Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

3 C 164/2021

č. j. 3 C 164/2021-49

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-09 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSUH:2022:3.C.164.2021.1

Citované zákony (3)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnictví

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že stavby rodinné rekreace č. ev. [číslo] a č. ev. [číslo], které jsou součástí pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], nejsou samostatnými stavbami a jde o jednu stavbu s jedním číslem evidenčním, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ideální ½ pro každého z nich těchto nemovitostí v obci a [katastrální uzemí]: pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], jejichž součástí je stavba rodinné rekreace č. ev. [číslo] a č. ev. [číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 549,83 Kč k rukám právní zástupkyně žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že stavby rodinné rekreace č. ev. [číslo] a č. ev. [číslo], které jsou součástí pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], nejsou samostatnými stavbami, ale jednou stavbou, a dále se domáhal určení, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky s podílem ideální ½ pro každého z nich těchto nemovitostí v obci a katastrálním území Bystřice pod Lopeníkem: pozemky parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo], jejichž součástí je stavba rodinné rekreace č. ev. [číslo] a č. ev. [číslo], pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo]. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaná neplatně převedla kupní smlouvou nemovitosti – pozemek parc. č. st. [číslo], jeho součástí se stavba č. ev. [číslo], pozemek parc. [číslo] spoluvlastnický podíl ideální ½ k pozemku parc. [číslo] na pana [jméno] [příjmení], který je zapsaný v katastru jako vlastník, ačkoliv žalované nesvědčilo právo na samostatný převod těchto nemovitostí, neboť stavba chaty č. ev. [číslo] není a nikdy nebyla samostatnou věcí. Dle žalobce je stavba chaty, která je sice evidována jako dvě samostatné chaty č. ev. [číslo] a [číslo], pouze jednou stavbou, a proto k ní žalobce a žalovaná mají právní vztah jako podíloví spoluvlastníci, každý k ideální polovině.

2. Žalobce naléhavý právní zájem na určení požadovaných v petitu žaloby spatřoval v eliminaci nejistoty v právních vztazích účastníků a vyjasnění právního rámce právních vztahů a žalobou má být dosaženo shody mezi skutečným stavem a zápisem v katastru. Navíc dochází ke konfliktům mezi žalobcem a v katastru zapsaným vlastníkem chaty ev. [číslo].

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť na určení týkajícího se stavby samotné a spoluvlastnictví nemá žalobce naléhavý právní zájem, neboť i při vyhovění žalobě by nebylo postaveno najisto, kdo je vlastníkem. Žalovaná také poukázala na to, že před prodejem aktuálnímu zapsanému vlastníkovi nabídla prodej i žalobci, který však svůj záměr odkupu na poslední chvíli odvolal.

4. U jednání učinily strany nesporným, že stavebníky a vlastníky původní stavby č. ev. [číslo] byli manželé [příjmení] [celé jméno žalobce] [příjmení] [příjmení] (rodiče žalobce) a manželé [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalované] (rodiče zesnulého manžela žalované).

5. Soud provedl u jednání všechny předložené písemné důkazy, ze kterých učinil následující skutkové zjištění: z výpisu z katastru [číslo] k. ú. [obec] soud zjistil, že žalobce je evidován jako vlastník pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba č. ev. [číslo], a dále pozemku parc. [číslo]. Z výpisu z katastru [číslo] zjistil, že v katastru evidovaným vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba č. ev. [číslo] je [jméno] [příjmení], [adresa], [obec] Vedle toho je výlučným vlastníkem ještě pozemku parc. [číslo]. Z výpisu z katastru [číslo] zjistil, že žalobce a pan [příjmení] mají ve spoluvlastnictví také pozemek parc. [číslo]. Nabývací titul pro [jméno] [příjmení] k výše uvedeným pozemkům je kupní smlouva ze dne [datum], na základě které převedla vlastnické právo žalovaná ve prospěch [jméno] [příjmení]. Z nesporného tvrzení stran a také z dokumentace k výstavbě chaty v 60. letech 20. století vyplynulo, že vlastníky původní chaty č. ev. [číslo] byli rodiče žalobce a rodiče zesnulého manžela žalované. V roce [rok] došlo geometrickým plánem k rozdělení původního pozemku pod chatou na dvě části, a to parc. č. st. [číslo] a [číslo]. Takto byly stavby i zaplány do katastru nemovitostí. Žalovaná získala vlastnictví k nemovitostem v dědickém řízení po svém manželovi. K faktickému stavu nemovitosti jako jedné stavbě se vyjádřil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který konstatoval, že se jedná o jednu stavbu, neboť ze stavebně-technického hlediska nedošlo k oddělení obou částí tak, aby mohly fungovat samostatně. <i>6. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. je možné se určení, že tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.</i> <i>7. Podle ustanovení § 90 o.s.ř. jsou účastníky řízení žalobce a žalovaný.</i> 8. Žalobce po výzvě soudu v rámci koncentrace řízení dle ustanovení § 118b o.s.ř. i nadále odůvodnil naléhavý právní zájem na podané žalobě tak, jak je uvedeno výše s tím, že doplnil, že jiný právní nástroj na vyřešení stavu není. K prokázání naléhavého právního zájmu žalobce nové důkazy neoznačil.

9. O určovací žalobu ve smyslu citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. jde tehdy, požaduje-li žalobce v žalobním petitu, aby bylo určeno buď, že je tu právní vztah nebo právo, nebo že tu právní vztah nebo právo není. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není (určovací žaloby) po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem.

10. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnou ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo, jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah sporného právního vztahu nebo práva. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je, objektivně vzato, způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva.

11. Co se týká prvního petitu, tak soud není oprávněn určovacím výrokem stanovit právní skutečnosti, neboť žaloba o určení se týká pouze právních vztahů nebo práva a nikoliv konstatování právní skutečnosti, která je předmětem pouze skutkového zjišťování stavu věci v rámci soudního řízení. U tohoto návrhu tedy není dán jakýkoliv naléhavý právní zájem.

12. U druhého petitu, kterým žalobce žádal určit, že žalovaná s žalobcem jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti jako jednoho celku, soud shledal, že na straně žalovaného je dán nedostatek pasivní legitimace, neboť žalobce opomněl označit za účastníka řízení na straně žalované také zapsaného vlastníka [jméno] [příjmení], který je žalobou o určení dotčen nejvíce. Soud musí prvotně zkoumat, zda je v určovací žalobě dána věcná legitimace, a to nejen na straně žalobce, ale i na straně žalované. Pokud má určovací žaloba odstranit nejistotu a předejít všem případným sporům ohledně vlastnictví nemovitosti, pak účastníkem takového řízení musí být především v katastru zapsaný vlastník. Žalobcem požadovaný druhý petit by totiž nebyl pro zapsaného vlastníka závazný, a ten by mohl vést další spory ohledně svého vlastnictví a žalobcem akcentovaná jistota by nenastala. Vymezit okruh účastníků je prvotně právem žalobce, neboť on je tzv. pánem sporu. Tím, že žalobce neoznačil zapsaného vlastníka za účastníka, zatížil žalobu nedostatkem pasivní věcné legitimace na straně žalované. Vzhledem k tomu, že otázka věcné legitimace je otázkou hmotně právní, tak soud nemohl žalobce poučit o této vadě žaloby, neboť na hmotně právní náležitosti se poučovací povinnost nevztahuje. Nad rámec výše uvedeného soud také podotýká, že požadovaný druhý petit by nebyl ani způsobilý jako podklad pro zápis v katastru nemovitostí s ohledem na ustanovení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb. katastrální zákon, neboť katastrální úřad zkoumá mimo jiné také, zda je předložené soudní rozhodnutí závazné pro zapsaného vlastníka nemovitosti.

13. V návaznosti na to, že zapsaný vlastník nebyl označen za účastníka řízení, nemohl mít žalobce ani naléhavý právní zájem na určení jím požadovaného právního vztahu k předmětným nemovitostem právě proto, že by žalobcem požadované určení nevyřešilo právní vztahy k dotčeným nemovitostem. Ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu soud žalobce v rámci prvního jednání, a tedy v rámci koncentrace řízení upozornil a dal mu možnost otázku věcné pasivní legitimace vyřešit. Žalobce však nedostatek nenapravil a setrval na svém odůvodnění, jaké uvedl v žalobě.

14. Soud v rámci zjišťování skutkového stavu provedl i další důkazy, ze kterých však zjistil, že se netýká prokazování existence naléhavého právního zájmu, a proto je ani nehodnotil. Jednalo se o komunikaci mezi žalobcem a právním zástupcem [jméno] [příjmení].

15. Žaloba žalobce dle soudu trpí nedostatkem pasivní věcné legitimace a s tím spojeného nedostatku naléhavého právního zájmu na požadovaném určení a z těchto důvodů byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 549,83 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a), ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 318,87 Kč za 52 ujetých km (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 3,86 l [číslo] km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle ustanovení § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 8 718,87 Kč ve výši 1 830,96 Kč. Pro zaplacení nákladů řízení stanovil soudu lhůtu dle ustanovení § 160 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.