3 C 337/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní titul Zuzanou Matulovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí z exekuce

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby z exekuce vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod č.j. [spisová značka] oprávněným [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], na majetek povinného [celé jméno svědka], [datum narození], bytem [adresa svědka], [PSČ], ke splnění povinnosti povinného uložené exekučním titulem – směnečným platebním rozkazem, č.j. [číslo jednací], který vydal Krajský soud v [obec] dne [datum], a rozsudkem č.j. [číslo jednací], který vydal Krajský soud v [místo] dne [datum], jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [titul] [příjmení] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], č.j. [číslo jednací], byl vyloučen motocykl [typ] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] VIN: [kód] zapsaný v protokolu o soupisu movitých věcí č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] po pod položkou [číslo] se zamítá.

II. Žalobce je povinen uhradit žalované náklady řízení ve výši [částka] [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal vyloučení věci z exekuce vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod č.j. [spisová značka] oprávněným [právnická osoba] se sídlem [adresa], [IČO], na majetek povinného [celé jméno svědka], [datum narození], bytem [adresa svědka], [PSČ], ke splnění povinnosti povinného uložené exekučním titulem – směnečným platebním rozkazem, č.j. [číslo jednací], který vydal Krajský soud v [místo] dne [datum], a rozsudkem č.j. [číslo jednací], který vydal Krajský soud v [místo] dne [datum], jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [titul] [příjmení] [příjmení], [exekutorský úřad], se sídlem [adresa], č.j. [číslo jednací], a to motocyklu [typ] [anonymizována dvě slova], [registrační značka] VIN: [kód] zapsaného v protokolu o soupisu movitých věcí č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] po pod položkou [číslo]. K důvodům žaloby uvedl, že je vlastníkem tohoto motocyklu, neboť jej zakoupil dne [datum] od [jméno] [příjmení] z [obec] O této koupi byla sepsaná písemná kupní smlouva, kde kupujícím je uveden žalobce a předmětem je právě motocykl specifikovaný výše. Motocykl kupoval žalobce jako nezletilý. Všechnu komunikaci ohledně koupě a platbu zařizoval otec žalobce prostřednictvím aplikace [příjmení]. Vzhledem k věku žalobce zmocnil prodávající otce žalobce k přepisu motocyklu na příslušném správním úřadu. Při přepisu dostali od pracovnice úřadu nesprávnou informaci, že žalobce jako nezletilý nemůže být zapsán do registru vozidel. Proto se rozhodli zapsat jako vlastníka otce žalobce, na kterého ale byla vedena exekuce a následně došlo [datum] k soupisu motocyklu exekutorem. Žalobce dále doplnil svá tvrzení tak, že do dne rozhodování o žalobě si neudělal řidičský průkaz (A2) na motocykl, který je předmětem této žaloby, tj. nad 11 kW, neboť na to neměl peníze. Motocykl stojí v garáži a občas ho projede otec. Motorku si koupil za své peníze, které vydělal na brigádě. Peníze na motorku ve výši [částka] dal otci, ten je vložil na svůj účet a poslal prodávajícímu. Pojistku na motorku vůbec neřešil, to vyřizoval otec a otec pojistku i platí. Na motorce chtěl dělat nějaké úpravy, ale to také do rozhodování soudu neproběhlo, neboť na to neměl žalobce peníze. Proti zápisu věci do soupisu movitých věcí podal u exekutora žalobu dne [datum]. Žaloba byla dne [datum] exekutorem zamítnuta.

2. K výzvě soudu dle § 118a o.s.ř. žalobce doplnil, že od zakoupení motocyklu bylo na něm najeto 712 km, a to pouze pro udržení provozuschopnosti, což je odpovídající době od zakoupení motocyklu. Dále uvedl, že dříve si nemohl řidičský průkaz udělat, protože to lze až po dovršení 18 let a pouze v jarních měsících z důvodu povětrnostních podmínek. Toto bylo ale s ohledem na šíření koronaviru znemožněno, a navíc autoškoly byly zahlceny žadateli o řidičský průkaz na auta. Při zápisu otce žalobce do registru vozidel vycházeli z chybného tvrzení pracovníka tohoto registru, že žalobce nelze jako vlastníka do registru zapsat. Ani uzavření pojistné smlouvy na motocykl ze strany otce neznamená vznik vlastnického práva ve prospěch otce. K prokázání solventnosti pro úhradu kupní ceny předložil žalobce doklady o svých příjmech za rok [rok].

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že s ní nesouhlasí, neboť dle jeho názoru byl motocykl sepsán do soupisu zcela oprávněně na základě toho, že jako vlastník byl v registru vozidel uveden otec žalobce, tedy povinná osoba, vůči které je vedena exekuce. Nadto poukázal žalovaný, že opět otec žalobce uzavřel k motocyklu pojistnou smlouvu dle zák.č. 168/1999 Sb., což je také nepřímým důkazem o vlastnictví otce žalobce, neboť dle § 3 zák. č. 168/1999 Sb. je uložena povinnost uzavřít pojistnou smlouvu vlastníkovi vozidla.

4. Jelikož žalobce podal žalobu ještě jako nezletilý, byl tento úkon schválen rozsudkem zdejšího soudu č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí].

5. V rámci provedeného dokazování soud má za prokázané, že exekutor [titul] [příjmení] [příjmení], se sídlem Exekutorského úřadu v [obec] byl pověřen provedením exekuce, která je u exekutora vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Exekuce je vedena proti [celé jméno svědka] – otci žalobce, [datum narození], podle vykonatelného směnečného platebního rozkazu, č.j. [číslo jednací], který vydal Krajský soud v [obec] dne [datum], a rozsudku č.j. [číslo jednací], který vydal Krajský soud v [obec] dne [datum], k uspokojení pohledávky žalovaného. Usnesením exekutora č.j [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo prokázáno, že exekutor zamítl návrh žalobce na vyškrtnutí motocyklu ze soupisu movitých věcí, které byly dne [datum] sepsány v protokolu o soupisu s odůvodněním, že žalobce neprokázal vlastnictví k této věci. Toto usnesení bylo doručeno žalobci [datum]. Z výslechu svědka [příjmení] a z kupní smlouvy ze dne [datum] a plné moci ze dne [datum] vyplynulo, že osoba prodávající motocykl podepsala kupní smlouvu a plnou moc k přepisu vozidla v registru vozidel. Z kupní smlouvy vyplynulo, že stav tachometru byl ke dni podpisu kupní smlouvy 10 234 km. Zápis otce žalobce v registru vozidel vyplývá z velkého technického průkazu. Jednak z komunikace z aplikace [příjmení] a také z výslechu svědka [příjmení] vyplynulo, že komunikaci s osobou zprostředkující prodej vedl výlučně otec žalobce. Z dokladů o příjmech soud zjistil, že od [datum] do [datum] si na dohodou o provedení práce žalobce vydělal celkem [částka]. Z fotodokumentace tachometru bylo zjištěno, že stav k [datum] (datum pořízení fotografií vyplývající z mobilního telefonu žalobce) je 10 947 km. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] vyplynulo, že vše kolem koupi a pojištění motocyklu zajišťoval on, protože syn byl nezletilý. Motocykl zapsal na sebe, neboť mu pracovnice registru vozidel řekla, že to napsat na syna nejde. Bylo mu to divné, protože týden před tím si kamarád syna na sebe silnou motorku zapsal a nebylo mu 18. Let. Nikde si to ale neověřoval. [příjmení] lhůta pro přepis po STK a stálo by to další peníze, kdyby se to odložilo. Udělal chybu, že to tak napsal. Peníze na motorku mu dal syn, ale musel si je dovydělat na brigádě, proto platba kupní ceny trvala déle. Peníze vložil na účet označený zprostředkovatelem prodeje panem [příjmení]. Peníze na pojistku ve výši [částka] ročně mu dává syn. Na motorce jezdil on i syn. [příjmení] jezdil pouze okolí [obec], [obec], [obec]. Syn si nemohl udělat řidičák na větší motorku do 18 let. Potom se zajímal o získání řidičáku u pana [příjmení] v [obec], ale tam nebyly termíny. Svědek dále uvedl, že žalobce má řidičské oprávnění na menší motorky od 16 let a získání průkazu na větší motorky by mu tak stačilo udělat zkušení jízdu.

6. Podle § 555 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) právní jednání se posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

7. Podle § 2085 o. z. jako koupě movité věci se posoudí každá koupě, jejímž předmětem není nemovitá věc, jakož i koupě součásti nemovité věci, má-li kupující podle smlouvy nabýt součást po oddělení jako věc movitou.

8. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona. Při právním hodnocení věci, soud konstatoval, že žalobce, který tvrdil, že je vlastníkem movité věci, byl aktivně legitimován domáhat se vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí resp. exekuce dle § 267 o.s.ř., § 69 z.č. 120/2001 Sb. exekuční řád (dále jen exekuční řád). Podání návrhu na vyškrtnutí věci ze soupisu dle § 68 a násl. exekučního řádu není podmínkou pro podání excindační žaloby dle § 267 o.s.ř. (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.2.2014 sp.zn. 21 Cdo 1037/2013). Nicméně v tomto řízení byl návrh na vyškrtnutí podán a exekutor mu nevyhověl. Pasivně legitimován je dle § 267 o.s.ř. oprávněný z exekuce, tedy žalovaný. Podmínkou úspěšnosti excindační žaloby je, aby žalobce prokázal své právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí, kterým může být nejen právo vlastnické, ale také právo oprávněného držitele či nepravého dědice. Exekutor při soupis [anonymizováno] vycházel z registru vozidel, který zaznamenává vlastníky vozidel.

9. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) a konstatoval, že žalobce neprokázal, že je vlastníkem předmětného motocyklu. Žalobce sice předložil písemnou kupní smlouvu, ale zejména z dalších skutečností, tvrzení žalobce a důkazů vyplynulo, že žalobce skutečně vlastnické právo k motocyklu nenabyl. Z dokazování vyplynulo, že celou transakci od kontaktování prodejce, resp. zprostředkovatele prodeje řešil otec žalobce – [celé jméno svědka]. Ten s ním komunikoval prostřednictvím [příjmení] a telefonicky, zařizoval převoz motorky, otec žalobce také prováděl platbu za motocykl. Co se týká úhrady kupní ceny, tak svědek [celé jméno žalobce] nepotvrdil tvrzení žalobce, že otec žalovaného vložil peníze na svůj účet a z toho následně hradil kupní cenu, neboť svědek [celé jméno žalobce] tvrdil, že peníze rovnou vložil na účet uvedený zprostředkovatelem. Dále to byl právě otec žalobce, kdo zařizoval přepis v registru vozidel. Je nanejvýš nepravděpodobné, že by pracovník registru poskytl žalobci a jeho otci nesprávnou informaci o tom, že žalobce nemůže být do registru kvůli nezletilosti zapsán jako vlastník. Takový zápis samozřejmě lze provést. Pouze jako provozovatel musí být uvedena zletilá osoba. Pokud by nebylo možné nezletilého vlastníka zapsat do registru, pak by nemohlo nezletilé dítě po svých rodičích či jiné osobě např. ani zdědit motorové vozidlo, což zcela jistě možné je, byť jej ještě řídit nemůže. Navíc svědek – otec žalobce uvedl, že mu ta informace přišla divná, neboť týden před tím si nezletilý kamarád syna na sebe napsal obdobnou motorku a dokonce sám žalobce byl jako vlastník v registru zapsán u slabší motorky, kterou již vlastnil. Tvrzení otce jako svědka, že v ten okamžik zpanikařil a udělal hloupost, kdy se nechal jako vlastník zapsat sám, se nejeví soudu jako pravděpodobné. Navíc ani v tomto se svědek neshodl s tvrzením žalobce, který uvedl, že se o tomto zápisu kamaráda dozvěděl až po zápisu motocyklu. Soud při zkoumání vlastníka motocyklu vycházel také z toho, kdo hradil pojistné na motocykl. Dle tvrzení žalobce tuto pojistku hradí otec. S tím nekoresponduje tvrzení svědka – otce, že na úhradu pojistky cca [částka] ročně mu syn dává peníze. Nic takového žalobce netvrdil, nesdělil nic k výši pojistky, kterou dle tvrzení svědka má platit otci a naopak uvedl, že vše kolem pojistky vyřizuje otec. Soud předpokládá, že by si žalobce placení částky [částka] ročně otci pamatoval. Zejména však pro soud při posouzení existence vlastnictví žalobce k motocyklu vycházel z toho, jakým způsobem se žalobce jako údajný vlastník takové věci choval a chová. K zakoupení motocyklu došlo [datum] a motocykl měl žalobce fyzicky k dispozici na přelomu srpna/ září [rok]. Žalobce si od té doby neudělal [číslo řidič. oprávnění], což by soud předpokládal, neboť je zcela logické, že smyslem zakoupení motocyklu je to, aby na něm mohl dotyčný jezdit. Žalobce tvrdil, že si průkaz neudělal, protože na to neměl peníze. Pokud si údajně koupil žalobce motocykl rok před dovršením 18 let, což nastalo [datum], ale řidičský průkaz si nemohl do 18 let pořídit, pak takové jednání nedává ekonomický smysl. Odůvodněním by mohlo být tvrzení žalobce, že chtěl na motocyklu dělat nějaké úpravy, ale toto bylo fakticky popřeno jednak výpovědí otce, který, ačkoliv tvrdil, že motorku hledali spolu a o vše kolem toho se staral, o ničem takovém nevěděl, jednak i samotným žalobcem, který sám uvedl, že úpravy nedělal, protože na to neměl peníze. Z dokladů o výdělcích za rok [rok] je zřejmé, že si žalobce vydělával na brigádě a za uvedený rok získal celkem [částka], což by pokrylo cenu motocyklu i cenu za absolvování řidičských zkoušek či případné úpravy motocyklu. Nic z toho ale žalobce neudělal. Ekonomicky je tedy zcela nelogické a zcela nepravděpodobné, aby si žalobce koupil rok před 18 rokem věku motocykl, který nemůže řídit, nemá peníze na řidičský průkaz ani na opravy, motocykl stojí v garáži a údajně s ním otec jezdí jen pro udržení provozuschopnosti. S tímto tvrzením je naprosto v rozporu to, že dle fotografií bylo s motocyklem od zakoupení do [datum] najeto 712 km, což soud rozhodně nepovažuje pouze za udržování provozuschopnosti na trase [obec] - [obec] – [obec], jak uvedl ve svědecké výpovědi otec. Trasa z bydliště žalobce na [obec] na [obec] je 11 km, tj. 22 km celkem. Při obecně známé skutečnosti, že na motocyklu se jezdí zejména v letním období, je nepravděpodobné, že by takovou trasu cca měsíc v roce [rok] (září) a pak cca v 6 měsících roku [rok] absolvoval pouze za účelem udržení provozuschopnosti dle tvrzení žalobce otec celkem 32 x. Dále posuzoval také možnosti nabytí řidičského oprávnění žalobcem, který dne [datum] nabyl zletilosti a k tomuto datu si mohl udělat [číslo řidič. oprávnění], což vyplývá z § 83 zák. č. 361/2000 Sb. o silničním provozu. Vzhledem k tomu, že žalobce je držitelem oprávnění na menší motocykly – A1 již do 16 let, což prokazuje výpověď svědka – otce, tak pro získání průkazu A2 stačí pouze složit pouze tzv. doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 zákona č. 247/2000 Sb. Tedy není třeba absolvovat celý výcvik. Opět je nepravděpodobné, že by v žádné autoškole na okrese [obec] nebylo možné od [datum] do rozhodnutí soudu absolvoval tuto doplňkovou zkoušku z jízdy. Navíc tvrzení žalobce, že takové jízdy se dělají pouze na jaro, je zcela neodůvodněné. V letních měsících polevily restrikce spojené s COVID-19 a prostor pro získání oprávnění zcela určitě byl. Posuzování vlastnického práva k věci při žalobě na vyloučení věci z exekuce, kde se většinou jedná o vztahy mezi osobami blízkými, závisí nejen na provedených důkazech, ale také na posouzení všech okolností, které vyšly v řízení najevo, jak to ukládá soudu § 132 o.s.ř. Při posouzení všech skutečností a okolností dospěl soud k závěru, že předloženou kupní smlouvou neprokázal žalobce vlastnické právo, neboť tato smlouva pouze zastírala skutečné právní jednání, kterým bylo zakoupení motocyklu jinou osobou, nejspíš otcem žalobce. Soud vedla k tomuto posouzení jednak nevěryhodnost tvrzení žalobce, že si koupil motocykl, který ale ještě rok nemohl řídit, dále, že žalobce nezískal řidičské oprávnění, protože na to neměl peníze, resp. až následně doplnil, že nebyly termíny v autoškole a také tvrzení, že chtěl na motocyklu dělat úpravy, ale na to také neměl peníze, když z dokladů o příjmech za rok [rok] vyplynulo, že měl dostatečný příjem. Dále bylo zcela nevěrohodné tvrzení, že motocykl jen stojí v garáži a jen občas ho projede otec žalobce k udržení provozuschopnosti, když z důkazů vyplynulo, že se na něm najelo 712 km, což takovému tvrzení naprosto neodpovídá. Celkově chování žalobce, který navrhoval vyloučení jeho motocyklu z exekuce vedené na otce, neodpovídalo tomu, jak se obvykle chová vlastník věci, kterou hledal dlouho na internetu, která mu skutečně patří a kterou si koupil za peníze vydělané na brigádě. Naopak tvrzení žalobce v mnohém nekorespondovala se svědeckou výpovědí jeho otce. Předmětem tohoto řízení nebylo zkoumání, kdo je vlastníkem motocyklu, ale to, zda žalobce prokázal vlastnické právo k němu. To však žalobce neprokázal a ve spojení s výše uvedeným soud posoudil návrh jako nedůvodný pro neprokázání vlastnického či jiného práva k exekutorem sepsanému motocyklu a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

10. Co se týká návrhu na výslech zprostředkovatele prodeje – svědka [příjmení], tak tento návrh soud zamítl jako nadbytečný, neboť nebylo sporu o tom, že by otec žalobce při koupi jednal právě s touto osobou.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastoupení a 2x vyjádření) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady řízení jsou dle § 149 o.s.ř. splatné k rukám právního zástupce účastníka ve lhůtě dle § 160 o.s.ř.