3 C 184/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 50 866,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 866,19 Kč -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 702,14 Kč -) s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 46 220,54 Kč od datum do zaplacení -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 688,77 Kč od datum do datum -) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 866,19 Kč od datum do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 522,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 50 866,19 Kč s příslušenstvím a dále nákladů řízení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru číslo na jejímž základě bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr maximálně do sjednaného úvěrového rámce ve výši 69 990 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet ve splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem 69 990 Kč a na úvěru uhradil 29 988 Kč. Vzhledem k nesplácení úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovaný zesplatněný úvěr neuhradil, a žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu jistiny ve výši 46 220,54 Kč, poplatky za pojištění ve výši 3 045,65 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu naposledy dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. Jelikož obě strany souhlasily s provedením řízení bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř., kdy žalovaný se k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání nevyjádřil, přičemž byl poučen dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. o tom, že pokud se nevyjádří, tak bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených dokumentů.

4. Na základě žalobkyní předložených důkazů učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena distanční formou revolvingová úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 69 990 Kč (výpis z bankovního účtu žalobkyně, smlouva), a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Ve smlouvě se strany dohodly na dalších poplatcích a pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy pojištění bylo hrazeno ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Z textu úvěrové smlouvy je patrné, jaká je výše úvěrového rámce, jakou částku má celkem žalovaný vrátit a dohoda o poplatcích a pojištění. Strany se také dohodly na smluvní výši úroku z úvěru 26,28 %. Žalovaný žalobkyni z poskytnutého úvěru zaplatil 29 988 Kč. Následně se dostal do prodlení s vrácením částky a žalobkyně úvěr celý zesplatnila ke dni datum, což prokazuje výzva a podaní poštovní arch. Žalovaný po zesplatnění i přes výzvu žalobkyně k úhradě celého dluhu neuhradil již nic. Žalobkyně prokázala zaslání výzvy před podáním žaloby výzvou ze dne datum podacím archem.

5. Podle ustanovení § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

7. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení hodnotil soud po právní stránce zjištěný skutkový stav takto: V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 69 990 Kč Smlouva obsahuje všechny náležitosti dle ustanovení § 110 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve splátkách. V souvislosti s upomínáním žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatků ve výši 600 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného také nárok na smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zbývající částky jistiny úvěru a poplatků posoudil soud jako oprávněný a nárok žalobkyni v plném rozsahu přiznal, kdy ani náklady na vymáhání pohledávky neshledal co do výše rozporné s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 o. z. Vedle toho byl prokázaný i nárok na úhradu pojistného dle uzavřené smlouvy o pojištění schopnosti splácet úvěr v 5., 6. a 9. splátce Co se týká prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, tak vzhledem k tomu, že se jednalo o revolvingový úvěr, na který se dle ustanovení § 6 odst. 3 ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nevztahuje, tak se soud touto otázkou nezabýval.

8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která částečně úrok z prodlení kapitalizovala ve výši 1 688,77 Kč za období do podání žaloby. Úrok byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 522,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 866,19 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní dle ustanovení § 160 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.