3 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Matulovou v právní věci účastníků: žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 112 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, c) částku 100 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 48 202,77 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

1. Žalobci se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhali po žalovaném uhrazení částky celkem ve výši 112 000 Kč, a to z titulu smluvní pokuty a náhrady škody. Nárok ze smluvní pokuty odůvodňovali žalobci porušením povinnosti žalovaného učinit pravdivé prohlášení v rámci smlouvy o převodu jednotky [číslo] v budově [adresa], [katastrální uzemí], uzavřené mezi účastníky dne [datum], a to článku V. bod 7 kupní smlouvy, kde strany prohlásily, že„ jim ke dni podpisu není známo, že by na jejich majetek či proti nim bylo vedeno exekuční, vykonávací ani jakákoliv jiná řízení, byla na jejich majetek zahájena či vedena insolvence, že by proti nim bylo zahájeno jakékoliv soudní řízení o výkon rozhodnutí, a nejsou jim známy okolnosti, které by zahájení takového řízení odůvodňovaly. Dále vzájemně prohlašují, že nemají žádnou neuhrazenou daňovou povinnost ani jiné dluhy vůči třetí osobě, které by mohly mít za následek vznik práva exekuce k penězům složeným do advokátní úschovy či k předmětu převodu. Smluvní strany výslovně prohlašují, že nemají věřitele, které by uzavřením této kupní smlouvy zkrátily v možnosti uspokojit jejich pohledávky“. Za porušení tohoto prohlášení se zavázal prodávající, v tomto řízení v postavení žalovaného, uhradit žalobcům smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč. Vzhledem k tomu, že po podpisu kupní smlouvy se dne [datum] v katastru nemovitostí objevil zápis o zahájení exekuce k předmětné jednotce vůči žalovanému, mají žalobci za to, že došlo k porušení ustanovení kupní smlouvy a po žalovaném požadují smluvní pokutu. Další dva nároky požadují žalobci z titulu náhrady škody, a to první ve výši 2 000 Kč za úhradu správního poplatku vůči katastru nemovitostí, který byl uhrazen žalobci při vkladu zástavního práva k jednotce do katastru. Vzhledem k porušení výše uvedených povinností žalovaným byl tento poplatek vynaložen marně, neboť následně došlo k odstoupení od kupní smlouvy. Druhá pohledávka z náhrady škody je částka 10 000 Kč, kterou museli žalobci vynaložit z důvodu nečerpání úvěru při ukončení úvěrové smlouvy s příslušnou hypoteční bankou. Žalobci vyzvali žalovaného k úhradě všech požadovaných částek výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně tak, že ani jeden z nároků požadovaných žalobci neuznává, neboť o žádné exekuci ani řízení, které by k takové exekuci vedlo, nevěděl. Při odkazu na článek V. odst. 7 kupní smlouvy uváděl, že povinnost k zaplacení smluvní pokuty je založená na subjektivním povědomí jedné ze stran o existenci exekučního řízení, což vyvozuje z dikce čl. V. odst. 7„ že jim ke dni podpisu není známo“. Žalovaný o existenci exekuce neměl žádné povědomí a dle žalovaného ani žalobci takové povědomí neprokázali. K dotazu soudu žalovaný prostřednictvím právního zástupce tvrdil, že o dluhu z nezaplacené elektřiny řešeném v soudním řízení vedeném u Okresního soudu [obec] pod č. j. [spisová značka], z něhož právě byla následně zahájena exekuce, nevěděl, neboť nájem prostoru, za který byl zavázán hradit elektřinu, přenechal třetí osobě, která elektřinu nehradila a smlouvu následně ukončila. O tom žalovaný nevěděl.

3. Z listinných důkazů předložených stranami dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Ze smlouvy o převodu vlastnictví jednotky soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod jednotky [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha. V článku V. bod 7 kupní smlouvy si vzájemně prohlásili, že„ jim není ke dni podpisu známo, že by na jejich majetek či proti nim bylo vedeno exekuční, vykonávací ani jakákoliv jiná řízení, byla na jejich majetek zahájena či vedena insolvence, že by proti nim bylo zahájeno jakékoliv soudní řízení o výkon rozhodnutí, a nejsou jim známy okolnosti, které by zahájení takového řízení odůvodňovaly. Dále vzájemně prohlašují, že nemají žádnou neuhrazenou daňovou povinnost ani jiné dluhy vůči třetí osobě, které by mohly mít za následek vznik práva exekuce k penězům složeným do advokátní úschovy či k předmětu převodu. Smluvní strany výslovně prohlašují, že nemají věřitele, které by uzavřením této kupní smlouvy zkrátily v možnosti uspokojit jejich pohledávky.“ Z bodu [číslo] kupní smlouvy vyplývá, že se strany dohodly na vzniku povinnosti prodávajícího uhradit kupujícím smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč v případě, že poruší jakékoliv povinnosti či učiní nepravdivé prohlášení. Smluvní pokuta byla splatná na výzvu do 30 dnů. Strany se ve smlouvě také dohodly na tom, že nárok na náhradu způsobené škody není ustanovením o smluvní pokutě dotčen. Skutečnost, že došlo k zahájení exekučního řízení vůči žalovanému u převáděné jednotky, vyplývá z listu vlastnictví [číslo] kde byl dne [datum] proveden zápis o zahájení exekuce vůči žalovanému, kdy exekucí byl pověřen soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení], [obec]. Z informace o řízení vedeného u [stát. instituce] [číslo jednací] vyplynulo, že ke dni [datum] byla zahájena další exekuce vůči žalovanému a jeho manželce, a to soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [obec]. Z podkladů pro platbu soud zjistil, že žalobci uhradili dne [datum] správní poplatek v řízení u [stát. instituce] [číslo jednací] ve výši 2 000 Kč za vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Z úvěrové smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalobci byla uzavřena úvěrová smlouva na financování koupě jednotky dle výše specifikované kupní smlouvy. V bodu 6.

2. úvěrové smlouvy se žalobci zavázali zaplatit bance poplatek za nevyčerpání úvěru ve výši 3 % z této nevyčerpané části úvěru. Z dohody o ukončení úvěrové smlouvy uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobci dne [datum] vyplývá, že za nečerpání úvěru byli žalobci zavázání zaplatit bance poplatek ve výši 10 000 Kč. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] bylo proti žalovanému zahájeno řízení o zaplacení částky 50 085,26 Kč z titulu neuhrazené částky za odběr elektrické energie dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum], a to za odběrné místo na adrese [adresa], za období od [datum] do [datum] a dále smluvní pokuty za předčasné ukončení této smlouvy, kdy k tomuto ukončení došlo z důvodu neplacení elektřiny ze strany žalovaného. Ve věci byl vydán dne [datum] rozsudek, který nabyl právní moci [datum]. Jak žaloba s výzvou k vyjádření, tak rozsudek, byly žalovanému doručeny tzv. fikcí, tedy že si žalovaný nevyzvedl zásilku v úložní době a tato byla vložena do adresátem užívané schránky. Z příloh tohoto spisu vyplývá, že dne [datum] uzavřel žalovaný smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a dále že mu na základě daňových dokladů bylo vyúčtováno jednak řádné vyúčtování za odběr elektřiny a také poplatky spojené s ukončením smlouvy. Tyto dokumenty byly žalovanému zasílány Českou poštou, s. p., což vyplývá z poštovního podacího archu ze dne [datum]. Z přehledu řízení vedených proti žalovanému u [název soudu] soud zjistil, že do dne uzavření kupní smlouvy bylo vůči žalovanému vedeno v systému [příjmení] deset řízení, v rámci kterých došlo k vydání elektronického platebního rozkazu. Z věcí převedených ze systému [příjmení] pod civilní řízení vyplývá, že do konce roku [rok] bylo proti žalovanému zahájeno dvanáct civilních řízení a následně v roce [rok] dalších čtrnáct civilních řízení. Z přehledu exekučních řízení vedených proti žalovanému u zdejšího soudu soud zjistil, že v roce [rok] byla proti žalovanému zahájena dvě exekuční řízení a v roce [rok] dalších deset exekučních řízení. Z výzvy právního zástupce žalobců ze dne [datum] soud zjišťuje, že žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k zaplacení celkové pohledávky ve výši 112 000 Kč, kdy z této výzvy je zřejmé, že žalovaný byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty ve lhůtě 30 dnů a to výzvou ze dne [datum]. Odeslání výzvy k zaplacení smluvní pokuty je prokazováno podacím lístkem z [datum]. Odeslání předžalobní výzvy je také prokázáno podacím lístkem ze dne [datum]. <i>4. Podle ustanovení § 2085 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou. Za kupní smlouvu se vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutné sestavit nebo vytvořit. Mají-li strany vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny, platí za ujednanou kupní cena, za niž se týž nebo srovnatelný předmět v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek obvykle prodává.</i> <i>5. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. K ujednání, kterým se zavázal k plnění smluvní pokuty nezletilý, který v době ujednání nedovršil patnácti let, se nepřihlíží.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2913 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli. Překážka vzniklá ze škůdcových osobních poměrů nebo vzniklá až v době, kdy byl škůdce s plněním smluvené povinnosti v prodlení, ani překážka, kterou byl škůdce podle smlouvy povinen překonat, ho však povinnosti k náhradě nezprostí.</i> <i>7. Podle ustanovení § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.</i> 8. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená právní ustanovení dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení: Mezi stranami byla uzavřena smlouva o převodu vlastnictví jednotky [číslo] v budově [adresa], [katastrální uzemí], na základě které mělo dojít k převodu vlastnictví dané jednotky z žalovaného na žalobce. Tato smlouva byla soudem shledána platnou, neboť obsahuje všechna zákonem stanovená ujednání. V čl. V. bodu 7 této kupní smlouvy prohlásily obě strany, že„ jim ke dni podpisu není známo, že by na jejich majetek či proti nim bylo vedeno exekuční, vykonávací ani jakákoliv jiná řízení, byla na jejich majetek zahájena či vedena insolvence, že by proti nim bylo zahájeno jakékoliv soudní řízení o výkon rozhodnutí a nejsou jim známy okolnosti, které by zahájení takového řízení odůvodňovaly.“ Dále prohlásily, „ že mimo jiné nemají dluhy vůči třetí osobě, které by mohly mít za následek vznik práva exekuce k penězům složeným do advokátní úschovy či předmětu převodu“. Z dokazování vyplynulo, že dne [datum] byla vůči žalovanému zahájena exekuce z titulu dluhu vůči společnosti innogy [právnická osoba] Ze spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] je zřejmé, že tento dluh vznikl žalovanému již v roce [rok]. Jednalo se o dluh z neuhrazené dodávky elektřiny a z předčasného ukončení smlouvy. Obrana žalovaného, že snad mělo dojít k nějakému převodu dané pronajaté nemovitosti na odběrném místě na třetí osobu, která bez vědomí žalovaného ukončila smlouvu, se ukázalo jako nepravdivé, kdy z žaloby i z rozsudku je zřejmé, že ukončení smlouvy proběhlo z toho důvodu, že žalovaný nehradil za elektřinu. Z přehledů sporů vedených vůči žalovanému je zřejmé, že od roku [rok] minimálně do konce roku [rok] bylo proti němu podáno vedeno množství žalob, kdy žalobci byla pojišťovna, společenství vlastníků, poskytovatelé energie, městský úřad a poskytovatel veřejné služby. Jednalo se tedy o pohledávky vymáhané věřiteli (v některých případech i po manželce žalovaného) v návaznosti na smluvní vztahy, které žalovaný musel vědomě uzavřít (pojistné, vlastnictví nemovitosti, dodávka energie). Ze spisu sp. zn. [spisová značka] je zřejmé, že žalovaný osobně podepsal smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a musel tedy vědět, že má závazek, na který nehradil. Už toto je porušením jeho prohlášení učiněného v kupní smlouvě, neboť věděl o dluhu vůči třetí osobě. Navíc mu byly jak výzvy inoggy [právnická osoba], tak soudní písemnosti doručovány, nicméně si je nevyzvedával v úložní době na poště. Následně byly vhazovány do schránky žalovanému, a ten měl tak možnost se s těmito písemnostmi seznámit. Obranu žalovaného, že tímto postupem doručování neměl možnost se s listinami seznámit a o dluzích tak nevěděl, považuje soud za zcela účelovou. Bylo pouze věcí žalovaného, že písemnosti, které mu byly řádně doručovány, nevyzvedával na poště. Je zcela nepravděpodobné, že by z množství několika desítek soudních sporů vedených u zdejšího soudu ani jednou žalovaný nezjistil, že má závazky, které jsou vůči němu již vymáhány v soudním řízení. Navíc tato soudní řízení navazovala na smlouvy uzavřené žalovaným v rámci jeho smluvní volnosti. Žalovaný si tedy musel být vědom toho, že má závazky ze svých smluvních vztahů. Za takové situace tedy učinil nepravdivé prohlášení dle bodu V. odst. 7 kupní smlouvy, a to konkrétně porušil prohlášení, že mu není známá okolnost, která by zahájení soudního řízení odůvodňovala a že nemá žádný dluh vůči třetí osobě, který by mohl mít za následek vznik práva exekuce k předmětu převodu. Takových dluhů měl žalovaný evidentně více. Žalovaný tedy porušil svou smluvní povinnost učinit pravdivé prohlášení a za takové situace tedy žalobcům vznikl nárok na smluvní pokutu, kdy dohodnutá smluvní pokuta ve výši 100 000 Kč byla splatná do 30 dnů na výzvu žalobců. Žalovaný byl vyzván k zaplacení výzvou ze dne [datum], což prokazuje jednak text předžalobní výzvy a také podací lístek z [datum]. Co se týká nároků na náhradu škody, tak i tyto nároky byly dle soudu prokázány. Podmínky vzniku nároku náhrady škody jsou porušení povinnosti, v tomto případě smluvní povinnosti ze strany žalovaného, vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný porušil svou povinnost učinit pouze pravdivá prohlášení v rámci smluvních vztahů mezi účastníky a v návaznosti na to došlo ke vzniku škody ve výši 2 000 Kč za uhrazený správní poplatek katastrálnímu úřadu, který žalobci skutečně uhradili při podání návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. Druhý nárok ve výši 10 000 Kč byl taktéž prokázán, a to dohodou o ukončení úvěrové smlouvy, kdy žalobcům vznikl závazek k úhradě částky 10 000 Kč úvěrující bance za nevyčerpání úvěru. Dle ustanovení § 2952 o. z. vzniká škoda již vznikem dluhu poškozenému. Soud nemá pochybnost o tom, že mezi porušením povinnosti ze strany žalovaného a vznikem škody je příčinná souvislost, neboť právě v příčinné souvislosti s porušením povinnosti popsané shora ze strany žalovaného došlo ke vzniku povinnosti žalobců uhradit poplatek úvěrující bance za nečerpání úvěru. Zároveň pokud by žalovaný neučinil nepravdivé prohlášení, pak by žalobci marně nevynaložili poplatek katastrálnímu úřadu za vklad zástavního práva. Pokud by žalovaný učinil pravdivě své prohlášení, a žalobci by zjistili, že na majetek žalovaného může být zahájena exekuce, pak by zcela jistě kupní smlouvu neuzavřeli, nevyřizovali si úvěr a nezřizovali by zástavní právo vůči své bance. Obranu žalovaného o tom, že nemohl mít o svých dluzích povědomost, považuje soud za zcela účelovou a nepravdivou. Žalovaný nijak nevysvětlil svou tvrzenou nevědomost o desítkách smluvních vztahů a na ně navazujících soudních sporů. Jeho obrana o nevědomosti o dluhu řešeném v řízení č. j. [spisová značka] byla vyvrácena žalobou a rozsudkem v dané věci. Přístup žalovaného k jeho dluhům a soudním řízením jej v žádném případě nemůže zbavit povinností z těchto dluhů vzniklým. Na povinnosti uhradit smluvní pokutu a náhradu škody nic nemění ani to, že žalobci následně od kupní smlouvy odstoupili, což nebylo mezi stranami sporné, neboť dle ustanovení § 2005 odst. 2 o. z. se odstoupení od smlouvy nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty a náhrady škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti.

9. Na základě výše uvedeného tedy soud přiznal žalobcům právo jak na úhradu smluvní pokuty, tak na úhradu obou nároků z náhrady škody, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že na straně žalovaného došlo k porušení smlouvy. Nároky žalobců jsou tedy po právu a byly přiznány v plné výši. Lhůtu pro úhradu nároků soud stanovil dle ustanovení § 160 o.s.ř.

10. Soud zamítl další návrhy na provedení dokazování spočívající ve výslechu žalovaného a svědeckém výslechu jeho manželky, neboť má za to, že tyto důkazy jsou nadbytečné. Ze spisového materiálu jednoznačně vyplynulo, že žalovaný byl zavázán k úhradě několika desítek dluhů ještě do podpisu kupní smlouvy s žalobci. Pokud by tyto dluhy neexistovaly, tak by je věřitelé po žalovaném soudně nevymáhaly. Jeho účastnický výslech, stejně jako výslech jeho manželky, která dle sdělení žalobce s ním bydlí v jedné domácnosti a i vůči ní byly některé ze soudních řízení vedeny jako proti žalované, považuje soud za nadbytečné, když z provedených listin měl soud dostatečně zjištěno, že žalovaný věděl o svých dluzích minimálně ze vztahu z inoggy [právnická osoba]

11. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení s úhradou jednotlivých dluhů, pak byl dle ustanovení § 1970 o. z. zavázán i k úhradě úroku z prodlení, kdy počátek prodlení je navázán na předžalobní výzvu ze dne [datum] a žalobci požadují úrok z prodlení až od [datum]. Vzhledem k prodlení s úhradou na straně žalovaného soud nárok z úroku z prodlení z jednotlivých částek žalobcům přiznal.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen„ o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 48 202,77 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 600 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 112 000 Kč sestávající z částky 5 580 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 5 808,90 Kč za 600 ujetých km v částce 4 608,90 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb.) podle ustanovení § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 12 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle ustanovení § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 208,90 Kč ve výši 7 393,87 Kč. Náklady jsou dle ustanovení § 149 o.s.ř. splatné k rukám právního zástupce žalobců ve lhůtě dle ustanovení § 160 o.s.ř.