3 C 243/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/2 sídlem Adresa zainteresované osoby 1/1 zastoupená advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem Adresa zainteresované osoby 1/0 o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemků:- parc. č. st. , číslo, – zastavěná plocha a nádvoří, součástí pozemku je stavba – objekt k bydlení, v obci , adresa, , část obce , adresa, , č. p. , číslo- parc. č. , číslo, – zahrada- parc. č. , číslo, – ostatní plocha (ostatní komunikace)- parc. č. , číslo, – ostatní plocha (silnice)to vše v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, , vedeno u , instituce, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou dne , datum, domáhal určení vlastnictví k nemovitostem specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. Svou žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, uzavřel s žalovanou, která je jeho dcerou, darovací smlouvu, kterou žalované daroval ve výroku specifikované nemovitosti. Žalované bylo v tu dobu 11 let. Součástí smlouvy bylo také zřízení věcného břemene doživotního bezplatného užívání těchto nemovitostí ve prospěch žalobce a jeho tehdejší manželky , jméno FO, (matky žalované). Darovací smlouvu uzavřel v době léčby rakoviny po naléhání tehdejší manželky. Přibližně rok po uzavření smlouvy skončil vztah žalobce a jeho tehdejší manželky, která se i s žalovanou odstěhovala. Do doby odchodu měl žalobce s žalovanou velmi dobrý vztah, trávil s ní velké množství času, učil ji bruslit, zaplétal jí copánky, chodil s ní na plavání, podporoval její uměleckou tvořivost, denně ji vyzvedával ze školky a posléze ze školy, jezdil s ní na výlety a každý rok ji bral na dovolenou do Chorvatska. Žalobce se i nadále snažil udržovat kontakt s žalovanou i přes těžký zdravotní stav. V důsledku vlivu matky žalované se toto úsilí nesetkalo s odezvou. Žalobce podnikal všechny myslitelné kroky k opětovnému navázání vztahu. Psal dopisy, telefonoval, ale žalovaná na to nereagovala. Tento stav trvá od roku 2017. Žalobce zkoušel upravit vztahy prostřednictvím soudu, a to návrhem na rozšíření styku s žalovanou a svěření do střídavé péče, na což matka žalované reagovala požadavkem na zvýšení výživného. Žalovaná se v rámci opatrovnického řízení vyjádřila tak, že svého otce, tedy žalobce, již nechce vidět ani vídat a konkrétně u jednání u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, uvedla: „Střídavou péči odmítám, otce spíše nemám vůbec ráda, nemám ho vůbec ráda (ani trochu). To, že by měl otec na mě platit vyšší výživné, mě za této situace není ani trochu hloupé. K taťkovi se vůbec nezastavuji, nezjišťuji o něm ani například, jak se má, co potřebuje atd. Dopis mu odmítám napsat. Nechci s ním mít nic společného.“ Dle žalobce nelze výše uvedený postoj žalované posoudit jinak než jako nevděk, kdy žalobce tento nevděk žalované doposud neprominul. S ohledem na výše uvedené chování žalované žalobce odvolal dopisem ze dne , datum, svůj dar spočívající v nemovitostech specifikovaných ve výroku I. rozsudku vůči žalované a vyzval ji k neprodlenému vrácení. Žalovaná po výzvě dar nevrátila. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva spatřuje žalobce v existenci rozporu ve vlastnictví předmětných nemovitostí podle stavu vyplývajícího ze zápisu v katastru nemovitostí ve srovnání se stavem, který panuje na základě darovací smlouvy. Žalobce touto žalobou chce napravit největší chybu svého života a zabránit, aby se sedmnáct let budovaný majetek dostal do nesprávných rukou. Cílem je především umožnit dceři, aby si uvědomila, jaké jsou v životě důležité věci. Žalobce také uvádí, že chce danou situaci řešit s ohledem na svůj špatný zdravotní stav, který se neustále zhoršuje a na svůj vysoký věk.

2. Žalovaná se v zastoupení opatrovníkem vyjádřila k žalobě tak, že je její vztah s otcem narušený, odmítá se s ním setkávat, jelikož ji ponižoval a choval se k ní ošklivě. Žalovaná si není vědoma toho, že by její chování bylo vůči otci nevhodné a tedy, že by měla vrátit dar. Dle vyjádření opatrovníka není v zájmu žalované, aby se daru vzdávala.

3. Žalobce v rámci svého vyjádření doplnil, že problémy nastaly od roku 2015, kdy byl operován na rakovinu tlustého střeva a následně prodělal rakovinu jater. Absolvoval šestnáct chemoterapií a bojoval o život. V tu dobu jej matka žalované se slzami v očích prosila, aby něco udělal s majetkem, pokud by se s ním něco stalo. Za této situace a s ohledem na to, že dcery z prvního manželství byly zabezpečené, se rozhodl darovat veškerý majetek žalované, byť to ona v jedenácti letech nevnímala. Zároveň zabezpečil sebe a tehdejší manželku – matku žalované – věcným břemenem užívání nemovitostí. V té době dostal od žalované jako dárek z výletu hrníček s nápisem „Nejlepší tatínek na světě“. Z vyjádření dále vyplývá obviňování matky žalované z toho, že mu lhala, podváděla jej v manželství a brala si bez jeho vědomí úvěry, projevila se jako protřelá zlatokopka, lhala od jejich prvního setkání o svých dětech z předchozího manželství a dále si načerpala od roku 2006 až do roku 2016 úvěry ve výši celkem , částka, . Od června 2017 začala provozovat cizoložství s panem , jméno FO, z , adresa, . Toto si ověřil žalobce na vlastní oči, když tehdejší manželku sledoval. Nevěru manželka před žalobcem tajila, chovala se jako milující žena. Následně z odposlechů, které si žalobce zařídil, zjistil z rozhovoru mezi tehdejší manželkou a její zletilou dcerou , jméno FO, vulgární sdělení „Ivetko neboj, ten starý pičus brzo chcípne a pak se tady nastěhujeme zpátky. Až bude mít Natálka osmnáct, tak to celé prodáme, kdo by na tom dřel.“ V důsledku tohoto vyslechnutí zprávy dostal žalobce infarkt pravého oka. Následně , datum, žalobce oznámil tehdejší manželce ukončení vztahu. Poté, co se dcera, tedy žalovaná, se svou matkou odstěhovala z domu, se zhoršil její prospěch ve škole, a to velmi dramaticky. Dalších šest let mu nebrala telefony a neodpovídala na SMS zprávy s nabídkami na dárky, cestování či nabídku bydlení. Na chodbě soudu jej nedokázala jako svého tátu pozdravit. Toto považuje žalobce za arogantní chování. On se snažil zjišťovat si o žalované informace alespoň u lékařky, a o jejích studijních výsledcích ve škole. K námitce žalované, že k ní měl neustále výtky, žalobce uvedl, že je její otec a výtky se týkaly snahy o výchovu, což považuje za samozřejmé. Nikdy však nezvýšil hlas. Z jejího chování má žalobce obrovskou bolest, stres a deprese, že mu za posledních šest let nedokázala podat ani hrnek vody, byť se o ni staral a byl nejlepším tátou na světě. V tomto žalobce spatřuje nevděk. Žalobce se dále vyjádřil k podstatě – jádru věci tak, že žalovaná byla posledních několik let manipulována svojí matkou, paní , jméno FO, , která rozbila a zničila tři rodinné vztahy a pěti dětem dětství. Chovala se nezodpovědně, dvanáct let rozkrádala rodinný rozpočet pomocí úvěrů, nakonec také chce připravit vlastní dceru o majetek, který jí žalobce daroval, ačkoliv do toho nevložila žádný svůj majetek. Podáním žaloby chce žalobce zamezit rozprodání majetku jeho bývalou ženou s tím, že i nadále hodlá zahrnout žalovanou do dědictví spolu s jeho dalšími dcerami.

4. Žalovaná se prostřednictvím právního zástupce vyjádřila k žalobě, včetně jejího doplnění tak, že rozhodnutí darovat jí předmětný dům bylo zcela samostatné a svobodné rozhodnutí žalobce. K obvinění její matky z toho, že je zlatokopka uvedla, že je to výmysl a překrucování pravdy. Matka žalované byla nucena řešit finanční situaci v rodině tím, že si musela vzít úvěry, které však všechny ze svých prostředků splatila. Tyto úvěry byla nucena si brát, protože žalobce jí na domácnost neposkytoval žádnou finanční pomoc. K odůvodnění, proč žalovaná nekomunikovala s žalobcem ani např. prostřednictvím videokonferencí uvádí, že byla neustále napadána i v průběhu těchto videokonferencí a psychicky týrána ze strany žalobce, což nesla velmi těžce. Žalované vadilo, že musela pořád vysvětlovat, proč se s otcem nechce stýkat, musela absolvovat několik soudních jednání. Pokud byla s otcem ve styku, pak ji ponižoval, a to například tím, že jí říkal, že všichni její sourozenci patří do blázince nebo výchovného ústavu. U poslední návštěvy na konci roku 2017 došlo k incidentu, kdy ji žalobce nutil se osprchovat, což ona nechtěla, protože v domě užívaném žalobcem byli nájemníci a ona se jako dvanáctiletá bála. Žalovaná je velmi citlivá a introvertní, dusí své pocity v sobě a nedává je veřejně na odiv. K žalobci necítí nenávist, ale apatii, nechce, aby jí neustále něco vytýkal, opravoval ji. Žalobce ji neustále bombardoval SMS zprávami, chodil do místa jejího bydliště a docházel do základní školy. Žalovaný nedal souhlas se změnou základní školy po jejím odstěhování do , adresa, . Postoj žalované je v podstatě takový „Dejte mi pokoj, chci si žít svůj život“. Žalovaná akcentovala, že chování žalovaného bylo nepříjemné, napadající a z tohoto důvodu s ním nechtěla dále komunikovat. Po předposledním jednání nicméně napsala tři dopisy, na které žalobce reagoval tak, že opět v dopisech napadá matku žalované. Žalovaná také upozornila na chování žalovaného vůči její matce, které vyvrcholilo dopisem zaslaným matce partnera matky žalované, kde se o matce žalované zmiňuje vejmi vulgárními výrazy, za což byl dne , datum, uznán vinným v přestupkovém řízení u Městského úřadu , adresa, č. j. , spisová značka, . Žalovaná uplatnila námitku promlčení nároku na vrácení daru, neboť k počátku jednání, které žalobce považuje za nevděk, mělo dojít od roku 2018.

5. U posledního jednání se žalobce vyjádřil k dopisům žalované zaslaným po , datum, tak, že je nepovažuje za snahu o bližší kontakt, ale za účelové jednání ze strany žalované. Očekával více projeveného citového vyjádření, a tak dopisy považuje za poloviční trik.

6. Z provedených důkazů a nesporných tvrzení učinil soud následující skutková zjištění:Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaná je evidována jako vlastník pozemku parc. č. st. , číslo, , jehož součástí je stavba č. p. , číslo, , pozemku parc. č. , hodnota, , pozemku parc. č. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, , to vše v katastrálním území , adresa, , na základě darovací smlouvy ze dne , datum, , dále i to, že k nemovitostem má žalobce zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání. Stejně tak nebylo sporné to, že žalobce uplatnil vůči žalované vrácení daru výzvou zaslanou žalované dne , datum, . Z prohlášení žalobce bylo také zjištěno, že jednání žalované jí žalobce neprominul. Mezi stranami bylo sporné, zda jednání žalované naplňuje znaky nevděku v takové intenzitě, aby to mohlo být posouzeno jako naplnění podmínky vrácení daru. Z výslechu žalobce soud zjistil, že věty pronesené žalovanou u jednání opatrovnického soudu dne , datum, vnímal tak, že to žalovaná pronesla na popud její matky. To, co od žalované slyšel, bylo hrozné, ale dle žalobce to byla lež. Žalovaná byla dříve veselé dítě a teď jako by měla nějaký blok po rozpadu rodiny. K návštěvám na konci roku 2017 žalobce uvedl, že první dvě probíhaly naprosto v pořádku a bez problémů. U té poslední s žalovanou probíral základy hygieny a chtěl po ní, aby se šla vysprchovat, na to ona volala matce a rozplakala se. Druhý den řekla, že jí je špatně, žalobce ji odvezl domů a už se nesetkali. To trvalo šest let a nebyl žádný náznak, že by se chtěla žalovaná sblížit. Poprvé ho pozdravila až před jednáním. Nevděk vidí v tom, že se jej žalovaná vzdala, řekla, že jej nemá ráda, a to trvá dodnes. Nenavštívila jej, kdy byl nemocný, nepodala hrnek vody. Nevděk spatřuje žalobce v chování žalované od roku 2018. Dcery se žalobce nikdy nezřekl. Dle žalobce celý špatný vztah zapříčinila matka žalované, která jej pomluvami a podvody před žalovanou špatně vylíčila. Pro žalovanou muselo být hrozné, když o jejím otci takto před ní někdo mluvil. Žalobce prohlásil, že matku žalované nenávidí nejvíc na světě.

7. Z výpovědi žalované soud zjistil, že se od žalobce odstěhovala spolu s matkou na konci roku 2017 a pak byla u něj na návštěvě 2x nebo 3x. Pak už tam jezdit nechtěla. Při poslední návštěvě se nechtěla v domě sprchovat, protože tam někdo byl, ale nedokázala vysvětlit, jak věděla o přítomnosti jiné osoby v domě. Do odstěhování jejich vztah fungoval, ale už tenkrát měli otec a matka špatné vztahy, což jí bylo nepříjemné. K ní osobně se otec hrubě nechoval, ale řval na matku, když ještě bydleli spolu. Nevybavovala si už, jak prožívala v roce 2016 otcovu nemoc. Po odstěhování napsala asi 5 dopisů, následně už moc psát nechtěla. V rámci výslechu žalované byl proveden důkaz SMS zprávami zaslanými žalobcem, jejichž přijetí žalovaná nepopřela, když uvedla, že jí přišly nějaké zprávy, ale na ty nereagovala. Nebylo jí příjemné odpovídat. Trvala na tvrzení, že ji otec bombardoval SMS zprávami, ačkoliv jich bylo za rok a půl asi 25, přitom si s kamarády denně napíše 50, někdy 100 SMS zpráv. Urážení ze strany žalobce vnímala žalovaná z toho, že s rodiči kamaráda probíral její špatné známky ve škole nebo jí říkal, že má chodit k psychologovi. Tam i pak chodili, ale nepomohlo to. Ona sama tam chodit nechtěla. Žalobce byl několikrát u její školy a i ve škole. Např. jí u školy řekl, že nevidí na jedno oko. Otci neposlala přání k Vánocům ani k narozeninám. V budoucnu by mohla vztah s otcem zlepšit, například tím, že by napsala dopis. Budoucnem mínila, až dokončí školu. Doteď nevěděla, co by otci v dopise napsala. Nemyslí si, že je v pořádku nevídat se s rodičem, ale má kamarády se stejnou zkušeností. Její chování k otci nepovažuje za standardní. Nicméně nemá pocit, že by otci nějak ublížila. Otec ji víc nutil do učení a byl přísnější. Když dělala úkoly s ním, tak byla vystresovaná.

8. Z výslechu matky žalované soud zjistil, že důvod neochoty žalované se s otcem stýkat pramení z těch návštěv u otce, na které má žalovaná špatné vzpomínky. Dcera říkala, že na ni otec křičí, že v tom domě někdo cizí bydlí a že ji otce nutí se jít umýt. Vadilo jí, že ji v domě nechává dopoledne samotnou a že mluví škaredě o ní – matce. Jinak neví, co si udělali. Ona jí nabídla, že ji doprovodí třeba do cukrárny, kde by se s otcem mohla vidět, ale to dcera odmítla, neřekla proč. Dcera musela opakovaně vysvětlovat, proč se nechce stýkat s otcem, 8x na OSPOD, 20x u psychologa. K psychologovi pak už odmítala chodit, protože na schůzkách žalobce nadával matce žalované, a ta to slyšela. Po nastoupení na střední školu se prospěch dcery zlepšil, i nadále chodí do umělecké školy, výtvarný obor. Tenkrát řešili i změnu školy do , adresa, , ale otec to řízení prodlužoval. Nakonec návrh vazala zpět, protože dcera nechtěla chodit už po soudech, a navíc byla distanční výuka. Svědkyně si nemyslí, že by dcera nějak otci ublížila, ona s ním akorát nemluví. Uznala, že vyjádření dcery u opatrovnického jednání není v pořádku, ale důvod vidí v tom, že žalobce ublížil dceři. Na jeho straně by mělo dojít ke změně chování, aby netrval vždy na svém a poroučel.

9. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že ona za OSPOD řeší případ žalované od roku 2021. K důvodům, proč nechtěla žalovaná s otcem komunikovat, jí tato sdělila, že se k ní otec choval hrubě, že ji urážel a byl na ni ošklivý. Na konkrétní situace však nebyla schopná odpovědět. Také jí vadilo, že se takto choval i k matce žalované. Ví o tom, že proběhly nějaké video rozhovory za přítomnosti , tituly před jménem, , jméno FO, , pracovníka , právnická osoba, . U žalobce byla snaha dceru vídat. Svědkyně ve své osobní přítomnosti nezaznamenala nějaký nevhodný přístup žalobce k žalované. Matka styku nebránila, ale žalovaná se s otcem vídat nechtěla. Ke svému vztahu s otcem se žalovaná vyjadřovala opakovaně, absolvovala asi osm nebo devět pohovorů na toto téma. Dle zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, byla neochota žalované se s otcem stýkat důsledkem vleklých sporů mezi rodiči, a to vzájemných partnerských neshod.

10. Z listinných důkazů soud zjistil, že v rámci let 2017-2021 bylo zahájeno několik opatrovnických řízení, na základě kterých byla řešena úprava výchovy, resp. styku s žalovanou, příp. soud rozhodoval o schválení jednání za nezletilou (spis Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ). Na základě rozhodnutí č. l. 45 opatrovnického spisu (dále jen o.p.) bylo schváleno darování předmětných nemovitostí žalované. Následně se návrhem ze dne , datum, domáhala matka žalované úpravy výchovy a výživy k žalované, kdy již v tomto návrhu bylo uvedeno, že komunikace matky žalované s žalobcem je velmi špatná a nalezení řešení s žalobcem je velmi složité, mnohdy až nemožné. V té době již žalovaná nechtěla k otci chodit (č. l. 53 o.p.). Z vyjádření žalobce k návrhu plyne, že nesouhlasí se změnou bydliště ani výchovou matky žalované, neboť ta není dle žalobce zárukou zdárné výchovy, neboť se pohybuje na hranici lží, intrik, podvodů a není zodpovědná na úkor , podezřelý výraz, potřeb (č. l. 58 o.p.). Ze zprávy OSPOD soud zjistil, že vztah mezi rodiči žalované byl velmi vyhrocen, kdy mezi nimi docházelo k hádkám i na schůzce v pedagogicko-psychologické poradně (PPP), čemuž byla žalovaná přítomna. Z vyjádření vyplynulo, že vztah rodičů je vyhrocen zejména útoky ze strany otce. Žalovaná v tu dobu již odmítala k otci chodit, neboť si stěžovala, že při každému kontaktu s otcem je jí z jeho strany vyčítán její postoj a musí slýchat to, jak otec nehezky hovoří o její matce. Žalobci bylo doporučeno se soustředit v kontaktu s dcerou pouze na jejich vzájemný vztah (č. l. 87, 94 o.p.). Ze zprávy PPP vyplynulo, že žalovaná je sensitivní, se známkami neuroticismu. Celkově z opatrovnického spisu vyplynulo, že otec se snažil o úpravu styku s žalovanou prostřednictvím soudu, byly činěny pokusy o opětovné navázání kontaktu, a to ať už prostřednictvím dopisů nebo video rozhovorů. Zároveň ale z prováděných šetření vyplynulo, že žalobce se nevyrovnal s rozpadem vztahu, je vůči matce žalované zatrpklý a jeho názory na matku žalované jsou tzv. za hranou. Rozpad rodiny řešil žalobce i před žalovanou, které to vadilo a odmítala se nadále s žalobcem stýkat (rozsudek č. l. 122, zpráva OSPOD č. l. 132, protokol č. l. 133 o.p.). V rámci návrhu otce na úpravu styku (č. l. 190 o.p.) proběhla jednání jak u soudu, tak v organizaci , právnická osoba, (protokol č. l. 221, zpráva č. l. 228, zpráva č. l. 229 a 231, protokol č. l. 236 o.p.), ze kterých soud zjistil, že i nadále trvá neochota žalované se s otcem stýkat a neschopnost rodičů konstruktivně komunikovat. Navíc bylo ze strany matky podáno , podezřelý výraz, oznámení na žalobce pro stalking. Žalobce se v rámci komunikace s OSPOD vyjádřil tak, že pokud nebude přistoupeno na střídavou péči u žalované, tak tato přijde o majetek, který jí daroval. I nadále se negativně vyjadřuje o matce žalované. Tato situace se nevyřešila ani po schválení dohody o kontaktu žalované s žalobcem prostřednictvím videokonference (č. l. 245 o.p.). Následně byl ze strany žalobce podán nový návrh na schválení střídavé péče, ze kterého vyplývá, že předchozí styk prostřednictvím videohovorů proběhl jen 2x a jednou telefonicky, přičemž následně žalovaná odmítla v těchto hovorech pokračovat, ačkoliv žalobce má za to, že z jeho strany k žádnému pochybení nedošlo a za neochotou dcery vidí manipulaci ze strany její matky (návrh č. l. 248 o.p.). K tomu uvedla matka žalované, že ukončení videohovorů bylo z důvodu opětovného napadání matky ze strany žalobce (č. l. 266 o.p.). Ze zprávy OSPOD vyplynula i nadále neochota žalované se s žalobcem stýkat pro jeho nevhodné chování k ní a k matce. Ze zprávy opět vyplynulo prohlášení žalobce, že pokud nebude schválena střídavá péče, tak žalovaná přijde o darovaný majetek (č. l. 285 o.p.) Z protokolu z jednání ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že: „Odmítám střídavou péči. Otce spíše nemám vůbec ráda, otec se ke mně nechoval hezky už když jsme všichni společně bydleli, pokračovalo to, i když jsme se s mamkou odstěhovaly a já jsem za ním chodila 1 x za 14 dní na víkend. Když jsem u něj byla, ponižoval mě, že půjdu k , podezřelý výraz, , apod. Tímto jsem se k němu úplně zasekla, vadilo mi velmi jeho ponižování. Mamka mě proti taťkovi nenaváděla ani neovlivňovala. Já s ním nechci vůbec být. Nemám ho vůbec ráda (ani trochu). To, že by měl otec na mě platit vyšší výživné mě za této situace není ani trochu hloupé. Mám kamarády v , adresa, , kam jezdím, např. na den bez přespání. K taťkovi se vůbec nezastavuji, nezjišťuji o něm ani např. jak se má, co potřebuje, atd. Školu jsem vybrala s mamkou, obor, který jsem si vybrala, mě bude bavit. S otcem nechce mít nic společného, odmítá mu napsat i dopis.“ (č. l. 290 o.p.). V návaznosti na prohlášení žalované vzal žalobce návrh na střídavou péči zpět a soud vydal rozsudek pouze o zvýšení výživného (č. l. 291 o.p.). Z rozhodnutí Městského úřadu , adresa, a z dopisu žalobce (č. l. 109, 115) soud zjistil, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití z důvodu vulgárního osočení matky žalované. Z fotoalba výslechu žalované a prohlášení třídní učitelky soud zjistil, že se žalobce věnoval před odstěhováním dceři tak, že s ní trávil čas, chodili plavat, hrál si s ní, doprovázel ji do školy, chodil na třídní schůzky a zajímal se o prospěch žalované a dění ve škole. Obrázky žalované prokázaly její zájem o výtvarný obor.

11. Soud dále z dopisů zaslaných žalovanou žalobci po jednání v červnu 2023 zjistil, že tato mu napsala o své škole a co ji tam baví, dále o výstavě výtvarného kroužku. Také mu psala o své kočce, vysvědčení na konci školního roku a o tom, kam pojede na dovolenou. Popřála mu dobré zdraví s tím, že si s ním bude ráda dál psát. V jednom dopise mu popřála k narozeninám. V odpovědi na jeden z dopisů dne , datum, žalobce poděkoval za dopis, byť byl strohý, zmínil se o to, kam chodí do práce a žádal o sdělení telefonního čísla, neboť psaní dopisu stojí peníze a je staromódní a také mu nevyhovuje s ohledem na slepotu jednoho oka, které měla způsobit její matka. Rozepsal své výdaje včetně výživného a znovu zmínil, že celou rodinnou kauzu zavinila matka žalované. Dále ji pozdravoval od učitelky a kamaráda.

12. Další důkazy, které soud provedl, a to výpisy z účtu a úvěrové smlouvy, soud nehodnotil, neboť nemají souvislost s projednávanou věcí.

13. V rámci řízení byly předloženy i důkazy, které soud zamítl, neboť se jednalo o důkazy předložené po koncentraci řízení. Jednalo se o 2 dopisy (kartičky) žalované. Soud připustil provedení důkazů označených žalobcem ve vyjádření dne , datum, , neboť se jednalo o reakci na doplnění tvrzení ze strany žalované.

14. Podle ustanovení § 80 o.s.ř. je možné se určení, že tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Podle ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

16. Podle ustanovení § 2075 o. z. dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce. Je-li dar odvolán později a namítne-li obdarovaný opožděné odvolání daru, soud k odvolání nepřihlédne.

17. O určovací žalobu ve smyslu citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. jde tehdy, požaduje-li žalobce v žalobním petitu, aby bylo určeno buď, že je tu právní vztah nebo právo, nebo že tu právní vztah nebo právo není. Předpoklad úspěšnosti žaloby o určení po procesní stránce spočívá v tom, že účastníci mají věcnou legitimaci, a že na požadovaném určení je naléhavý právní zájem. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnou ochranu právního postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je, objektivně vzato, způsobilý odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva.

18. Soud pro posouzení existence nezbytné náležitosti určovací žaloby, kterým je naléhavý právní zájem, vyšel z nesporné skutečnosti, že žalovaná je jako vlastník zapsaná v katastru nemovitostí u všech nemovitostí, které byly předmětem žaloby. Naléhavý právní zájem byl prokázán, neboť je zřejmé, že je třeba mít postaveno najisto, kdo z účastníků je vlastníkem nemovitostí, a tedy má být napraven případně nesprávný katastrální zápis.

19. Dle ustanovení § 2072 o. z. je pro vyhovění žalobě o vrácení daru pro nevděk třeba splnit podmínku úmyslně nebo hrubě nedbalého jednání, které dárci ze strany obdarovaného ublížilo, a to takovým způsobem, který by bylo možné označit za zjevné porušení dobrých mravů. Oproti dřívějšímu posuzování vrácení daru pro nevděk (za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb.) tak soud musí zkoumat a žalobce především tvrdit a prokázat subjektivní kritérium ublížení (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č. j. 33 Cdo 2716/2021). Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná skutečně po dobu několika let s žalobcem nekomunikovala, a pokud ano, tak pouze někdy do roku 2019 a velmi omezeně, komunikaci i osobní setkání s ním odmítala a vše vyvrcholilo jejím prohlášením dne , datum, , kdy u soudního jednání prohlásila: „Odmítám střídavou péči. Otce spíše nemám vůbec ráda, otec se ke mně nechoval hezky už když jsme všichni společně bydleli, pokračovalo to, i když jsme se s mamkou odstěhovaly a já jsem za ním chodila 1 x za 14 dní na víkend. Když jsem u něj byla, ponižoval mě, že půjdu k , podezřelý výraz, , apod. Tímto jsem se k němu úplně zasekla, vadilo mi velmi jeho ponižování. Mamka mě proti taťkovi nenaváděla ani neovlivňovala. Já s ním nechci vůbec být. Nemám ho vůbec ráda (ani trochu). To, že by měl otec na mě platit vyšší výživné mě za této situace není ani trochu hloupé. Mám kamarády v , adresa, , kam jezdím, např. na den bez přespání. K taťkovi se vůbec nezastavuji, nezjišťuji o něm ani např. jak se má, co potřebuje, atd., školu jsem vybrala s mamkou, obor, který jsem si vybrala, mě bude bavit. S otcem nechce mít nic společného, odmítá mu napsat i dopis.“. Ačkoliv soud chápe, že pro žalobce jako otce, muselo být toto prohlášení bolestivé, tak bylo na žalobci, aby intenzitu subjektivního ublížení, které má splňovat parametry zjevného porušení dobrých mravů, prokázal. Toto dle soudu ani po poučení dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. žalobcem prokázáno nebylo, neboť žalobce po opakovaných dotazech v rámci jeho výslechu uváděl, že dcera byla k výše uvedenému prohlášení navedena matkou, a že si nemyslí, že by mu ona sama chtěla ublížit. Vzhledem k tomu, že sám žalobce v rámci celého řízení opakovaně akcentoval svůj až nenávistný vztah k bývalé manželce – matce žalované, kdy právě vůči ní cítí evidentní averzi a opakovaně prohlásil, že nechce, aby se darovaný majetek dostal do rukou právě bývalé manželky, tak ve spojení s vlastním prohlášením soud nemá za splněnou první podmínku pro vrácení daru pro nevděk, tedy subjektivní ublížení dárci ze strany obdarované. Žalobci bylo evidentně velmi ublíženo, ale bývalou manželkou, nikoliv dcerou (žalovanou). Žalobce od ukončení vztahu a dle výpovědi žalované ještě i v době, kdy spolu bydleli, měl s bývalou manželkou velmi výbušný vztah, který pramenil zřejmě z jím odhalené nevěry bývalé manželky. Hádkami provázenou komunikaci nebyli schopni zklidnit ani v době, kdy měli řešit vztah žalované k žalobci a opětovné navázání komunikace. Ze zprávy OSPOD vyplynulo, že konflikty byly vyhroceny zejména ze strany žalobce. Žalobce byl soudem u jednání dne , datum, poučen dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. k označení důkazů k prokázání takového ublížení ze strany žalované, které je v rozporu s dobými mravy. Z žalobcem označených důkazů však toto prokázáno nebylo a žalobce tak neunesl břemeno důkazní.

20. Vedle nesplnění tohoto subjektivního kritéria nemá soud za splněné ani posouzení charakteru jednání žalované jako jednání v rozporu s dobrými mravy. Na první pohled by se jevilo prohlášení žalované učiněné dne , datum, spolu dlouhodobým odmítáním styku i komunikace s žalobcem jako jednání, které by se pod jednání v rozporu s dobrými mravy dalo podřadit. Stále patří mezi základní obecně přijímaná pravidla slušného chování úcta k rodičům, pomoc v případě nouze či starost o jejich potřeby. Bylo prokázáno, že žalovaná dlouhodobě odmítala kontakt s žalobcem, a to jak osobní, tak i písemný. Za dobu několika let napsala pouze několik krátkých sdělení. Na SMS zprávy, kterých bylo cca 25 za rok a půl nereagovala s odůvodněním, že jí to nebylo příjemné, přičemž evidentně s kamarády komunikuje běžně desítkami zpráv denně. Její přístup k žalobci se měnil až před koncem řízení u soudu I. stupně. Chování žalované bylo vědomé, byť soud musel přihlédnout k věku žalované a tomu, co lze v rámci projevu pomoci rodiči od 12–17tiletého dítěte očekávat. Nicméně, aby jednání žalované bylo možné podřadit pod dikci ustanovení § 2072 o. z., pak by muselo vycházet čistě z vůle žalované. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaná se uzavřela a odmítala s žalobcem komunikovat proto, že jí vadilo, jak se žalobce vyjadřuje o její matce – své bývalé manželce, o jejích dětech a že neustále dochází k hádkám. Také jí vadilo, že ji žalobce ponižuje, říká jí, že má chodit k psychologovi či , podezřelý výraz, . Z pohledu poučování ohledně školy, vzdělávání, předávání životních zkušeností, případně osvětlování hygienických návyků nevidí soud důvod, proč v takovém jednání žalobce spatřovat cokoliv nevhodného či ponižujícího. Žalobce je otcem žalované a v rámci výchovných metod má právo se ke všem okolnostem života žalované vyjadřovat. Stejně tak měl jako otec snažící se o kontakt s vlastní dcerou právo využít všech právních nástrojů, tedy v daném případě návrhů na úpravu výchovy, případně styku s žalovanou. Na druhou stranu bylo a je však zcela nevhodné, aby v rámci komunikace s žalovanou, či v její přítomnosti docházelo k napadání, osočování či jakýmkoliv jiným nevhodným způsobem komentování života žalované, či v té době již bývalé partnerky a její rodiny. Tomuto se žalobce evidentně nevyhnul, což vyplývá ze zpráv OSPOD, zprávy PPP a , právnická osoba, a také z dopisu, za který byl žalovaný uznán vinným v přestupkovém řízení. Přesto, že soud hodnotil jednání účastníků ke dni odvolání daru, pak nelze odhlédnout ani od toho, že v nevhodném způsobu komunikace a napadání matky žalované pokračuje žalobce i, Anonymizováno, nadále, což plyne z dopisu, který zaslal žalobce žalované v červenci 2023. Přesto, že ze strany žalované byl obsah jejích dopisů z června a července 2023 zcela odpovídající jejímu věku, tak žalobce si neodpustil opětovné invektivy vůči matce žalované. Místo toho, aby se zaměřil čistě a pouze na dceru, tak opět akcentoval svůj nenávistný vztah k bývalé manželce. Z důkazů soud dospěl k závěru, že důvodem pro odmítání komunikace žalované s žalobcem bylo chování žalobce vůči ní a matce žalované a za takové skutkové situace nelze na neochotu komunikovat s žalobcem nahlížet jako na jednání v rozporu s dobými mravy, neboť bylo vyvoláno žalobcem (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 23. října 1936, R I 835/36 „Urážlivé výroky obdarovaného pronesené v rozčilení proti dárci neodůvodňují »hrubý nevděk«, jestliže byly dárcem vyvolány“, nebo rozhodnutí NS ČR č. j. 33 Cdo 5141/2016, kdy „Relevantní je přitom nejen jednání obdarovaného, ale též jednání samotného dárce“). Zároveň s ohledem na výše uvedená prohlášení žalobce učiněná jak v rámci tohoto soudního řízení, tak v rámci jednání na OSPOD, nevidí soud podstatu žaloby v ublížení ze strany žalované, ani naplnění charakteru jejího jednání v rozporu s dobými mravy, ale v osobní zášti žalobce vůči matce žalované, u které nechce, aby mohla prostřednictvím žalované nakládat s darovaným majetkem. Za takové situace bylo na místě žalobu v celém rozsahu zamítnout.

21. Vzhledem k tomu, že soud zamítl žalobu, tak se nezabýval již námitkou promlčení uplatnění nároku vznesenou žalovanou v závěrečném návrhu.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý z pěti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a náhrada , částka, jako náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut podle ustanovení § 14 a. t. Náklady jsou dle ustanovení § 149 o.s.ř. splatné k rukám právního zástupce žalované ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., když soud neshledal důvod pro určení jiné lhůty k plnění.