Okresní soud v Uherském Hradišti · Rozsudek

3 C 230/2024

č. j. 3 C 230/2024-37

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSUH:2024:3.C.230.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 30 306,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkynia) částku 10 056 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 056 Kč od 22. 3. 2024 do zaplacení,b) částku 20 250,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 20 250,80 Kč od 19. 1. 2024 do zaplacení,a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 391 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně návrhem ze dne 4. 7. 2024 navrhla vydání rozsudku, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit částku 30 306,80 Kč s příslušenstvím za neuhrazený odběr elektřiny za období od 6. 4. 2023 do 26. 2. 2024 dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny č. , hodnota, ze dne 5. 4. 2023. Žalovaná byla k úhradě vyzvána výzvou ze dne 12. 6. 2024.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, ačkoliv jí byla doručena spolu s výzvou dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s projednáním věci bez nařízení jednání, soud rozhodl na základě listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:Mezi účastníky byla dne 5. 4. 2023 uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrné místo , adresa, , , adresa, (smlouva, obchodní podmínky, souhlas se zpracováním, ceník). Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalobkyně vyúčtovala žalované cenu dodané elektřiny ve výši celkem 30 306,80 Kč (faktura č. , číslo, s vyúčtováním a č. , číslo, s vyúčtováním). Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (předžalobní výzva ze dne 12. 6. 2024, podací lístek).

4. Podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ustanovení § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

5. Podle ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena v souladu s citovanými ustanoveními smlouva o dodávce elektřiny, tedy svým obsahem kupní smlouva ve smyslu ustanovení § 2079 občanského zákoníku, kterou se žalovaná jako zákazník zavázala žalobkyni platit cenu za plyn a související služby. Soud vzal za prokázané, že za celkové období od 6. 4. 2023 do 26. 2. 2024 byla žalované vyčíslena za dodávku elektřiny částka v celkové výši 30 306,80 Kč, na kterou žalovaná nic neuhradila. Žalobkyně tak dostatečně prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši. Jelikož žalovaná svou platební povinnost nesplnila a dlužnou pohledávku za uvedené dodané služby v daném období dosud neuhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši včetně souvisejícího příslušenství.

7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinna v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost faktur. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 391 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 213 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 306,80 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. , sp. zn., ). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 3 391 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.