3 C 266/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, tituly za jménem sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 15 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka - s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka - s kapitalizovaným úrokem ve výši částka - s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, - s úrokem ve výši 22,62 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že původní věřitel společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému hotovostní úvěr ve výši částka, který měl být splacen v 60týdenních splátkách. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil v plné výši. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit spolu s úvěrem poplatek za poskytnutí úvěru ve výši právnická osoba Kč, odměnu za hotovostní inkaso ve výši částka a úrok ve výši právnická osoba Kč. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen v celé výši. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši částka, dlužných poplatků ve výši částka, kapitalizovaných úroků z úvěru a úroků z prodlení. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkou prostřednictvím právního zástupce žalobkyně ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě žádným způsobem nevyjádřil, ačkoli mu byla řádně doručena dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v žalobě. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobou zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřil, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů. právnická osoba výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně doplnila tvrzení, že poskytovatel úvěru u žalovaného řádně zkoumal úvěruschopnost, kdy měl k dispozici výměry důchodů a bankovní výpisy. Příjem žalovaného byl částka. Měsíční výdaje byly celkem částka, kdy na bydlení hradil částka, k čemuž doložil podnájemní smlouvu. Další osobní výdaje činily částka. Na dalších splátkách hradil žalovaný celkem částka. Žalovaný neměl jinou vyživovací povinnost a nebylo proti němu vedeno insolvenční řízení. Při měsíční splátce částka byl žalovaný úvěruschopný.

5. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána oznámením o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku dle smlouvy, jež byla uzavřena mezi obchodní mezi společností právnická osoba, IČO IČO a žalobkyní dne datum, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu pohledávek. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, o jehož odeslání svědčí poštovní podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

6. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně byla dne datum uzavřena písemná smlouva a žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka s tím, že celková částka, kterou má žalovaný zaplatit, je včetně poplatku za poskytnutí úvěru částka, a to v 60týdenních splátkách po částka (smlouva). Strany se dohodly na úroku ve výši 32,15 %. Čerpání úvěru je zřejmé ze smlouvy. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky (výzva z datum, podací lístek). Celkově na dluh uhradil žalovaný částku částka. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by úvěr s poplatky ve výši částka žalobkyni do dnešního dne uhradil. Ze tří oznámení instituce soud zjistil, že žalovaný pobíral pravidelně měsíčně částku částka jako důchod. Z rozpisu měsíčních plateb nájmu vyplývá, že o náklady ubytování se dělilo více osob a žalovaný na nájem přispíval částkou částka, což je zřejmé z čestného prohlášení jeho přítelkyně. Náklady na elektřinu v domě činily na zálohách měsíčně částka.

7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Ve smyslu ustanovení § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Smlouva byla shledána platnou, neboť bylo dostatečně zabezpečeno určení jednající osoby a žalovanému v postavení spotřebitele byly dostatečným způsobem poskytnuty všechny potřebné informace.

10. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

11. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.

12. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku. Smlouva o úvěru byla shledána platnou. Ze strany předchozího věřitele byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům z úvěrové smlouvy nedostál, když neplnil sjednané podmínky úvěrové smlouvy tím, že včas a řádně nesplatil úvěr, který mu byl na základě sjednané smlouvy poskytnut ve výši částka, ani nezaplatil poplatky spojené s úvěrem ve výši částka. Na úvěr uhradil žalovaný pouze částku částka. Žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalovaného z veřejně dostupných databází a ověřoval příjmy žalovaného, přičemž neměl důvodné pochybnosti ohledně platební schopnosti žalovaného. Z provedeného dokazování má soud za to, že poskytovatel si opatřil dostatečné podklady pro zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před podpisem smlouvy, kdy měl přehled o příjmu žalovaného a jeho výdajích, které se skládaly zejména z nákladů na bydlení. Zároveň z dokladů vyplynulo, že o tyto náklady se žalovaný dělil s dalšími lidmi. Žalovaný měl pravidelný příjem, který sice nebyl vysoký, ale jeho výdaje, kdy se o podstatné výdaje na bydlení dělil s dalšími osobami, byly takové, že bylo možné měsíčně hradit na úvěr částku cca částka. U žalovaného byla dle soudu jeho schopnost uhradit úvěr zkoumána i s ohledem na výši částky dostatečně. Žalovaný neuposlechl ani opakované výzvy žalobkyně ke splnění své smluvní povinnosti splatit úvěr. Žalobkyně, která doložila svou aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka, kterou tvoří neuhrazený zůstatek úvěru ve výši částka, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši částka a poplatek za hotovostní inkaso ve výši částka. Vedle toho přiznal soud žalobkyni i kapitalizované úroky z úvěru ve výši částka, kdy žalobkyně požadovala tyto úroky za období od datum do postoupení pohledávky v nižší než dohodnuté sazbě, a to ve výši 22,62 % ročně. Od data postoupení má žalobkyně i nárok na úrok z úvěru ve výši 22,62 % ročně do zaplacení.

13. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost úvěru. Úrok z prodlení žalobkyně částečně zkapitalizovala ve výši částka za období do postoupení pohledávky a dále nárokovala úrok z prodlení v sazbě 8,5 % ročně od datum do zaplacení. Vzhledem k tomu, že úrok byl vyčíslen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení, tak soud vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. adresa k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.