3 C 195/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 101 358,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 35 399 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v částce 65 959,10 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 375,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 949,45 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 799 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,79 % ročně z částky 25 799 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 392,69 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 329,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 965,35 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 24 965,35 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo, aby zaplatila žalobkyni celkem 101 358,10 Kč s příslušenstvím a nahradila náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 29 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 21měsíčních splátkách po 3 201 Kč Vedle úvěru měla žalovaná uhradit také kapitalizované úroky ve výši 27 959 Kč, částku za zpracování úvěru 1 500 Kč a za službu komfortního splácení částku 6 038 Kč. Žalovaná se dostala s úhradou splátek do prodlení. Poslední splátka byla uhrazena [datum], celkem na úvěr uhradila 7 201 Kč. Žalobkyně požadovala přiznání částky jistiny ve výši 25 799 Kč, poplatků ve výši 30 625,10 Kč, kapitalizovaného úroku 2 949,45 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 375,91 Kč a dále úroku z úvěru ve výši 23,79 % ročně a úroku z prodlení. Dále žalobkyně uvedla, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 78týdenních splátkách po 824 Kč Vedle úvěru měla žalovaná uhradit také kapitalizované úroky ve výši 23 540 Kč, částku za zpracování úvěru 1 500 Kč a za službu komfortního splácení částku 6 876 Kč. Žalovaná se dostala s úhradou splátek do prodlení. Poslední splátka byla uhrazena [datum], celkem na úvěr uhradila 16 400 Kč. Žalobkyně požadovala přiznání částky jistiny ve výši 24 965,35 Kč, poplatků ve výši 19 968,65 Kč, kapitalizovaného úroku 5 329,44 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 392,69 Kč a dále úroku z úvěru ve výši 23,43 % ročně a úroku z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena spolu s výzvou k vyjádření se v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala poskytovatelka úvěrů schopnost žalované splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací podaných žalovanou, kdy ze zákaznické karty ze dne [datum] předchůdkyně žalobkyně zjistila, že příjem žalované byl 61 977 Kč, neměla úvěr ani zápůjčku u jiné společnosti a žila v nájmu. Toto si ověřila z pracovní smlouvy a 2 výplatních pásek za květen a červen [rok]. U druhého úvěru zjistila ze zákaznické karty ze dne [datum], že její příjem byl 22 534 Kč, kdy měla od žalované předloženy 2 výplatní pásky a žila ve vlastním bytě. V obou případech si ověřila, že žalovaná nemá záznam v insolvenčním rejstříku. Žalobkyně neměla k dispozici žádné z žalovanou předložených dokladů.

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], se sídlem v [obec a číslo], [PSČ], [ulice a číslo] jako postupitelem a [právnická osoba] x [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovanou obsažené na str. 11 a 53. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

5. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání, soud rozhodl na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a z nich dospěl k těmto skutkovým závěrům: Strany mezi sebou uzavřely [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 29 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 21měsíčních splátkách po 3 201 Kč Vedle úvěru měla žalovaná uhradit také kapitalizované úroky ve výši 27 959 Kč, částku za zpracování úvěru 1 500 Kč a za službu komfortního splácení částku 6 038 Kč Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z Žádosti o poskytnutí tohoto úvěru soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla příjem 7 534 Kč s tím, že další nespecifikované příjmy domácnosti byly 15 000 Kč, celkem tedy 22 534 Kč a výdaje celkem 3 500 Kč, z čehož tvořila interní splátka 2 724 Kč. Dále uvedla, že je svobodná a má partnera, má 1 vyživovanou osobu, základní vzdělání, pobírá invalidní důchod a bydlí ve vlastní nemovitosti. Dále bylo prokázáno, že strany mezi sebou uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalované částku 30 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 78týdenních splátkách po 824 Kč Vedle úvěru měla žalovaná uhradit také kapitalizované úroky ve výši 23 540 Kč, částku za zpracování úvěru 1 500 Kč a za službu komfortního splácení částku 6 876 Kč Smlouva byla uzavřena v písemné formě. Z Žádosti o poskytnutí tohoto úvěru soud zjistil, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla příjem 15 977 Kč s tím, že další nespecifikované příjmy domácnosti byly 46 000 Kč, celkem tedy 61 977 Kč a výdaje celkem 3 300 Kč, z čehož tvořila interní splátka 3 208 Kč. Dále uvedla, že je vdaná, má 1 vyživovanou osobu, nevlastní auto, je zaměstnaná na plný úvazek jako dělnice, má středoškolské vzdělání a bydlí v nájmu. Čerpání obou úvěrů bylo prokázáno z tabulek umoření, kdy na úvěr z [datum] uhradila žalovaná 4 splátky a na druhý úvěr 2 splátky. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení úvěru opakovanými písemnými upomínkami, naposledy byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne [datum], což prokazuje poštovní podací lístek. <i>6. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.</i> <i>8. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu;</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.</i> <i>9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> 11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze zčásti. V dané věci uzavřela předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky č. j. 29 ICdo 3/2021 je nutné na nezkoumání úvěruschopnosti poskytovatele úvěru nadále nutné nahlížet jako na jednání absolutně neplatné, tedy aniž by bylo třeba žádat aktivitu na straně žalované. Soud po provedeném dokazování posoudil obě smlouvy o úvěru jako neplatné, neboť bylo prokázáno, že poskytovatelka úvěru řádně nezkoumala úvěruschopnost žalované. V tomto případě žalobkyně i po poučení dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. uvedla, že úvěruschopnost žalované zkoumala předchůdkyně řádně, když vycházela z informací od žalované s tím, že však žádné z jí tvrzených informací nemá doloženy listinami. Minimálně však ze samotných Žádostí žalované vyplynulo, že nejdříve byl její příjem z ničím neprokázaného pracovního poměru ve výši cca 16 000 Kč, kdy již z tohoto příjmu hradila poskytovatelce úvěru interní splátky 3 208 Kč. Vzhledem k tomu, že v obou žádostech uváděla žalovaná 1 vyživovací povinnost, pak při existující splátce 3 208 Kč a nové ve výši 3 296 Kč za měsíc (824 x 4) je zřejmé, že nebyly zkoumány poměry žalované dostatečně, když tvrzené výdaje vedle splátky byly uváděny pouze 92 Kč Vedle toho vycházela poskytovatelka úvěru z ničím nepodloženého dalšího příjmu domácnosti ve výši 46 000 Kč, kterýž nebyl ničím prokázán. Následně došlo u žalované k velkým změnám, kdy již nebydlela ve vlastním, ale v nájmu, ze středoškolského vzdělání se stalo základní, nebyla vdaná, ale v partnerském vztahu a příjem měla z invalidního důchodu, který ale dokládala výplatními páskami. Soud nezpochybňuje, že k takovým změnám mohlo u žalované během 2 měsíců dojít, nicméně některé změny byly minimálně zvláštní a její Žádost neodpovídala v dalších údajích, jako byla výše interních splátek, které měly být 3 296 Kč a nikoliv 2 724 Kč. Dále při stále existující 1 vyživovací povinnosti se jeví jako zcela nepravděpodobné, že by výdaje žalované, t. č. již bydlící v nájmu, byly pouze cca 700 Kč. Kromě nepodložených příjmů měla poskytovatelka úvěrů před jejich poskytnutím také nepodložené a také nereálné výdaje žalované. Tedy z žalobkyní předložených důkazů dle soudu vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost ani v jednom případě řádně, a tedy nesplnila podmínky dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud s ohledem na ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. posoudil smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné a vztah mezi účastníky jako speciální vypořádání mezi účastníky z neplatné smlouvy dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Poskytovatel úvěru má při zjištění neplatnosti smlouvy z důvodu nezkoumání úvěruschopnosti nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. V takovém případě vrací spotřebitel jistinu dle svých možností a nemůže se tak dostat do prodlení v době vyhlášení rozsudku. Do prodlení se spotřebitel může dostat až poté, pokud neplní soudem danou povinnost v rozsudku. Postup dle ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyžaduje zjištění možností žalované jistinu vracet. V této věci však byla žalovaná zcela neaktivní, k žalobě, ani ke svým možnostem hradit dluh se nevyjádřila, a proto soud rozhodl o povinnosti uhradit dluh dle ustanovení § 160 o.s.ř., tedy do 3 dnů. Co bylo prokázáno je to, že žalované byla poskytnuta částka 29 000 Kč, na kterou uhradila 7 201 Kč a na jistině úvěru ze dne [datum] zbývá uhradit 21 799 Kč a dále že dne [datum] byla žalované poskytnuta částka 30 000 Kč, ze které uhradila 16 400 Kč a na této jistině tedy zbývá uhradit 13 600 Kč. Tyto jistiny byly tedy žalobkyni přiznány. Ve zbývajících nárocích, které vyplývaly ze smlouvy a byly uplatněné žalobkyní, byl návrh zamítnut, neboť smlouvy byly soudem posouzeny jako neplatné.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”), kdy sice žalobkyně byla částečně úspěšná, ale její neúspěch uvedený v zamítacím výroku II. byl v celkovém součtu vyšší než úspěch v žalobě. Zároveň žalované žádné náklady nevznikly. Soud tedy rozhodl tak, že žádné ze stran náklady řízení nepřiznal.