3 C 164/2024

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 958 Kč s příslušenstvím

I. Řízení v částce 2 000 Kč zastavuje.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit žalobkynia) částku 14 060 Kč- s úrokem ve výši 21,55 % ročně z částky 16 060 Kč od 26. 10. 2023 do 24. 1. 20224- s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 16 060 Kč od 25. 1. 2024 do zaplacení- s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 060 Kč od 26. 10. 2023 do zaplaceníb) částku 798 Kčc) částku 100 Kčse zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni 16 958 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřela žalobkyně dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalované částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s provizí, která byla stržena z poskytnuté částky a úrokem ve 25měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Smlouva byla uzavřena v písemné formě a částka převedena bezhotovostně. Žalovaná se dostala do prodlení a žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 25. 10. 2023. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 16 060 Kč i úrok ve výši 798 Kč. Dále požadovala náklady na vymáhání ve výši 100 Kč a úrok z úvěru a prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne 25. 10. 2023.

2. Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor, ve kterém uvedla, že s požadovanou částkou nesouhlasí, kdy na úvěr splácela a neuvědomila si prodlení s jednou splátkou, kdy žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaná na dluh i nadále platila ve splátkách, což doložila výpisem z účtu s jednotlivými platbami na účet žalobkyně označenými variabilním symbolem úvěrové smlouvy. Dle žalované činí zbývající dluh částku 3 452 Kč. Žalovaná požádala o možnost doplatit dluh ve splátkách.

3. Žalobkyně doplnila žalobu o přehled plateb s uvedením prodlení žalované, ze kterého vyplynulo, že žalovaná měla uhradit na úvěr pouze 19 500 Kč, kdy 2 000 Kč uhradila po podání žaloby a o to vzala žalobkyně žalobu zpět.

4. K jednání se ani jeden účastník nedostavil, takže soud rozhodl dle doložených důkazů, ze kterých dospěl k těmto skutkovým závěrům:Strany mezi sebou dne , datum, uzavřely Smlouvu č. , hodnota, , na základě které byla poskytnuta žalované částka 30 000 Kč, a to na účet (Smlouva, úvěrové podmínky, formulář pro standardní informace, doklad o vyplacení, splátkový kalendář). Ve smlouvě se dohodly, že vedle jistiny uhradí žalovaná úrok ve výši celkem 7 500 Kč ve 25měsíčních splátkách po 1 500 Kč. Na dluh bylo ze strany žalované uhrazeno 36 000 Kč (výpis z účtu žalované). Příjem žalované před uzavřením smlouvy byl ze zaměstnání cca 23 000 Kč a z invalidního důchodu cca 8 400 Kč (výplatní lístky, oznámení ČSSZ). V listinách týkajících se příjmů a výdajů žalované nejsou řádně zaznamenány výdaje na úvěry, ačkoliv je ze závazků zřejmé, že žalovaná platila na úvěrech cca 11 600 Kč (Posouzení, výdaje, závazky, výpis z katastru nemovitostí). Tvrzení o výdajích na bydlení ve výši 5 000 Kč a ani jiné výdaje žalované nebyly prokázány. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru (upomínka ze dne 25. 10. 2023, podací lístek).

5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud rozhodl o zastavení řízení v částce 2 000 Kč dle ustanovení § 96 o.s.ř.

11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je i ve zbývající žalované částce nedůvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud I. stupně je vázán rozhodnutím vyšších soudů. Tedy ve světle této judikatury soud posoudil smlouvu o úvěru jako neplatnou, neboť nebylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, tak se připravila o možnost doplnění tvrzení a označení důkazů dle ustanovení § 118a o.s.ř. k prokázání úvěruschopnosti žalované. Z žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost řádně, neboť vůbec nebylo prokázáno, jaké výdaje žalovaná skutečně měla. Žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalované, což je nedostatečné. Byly sice prokázány příjmy žalované, což však k naplnění podmínek zákona o spotřebitelském úvěru nestačí. Dle soudu tedy žalobkyně nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Co bylo dále prokázáno, je to, že žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 36 000 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Proto soud nepřiznal ani úrok z prodlení. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Vzhledem k tomu, že žalovaná o více než 6 000 Kč přeplatila poskytnutou jistinu, tak soud žalobu v celém rozsahu zamítl, a to i ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, neboť smlouva byla soudem posouzena jako absolutně neplatná.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že žádné ze stran nepřiznal nárok na náklady řízení, neboť neúspěch žalobkyně byl ve věci větší než její úspěch a žalované žádné náklady nevznikly.