3 C 175/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 114 097,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 114 097,91 Kč -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 424,69 Kč od [datum] do [datum] -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 213,15 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 118 022,60 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 344 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 114 097,91 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 173 000 Kč s úrokovou sazbou 10,9 % ročně. Úvěr měl žalovaný splatit v 96měsíčních splátkách ve výši 2 708,24 Kč počínaje dnem [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný byl v prodlení se svými splátkami a žalobkyně dle odst. 13 a 14 produktových podmínek prohlásila úvěr dne [datum] za splatný. Na jistině požaduje žalobkyně uhradit částku 112 597,91 Kč, na smluvním úroku 5 424,69 Kč, na smluvních poplatcích 1 500 Kč, na kapitalizovaném úroku částku 7 213,15 Kč a dále úrok z prodlení. Žalovaný byl upomínán k úhradě formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě byl žalovaný také vyzván, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobou zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřil, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů 3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. doplnila žalobkyně tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy tak, že vycházela z údajů od žalovaného, který byl ženatý, měl středoškolské vzdělání a bydlel ve vlastním. Dále uvedl, že má čistý příjem 16 993 Kč. Žalovaný řádně splácel žalobkyní dříve poskytnutý úvěr. Příjem ověřila žalobkyně z účtu vedeného u ní, kdy vycházela z příjmu 22 899 Kč, jehož výši prohlásil žalovaný do čestného prohlášení. Dále při výpočtu použitelné částky vycházela z normativních nákladů na bydlení a životního minima a dospěla k částce 9 588,24 Kč. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 128 408,31 Kč a řádně splácel až do července 2022.

4. Z listinných důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 173 000 Kč s tím, že splátka činila 2 708,24 Kč, úvěr měl být splacen v 96 splátkách a dohodnutá úroková sazba byla 10,9 % ročně. Žalovaný měl žalobkyni celkem uhradit 260 113,98 Kč Smlouva byla mezi účastníky uzavřena v písemné formě. Součástí smlouvy byly základní a všeobecné produktové podmínky, formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru a sazebník poplatků. Ze sazebníku vyplynulo, že za odeslání upomínky byl sjednán poplatek 600 Kč a za zesplatnění úvěru poplatek 300 Kč. Čerpání úvěru je zřejmé z výpisu z účtu žalovaného ze dne [datum]. Jelikož žalovaný sjednanou částku v termínu splatnosti v plné výši neuhradil (historie úvěru), byl úvěr zesplatněn ke dni [datum], jak vyplynulo z Oznámení ze dne [datum], jehož odeslání prokazuje podací arch. Dále byla žalovanému zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně výzva k úhradě před podáním žaloby dne [datum], což prokazuje podací arch. Po částečných úhradách činí dluh žalovaného na jistině 112 597,91 Kč. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal, a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku žalobkyni do dnešního dne uhradil. Přesto, že žalobkyně předložila soudu některé doklady o příjmu, které se časově nevztahovaly k projednávanému úvěru (čestné prohlášení, výpis z účtu z roku [rok]), tak z výpisu z účtu žalovaného za rok [rok] vyplynulo, že jeho příjem byl pravidelný ve výši cca 20 000 Kč, na jeho účtu nebyly nějaké nestandardní výdaje a jeho splátky za jiné úvěry činily celkem 4 900 Kč. <i>5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalovaného. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplatil v termínu splatnosti úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut. Žalobkyně sdělila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného z veřejně dostupných databází a ověřovala příjmy žalovaného, přičemž neměla důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného. Z provedeného dokazování vyplynulo, že příjem žalovaného byl kolem 20 000 Kč, jeho dosavadní splátky činily cca 4 900 Kč a ani soud z výpisů nezjistil nějaké nestandardní výdaje. S ohledem na splátku, kterou měl dle Smlouvy měsíčně nadále hradit, tj. 2 708 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovaný byl schopen svého závazku vůči žalobkyni dostát z příjmů, které byly prokázány. To, že jeho příjmy byly dostatečné, plyne i z toho, že na úvěr řádně platit téměř 4 roky. Žalovaný neuposlechl ani opakované výzvy žalobkyně ke splnění své smluvní povinnosti splatit úvěr. Žalobkyně prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, a to včetně povinnosti uhradit dohodnutý úrok z úvěru a poplatky, které vyplynuly z ceníku za zaslání upomínek a zesplatnění úvěru.

11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost úvěru. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 344 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 564 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 114 097,91 Kč sestávající z částky 5 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 000 Kč ve výši 3 780 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 26 344 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.