3 C 205/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, narozené datum a celé jméno manžela, narozeného datum, uzavřené dne datum v obec, země, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé se společným návrhem ze dne datum domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvrácené. Manželé spolu od datum nežijí, kdy se manžel odstěhoval. Manželství bylo uzavřeno datum, oba manželé jsou státními občany Slovenské republiky s pobytem v České republice, u obou se jedná o manželství první. Z manželství se narodily dvě děti, a to nezl. jméno, datum narození a jméno, datum narození.

2. U jednání manželé nesporně označili za příčinu rozvratu jejich manželství problémy v komunikaci, vzájemné rozdíly povah a vzájemné odcizení. Oba manželé obnovení manželského soužití vyloučili.

3. Ze čtených listinných důkazů soud zjistil, že dle sobášného listu sňatek účastníci uzavřeli dne datum v obec, Slovenská republika, a to oba jako manželství první. Oba účastníci jsou státními občany země Poslední společné bydliště účastníků bylo v obec. Z rozsudku název soudu č. j. spisová značka soud zjistil, že dne datum soud rozhodl ve věci péče a výživného nezletilých synů. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

4. Podle článku 3 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne datum o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000, jsou ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné příslušné soudu toho členského státu, (mimo jiné) na jehož území mají manželé obvyklé bydliště.

5. Podle ustanovení § 49 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, se osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem.

6. Podle ustanovení § 22 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, k zrušeniu manželstva rozvodom možno pristúpiť len v odôvodnených prípadoch.

7. Podle ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, súd môže manželstvo na návrh niektorého z manželov rozviesť, ak sú vzťahy medzi manželmi tak vážne narušené a trvalo rozvrátené, že manželstvo nemôže plniť svoj účel a od manželov nemožno očakávať obnovenie manželského spolužitia.

8. Podle ustanovení § 23 odst. 2 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, súd zisťuje príčiny, ktoré viedli k vážnemu rozvratu vzťahov medzi manželmi, a pri rozhodovaní o rozvode na ne prihliada. Súd pri rozhodovaní o rozvode vždy prihliadne na záujem maloletých detí.

9. Podle ustanovení § 23 odst. 3 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodine, súd pri posudzovaní miery rozvratu vzťahov medzi manželmi prihliada na porušenie povinností manželov podľa § 18 a 19.

10. Podle ustanovení § 18 zákona č. 35/2005 Z.z., o rodině, manželia sú si v manželstve rovní v právach a povinnostiach. Sú povinní žiť spolu, byť si verní, vzájomne rešpektovať svoju dôstojnosť, pomáhať si, starať sa spoločne o deti a vytvárať zdravé rodinné prostredie.

11. Soud se musel zabývat nejprve otázkou své pravomoci, neboť účastníci řízení nejsou státními občany České republiky, ale naopak oba jsou občany Slovenské republiky, přičemž však v České republice mají oba obvyklé bydliště. Vzhledem k tomu, že oba státy jsou státy Evropské unie, vycházel soud pro určení pravomoci z nařízení Brusel II bis, řešícího otázku pravomoci mimo jiné ve věcech rozvodu. S ohledem na znění článku 3 výše uvedeného, přímo použitelného předpisu EU, je příslušným soud toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Z uvedeného tak plyne, že český soud je soudem, jehož pravomoc je v souladu s tímto předpisem.

12. Po zjištění pravomoci se soud zabýval otázkou, jaké hmotné právo je nutné v dané věci aplikovat. Kolizní normy pro osobní poměry manželů nejsou upraveny žádným unijním předpisem ani mnohostrannou mezinárodní smlouvou, resp. unijní předpis – Nařízení rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20. 12. 2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky, není pro Českou republiku ani Slovenskou republiku závaznou. Současně neexistuje dvoustranná smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou řešící kolizní normy pro rozvod manželství. Je tak nutno vycházet ze zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, který v ustanovení § 49 odst. 1 uvádí jako hraniční určovatel společné státní občanství. To, jak bylo konstatováno výše, mají oba účastníci Slovenské republiky, a proto soud bude aplikovat slovenské právo, konkrétně pak slovenský zákon o rodině č. 36/2005 Z.z.

13. Z výše uvedených ustanovení je zřejmé, že zrušit manželství rozvodem lze jen v odůvodněních případech, přičemž ustanovení § 23 odst. 1 téhož zákona říká, že soud může rozvést manželství, jestliže jsou vztahy mezi manželi tak vážně narušené a trvale rozvrácené, že manželství nemůže plnit svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení manželského soužití. Soud zjišťuje příčiny, které vedly k vážnému rozvratu vztahů mezi manžely, a při rozhodování k nim přihlédne. Při rozhodování o rozvodu vždy přihlédne k zájmu nezletilých dětí. Při posuzování míry rozvratu vztahů soud přihlédne k porušení manželských povinností stanovených v ustanovení § 18 a § 19 téhož zákona. Z uvedeného tak vyplývá, že zákon vyžaduje kvalifikovaný rozvrat manželství, což znamená, že rozvrat vztahů musí mít takovou intenzitu, že je možné jej označit za vážný, trvalý a takový, že manželství nemůže plnit svůj účel, a nelze očekávat obnovení manželského soužití.

14. Popsané důkazy hodnotil soud ve smyslu výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že podmínky pro rozvod manželství jsou v daném případě splněny. Účastníci se shodli na tom, že jejich manželství je trvale rozvráceno, neplní svůj účel a od manželů nelze očekávat obnovení soužití. Toto je zřejmé i z toho, že manželé spolu od datum nežijí. Zároveň z nesporných tvrzení nevyplynuly jiné příčiny rozvratu manželství než ty, na kterých se manželé shodli. Z rozsudku týkajícího se nezletilých dětí soud zjistil, že o jejich výchově a výživě se manželé shodli a tedy i z tohoto pohledu lze konstatovat, že rozvod manželství není proti zájmu nezletilých dětí. Dle názoru soudu je rozhodnutí o rozvodu manželství pouze právním potvrzením faktického vztahu mezi účastníky. Za tohoto stavu je manželství pouze formálním svazkem, neplní svůj účel a obnovení manželského soužití nelze očekávat.

15. Pokud jde o příčiny rozvratu manželství, pak tyto soud spatřuje v problémech v komunikaci, vzájemných rozdílech povah a vzájemném odcizení, na čemž se manželé shodli.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 z.ř.s., podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Navíc oba účastníci se nákladů řízení vzdali. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Právo podat odvolání nenáleží tomu účastníku řízení, který se práva odvolání po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.