3 C 144/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, c) částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částky ve výši částka, částka a částka, vše s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu jsou jednak využité telekomunikační služby třetích stran, dále nesplacená kupní cena za poskytnuté elektronické zařízení a nezaplacené platební služby, a to na základě účastnické smlouvy – zákaznické smlouvy číslo uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností právnická osoba právnická osoba, IČO, se sídlem adresa.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Soud vycházel z předložených listinných důkazů, mezi které patří účastnická smlouva číslo uzavřená mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností právnická osoba právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, dle nichž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému mimo jiné platební služby ve formě audiotext, premium sms a m-platba a bylo mu poskytnuto zařízení typ anonymizováno 5 slov. Žalovaný se zavázal i za tyto služby platit sjednanou cenu řádně a včas. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné podmínky společnosti právnická osoba právnická osoba, které upravují služby třetích stran a platební služby v čl. 3 číslo. Z vyúčtování služeb číslo je zřejmá dlužná částka za platební služby (m-platba) částka a neuhrazená splátka za zařízení částka. Datum splatnosti bylo stanoveno datum. Z vyúčtování služeb číslo je zřejmá dlužná částka za platební služby (m-platba) částka, neuhrazené splátky za zařízení ve výši částka a cena za zprostředkované služby ve výši částka. Datum splatnosti bylo stanoveno datum. Z vyúčtování služeb číslo je zřejmá dlužná částka za platební služby (m-platba) částka s datem splatnosti datum. Z podrobných výpisů služeb je zřejmé využití zprostředkovaných služeb ve formě sms na speciálně zpoplatněná čísla a využití platebních služeb. Žalovanému byla zaslána prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně výzva k zaplacení dne datum a předžalobní upomínka dne datum, jejíž odeslání prokazuje podací lístek.

4. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu č. j. Konf 5/2011 - 12 ze dne 20. 4. 2011 je v dané věci dána pravomoc soudu. Podle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a změně některých souvisejících zákonů je dána výjimka služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přednášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací. Tyto„ služby obsahu“ jsou sice poskytovány prostřednictvím sítí či služeb elektronických komunikací, ale nejsou to služby elektronických komunikací. S definicí sítě elektronických komunikací souvisí definice služby elektronických komunikací, kterou je služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a sítích kabelových televizí. Výjimku tvoří služby, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášením sítěmi a poskytovaných službami elektronických telekomunikací. Služba elektronických telekomunikací nezahrnuje služby informačních společností, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací.

5. Aktivní legitimace právního předchůdce žalobkyně k výběru ceny za použití služeb třetích stran vyplývá z obsahu ustanovení § 1939 občanského zákoníku, kdy právní předchůdce žalobkyně byl v postavení poukazníka, žalovaný byl považován za poukázaného a poskytovatel služby obsahu za poukazatele. Pohledávka plynoucí z neuhrazení ceny za poskytnuté služby vznikla primárně mezi žalovaným a poskytovatelem služby obsahu, nicméně právní předchůdce žalobkyně disponoval oprávněním požadovat po žalovaném zaplacení pohledávky na místo poskytovatele služby obsahu. Oprávnění právního předchůdce žalobkyně k vyúčtování ceny za služby třetích stran vyplývá z čl. 3 číslo všeobecných podmínek právního předchůdce žalobkyně.

6. Postoupení pohledávky žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek číslo ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) ze dne datum, jež byla uzavřena mezi společností T- právnická osoba, IČO, se sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo - obec, jako postupitelem a obchodní společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky specifikované v příloze číslo obsahující seznam postupovaných pohledávek, kde jsou pohledávky za žalovaným na 2. – 4. řádku. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky inkasní společnosti dopisem ze dne datum, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

7. Podle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Podle ustanovení § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích v platném znění, se za službu elektronických komunikací rozumí služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálu po síti elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v síti používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací.

9. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu ustanovení § 63 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen zákon o elektronických komunikacích). Žalovaný však porušil ustanovení § 64 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích, podle něhož účastník, který je koncovým uživatelem, popřípadě uživatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, je povinen uhradit za poskytnutou službu cenu ve výši platné v době poskytnutí této služby.

10. Dále bylo prokázáno, že žalovaný porušil ustanovení § 2118 občanského zákoníku, podle něhož kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme. Přestože byla v rámci účastnické smlouvy uzavřena kupní smlouva na elektronické zařízení a žalovaný jako kupující modem převzal, neplnil svůj závazek tím, že včas neplatil kupní cenu, která byla sjednána ve splátkách.

11. Po provedeném dokazování a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením dospěl soud k závěru, že všechny nároky uplatněné v podané žalobě jsou důvodné. Žalovaný opakovaně využil služby plateb třetím stranám a v rozporu s ustanovením § 64 zákona o elektronických komunikacích za platební služby ani zprostředkované služby řádně a včas žalobkyni nezaplatil sjednanou cenu. Dále bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva na elektronické zařízení ve smyslu ustanovení § 2079 občanského zákoníku Cena měla být hrazena v pravidelných měsíčních splátkách v souladu s ustanovením § 1931 občanského zákoníku. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by své platební povinnosti z předmětné smlouvy splnil. Žalobkyně tak prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou pohledávku neuhradil. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v celkové výši částka s příslušenstvím.

12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni splatnosti jednotlivých nároků dle předložených faktur. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. U zdejšího soudu jsou vedena obdobná řízení např. pod sp. zn. 3 C 85/2021, 4 C 85/2021 a 14 C 97/2021. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.