3 C 15/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení b) částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně návrhem ze dne datum navrhla vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku částka s přísl. za neuhrazený odběr elektřiny za období od datum datum dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne datum. Žalovaná byla k úhradě vyzvána výzvou ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla řádně doručena v souladu s § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva ze dne datum byla mezi žalobkyně právnická osoba a žalovanou uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrné místo ulice a číslo, obec, PSČ Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců s předpokládaným počátkem zahájení dodávky od datum a dohodnutou zálohou ve výši částka měsíčně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Z faktury číslo soud zjistil, že za období od datum do datum vyúčtoval dodavatel žalované celkem částku částka, přičemž konkrétní data odběru byla blíže rozepsána v příloze k faktuře. Faktura byla splatná datum. Dále faktury číslo soud zjistil, že za období od datum do datum vyúčtoval dodavatel žalované celkem částku částka. Faktura byla splatná datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum, což doložila podacím lístkem.

4. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

5. Podle ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

6. Soud dospěl ze zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v souladu s citovanými ustanoveními smlouva o dodávce elektřiny, tedy svým obsahem kupní smlouva ve smyslu § 2079 občanského zákoníku, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala platit cenu za elektrickou energii a související služby. Soud vzal za prokázané, že za období od datum do datum byla žalované vyčíslena za elektřinu částka v celkové výši částka. Žalovaná na odebranou elektřinu uhradila na zálohách pouze částka. Žalobkyně tak dostatečně prokázala existenci pohledávky za žalovanou i její výši. Jelikož žalovaná svou platební povinnost nesplnila a dluh za uvedené dodané služby v daném období dosud neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši včetně souvisejícího příslušenství.

7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost faktury. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno.

8. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobce opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. 11 C 103/2020, 15 C 259/2020, 4 C 192/2020). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůta pro úhradu nákladů vyplývá z § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§202 odst. 2 o.s.ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.