3 C 147/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci osvojitele: osobní údaje osvojitele bytem adresa osvojitele osvojenka: celé jméno osvojenkyně, datum narození bytem adresa svědka manželky osvojitele: osobní údaje manželky bytem adresa osvojitele synů osvojenky: jméno příjmení, datum narození jméno a příjmení, datum narození oba bytem adresa svědka zastoupeni zákonným zástupcem celé jméno svědka, narozeným datum, bytem adresa svědka o návrhu na osvojení zletilé osoby

I. Zletilá celé jméno osvojenkyně, rozená příjmení, datum narození v město, dcera matky jméno příjmení, rozené příjmení, datum narození a jméno jméno, datum narození, se právní mocí tohoto rozsudku stává osvojenkou osvojitele celé jméno osvojitele, datum narození, bytem adresa osvojitele.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem podaným dne datum se osvojitel domáhal rozhodnutí, kterým by soud rozhodl o osvojení zletilé osvojenky osvojitelem. K odůvodnění tohoto návrhu uvedl, že osvojenka byla v péči manželky osvojitele od narození, neboť s biologickým otcem osvojenky jméno jméno nebyla matka osvojenky sezdána. Po sňatku osvojitele s jeho manželkou žili všichni tři včetně osvojenky ve společné domácnosti a osvojitel se o osvojenku staral jako o vlastní. Mezi nimi se vytvořilo silné pouto. Biologický otec svolil ke změně příjmení osvojenky, která po sňatku své matky s osvojitelem nesla příjmení příjmení. Dne datum biologický otec jméno příjmení zemřel.

2. Osvojenka a manželka osvojitele s tímto návrhem souhlasili.

3. K návrhu se vyjádřili jako účastníci řízení také synové osvojenky prostřednictvím svého zákonného zástupce – otce celé jméno svědka, datum narození (manžela osvojenky), kdy tito s osvojením souhlasili poté, co s ohledem na jejich věk bylo vysvětleno alespoň staršímu jméno, jaké důsledky má osvojení. S osvojením své manželky souhlasil také manžel osvojenky.

4. Při jednání konaném dne datum před zdejším soudem pak byl slyšen k návrhu na osvojení osvojitel, osvojenka i manželka osvojitele. Zároveň k důkazu soud provedl i rodný list osvojenky. Ze souhlasného prohlášení účastníků bylo zjištěno, že osvojenka se narodila dne datum jako jméno příjmení. Z rodného listu osvojenky soud zjistil, že se narodila z matky jméno příjmení, rozené příjmení, datum narození. Jako jeho biologický otec byl v rodném listě uveden jméno příjmení, datum narození. Z rodného listu soud dále zjistil, že osvojence bylo změněno příjmení na příjmení. Z úmrtního listu jméno jméno soud zjistil, že tento zemřel dne datum. Z rodných listů synů osvojenky zjistil, že nezl. jméno se narodil dne datum a nezl. jméno se narodil dne datum. Z oddacího listu soud zjitil, že dne datum byla osvojenka sezdána s celé jméno svědka.

5. Podle § 794 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od 1. 1. 2014, (dále jen NOZ) se osvojením rozumí přijetí cizí osoby za vlastní.

6. Podle § 846 NOZ zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy.

7. Podle § 847 odst. 1 písm. c) NOZ zletilého lze osvojit, jestliže osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti a dle písm. d) jestliže osvojitel hodlá osvojit dítě svého manžela.

8. Podle odst. 2 tohoto ustanovení pak dále platí, že zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů. Podle odst. 3 ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, se použijí, s výjimkou § 838 a 839 NOZ, obdobně.

9. Podle § 851 odst. 1 NOZ osvojení zletilého nemá vliv na jeho příjmení.

10. Soud vyhověl výše uvedené žádosti podle § 444 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v platném a účinném znění, (dále jen ZŘS), kdy takové rozhodnutí o návrhu (žádosti) osvojitele nebylo v rozporu s dobrými mravy a veřejným pořádkem. V projednávané věci podal uvedený návrh osvojitel, pan celé jméno osvojitele, který chtěl osvojit zletilou celé jméno osvojenkyně. Osvojitel žil s osvojenkou a její matkou, manželkou osvojitele, ve společné domácnosti od roku rok. Osvojenku vychovával jako vlastní a osvojenka jej považuje za otce. Zároveň i synové osvojenky považují osvojitele za dědečka. Stejně tak soud nezjistil existenci jakékoliv překážky, které by bránily vyhovění návrhu a stejně tak nepovažoval takové rozhodnutí za rozporné s dobrými mravy. Naopak má soud za to, že takové rozhodnutí je i do budoucna z hlediska osvojitele a osvojenky žádoucí, neboť potvrzuje faktický stav, který mezi osvojitelem a osvojenkou panoval v podstatě po celý život osvojenky. Jelikož tedy soudem nebyla zjištěna žádná překážka, pro kterou by nebylo možné tomuto návrhu vyhovět, soud návrhu vyhověl (výrok I.).

11. Jelikož se nejednalo o žádné z řízení výslovně zmíněných v § 23 ZŘS, účastníci by v zásadě měli proti sobě právo na náhradu nákladů řízení ve smyslu ust. § 142 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ). Vzhledem k tomu, že soud vyhověl návrhu navrhovatele, ke kterému se jednoznačně připojil i osvojenka a manželka osvojitele, a není tedy nikdo, vůči němuž by bylo možno náhradu nákladů přiznat, rozhodl soud, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti ke Krajskému soudu v Brně. Odvolání nemůže úspěšně podat ten, kdo se po vyhlášení rozhodnutí práva na podání odvolání proti takovému rozhodnutí výslovně vzdal.