3 C 187/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované pro zrušení vyživovací povinnosti

I. Vyživovací povinnost celé jméno žalobce, narozeného datum k celé jméno žalované, narozené datum, stanovená rozsudkem název soudu, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, se zrušuje. Tím se mění rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce podal dne datum soudu návrh na zrušení povinnosti hradit žalované výživné, které mu bylo stanoveno na základě rozsudku zdejšího soudu č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí ve výši 8 000 Kč měsíčně. Žalobce uvedl, že žalovaná dle jeho názoru již nestuduje, neboť již ukončila studium na vysoké škola a dle jejího sdělení je od datum na úřadu práce je tedy schopna se sama uživit. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že studium ukončila státní závěrečnou zkouškou dne datum, nyní je registrovaná na úřadu práce a hledá si zaměstnání. S ukončením studia brala věc výživného za uzavřenou a po otci nic nepožadovala. S rozhodnutím o zrušení vyživovací povinnosti souhlasí. Ani jeden z účastníků se k nařízenému jednání nedostavil. Soud vycházel z listinných důkazů předložených stranami. Soud ze spisu zdejšího soudu č. j. číslo jednací zjistil, že dne datum bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce hradit na výživu žalované částku 8 000 Kč měsíčně se splatností k 15. dni v měsíci. Z potvrzení Úřadu práce soud zjistil, že od datum je žalovaná evidována v seznamu uchazečů o zaměstnání. Podle ustanovení § 911 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) platí, že výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) platí, že rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách, je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. Podle ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř. platí, že není-li v rozsudku uložena povinnost k plnění, je rozsudek vykonatelný, jakmile nabyl právní moci. Při právním hodnocení věci se soud dle ustanovení § 163 o.s.ř. zabýval tím, zdadošlo k podstatné změně poměrů odůvodňující zrušení výživného a konstatoval, že tato změna byla prokázána. Žalovaná sama uvedla a doložila soudu, že od července 2022 je evidována na Úřadu práce a že ukončila studium na vysoké škole. Se zrušením výživného souhlasila. Je zřejmé, že se žalovaná je schopna živit sama. S ohledem na ustanovení § 911 občanského zákoníku tedy o zanikla povinnost žalobce hradit na výživu žalované výživné a soud rozhodl o zrušení této povinnosti žalobce stanovené výše uvedeným rozsudkem, který se tímto rozhodnutím také v tomto smyslu mění. Vzhledem k tomu, že tímto rozsudkem soud neukládá povinnost k plnění, ale povinnost k plnění ruší a zároveň žalobce nežádal zrušení povinnosti ke konkrétnímu datu, nastane vykonatelnost ke dni právní moci rozsudku dle ustanovení § 161 odst. 2 o.s.ř. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce nenavrhoval přiznání nákladů a ani neuváděl, že by mu nějaké náklady v souvislosti s tímto řízením vznikly. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti.