si datum [datum] nevybavil, ale ta návštěva mohla to být koncem týdne – pátek, sobota, možná čtvrtek. Z té návštěvy odjeli ke známým do Spytihněvy. V ten den do domu nikdo další nepřišel, byli tam pouze oni, prarodiče žalobkyně a) a její matka – žalovaná.

12. Z výslechu svědků [celé jméno svědkyně] a [celé jméno svědka] soud zjistil, že někdy v prosinci 2016 u nich byla žalobkyně a) spolu s přítelem na návštěvě. Oba přijeli ve večerních hodinách s tím, že byli před tím u Zůstavitelky, kde potkali žalovanou. Ani jeden z nich si již nevybavoval, jestli u nich žalobkyně a) s přítelem přespali do druhého dne. Svědkyně [celé jméno svědkyně] doplnila, že si s ohledem na dlouhou dobu od události vyhledala ve své facebookové komunikaci konverzaci s žalobkyní a), ze které vyplynulo, že o návštěvě spolu komunikovaly [datum]. Facebookovou komunikaci předložila soudu jako součást své svědecké výpovědi. Svědkyně prohlásila, že návštěva žalobkyně a) s přítelem se odehrála v den, kdy spolu takto komunikovaly. Ta návštěva nemohla být o víkendu, protože svědkyně chodila od pondělí do čtvrtku do školy a od pátku do neděle na brigádu. Z přehledu směn, kterou svědkyně předložila soudu jako součást své výpovědi, soud zjistil, že v prosinci 2016 měla směnu v sobotu [datum]. Vzhledem k tomu, že se jednalo o večerní návštěvu, tak ta by se nemohla odehrát v den, pokud by druhý den šla svědkyně na brigádu.

13. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že se jedná o pracovnici charity, která 2-3 měsíce před smrtí Zůstavitelky za ní dojížděla a poskytovala jí zdravotní péči jako je výměna analgetických náplastí, nebo čištění vývodů. Návštěvy probíhaly třikrát týdně. O stavu Zůstavitelky již vypovídala v rámci dědického řízení u notáře. Návštěva [datum] trvala jako obvykle [číslo] minut, v domě kromě manžela a psa jinou osobu neviděla, ale manžel říkal, že přijela dcera Zůstavitelky.

14. Z výslechu [celé jméno svědka] soud zjistil, že se jedná o přítele žalované, který jí hlídal nezletilého syna po dobu její návštěvy u Zůstavitelky ve dnech 8.- 9. 12. 2016. Žalovaná k němu do [obec] přijela po dvou dnech a druhý den se jeli podívat do [obec] do hospice, o kterém uvažovala žalovaná pro umístění její maminky. Svědek předložil soudu svůj mobilní telefon, kdy z aplikace Google Timeline vyplývá, že dne [datum] jel z [obec] do [obec], a následně přes [obec] zpět. Dále svědek jako součást své svědecké výpovědi předložil soudu výpis z časové osy jeho pohybu, ze které vyplývá, že dne [datum] absolvoval cestu do [obec], kde převzal syna žalované, stejně jako [datum], kdy druhá cesta vedla přes [obec].

15. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] kdy strany na osobním výslechu znalce netrvaly, soud zjistil, že tento znalecký posudek byl řádně zpracován a odpovídá zadanému znaleckému úkolu. Ze závěrů posudku soud zjistil, že k datum podpisu závěti Zůstavitelka netrpěla žádnou duševní poruchou, pro kterou by nebyla schopná v předmětný den domyslet právní důsledky svého jednání. Její schopnost jednat mohla být snížena nanejvýš nepodstatně v důsledku kombinace involučních změn, závažného tělesného onemocnění a užívaných léků. Součástí znaleckého zkoumání bylo také zhodnocení zdravotní dokumentace Zůstavitelky, proto soud samostatně nehodnotil provedené zdravotní zprávy (č. l. 114-116, 129-132, 165-171).

16. Soud dále provedl jako důkazy dokumenty z řízení o pozůstalosti po původním žalobci a) (č. l. 196-198), ze kterých zjistil, že tento zemřel dne [datum] a univerzální dědičkou se po něm stala žalobkyně a). Z listiny Potvrzení o trvalém pobytu žalobkyně a) soud žádný skutkový závěr neučinil, neboť nebyla pro věc podstatná (č. l. 172).

17. Z provedených důkazů a po zhodnocení provedených výslechů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Dne [datum] podepsala Zůstavitelka alografní závěť za přítomnosti dvou svědků, což bylo prokázáno výpověďmi svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka]. Ti všichni konzistentně popsali, jak došlo k tomu, že právě dcera [celé jméno svědkyně] byla nakonec svědkem závěti se svým přítelem. Tvrzení žalované o tom, že na odsvědčení byla dohodnuta s [celé jméno svědkyně], podpořil i výpis z telefonátů žalované. Obdobně vypovídali svědci závěti již v řízení o pozůstalosti u soudního komisaře. Přesto, že žalobkyně a) tvrdila, že se tak nemohlo stát, neboť ten den Zůstavitelku s přítelem navštívila a nikdo ze svědků do domu nevkročil, bylo prokázáno svědeckou výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], že žalobkyně a) byla na návštěvě u Zůstavitelky předchozí den [datum] a po pobytu v domě Zůstavitelky pokračovala s přítelem na návštěvu svědků [příjmení]. Toto bylo prokázáno také facebookovou komunikací mezi svědkyní [celé jméno svědkyně] a žalobkyní a) a přehledem směn brigád svědkyně [celé jméno svědkyně] Ani tehdejší přítel žalobkyně a) netvrdil, že se návštěva u Zůstavitelky odehrála dne [datum], ale udával rozpětí několika dnů. To, že právě ve dnech 8.- 9. 12. 2016 byla žalovaná u Zůstavitelky, bylo prokázáno jízdenkami a výpovědí svědka [celé jméno svědka]. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] vyplynulo, že Zůstavitelka si byla zcela vědoma následků svého jednání a netrpěla žádnou duševní nemocí. Její schopnost jednat mohla být snížena nanejvýš nepodstatně. <i>18. Podle ustanovení § 80 zákona č. 66/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.) je možné se určení, že tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>19. Podle ustanovení § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný.</i> <i>20. Podle ustanovení § 91 odst. 1 o.s.ř. je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý z nich sám za sebe.</i> <i>21. Podle ustanovení § 1534 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.</i> <i>22. Podle ustanovení § 1539 odst. 1 o. z. svědci se zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit.</i> <i>23. Podle ustanovení § 170 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen„ z.ř.s.”) v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Nebyla-li žaloba ve lhůtě podána, bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou. Vyplývá-li z odstavce 2 nebo z rozhodnutí soudu o žalobě, že dědické právo nesvědčí některému z dosavadních dědiců, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí. Ustanovení § 169 odst. 2 se použije obdobně.</i> 24. O určovací žalobu ve smyslu citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. jde tehdy, požaduje-li žalobce v žalobním petitu, aby bylo určeno buď, že je tu právní vztah nebo právo, nebo že tu právní vztah nebo právo není. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby) po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem.

25. Soud po provedení všech důkazů a podřazení pod výše uvedená ustanovení dospěl k právnímu závěru, že se nejedná se o žalobu o určení dle ustanovení § 80 o.s.ř., ale o žalobu na určení právní skutečnosti, která pod ustanovení § 80 o.s.ř. nespadá. Žaloba o určení právní skutečnosti je žalobou, u níž není třeba prokazovat naléhavý právní zájem, protože byla učiněna v důsledku odkázání žalobce příslušným státním orgánem na základě zákonného zmocnění (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka])). Tímto zmocněním je v případě soudního komisaře pověřeného provedením řízení o pozůstalosti ustanovení § 170 zákona č. 292/2013 Sb. zákon o zvláštních řízeních soudních. Zároveň dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že žaloba týkající se určení právní skutečnosti musí být vedena za účasti všech účastníků řízení o pozůstalosti (srovnatelně rozsudek NS ČR č. j. [spisová značka]). Pokud nejsou účastníky soudního řízení všechny tyto osoby, pak žalobě nelze vyhovět. V tomto případě bylo zjištěno, že účastníkem řízení o pozůstalosti po Zůstavitelce byli všichni účastníci tohoto soudního řízení, tedy po této stránce bylo jak aktivní, tak pasivní legitimaci účastníků vyhověno.

26. Co se týká samotného nároku uplatněného žalobci, tak ten nebyl soudem shledán jako důvodný, neboť bylo prokázáno, že závěť Zůstavitelky byla řádně sepsána tzv. alografním způsobem, tedy na vytištěný text připojila zůstavitelka svůj podpis a svědci současně přítomní byli informování Zůstavitelkou, že tato listina představuje její poslední vůli, načež listinu vlastnoručně podepsali. Takový skutkový závěr byl prokázán, a to především na základě svědeckých výpovědí svědků [jméno] a [jméno] [příjmení] a svědka [celé jméno svědka], ze kterých vyplynulo, že k podpisu závěti došlo dne [datum]. Datum, o kterém žalobkyně a) uváděla, že byla přítomna v domě Zůstavitelky, kde potkala žalovanou, se evidentně vztahoval ke čtvrtku [datum]. Toto prokazovala především výpověď svědků [příjmení], ke kterým po návštěvě Zůstavitelky žalobkyně a) s přítelem směřovali. Tato návštěva se odehrála dne [datum] a v tento den se skutečně svědci závěti v domě Zůstavitelky neobjevili. Zároveň nebylo prokázáno ani tvrzení žalobců, že Zůstavitelka nebyla ve stavu, kdy by rozeznala následky podpisu závěti, což bylo zcela popřeno znaleckým posudkem z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie. Za situace, kdy žalobci byli ve slabším postavení při prokazování svého práva dědit po Zůstavitelce, byli správně vyzváni soudním komisařem k podání žaloby na určení, že žalovaná není dědickou ze závěti po Zůstavitelce. Soud má za to, že námitka žalované, že žaloba měla znít na určení dědického práva žalobců není na místě, neboť spor vzniklý v rámci řízení o pozůstalosti se odvíjel od platnosti či neplatnosti závěti. A právě o této skutečnosti bylo potřeba rozhodnout. Proto bylo správně žalováno dle pokynu soudního komisaře.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 31 095,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v ustanovení § 11 odst. 2 a. t. (vyjádření ze dne [datum], [datum], účast na jednání dne [datum] – 2 úkony, dne [datum] – ½ úkonu, neboť se jednání nekonalo z důvodu opožděného oznámení žalobců o úmrtní žalobce a), jednání dne [datum] – 2 úkony, dne [datum] a [datum]) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 23 950 Kč ve výši 5 029,50 Kč a dále účelně vynaložených nákladů žalované spočívajících v nákladech na cestu vlakem na jednání dne [datum] v částce 465 Kč, dne [datum] v částce 498 Kč, dne [datum] v částce 553 Kč a dne [datum] částce 600 Kč. Soud nepřiznal žalované nárok na odměnu právního zastoupení za vyjádření ze dne [datum], neboť toto vyjádření bylo podáno soudu v den jednání a bylo součástí vyjádření k žalobě u prvního jednání. Náklady jsou žalobci povinni uhradit rovným dílem dle ustanovení § 140 odst. 1 o.s.ř. Pro zaplacení nákladů řízení stanovil soudu lhůtu dle ustanovení § 160 o.s.ř.

28. Podle ustanovení § 148 o.s.ř. uložil soud žalobcům zaplatit také náklady státu, neboť žalobci byli ve věci zcela neúspěšní, a to každý rovným dílem dle ustanovení § 140 odst. 1 o.s.ř. Náklady státu tvoří znalečné ve výši 17 558 Kč, svědečné svědkyně [celé jméno svědkyně] ve výši 925 Kč a svědka [celé jméno svědka] ve výši 991 Kč, celkem tedy 19 474 Kč. Lhůta pro zaplacení nákladů státu byla stanovena dle ustanovení § 160 o.s.ř.