3 C 273/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] -) s úrokem ve výši [částka] -) s úrokem ve výši 26,28 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení -) s úrokem z prodlení ve výši [částka] -) s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení a úrokem z úvěru ve výši 26,28 % ročně a dále nákladů řízení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě měl žalovaný možnost čerpat úvěrový rámec ve výši [částka], který se žalovaný zavázal splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Celkem žalovaný načerpal částku [částka]. Na úvěr uhradil celkem částku [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Téhož dne byl žalovaný vyzván k úhradě celého úvěru. Dlužná částka ve výši [částka] se skládá z jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále žalobkyně nárokuje kapitalizovaný úrok ve výši [částka] ke dni sepsání žaloby a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] ke dni sepsání žaloby Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu naposledy dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. Jelikož obě strany souhlasily s provedením řízení bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř., kdy žalovaný se k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání nevyjádřil, přičemž byl poučen dle § 101 odst. 4 o.s.ř. o tom, že pokud se nevyjádří, tak bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených dokumentů.

4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva [číslo] na základě které poskytla žalobkyně žalovaném revolvingový úvěr v úvěrovém rámci [částka], a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr i spolu s poplatky a úrokem ve výši 26,28 % v měsíčních splátkách ve výši 4% z aktuální dlužné částky. Při uzavírání smlouvy o úvěru žalovaný poskytl žalobkyni i jeho osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k posouzení jeho úvěruschopnosti. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Při případném prodlení pak byl povinen uhradit i poplatky spojené s upomínáním, smluvní pokutu a zákonný úrok z prodlení dle článku„ Důsledky nesplácení úvěru“. Z textu úvěrové smlouvy z bodu„ Úvěr“ je patrné, jaká je výše úvěrového rámce, jakou částku má celkem vrátit a dohoda o výši úroky na 26,28%. Žalovaný žalobkyni z poskytnutého úvěru zaplatil [částka]. Následně se dostal do prodlení s vrácením částky a žalobkyně úvěr celý zesplatnila ke dni [datum]. Žalovaný po zesplatnění i přes výzvu žalobkyně k úhradě celého dluhu neuhradil již nic. Žalobkyně prokázala zaslání výzvy před podáním žaloby výzvou ze dne [datum] a podacím archem.

5. Podle § 2395 NOZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

7. Podle § 122 odst. 1 písm. a) ZoSÚ platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

8. Podle § 86 odst. 1 zák.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení hodnotil soud po právní stránce zjištěný skutkový stav takto: není pochyb o tom, že žalobkyně s žalovaným řádně uzavřeli smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace.

11. V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr v úvěrovém rámci [částka] Smlouva obsahuje všechny náležitosti dle § 110 zák. č. 257/2016 Sb. Žalovaný se zavázal vrátit částku úvěru spolu s úrokem ve výši 26,28% ročně v dohodnutých splátkách. V souvislosti s vedením účtu vznikl žalobkyni nárok na úhradu poplatků ve výši [částka] za 6 splátek, tj. celkem [částka] dle bodu 5.5 úvěrových podmínek ve spojení se Sazebníkem poplatků. Dále žalobkyni vznikl nárok na úhradu nákladů za vymáhání, a to za odeslání 2 dopisů za celkové náklady [částka] dle odst. 9.

1. úvěrových podmínek. Nárok na smluvní pokutu ve výši [částka] vyplývá z čl.

9. úvěrových podmínek, a to za prodlení se dvěma splátkami, vždy po [částka]. Žalovaný poskytnutou částku neuhradil ve sjednaném termínu splatnosti a dostal se do prodlení. Žalobkyní požadovaný nárok na zaplacení zbývající částky jistiny úvěru ve výši [částka] a poplatků a smluvní pokuty posoudil soud jako oprávněný a nárok žalobkyni v plném rozsahu přiznal, kdy ani náklady na vymáhání pohledávky neshledal co do výše rozporné s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 NOZ. Dále soud jako oprávněný posoudil nárok na úrok z úvěru v kapitalizované výši [částka] za období od [datum] do [datum], a dále úrok od [datum] ve výši 26,28 %, který vyplývá z čl. Úvěr smlouvy. Co se týká prokazování zjišťování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, tak vzhledem k nečinnosti žalovaného, která nenapadl v souladu s § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru případné porušení podmínek poskytnutého úvěru, se soud touto otázkou nezabýval.

12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která částečně úrok z prodlení kapitalizovala ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Následný úrok z prodlení požadovala žalobkyně ode dne [datum], tedy od podaní žaloby, do zaplacení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní dle § 160 o.s.ř.