3 C 190/2024
č. j. 3 C 190/2024-53
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 63 361,13 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 63 361,13 Kč- s úrokem ve výši 8,49 % ročně z částky 62 361,13 Kč od 2. 5. 2024 do zaplacení,- s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 62 361,13 Kč od 12. 5. 2024 do zaplacení,- a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 285,19 Kč od 1. 2. 2024 do 1. 5. 2024,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 535 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 63 361,13 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytla žalovanému částku 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 8,49 % ročně a pojištěním v měsíčních splátkách po 2 018 Kč. Smlouva byla uzavřena distanční formou po uhrazení verifikační platby 1 Kč. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Částka byla zaslána na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dne , datum, dostal do prodlení. Za prodlení požaduje žalobkyně smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně požadovala vedle jistiny ve výši 62 361,13 Kč také kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 285,19 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne , datum, .
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 o.s.ř.
3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a o.s.ř. žalobkyně doplnila, že úvěruschopnost žalovaného prověřovala z výpisu z účtu žalovaného a informací od žalovaného, který uvedl, že má vlastní nemovitosti s hypotékou, příjem cca , částka, , je svobodný a nemá vyživovací povinnost. Své celkové výdaje označil ve výši , částka, . Dále byl žalovaný prověřován v registrech dlužníků a v insolvenčním rejstříku.
4. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, tak soud vyšel z doložených listinných důkazů, tyto posoudil dle ustanovení § 132 o.s.ř. a dospěl k následujícímu skutkovému závěru:Žalovaný a žalobkyně spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu, na základě které načerpal žalovaný částku 80 000 Kč (smlouva, splátkový kalendář, Potvrzení o podpisu smlouvy, potvrzení o vyplacení úvěru, formulář pro standardní informace, úvěrové podmínky). Úvěr měl žalovaný vrátit ve splátkách ve výši 2 018 Kč spolu s poplatkem za zprostředkování 1 600 Kč a úrokem 8,49 % ročně. Strany se také dohody lana povinnosti uhradit smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou splátku, se kterou bude žalovaný v prodlení (bod 5 smlouvy). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek ke dni , datum, . Žalovaný měl příjem ve výši cca , částka, (výpis z účtu), pravidelné výdaje na energie – vodné, elektřina za , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , internet za , částka, (výpis z účtu) a na splátky hypotéky měsíčně , částka, . Zůstatky žalovaného na jeho účtu byly v řádech nižších desítek tisíc (výpisy z účtu). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (výzva ze dne , datum, ).
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.
7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouzea) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení neboc) smluvní pokutu.Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu má soud zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru prověřoval úvěruschopnost žadatele řádně. Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako platnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr uhradit. Soud vyšel především z toho, že žalovaný měl pravidelný příjem ve výši cca , částka, , měl přiměřené náklady na bydlení a závazek z hypotéky, to vše ve výši, kterou pokrýval z příjmu s dostatečným finančním prostorem pro úhradu další splátky úvěru ve výši 2 000 Kč měsíčně. Při takové splátce bylo tedy evidentní, že jeho příjem na pokrytí splátek úvěru stačil. Z uvedeného vyplynulo, že úvěruschopnost byla u žalovaného dána. Žalovaný však svým závazkům nedostál, dluh neuhradil a tedy žalobkyni, která prokázala poskytnutí úvěru, soud přiznal celou žalovanou částku včetně dohodnutého úroku z úvěru ve výši 8,49 % ročně. Vedle toho přiznal soud i nárok na smluvní pokutu za prodlení s dvěma splátkami (2 x 500 Kč), neboť i na tomto se smluvní strany shodly. Úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně přiznal soud s ohledem na ustanovení § 1970 o. z. od dne následujícího po splatnosti dluhu dle výzvy k úhradě.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 535 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 o.s.ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.