3 C 372/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Matulovou v právní věci účastníků: žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 5 424 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 1 737,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 737,38 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části nároku ve výši 3 620,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 620,62 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náhradu nákladů státu v rozsahu 68 % spočívající ve znalečném ve výši, která bude stanovena v samostatném rozhodnutí soudu, a to do 3 dnů od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.

V. Žalovaní jsou povinni rovným dílem uhradit České republice – Okresnímu soudu v [obec] náhradu nákladů státu v rozsahu 32 % spočívající ve znalečném ve výši, která bude stanovena v samostatném rozhodnutí soudu, a to do 3 dnů od právní moci tohoto samostatného rozhodnutí.

VI. Žalovaní jsou povinni rovným dílem uhradit České republice – Okresnímu soudu v [obec] soudní poplatek ve výši 320 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalovaných úhrady částky 5 424 Kč s příslušenstvím, která byla na základě částečného zpětvzetí ponížena na částku 5 358 Kč s příslušenstvím, z titulu bezdůvodného obohacení za užívání pozemku ve vlastnictví žalobce pozemku p. č. dle dřívějšího označení [číslo], katastrální území Strání, a to za období od [datum] do [datum]. Žalovaní jsou vlastníky sousedního pozemku p. č. st. [číslo] a pozemku [číslo], zahrada, na které navazuje pozemek ve vlastnictví žalobce p. [číslo]. Žalovaní užívají předmětný pozemek bez právního titulu a žalobce vyčíslil výši bezdůvodného obohacení na straně žalovaných dle svého výpočtu na částku 5 424 Kč, tj. 16 Kč za 1 m2 a rok užívání. Žalovaní byli vyzváni k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum].

2. Žalovaní s podanou žalobou nesouhlasili s tím, že sice nerozporovali to, že užívají předmětný pozemek, ale zpochybňovali výši bezdůvodného obohacení, které vyčíslil žalobce. Žalovaní odkázali na další řízení vedená u zdejšího soudu, a to konkrétně ve věci jejich pozemku, který je předmětem i tohoto řízení, kdy pod č. j. [spisová značka] a [spisová značka] bylo provedeno několik znaleckých posudků, které se lišily oceněním vzniklého bezdůvodného obohacení, nicméně všechny tyto byly nižší než částka požadovaná žalobcem.

3. V průběhu řízení předložil žalobce nový znalecký posudek dle ustanovení § 127a o.s.ř. společnosti [právnická osoba] spolu s dodatkem [číslo] k tomuto posudku [číslo] [rok], kdy znalci ocenili částku za užívání pozemku bez právního důvodu celkem ve výši 5 358 Kč a z tohoto důvodu byla žaloba vzata částečně co do částky 66 Kč včetně úroku z prodlení zpět. Co se týká posudků v jiných soudních řízeních, žalobce namítal, že tyto posudky nelze v daném řízení procesně použít.

4. S ohledem na to, že v dané věci je vedena žaloba o částku cca 5 000 Kč a zejména s ohledem na to, že u zdejšího soudu proběhlo několik desítek sporů týkajících se stejné věci, pouze s tím, že se měnili žalovaní a pozemky, nicméně jednalo se stále o pozemky žalobce, které vedou podél koryta řeky [název], má soud za to, že zejména s ohledem na ekonomii řízení je možné využít důkazy zjištěné v rámci těchto soudních řízení, a to zejména znalecké posudky, které byly v rámci těchto řízení provedeny. Především se jedná o spis č. j. [spisová značka], který se týká přímo předchozího období, stejného pozemku a stejných žalovaných, jako v právě řešeném sporu. Tento spor byl již pravomocně ukončen, kdy odvolací soud dal za pravdu soudu I. stupně, který za řádné vyčíslení bezdůvodného obohacení přijal znalecký posudek ústavu [název znalkyně], číslo posudku ZU [číslo]. Vzhledem k výše uvedenému a také s ohledem na to, že vypracování nového znaleckého posudku na stejný pozemek považoval soud za neekonomické, požádal daný ústav [název znalkyně] pouze o podání znalecké informace, o kolik mohly vzrůst ceny pozemků v dané lokalitě v následujících letech, kdy tuto informaci hodlal soud využít i v dalších soudních řízeních týkajících se stejných žalovaných za následující období. Zároveň soud z připojených spisů zjistil, že znalec ze znaleckého ústavu [právnická osoba], tedy znaleckého ústavu použitého pro zpracování znaleckého posudku žalobcem byl vyslechnut v rámci jiného soudního řízení k danému znaleckému posudku, a to ve věci č.j. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí]. Na základě listinných důkazů založených do spisu a připojených z jiných soudních řízení vedených ve skutkově zcela obdobných věcech u zdejšího soudu učinil soud následující skutková zjištění: Z výpisu z katastru nemovitostí a z nesporných tvrzení bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemku dříve označeného jako p. [číslo] k.ú. [obec], a že žalovaní v žalovaném období, tedy v roce [rok], užívali tento pozemek. Mezi stranami taktéž není sporu o tom, že tento pozemek navazuje na pozemky ve vlastnictví žalovaných. Z listin, a to fotografií, sdělení stavebního úřadu, Městského úřadu v Uherském Brodě, sdělení Lesů a Povodí Moravy soud zjistil, že daný pozemek se nachází v oblasti, která bývá zaplavována korytem řeky [název], byť v té době nebyl tento pozemek zařazen do tzv. záplavové oblasti. Z daných listin také soud zjistil, že daný pozemek není možné zastavět, byť je, nebo byl, v daném období v katastru obce Strání veden jako pozemek stavební. Ze znaleckého posudku předloženého žalobcem, vypracovaného ústavem [právnická osoba] a z dodatku k tomuto znaleckému posudku soud zjišťuje, že dle tohoto posudku byla částka za užívání daného pozemku ohodnocena na částku 5 358 Kč pro rok [rok], tj. 15,80 Kč/m2/rok. Z protokolu o jednání ze spisu č. j. [spisová značka], který si soud nechal připojit, vyplývá, že v dané věci byl ke stejnému znaleckému posudku vyslechnut znalec, pověřený zaměstnanec společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení], který v rámci svého znaleckého výslechu k dotazům soudu sdělil, „ že se daný posudek netýkal jen pozemku řešeného ve věci [senát] [anonymizováno], ale i okolních pozemků v této lokalitě, které je dle názoru znalce nutné oceňovat jakožto součást funkčního celku k rodinným domům žalovaných, které na pozemky navazují. Toto je dle znalce nutné zohlednit a pozemek byl oceňován ve vztahu ke scelení s tím, že znalec uvedl, že pokud by pozemek šel do prodeje na běžný trh, tak by pro případné zájemce neměl takovou hodnotu, jako byla stanovena ve znaleckém posudku jeho obvyklá cena by pak byla stanovena nižší. Dále znalec uvedl, že jimi stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným, třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší. [příjmení] by být zohledněno to, že např. nemá přístupovou cestu a tedy by neměl takové využití. Co se týká námitek žalovaných, že se jedná o povodňové území, toto dle znalců není zásadní omezení, lze hovořit maximálně o nepříjemnosti, neboť povodně nezasahují do zastavěné oblasti.“ Ze znaleckého posudku, který byl vypracován v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod č. j. [spisová značka], číslo znaleckého posudku [číslo] soud zjistil, že užívání pozemku, který je řešen i v dané věci, ohodnotil znalecký ústav na částku 5 [spisová značka] za předchozí období, tedy roky [rok] až [rok]. V dané věci byl taktéž vyslechnut zástupce znaleckého ústavu [název znalkyně] [příjmení] [příjmení], a to v rámci jednání dne [datum]. Z tohoto protokolu soud zjistil, že při zpracování znalecký ústav vycházel z cenové mapy, v níž se odrážel prodej asi osmdesáti srovnatelných pozemků. Dle těchto znalců byl:„ pozemek hodnocen jako pozemek nikoliv vhodný k zastavení. Důvodem takového přístupu je fakt, že tento se nachází v záplavové oblasti a ani z pohledu stavebních předpisů není k zástavě vhodný.“ K metodice použité Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových namítal znalecký ústav to, že:„ byl použit ke stanovení žalované částky pouze cenový průměr zpracovaný Českým statistickým úřadem, ačkoliv je možné použít i jiné zdroje informací, např. metodu srovnání nájemních smluv realizovaných v daném místě a čase pozemku.“ Z rozsudku ve věci č. j. [spisová značka], který se týkal stejného pozemku, soud zjistil, že v dané věci bylo rozhodnuto právě s ohledem na znalecký posudek znaleckého ústavu [název znalkyně], tedy byla přiznána žalobci částka 5 Kč za 1 m2 a rok při využívání stejného pozemku. Z rozsudku odvolacího soudu vydaného na základě odvolání žalobkyně soud zjistil, že odvolací soud dal za pravdu soudu I. stupně s tím, že správně použil znalecký posudek znaleckého ústavu [název znalkyně] V odůvodnění tohoto rozsudku, a to konkrétně z bodu [číslo] odvolací soud akcentoval, že při určování výše obvyklého nájemného není možné zohledňovat, že daný pozemek je užíván subjekty, které současně vlastní a užívají pozemky navazující. Předmětem ocenění je pouze daný pozemek, nikoliv též pozemky, které s ním snad mohou i tvořit funkční celek. Jednotný funkční celek, jak jej prosazuje žalobce, by mohl být zohledněn pouze, pokud by předmětem ocenění byly všechny pozemky jednotný funkční celek tvořící. Z odborné informace, kterou nechal soud zpracovat v rámci prováděného řízení, zjistil, že znalecký ústav [název znalkyně] při zjišťování, jakým způsobem rostla cena pozemků v dané oblasti, dospěl k závěru, že v obci [obec] v letech [rok] až [rok] nedošlo prakticky k žádným změnám cen pozemků. Neprojevuje se zde nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků ve srovnatelných a větších obcích v České republice. Znalci konstatovali, že nárůst jednotkové obvyklé ceny zájmového pozemku by mohl sledovat pouze míru inflace v České republice. Z podané informace dále vyplývá, jaká byla míra meziroční inflace za období let [rok] až [rok]. Konkrétně v roce [rok] byla míra meziroční inflace ve výši 2,5 %. Odborná informace byla ze strany znaleckého ústavu zpracována řádně, přehledně a je z ní patrné, jakým způsobem se vyvíjely ceny v dané lokalitě, a to konkrétně u daného pozemku. Soud nemá pochybnosti o kvalitě zpracování dané znalecké informace, kdy zpracovatel navazoval na vlastní znalecký posudek předložený v rámci jiného sporu u zdejšího soudu, nicméně ve věci stejného pozemku jako je žalován v nyní projednávané věci. Tedy z důkazů provedených v tomto řízení má soud za prokázáno, že žalovaní užívali v roce [rok] pozemek p. [číslo] s tím, že tento pozemek byl ve vlastnictví žalobce. Bylo taktéž prokázáno, že žalovaní užívali tento pozemek bez právního důvodu, kdy mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaní užívají pozemek oprávněně. Co se týká samotného pozemku, bylo zjištěno, že tento se nachází v blízkosti vodního toku [název], v minulosti byl opakovaně zaplaven a z vyjádření Povodí Moravy je zřejmé, že se daný pozemek nachází částečně v záplavovém území stoleté povodně toku [název]. Ačkoliv se tedy pozemek eviduje v části určené pro bydlení, nelze na něm umístit stavbu. <i>5. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>6. Podle ustanovení § 2999 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna. Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku.</i> <i>7. Podle ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. se stavební pozemky pro účely oceňování člení na nezastavěné pozemky, evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří.</i> <i>8. Podle ustanovení § 9 odst. 5 zákona č. 151/1997 Sb. se pro účely oceňování pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.</i> 9. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k následujícímu právnímu posouzení: Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případně neoprávněného majetkového prospěchu, tedy jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou osobou, protiprávnost obohacení, majetkovou újmou jiného subjektu a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil a na čí úkor (I. ÚS 2617/11). V daném případě je nesporné, že došlo k užívání pozemku ve vlastnictví žalobce žalovanými bez spravedlivého důvodu. Žalovaní jsou tedy povinni vydat žalobci bezdůvodné obohacení dle ustanovení § 2999 odst. 1 o. z. Mezi účastníky nebylo sporu o vlastnictví tohoto pozemku ani o tom, že by snad žalovaní tento pozemek neužívali. Jedinou spornou otázkou byla výše bezdůvodného obohacení na straně žalovaných. Při stanovení výše tohoto obohacení vyšel soud z posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [příjmení] [jméno] [anonymizováno 6 slov] vyhotoveného v rámci řízení vedeného u zdejšího soudu pod č. j. [spisová značka], nicméně řízení, které se týkalo stejného pozemku žalovaných, ale za období předcházející. S ohledem na ekonomii řízení považoval soud za zcela nehospodárné, aby vypracovával nový znalecký posudek, kdy bylo možné vyjít z již vypracovaného znaleckého posudku a připojit k němu pouze znaleckou informaci týkající se možného růstu cen pozemků v dané lokalitě v navazujícím období. Zároveň by se jednalo o informaci o případném růstu cen i za další období, což by bylo použitelné v dalších sporech řešených soudcem, neboť kromě tohoto řízení vede soudce u stejných účastníků a stejného pozemku další dva spory za následná období. Tedy ze znalecké informace soud zjistil, že za rok [rok] vzrostly ceny pozemků o inflaci činící v tom období 2,5 %. Znalecký ústav [název znalkyně] obhájil svůj znalecký posudek, kterým stanovil základní cenu za užívání daného pozemku pro rok [rok] až [rok] na částku 5 Kč za 1 m2 a rok i v rámci znaleckého výslechu provedeného v rámci řízení č. j. [spisová značka]. Soud tedy při výpočtu částky bezdůvodného obohacení vyšel z hodnoty 5 Kč plus připočtená inflace za rok [rok], tj. 5 125 Kč. Při celkové výměře pozemku 339 m2 činí částka za užívání pozemku v roce [rok] celkem 1 737,38 Kč. Soud se neztotožnil se závěry znaleckého posudku předloženého žalobcem a vypracovaného společností [právnická osoba] Základním důvodem pro nepoužití tohoto znaleckého posudku bylo to, jakým způsobem se tento znalecký ústav vypořádal s určením ceny za užívání. Jak vyplynulo z výslechu znalce provedeného v řízení u zdejšího soudu pod č. j. [spisová značka], je zřejmé, že tento ústav ocenil užívání jako speciální cenu pouze pro žalované jakožto vlastníky sousedních pozemků. Takový pohled však nemůže obstát. Toto je zřejmé zejména z rozhodnutí odvolacího soudu vydaného v rámci řízení č. j. [spisová značka]. Odvolací soud zde jasně konstatoval, že nelze pozemek oceňovat z pohledu toho, kdo užívá sousední pozemek, respektive zda je daný zkoumaný pozemek užíván i vlastníky sousedních pozemků. Opět s ohledem zejména na ekonomii řízení nemá soud za to, že by opakovaný výslech znalce ze společnosti [právnická osoba] přinesl jiné vyjádření daného znalce a z tohoto důvodu k tomuto výslechu nepřistoupil. K námitce žalobce, že v rámci jiného sporu vedeného u zdejšího soudu pod č. j. [spisová značka] soud vycházel právě z jím předloženého znaleckého posudku společnosti [právnická osoba], soud sděluje, že nemůže hodnotit rozhodnutí jiného soudce v jiné věci, nicméně z několika desítek sporů vedených u zdejšího soudu je daný rozsudek jediným rozsudkem, který z daného znaleckého posudku [právnická osoba] vychází. Ve všech ostatních sporech byl posudek [právnická osoba] odmítnut.

11. Žalobce požadoval úhradu částky ve výši 5 358 Kč. Žalobci byla však přiznána s ohledem na výše uvedené pouze část nároku ve výši 1 737,38 Kč, kdy ve zbývajícím nároku byla žaloba zamítnuta.

12. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s úhradou části žalované částky, mají povinnost uhradit žalobci i úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z., a to ode dne následujícího po uplynutí výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum]. Spolu se zamítnutou částí nároku žalobce soud zamítl i příslušné úroky z prodlení z dané částky.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaní by podle výsledku řízení sice měli nárok na poměrnou část náhrady nákladů řízení, neboť byli úspěšnější, nicméně nároku na náhradu nákladů řízení se vzdali.

14. S ohledem na to, že státu vznikly náklady spojené se znalečným za zpracování znalecké informace ústavu [název znalkyně] byly strany dle ustanovení § 148 o.s.ř. zavázány k úhradě části těchto nákladů, a to v poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobce byl neúspěšný ve věci ve výši 68 % a žalovaní ve výši 32 %. Celková výše znalečného bude určena v samostatném rozhodnutí.

15. Dle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích platí, že je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. V dané věci nebylo žalovaným přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ani nebyli žalovaní od úhrady poplatku osvobozeni. Dle výsledku sporu tedy mají povinnost rovným dílem uhradit České republice část soudního poplatku ve výši 320 Kč, a to s ohledem na to, že jejich neúspěch ve věci byl ve výši 32 % z celku. Lhůta pro úhradu soudního poplatku vyplývá z ustanovení § 160 o.s.ř.