3 C 229/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu titul Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 22 344 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 456 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 456 Kč od [datum] do zaplacení, a částku 3 584 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 584 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 152 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 496,26 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 513,40 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 000 Kč od [datum] do [datum], částky 6 152 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 625,98 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 558,40 Kč, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 374,87 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 374,87 Kč od [datum] do [datum], se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 22 344 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 1 120 Kč, úhradu za administrativní činnosti ve výši 1 160 Kč a za hotovostní platby ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu další splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 7 374,87 Kč a dlužných souvisejících platbách celkem 2 361,13 Kč. Dále žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok ve výši 1 120 Kč, úhradu za administrativní činnosti ve výši 1 160 Kč a za hotovostí platby ve výši 3 200 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Marným uplynutím lhůty pro úhradu další splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 8 000 Kč a dlužných souvisejících platbách celkem 4 608 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni, společnost x [právnická osoba] Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem téhož dne. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení celkem 22 344 Kč. Žalovaný však do dnešního dne neuhradil na svůj dluh ničeho, ani po odeslání poslední předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř..

3. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem a obchodní společností [právnická osoba] jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávky za žalovaným pod bodem 242 a 283. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

5. Podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce zápůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. Podle ustanovení § 2393 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů.

6. Dle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření úvěrové smlouvy je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná.

7. Podle ustanovení § 2991 odstavce 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. K výzvě soudu podle ustanovení § 118a o.s.ř. s poučením o možném posouzení nároku jako bezdůvodné obohacení, žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost zkoumal právní předchůdce řádně, kdy vycházel především z informací od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného. K tomuto tvrzení předložil Zákaznickou kartu s tím, že jak ze smlouvy, tak ze Zákaznické karty vyplývá, že žalovaný potvrdil, že jím poskytnuté údaje jsou pravdivé a to bylo ověřeno z výplatní pásky, pracovní smlouvy a nájemní smlouvy a stvrzenky o nájemném. Kromě toho si ověřil schopnost splácet nahlédnutím do insolvenčního rejstříku. Dále právní předchůdkyně žalovaného vyšla z tvrzení žalovaného, že je zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. s měsíčním příjmem 24 000 Kč při uzavření první smlouvy a příjmem 21 190 Kč u druhé smlouvy.

9. Soud hodnotil tvrzení žalobkyně dle předložených listinných důkazů a dospěl k následujícímu skutkovému zjištění: Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným smlouva [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky ve výši 5 920 Kč do [datum] v týdenních splátkách po 244 Kč. Dále soud zjistil, že dne [datum] byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným další smlouva [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Tuto částku se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatky ve výši 5 920 Kč do [datum] v týdenních splátkách po 244 Kč. Žalovaný nevrátil žalobkyni vše, k čemu se ve smlouvě zavázal. Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě, a to výzvou ze dne [datum], o čemž svědčí podací lístek. Ze Zákaznické karty k první zápůjčce vyplývá, že žalovaný tvrdil svůj příjem u [právnická osoba] s.r.o. ve výši 24 000 Kč a nespecifikovanou brigádu za příjem 4 500 Kč. Na nákladech tvrdil výdaje celkem ve výši 14 668 Kč, přičemž na exekuce uváděl částku 1 480 Kč měsíčně a na jiné úvěry částku 188 Kč. Žalovaný uvedl, že bydlí v podnájmu a nemá vyživovací povinnosti. V Kartě zákazníka ke druhé zápůjčce žalovaný uvedl, že jeho příjem je 21 190 Kč, další příjem z montáže nábytku 4 000 Kč. Dále, že u poskytovatele má již závazek s měsíční splátkou 1 947 Kč a má 2 exekuce se splátkou 2 960 Kč. Bez odůvodnění dále uvedl, že na úvěry oproti předchozímu tvrzení splácí 4 904 Kč. Nově uvedl, že má 1 vyživovací povinnost. Ze sdělení [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil,, že na příjem žalovaného bylo vedeno celkem 10 exekucí a čistý příjem žalovaného byl v roce 2016 průměrně 7 144 Kč.

10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k právnímu závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je v části nedůvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvy o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku Smlouvy byly shledány soudem neplatnými s ohledem na to, že právní předchůdce žalobkyně nezkoumal s řádnou pečlivostí úvěruschopnost žalovaného. Poskytovatel úvěru má povinnost řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit (viz např. nález Ústavního soudu č. j. III. ÚS 4126/18). Žalobkyně odkázala za Zákaznické karty, s tím, že si nechala předložit od žalovaného pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a stvrzenku o nájmu. Ze zákaznických karet však vyplývají informace, které neodpovídají skutečnosti prokázané ze sdělení zaměstnavatele žalovaného. Z tohoto je zřejmé, že žalovaný měl spoustu exekucí, které mu byly ze mzdy strhávány, přičemž výsledný průměrný čistý příjem pak byl v roce 2016 pouze 7 144 Kč a nikoliv žalovaným tvrzené příjmy uvedené v Zákaznických kartách. Navíc nebyly ničím podloženy další příjmy z brigády. Je evidentní, že žalovaný neuváděl všechny skutečnosti potřebné k prověření úvěruschopnosti, a na druhou stranu ani právní předchůdce žalobkyně si neověřil řádně výdaje žalovaného, např. nově vzniklé vyživovací povinnost. Další příjmy domácnosti jsou zcela neurčité, bez jakéhokoliv dokladu k jejich prokázání a tedy s nimi není možné počítat. Na výdajích žalovaný uváděl různá čísla bez konkretizace, navíc neodpovídala ani jím uváděná částka ve druhé zákaznické kartě, kterou měl hradit na předchozí závazek vůči žalobkyni ve výši celkem 1 947 Kč, když měsíční splátky u první zápůjčky byly pouze 976 Kč (244 Kč x 4). Žalobkyně neprokázala schopnost žalovaného zápůjčky splatit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smluv, byly smlouvy posouzeny jako neplatné. Soud posoudil poskytnutí částky celkem ve výši celkem 16 000 Kč jako bezdůvodné obohacení, které žalovaný skutečně obdržel v hotovosti, ale žalobkyni vrátil pouze 5 960 Kč, jak vyplývá z žaloby. Z tohoto důvodu soud přiznal žalobkyni pouze nárok na nevrácenou část poskytnuté částky ve výši 6 456 Kč u první smlouvy a 3 584 Kč u druhé smlouvy a ve zbytku žalobu zamítl, neboť žalobkyně nárok na úhradu dalších částek ze smlouvy neprokázala.

11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud vycházel z ustanovení § 1968 o.z., kdy počátek prodlení stanovil od [datum], tj. ode dne následujícího po dni stanoveném jako lhůtu pro zaplacení v předžalobní výzvě ze dne [datum]. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) kdy úspěch žalobkyně v řízení byl menší než její neúspěch, což je zřejmé ze součtu nepřiznaných částek oproti přiznanému nároku. Nárok na náklady řízení by tak připadly žalovanému, tomu však v tomto řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.