3 C 25/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovníkem příjmení jméno příjmení bytem ulice a číslo , PSČ obec o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení: -) ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] -) ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] a smluvní pokutu ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se v částce jistiny [částka], části úroků ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], části administrativního poplatku ve výši [částka], části poplatku za hotovostní inkaso ve výši [částka], části smluvní pokuty ve výši [částka], kapitalizovaném úroku ve výši [částka] a kapitalizovaném úroku z prodlení ve výši [částka], úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) žalovanému poskytl v hotovosti částku [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Vedle jistiny dluhu ve výši [částka] se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení úroku z úvěru ve výši 1 452,92, částky za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], částky za administrativní činnost ve výši [částka], částky za hotovostní inkaso ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka], úroku z úvěru za dobu do postoupení pohledávky ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení za dobu do postoupení pohledávka ve výši [částka]. Od postoupení pohledávky požaduje žalobkyně jak úrok z úvěru ve výši 15% ročně, tak zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně vyzvala žalobce k úhradě naposledy výzvou ze dne [datum].

2. Žalovanému byl s ohledem na jeho neznámý pobyt ustanoven usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] opatrovník, který se k žalobě vyjádřil tak, že namítl neplatnost smlouvy s ohledem na řádné nezkoumání úvěruschopnosti žalovaného, nepřiměřenost smluvní pokuty, a tedy neplatnost pro rozpor s dobrými mravy.

3. K námitkám opatrovníka žalovaného žalobkyně doplnila žalobu tak, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal řádně úvěruschopnost žalovaného, který předložil k žádosti o úvěr jak výplatní pásky, tak pracovní smlouvu a dále smlouvu o nájmu a poskytl úvěrové společnosti dostatečné informace k tomu, aby mohla být žádost o úvěr dostatečně posoudit. Dále žalobkyně uvedla, že celkově zaplatil žalovaný na dluh [částka], a to ve 4 platbách. Tyto byly započítány na jednotlivé dlužné částky, a to na jistinu, úrok, úhradu za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek. Se všemi poplatky byl žalovaný seznámen na první straně smlouvy. Smluvní pokuta odpovídá max. výši, kterou povoluje zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a pokuta je účtována pouze od [datum] do [datum] v celkové výši [částka].

4. U nařízeného jednání žalobkyně doplnila, že částka [částka] nárokovaná dle smlouvy jako úhrada za poskytnutí úvěru a jedná se o částku, kterou si poskytovatel účtoval za to, že vůbec úvěr poskytl, tedy, že je to jeho odměna. Částku [částka] si žalobkyně nárokuje za úkony, kdy při splátkách došlo k osobnímu převzetí hotovosti, tedy za ty 4 splátky. Ve lhůtě pro doplnění tvrzení dle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že částka [částka] je poplatkem, který kryje prvotní náklady věřitele se zaevidováním smlouvy do interního systému, náklady na smluvní dokumentaci a režijní, tedy mzdové a provozní, náklady. Dále doplnila, že poplatek za administrativní činnosti kryje náklady spojené se samotným vyhodnocením schopnosti splatit úvěr a představuje především poplatky za ověření počtu případných exekučních řízení atd. Inkasní poplatek zahrnuje veškeré náklady spojené s výběrem splátek klienta v místě jeho bydliště a náklady spojené s vymáháním pohledávky v prodlení klienta, tj. náklady na tisk, poštovné a telekomunikační služby, kdy na jeden výběr připadá [částka]. Žalobkyně vypsala termíny kontaktování žalovaného prostřednictvím telefonních hovorů, textových zpráv a písemných upomínek a jednoho termínu osobní návštěvy.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl v hotovosti částku [částka], kterou žalovaný v dohodnuté lhůtě splatnosti do dne [datum] nevrátil. Poskytnutí částky je prokázáno podpisem smlouvy o zápůjčce, kdy v textu je uvedeno, že podpisem žalovaný stvrzuje převzetí hotovosti a je prokázáno také tím, že žalovaný na dluh ve 4 splátkách plnil. Ve smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit jistinu, úrok v celkové výši [částka], úplatu za poskytnutí úvěru ve výši [částka], náklady za vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti poplatek ve výši [částka], a to ve 14 splátkách po [částka] měsíčně. Výše úroku z úvěru 15% p. a. je zřejmá z čl. Splatnost, úrok a RPSN. Kromě inkasního poplatku byly nároky věřitele splatné uzavřením smlouvy. Nárok na inkasní poplatek byl splatný v den výběru splátky. Z přehledů úkonů učiněných v daném úvěrovém případu soud zjistil, že osobní návštěvu vykonala žalobkyně pouze 2 x, a to [datum] a [datum]. Strany se dohody na smluvní pokutě ve výši 0,1% denně v případě prodlení žalovaného se splácením. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu, což prokazuje podací lístek.

6. Podle § 2390 občanského zákoníku smlouvou o zápůjčce zápůjčitel přenechává vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

7. Podle § 2393 odst. 1 občanského zákoníku platí, že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba 6 týdnů.

8. Podle § [číslo] oz. musí podnikatel učinit veškerá sdělení vůči spotřebiteli jasně a srozumitelně.

9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Úprava spotřebitelských smluv má svůj původ v právu Evropské unie (viz § 1810 a násl. o. z.); národní úpravu je nutné v co největším rozsahu interpretovat ve světle znění a účelu směrnice, aby bylo dosaženo výsledku uvedeného ve směrnici, nezbytnost ochrany je dána nerovným postavením ve vztahu spotřebitel – podnikatel (profesionál). Vnitrostátní soud musí posuzovat zneužívající charakter určité smluvní klauzule z úřední povinnosti, přičemž ochrany spotřebitele se dosahuje zejména zákazem určitých typových smluvních ujednání (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1201/2012, který přehledně uvádí judikaturu Evropského soudního dvora týkající se spotřebitelského práva).

11. Základ národní (vnitrostátní) právní úpravy ochrany spotřebitele představují ustanovení § 1810 a následující o. z., která jsou recepcí šesti směrnic Evropských společenství do právního řádu České republiky, mimo jiné i směrnice Rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Vymezení pojmu nepřiměřených podmínek (zneužívajících klauzulí) obsahuje § 1813 o. z. Oproti příloze směrnice ustanovení § 1814 o. z. mezi demonstrativně vyjmenovaná nepřípustná ujednání (zneužívající klauzule) výslovně nezahrnuje požadavek na spotřebitele, který neplní svůj závazek, aby platil nepřiměřeně vysoké odškodné písm. e)). Smluvní ujednání odporující nejen § 1813 o. z., ale i směrnici Rady [číslo] s přílohou je absolutně neplatné dle § 580 odst. 1 o. z., přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti.

12. Optikou citovaných zákonných ustanovení a judikaturních závěrů soud posuzoval další ujednání účastníků, obsažených ve smlouvě o zápůjčce podle § 2390 o. z., v níž si sjednali úroky dle § 2392 o. z.

13. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků se řadí jednak poplatek za uzavření smlouvy, jednak úroky. Strany si ve smlouvě sjednaly úrok ve výši 15% ročně. Nicméně ze smlouvy a zejména z vyjádření žalobkyně je zřejmé, že částka označená sice jako úplata za poskytnutí úvěru není nic jiného než odměna věřitele, jak uvedla žalobkyně u jednání. Odměnou za poskytnutí půjčky jsou právě úroky, které je dlužník povinen spolu s jistinou vrátit. Je to tedy odměna věřitele. Za situace, kdy si strany sjednaly úrok ve výši 15% p.a., kterou tvoří úroky v kapitalizované výši [částka] takto vypočítané přímo v bodu (i) Úrok, pak další částka ve výši [částka], která je ve své podstatě také úrokem, nemůže zjevně dohodnuté výši úroku 15% ročně odpovídat. Z toho tedy plyne, že smlouva je v části jednak neurčitá a jednak odporuje povinnosti stanovené v § 1811 o.z., tedy uvádět spotřebiteli jasně a srozumitelně všechny údaje. Doplnění tvrzení žalobkyně ze dne [datum], kdy pod položku [částka] zahrnuje prvotní náklady věřitele se zaevidováním smlouvy do interního systému, náklady na smluvní dokumentaci a režijní, tedy mzdové a provozní náklady, jednak bylo podáno po koncentraci řízení, neboť doplnění tvrzení ohledně odměny ve výši [částka] nebylo předmětem výzvy dle § 118a o.s.ř. učiněné u jednání dne [datum], jednak ale takové vysvětlení nemůže naplňovat obsah daného poplatku, kdy evidentně administrativní náklady jsou zahrnuty v dalším poplatku (náklady na vyhodnocení úvěru). Za takové situace soud tedy přiznal zbývající výši jistiny, která činí [částka] (po snížení o částku [částka], tj. část připadající z úhrady v celkové výši [částka]) a zamítl jak nárok na úrok z úvěru v žalované výši [částka], tak žalovanou částku za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka] pro absolutní neplatnost z důvodu neurčitosti a porušení § 1811 o. z.

14. K nároku na administrativní poplatek soud uvádí, že tento považuje za adekvátní s ohledem činnost věřitele, který je zákonem (zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru) zavázán ke zjišťování úvěruschopnosti dlužníka. S tím jsou spojeny administrativní náklady, které se žalovaný zavázal v administrativním poplatku uhradit. Tento nárok tedy žalobkyni vznikl v plné žalované výši, nicméně s ohledem na částečné platby ze strany žalovaného v celkové výši [částka], byl administrativní poplatek ponížen o částku [částka]. Jak uvedl soud výše, tak pro výpočet dluhu a započítání jednotlivých splátek vycházel z toho, že dluh žalovaného se skládal pouze z jistiny a administrativního poplatku. Z každé platby žalovaného tedy započítal postupně na tyto závazky částku v poměru 93,28% na jistinu a 6,72% na administrativní poplatek.

15. K nároku na inkasní poplatek soud dospěl k názoru, že tento je oprávněný pouze z části, a to za dvě inkasa po [částka] za osobní návštěvu dne [datum] a [datum], což vyplynulo z evidence úkonů žalobkyně. Ze samotného jazykového výkladu poplatku „ Za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti“ je jednoznačné, že předmětem tohoto poplatku nebyly různé písemné či telefonické výzvy, jak tvrdila žalobkyně. Jelikož dle smlouvy je poplatek splatný až při fyzické návštěvě zástupce žalobkyně, pak další část poplatku není splatná a tedy soud nárok v částce [částka] zamítl ([částka] - [částka]).

16. Mezi ujednání týkající se placení odškodného spotřebitelem, který neplní svůj závazek, se řadí také smluvní pokuta vyjádřená v závislosti na délce porušování závazku. Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě z hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní pokuty (funkce preventivní, uhrazovací a sankční). Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti (k tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 438/2005, v němž soud dovodil, že smluvní pokuta ve výši 1 % denně je nepřiměřená, naopak smluvní pokuta 0,5 % denně je přiměřená). Soud uvážil výši poskytnutých peněžních prostředků, výši sankční povinnosti a dospěl k závěru, že sjednaná smluvní pokuta 0,1 % denně je přiměřená a tudíž souladně sjednána se shora citovanou směrnicí včetně její přílohy. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v žalobě účtovala smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky představující součet jistiny, úroku, úhrady za úvěr, administrativního i inkasního poplatku, a část těchto nároků soud žalobkyni nepřiznal, pak soud provedl výpočet vzniklé smluvní pokuty ze součtu jistiny a administrativního poplatku za dobu od [datum] (vznik povinnosti hradit splátky) do [datum] (jak navrhovala žalobkyně) a zohlednil přitom postupné částečné úhrady ze strany žalovaného. Tímto výpočtem dospěl soud k tomu, že za toto období vznikla smluvní pokuta ve výši [částka], kterou také žalobkyni přiznal. Zbývající část ve výši [částka] soud zamítl. Výzva k úhradě smluvní pokuty byla součástí předžalobní výzvy ze dne [datum].

17. Soud z provedených důkazů došel také k závěru, že právní předchůdce žalobkyně řádně zkoumal před podpisem smlouvy úvěruschopnost žalovaného, kdy z předložených důkazů vyplynulo, že věřitel měl k dispozici jak pracovní smlouvu, tak 3 výplatní pásky, ze kterých bylo možné konstatovat dostatečný příjem žalovaného ([částka]) i s ohledem na žalovaným tvrzené další půjčky. Zároveň bylo z nájemní smlouvy zřejmé, že jeho náklady na bydlení byly v době žádosti o zápůjčku nulové, neboť nájemné měl žalovaný povinnost hradit až do roku [rok]. Z příjmů tedy vyplynulo, že na splacení dluhu mu postačuje dostatek prostředků po odečtení životních nákladů. Žalovaný výslovně prohlásil, že údaje, které uvedl do žádosti, jsou úplné a pravdivé. Takové prohlášení žalovaného je při předložení dokumentů o příjmu a při zohlednění výše zapůjčené částky dostatečným podkladem pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud zohlednil také to, že žalovaný z půjčené částky část splatil a je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně schopnost žalovaného splatit zápůjčku před podpisem smlouvy řádně posoudil.

18. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], ze které vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla postoupení na žalobkyni pod [číslo] na 7. straně přílohy smlouvy. Oznámení o postoupení pohledávky bylo učiněno dopisem ze dne [datum].

19. Žalobkyně požaduje po žalovaném placení zákonného úroku z prodlení ve výši, která odpovídá ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s § 2 prováděcího nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, a to ode dne následujícího po splatnosti první splátky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala úhrady úroků (jak v kapitalizované formě, tak následně v procentní výši do zaplacení) z částky zahrnující i nároky, které soud zamítl, tak nepřiznal požadované nároky na úrok z prodlení a přiznal nárok na tyto úroky z částky přiznaných nároků, tj. jistiny a administrativního poplatku od splatnosti první neuhrazené splátky do zaplacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že žádnému z účastníků soud nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci neúspěšná, co do 54% svého požadovaného nároku. Tedy úspěch žalobkyně byl menší než její neúspěch a nevznikl jí tedy nárok na zaplacení nákladů řízení. Zároveň žalovanému náklady nevznikly. Náklady opatrovníka jsou náklady státu.