3 C 184/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 50 866,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 866,19 Kč -) s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 702,14 Kč -) s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 46 220,54 Kč od [datum] do zaplacení -) s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 688,77 Kč od [datum] do [datum] -) s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 866,19 Kč od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 14 522,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 50 866,19 Kč s příslušenstvím a dále nákladů řízení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě bylo žalovanému umožněno čerpat úvěr maximálně do sjednaného úvěrového rámce ve výši 69 990 Kč. Žalovaný byl povinen úvěr splácet ve splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný načerpal celkem 69 990 Kč a na úvěru uhradil 29 988 Kč. Vzhledem k nesplácení úvěru žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný zesplatněný úvěr neuhradil, a žalobkyně po žalovaném požaduje úhradu jistiny ve výši 46 220,54 Kč, poplatky za pojištění ve výši 3 045,65 Kč, náklady na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu naposledy dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. Jelikož obě strany souhlasily s provedením řízení bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř., kdy žalovaný se k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání nevyjádřil, přičemž byl poučen dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. o tom, že pokud se nevyjádří, tak bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených dokumentů.

4. Na základě žalobkyní předložených důkazů učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena distanční formou revolvingová úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr v úvěrovém rámci 69 990 Kč (výpis z bankovního účtu žalobkyně, smlouva), a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Ve smlouvě se strany dohodly na dalších poplatcích a pojištění schopnosti splácet úvěr, kdy pojištění bylo hrazeno ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru. Z textu úvěrové smlouvy je patrné, jaká je výše úvěrového rámce, jakou částku má celkem žalovaný vrátit a dohoda o poplatcích a pojištění. Strany se také dohodly na smluvní výši úroku z úvěru 26,28 %. Žalovaný žalobkyni z poskytnutého úvěru zaplatil 29 988 Kč. Následně se dostal do prodlení s vrácením částky a žalobkyně úvěr celý zesplatnila ke dni [datum], což prokazuje výzva a podaní poštovní arch. Žalovaný po zesplatnění i přes výzvu žalobkyně k úhradě celého dluhu neuhradil již nic. Žalobkyně prokázala zaslání výzvy před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] podacím archem. <i>5. Podle ustanovení § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>6. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> 7. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení hodnotil soud po právní stránce zjištěný skutkový stav takto: V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 69 990 Kč Smlouva obsahuje všechny náležitosti dle ustanovení § 110 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit částku ve splátkách. V souvislosti s upomínáním žalovaného vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatků ve výši 600 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného také nárok na smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zbývající částky jistiny úvěru a poplatků posoudil soud jako oprávněný a nárok žalobkyni v plném rozsahu přiznal, kdy ani náklady na vymáhání pohledávky neshledal co do výše rozporné s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 o. z. Vedle toho byl prokázaný i nárok na úhradu pojistného dle uzavřené smlouvy o pojištění schopnosti splácet úvěr v 5., 6. a 9. splátce Co se týká prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, tak vzhledem k tomu, že se jednalo o revolvingový úvěr, na který se dle ustanovení § 6 odst. 3 ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nevztahuje, tak se soud touto otázkou nezabýval.

8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která částečně úrok z prodlení kapitalizovala ve výši 1 688,77 Kč za období do podání žaloby. Úrok byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 522,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 035 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 866,19 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní dle ustanovení § 160 o.s.ř.