3 C 144/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 93 167,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 574 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 24 203,48 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 390,56 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 979,90 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,79 % ročně z částky 20 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení,a v částce 25 390,02 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 480,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 539,18 Kč, se úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 838,14 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s úrokem ve výši 20,88 % ročně z částky 27 838,14 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacenízamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 93 167,50 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalovanému částku 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 21měsíčních splátkách po 2 270 Kč. Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 20 000 Kč také dlužné poplatky ve výši 24 203,48 Kč, úrok ve výši 2 979,90 Kč, úrok z prodlení ve výši 3 390,56 Kč, a dále smluvní úrok a úrok z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla předchůdkyně žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit ve 18měsíčních splátkách po 3 213 Kč. Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 27 838,14 Kč také dlužné poplatky ve výši 21 125,88 Kč, úrok ve výši 6 539,18 Kč, úrok z prodlení ve výši 5 480,05 Kč, a dále smluvní úrok a úrok z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazky, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací podaných žalovaným a nahlížení do veřejných databází. Majetkovou situaci si ověřila z pracovní smlouvy a daňového přiznání. Žalovaný uvedl, že u smlouvy ze dne , datum, má příjmy z podnikání ve výši , částka, a další čisté příjmy domácnosti činí , částka, , nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku. U smlouvy ze dne , datum, uvedl, že má příjmy z podnikání , částka, a další příjmy domácnosti jsou , částka, . Žalobkyně k tomu označila a předložila jako důkaz pouze Zákaznické karty. Na úvěr ze dne , datum, uhradil celkem 6 426 Kč, na úvěru z , datum, neuhradil nic.

4. Vzhledem k tomu, že strany souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud na základě předložených důkazu dospěl bez nařízení jednání k následujícímu skutkovému závěru:Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně mezi sebou dne , datum, uzavřely Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalovanému v hotovosti částka 30 000 Kč (smlouva, zařazení do pojistného programu). Ve smlouvě strany se dohodly, že žalovaný vrátí jistinu spolu s úrokem a poplatky v měsíčních splátkách po 3 213 Kč. Dále byla dne , datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalovanému v hotovosti částka 20 000 Kč (smlouva). Žalovaný uhradil na první dluh celkem 6 426 Kč, na druhý úvěr neuhradil nic (umoření dluhu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dne , datum, (předžalobní upomínka, podací lístek). Příjmy ani výdaje nebyly u žalovaného prokázány, neboť jeho tvrzení uvedená v Zákaznických kartách nebyly nijak podloženy (zákaznické karty).

5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne , datum, , jež byla uzavřena mezi , právnická osoba, , IČO , IČO, , se sídlem v , adresa, jako postupitelem a žalobkyní, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze č. , hodnota, smlouvy včetně pohledávek za žalovaným na straně , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, , o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu vyšších soudů je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Soud po provedeném dokazování posoudil obě smlouvy o úvěru jako neplatné, neboť bylo prokázáno, že poskytovatel úvěru řádně nezkoumal úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě žalobkyně i po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že poskytovatelka zkoumala úvěruschopnost žalovaného pouze z údajů uvedených žalovaným v žádosti a nahlížením do databází a insolvenčního rejstříku, a to doložila kartami zákazníka. Poskytovatelka si vůbec neověřila výdaje žalovaného. Takové zkoumání je však zcela nedostatečné, neboť poskytovatelka neměla žádné relevantní informace o tom, jaké skutečné příjmy či výdaje žalovaný opravdu má. Nelze vycházet pouze z tvrzení žadatele o úvěr, ale je povinností poskytovatele si tyto informace alespoň v základu ověřit, což poskytovatelka neudělala. Soud tedy má za prokázané, že poskytovatelka řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před podpisem smluv o úvěru, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo prokázáno je to, že žalovanému byla poskytnuta částka 30 000 Kč a 20 000 Kč. Z těchto částek žalovaný uhradil 6 426 Kč, a to z úvěru na 20 000 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobkyně má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Proto soud nepřiznal úrok z prodlení. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalované jistinu vracet. V této věci však byl žalovaný zcela neaktivní, k žalobě, ani ke svým možnostem hradit dluh se nevyjádřil, a proto soud rozhodl o povinnosti uhradit dluh dle ustanovení § 160 o.s.ř., tedy do 3 dnů. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smluv a byly uplatněné žalobkyní, byl návrh zamítnut, neboť smlouvy byly soudem posouzena jako neplatné.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné straně nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný byl v řízení úspěšnější, ale nevznikly mu žádné náklady.