3 C 289/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Řízení se v částce [částka] a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení b) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení c) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení d) částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně návrhem ze dne [datum] navrhla vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit částku [částka] s přísl. za neuhrazený odběr plynu za období od [datum] [datum] a [datum] [datum] dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne [datum] s za odběr elektřiny za období od [datum] [datum] a [datum] [datum] dle smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny [číslo] ze dne [datum]. Žalovaný byl k úhradě vyzván výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření doručena dle § 49 ods.t 2 a 4 o.s.ř.

3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dne [datum] vzala žalobu v části zpět, neboť k nároku z odběru plynu bylo po provedení dodatečného odečtu plynoměru vystavena opravná faktura, kdy za období od [datum] do [datum] činila pouze [částka]. V částce [částka] spolu s úrokem z prodlení tedy soud řízení ve výroku I. zastavil.

4. Jelikož strany souhlasily s projednáním věci bez nařízení jednání dle § 115a o.s.ř., tak soud provedl listinné důkazy a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu: Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce plynu na odběrné místo [adresa], [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců s možností automatického prodlužování o 1 rok. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku [částka], přičemž odběr byl blíže rozepsán v příloze k faktuře. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku [částka] (po částečném zpětvzetí). Dále ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne [datum] byla mezi účastníky sporu uzavřena smlouva o dodávce elektřiny na odběrné místo [obec], nám. [jméno]

590. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 24 měsíců s možností automatického prodlužování o 1 rok. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku [částka], přičemž odběr byl blíže rozepsán v příloze k faktuře. Z faktury [číslo] soud zjistil, že za období od [datum] [datum] vyúčtovala žalobkyně žalovanému celkem částku [částka]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum], což doložil podacím lístkem.

5. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle § 2118 občanského zákoníku kupující zaplatí kupní cenu a věc převezme.

6. Podle ustanovení § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel elektřiny dodávat elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle odst. 6 věty první citovaného zákona se smlouvou o distribuci elektřiny zavazuje provozovatel distribuční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřinou na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přenosovou soustavu distribuci elektřiny, rezervovat požadovanou distribuční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu s elektřinou sjednané množství elektřiny a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit regulovanou cenu za distribuci a související služby.

7. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byly uzavřeny v souladu s citovanými ustanoveními smlouvy o dodávce elektřiny a plynu, tedy svým obsahem kupní smlouva ve smyslu § 2079 občanského zákoníku, kterou se žalovaný jako zákazník zavázal žalobkyni platit cenu za elektrickou energii a plyn a související služby. Soud vzal za prokázané, že za celkové období od [datum] do [datum] byla žalovanému vyčíslena za plyn částka v celkové výši [částka] a dále za celkové období od [datum] do [datum] byla žalovanému vyčíslena za elektřinu částka v celkové výši [částka]. Žalobkyně tak dostatečně prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svou platební povinnost nesplnil a dlužnou pohledávku za uvedené dodané služby v daném období dosud neuhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši včetně souvisejícího příslušenství.

8. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními tak, jak žalobkyně požadovala. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost faktury každého z nároků. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 70,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 85,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 14,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (např. 4 C 192/2020, 3 C 163/2020, 6 C 176/2020). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.