3 C 144/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 40 710,42 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 8 536 Kč s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky 8 536 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 536 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši 360,74 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 146,55 Kč b) částku ve výši 32 174,42 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně z částky 31 789,42 Kč od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 31 789,42 Kč od [datum] do zaplacení s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 146,83 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 260,18 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 807 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 710,42 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen ve 36 splátkách po 1 005 Kč s úrokem ve výši 10,9 % ročně nejpozději do [datum]. Úvěr byl načerpán [datum]. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v plné výši. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru a žalobkyně úvěr ke dni [datum] zeplatnila. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu zbývající jistiny ve výši 8 536 Kč, úrok z úvěru ve výši 360,74 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 146,55 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytnutí optimální zápůjčky [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 55 000 Kč, který měl být splacen ve 60 splátkách po 1 128 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně nejpozději do [datum]. Úvěr byl načerpán [datum]. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v plné výši. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru a žalobkyně úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu zbývající jistiny ve výši 31 789,42 Kč, poplatek za spravování úvěru ve výši celkem 385 Kč za období srpen 2021 2022, tj. 7 x 55 Kč, úrok z úvěru ve výši 1 146,83 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 260,18 Kč. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že u úvěrové smlouvy ze dne [datum] při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací poskytnutých žadatelem a z informací o něj získaných skupinou [právnická osoba] a dále nahlížením do bankovních a nebankovních registrů a ze skóringového modelu. Z úvěrových registrů a interní databáze nezjistila u žalovaného žádné závazky. Příjem za posledních 6 měsíců před poskytnutím úvěru činil dle výpisu z účtu 22 519 Kč, což odpovídalo tvrzení žalovaného. U výdajů vycházel z životního minima a analýzy regionálních dat Českého statistického úřadu o výdajích na bydlení a energie v daném regionu. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl svobodný a bezdětný, vyšla žalobkyně z výdajů ve výši 13 743 Kč zahrnujících výdaje na pojištění, bydlení, životní minimum a závazek u žalobkyně. Žalovaný uhradil na úvěr 29 splátek. Dle žalobkyně byla jeho úvěruschopnost posouzena řádně.

4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobou zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 o.s.ř. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřil, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů 5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o úvěru č. 60 2021 vyplynulo, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným úvěr ve výši 30 000 Kč, který měl být splacen ve 36 splátkách po 1 005 Kč s úrokem ve výši 10,9 % ročně nejpozději do [datum] Smlouva byla mezi účastníky uzavřena písemnou formou. Žalovaný obdržel formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Čerpání úvěru je zřejmé z výpisu z historie úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum]. Na jistině uhradil žalovaný částku 21 464 Kč, což vyplývá z Historického výpisu úvěru. Dále bylo prokázáno, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 55 000 Kč, který měl být splacen ve 60 splátkách po 1 128 Kč s úrokem ve výši 7,9 % ročně nejpozději do [datum] Smlouva byla mezi účastníky uzavřena písemnou formou. Žalovaný obdržel formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků. Ze smlouvy vyplývá také povinnost hradit měsíční pojistné ve výši 55 Kč. Čerpání úvěru je zřejmé z výpisu z historie úvěru. Žalovaný byl vyzván k úhradě prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne [datum], jejíž odeslání prokazuje podací arch. Na jistině uhradil žalovaný v 29 splátkách částku celkem 23 210,58 Kč, což vyplývá z Historického výpisu úvěru. S ohledem na časovou blízkost obou úvěrů posuzoval soud řádné zkoumání úvěruschopnosti pouze u první smlouvy ze dne [datum]. U té bylo prokázáno, že žalovaný měl průměrný příjem 22 500 Kč za posledních 6 měsíců před poskytnutím úvěru. Dále u něj žalobkyně počítala s běžnými výdaji do výše 13 743 Kč, které zahrnovaly běžnou výši pravidelných výdajů, přičemž vycházela z toho, že žalovaný je svobodný a bezdětný. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužné částky v celkové výši 40 710,42 Kč žalobkyni do dnešního dne uhradil. <i>6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>8. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>9. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikly smluvní vztahy na základě uzavřených smluv o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku Smlouvy o úvěru byly shledány platnými. Ze strany žalobkyně byly smluvní závazky splněny řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplatil v termínu splatností oba úvěry, které mu byly na základě sjednaných smluv poskytnuty ve výši 30 000 Kč a 55 000 Kč ani nezaplatil související poplatky a úroky. Na úvěr hradil žalovaný pouze částečně. Dle soudu žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dostatečně, kdy informace zjišťovala z veřejně dostupných databází a ověřovala příjmy žalovaného i s ohledem na to, že žalobkyně měla přístup k účtu žalovaného a žalovaný následně na oba úvěry poměrně dlouhou dobu hradil. Žalovaný neuposlechl ani opakované výzvy žalobkyně ke splnění své smluvní povinnosti splatit úvěry. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky za žalovaným i její výši. Jelikož žalovaný své závazky dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, a to včetně úroků z úvěru, jejichž výše byla prokázána smlouvami a žalobkyně požadovanou výši částečně zkapitalizovala. Co se týká požadovaného poplatku ve výši 7 x 55 Kč, tak ty posoudil soud jako pojistné úvěru, ke kterému se žalovaný zavázal ve smlouvě ze dne [datum], jak vyplývá ze str. 1 smlouvy.

11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ke kterému vyhotovila žalobkyně Historický výpis z úvěrů. Úrok z prodlení ode dne [datum] byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 807 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 629 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40 710,42 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 3 807 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.