3 C 42/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně IČO , sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa svědka zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 874 136,25 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 874 136,25 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 874 136,25 Kč od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 131 986,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 874 136,25 Kč s příslušenstvím z titulu regresního nároku dle ustanovení § 10 zákona č. 168/1999 Sb. Nárok odůvodnila žalobkyně tím, že dne [datum] v 6:20 hodin řídil řidič žalované pan [celé jméno svědka] nákladní vozidlo žalované, zn. DAF, [registrační značka] (dále jen„ DAF“), v okrese [obec] po silnici č. I/35 na km 264 ve směru jízdy od [územní celek] na [územní celek]. Řidič jel v pravém jízdním pruhu. V úseku 264 km vozidlu DAF odpadlo levé zadní kolo, neboť šrouby, kterými bylo kolo připevněno, byly špatně dotaženy. Za vozidlem DAF jel v levém jízdním pruhu pan [jméno] [příjmení] s vozidlem zn. VW PASSAT, [registrační značka] (dále jen„ VW“), a pan [jméno] [příjmení] s vozidlem zn. BMW 750i, [registrační značka] (dále jen„ BMW“), [právnická osoba] – [právnická osoba] Kolo se odkutálelo bezprostředně do jejich jízdní dráhy a narazilo postupně do vozidla řízeného [jméno] [příjmení] i [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] se po srážce s kolem stalo neovladatelným z důvodu poškození řízení na vozidle, což vedlo k tomu, že vrazilo do středových betonových svodidel, čímž je poškodilo v délce 7,5 m. Vozidlo řízené [jméno] [příjmení] bylo zcela zničeno. Na vozidle DAF došlo navíc k poškození hydraulického zařízení sklopného čela a úniku kapaliny na vozovku. [celé jméno svědka] přiznal, že před jízdou vozidlo a dotažení šroubů kol nezkontroloval. Šrouby u kola vozidla DAF nebyly náležitě utaženy, což činilo vozidlo nebezpečným pro své okolí a jako takové nezpůsobilé provozu. Na základě uvedených skutečností rozhodla policie na místě rozhodnutím, které téhož dne nabylo právní moci, že se pan [celé jméno svědka] dopustil přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a to pro porušení ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, dle kterého je řidič povinen užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem. V důsledku dopravní nehody došlo k poškození všech vozidel, kdy u vozidla VW byla škoda vyhodnocena jako totální. Obvyklá cena vozidla byla ohodnocena částkou 88 000 Kč, přičemž od této částky byla odečtena hodnota využitelných zbytků vozidla ve výši 14 111 Kč. Škoda na vozidle tak činila 73 889 Kč. V souvislosti s nehodou si [jméno] [příjmení] obstaral náhradní vozidlo za částku 5 082 Kč od [právnická osoba], s.r.o., a tato společnost zajišťovala taktéž parkování poškozeného vozidla. Poškozeno bylo také vozidlo BMW. I v tomto případě byla škoda zhodnocena jako totální. Obvyklá cena vozidla byla stanovena částkou 1 753 520 Kč, přičemž od této částky byla odečtena hodnota využitelných zbytků vozidla ve výši 578 513 Kč. Škoda na vozidle tak činila 1 175 007 Kč. Společnost si rovněž musela obstarat náhradní vozidlo, na což vynaložila 90 000 Kč. Vzhledem k tomu, že vozidlo DAF, bylo v době dopravní nehody pojištěno u žalobkyně pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [číslo] vyplatila žalobkyně v rámci pojistné události [číslo] poškozenému [jméno] [příjmení] dne [datum] pojistné plnění ve výši 73 889 Kč za totální škodu na vozidle VW, a dne [datum], prostřednictvím [právnická osoba], s.r.o., pojistné plnění ve výši 5 929 Kč za nájem náhradního vozidla a parkovné poškozeného vozidla v délce 7 dní, v rámci pojistné události [číslo] poškozené [právnická osoba] – [právnická osoba], dne [datum] pojistné plnění ve výši 826 487 Kč za totální škodu na vozidle BMW, dne [datum] doplatek plnění za škodu na vozidle ve výši 348 520 Kč a dne [datum] pojistné plnění ve výši 90 000 Kč za náhradní vozidlo. Žalobkyně tak uhradila celkem na pojistném plnění částku ve výši 1 344 825 Kč. Po žalované požadovala náhradu vyplaceného pojistného plnění pouze do výše 874 136,25 Kč. Nárok uplatnila žalobkyně výzvami ze dne [datum] a [datum].

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok neuznává a odkázala na změnu judikatury Nejvyššího soudu ČR v rozhodnutí č. j. 31 Cdo 475/2020 ze dne 10. 6. 2020. Dále uvedla, že vozidlo bylo v dobrém technickém stavu a mělo platné osvědčení STK a dále že přibližně 2 týdny před nehodou byly na vozidle vyměněny pneumatiky v profesionálním pneuservisu pana [jméno] [příjmení]. Také doplnila, že k nehodě došlo cca 120 km od vyjetí řidiče z [obec] s tím, že řidič [celé jméno svědka] je profesionální řidič s více než 30letou praxí. Následně doplnila, že má za to, že příčinou upadnutí kola byla mechanická nebo technická závada.

3. Žalobkyně v reakci na to uvedla, že osvědčení STK neznamená, že vozidlo odpovídá požadavkům bezpečnosti dle ustanovení § 36 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. o provozu na pozemních komunikacích. Samotné upadnutí kola svědčí o tom, že nebylo technicky způsobilé. Odkaz na zmiňovaný judikát nejvyššího soudu považuje žalobkyně za nepřípadný. Uvolněné kolo mohl řidič vizuální prohlídkou odhalit.

4. O věci rozhodl soud již rozsudkem ze dne [datum], proti němuž podala žalobkyně opravný prostředek. Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně o odvolání rozhodl tak, že rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Soud je právním názorem odvolacího soudu vázán.

5. Žalobkyně na výzvu soudu upřesnila, že byla uzavřena pouze jediná pojistná smlouva, a to pojistná smlouva [číslo] jejímž prostřednictvím bylo sjednáno povinné ručení vozidla DAF, ve vlastnictví společnosti [právnická osoba], které v době dopravní nehody řídil pan [celé jméno svědka]. Žalobkyně rozlišuje pojistnou událost [číslo] (dále jen pojistná událost [číslo]), při které bylo poškozeno vozidlo VW poškozeného [jméno] [příjmení], a pojistnou událost [číslo] (dále jen pojistná událost [číslo]), při které bylo poškozeno vozidlo BMW poškozené [právnická osoba] – [příjmení], spol. s r.o. K pojistné události [číslo] žalobkyně sdělila, že bylo vyplaceno pojistné plnění v celkové výši 79 818 Kč sestávající se z částky 73 889 Kč stanovené formou totální škody vozidla s ohledem na neúčelnost opravy, kdy byly od obvyklé ceny vozidla 88 000 Kč odečteny využitelné zbytky vozidla 14 111 Kč. Dále pojistné plnění tvoří částky vyplacené [právnická osoba] s.r.o., a to 5 082 Kč za zapůjčení náhradního vozidla a parkovné ve výši 847 Kč. K pojistné události [číslo] žalobkyně sdělila, že bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 1 265 007 Kč. V důsledku totální škody vozidla byla nejdříve vyplacena částka 826 487 Kč (rozdíl obvyklé ceny vozidla 1 405 000 Kč a využitelných zbytků vozidla 578 513 Kč) a po dolikvidaci pojistné události [číslo] kdy byla přehodnocena obvyklá cena vozidla na částku 1 753 520 Kč, došlo k dodatečné výplatě pojistného plnění ve výši 348 520 Kč. Dále bylo vyplaceno pojistné plnění ve výši 90 000 Kč za zapůjčení náhradního vozidla. Žalobkyně tudíž z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] vyplatila v rámci pojistné události [číslo] pojistné události [číslo] celkem částku 1 344 825 Kč. Tuto částku s ohledem na škodní historii žalovaného ponížila o 35 % a požaduje pouze částku 874 136,25 Kč.

6. Žalovaná na výzvu soudu doplnila, že jak oprava levého kola na vozidle DAF [registrační značka] po dopravní nehodě dne [datum], tak i další oprava tohoto vozidla, která si vyžádala dvoudenní odstavení vozidla po dopravní nehodě, byly provedeny [právnická osoba] [celé jméno svědka], [IČO], sídlem [adresa svědka].

7. Soud provedl listinné důkazy, znalecký posudek a výslech svědků a učinil z nich následující skutková zjištění: Z detailu pojistné smlouvy soud zjistil, že s žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] dne [datum] na pojistnou částku 50 mil. Kč (č. l. 28pv). Dne [datum] došlo k dopravní nehodě popsané v bodu 1 odůvodnění s tím, že z připojeného spisu policie o dopravní nehodě soud zjistil, že po nehodě řidič [celé jméno svědka] sdělil zasahujícím policistům, že před jízdou nezkontroloval vozidlo a dotažení šroubů. Z fotodokumentace policie vyplynulo, jaký byl stav vozidel po nehodě a okolí místa dopravní nehody. Ze spisu soud také zjistil, že řidiči vozidla DAF byla dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích uložena pokuta (spis policie o dopravní nehodě [číslo] [číslo] [rok]). Z dokumentace o vyčíslení škod a hodnot soud zjistil, že jak u vozidla VW, tak u vozidla BMW došlo k tzv. totální škodě a pojišťovna vyplatila poškozeným hodnotu vozidla po odečtení využitelných dílů. Tedy poškozenému [jméno] [příjmení] vyplatila částku ve výši 73 889 Kč a poškozené společnosti [právnická osoba] částku 1 175 007 Kč. Dále z faktury č. 2018 a Smlouvy o nájmu dopravního prostředku bylo také prokázáno, že účelnými náklady uplatněnými v souvislosti s nehodou byly pronájmy náhradních vozidel u obou vlastníků poškozených vozidel, a že tyto částky 5 082 Kč a 90 000 Kč, byly také vyplaceny poškozeným (doklady k šetření o škodách na vozidlech, kalkulace, vyúčtování, faktury a dokumenty k pronájmu náhradních vozidel atd č. l. 44pv – 82pv). Z velkého technického průkazu vozidla DAF soud zjistil, že toto vozidlo mělo v době nehody platnou technickou kontrolu provedenou dne [datum]. Bylo také zjištěno, že vozidlo bylo poprvé registrováno [datum] ve [příjmení] republice Německo (velký technický průkaz DAF). Ze záznamu o provozu vozidla za měsíc listopad 2018 soud zjistil, že s vozidlem DAF bylo ježděno ve všech pracovních dnech měsíce listopad 2018, tj. 8 dní a za tuto dobu ujelo celkem 3 650 km (záznam o provozu vozidla). Z faktury [číslo] vystavené [jméno] [příjmení] – [název], [IČO] dne [datum] vyplývá, že k tomuto dni účtoval pneuservis žalované dodání 2 ks nových pneumatik a demontáž a montáž pneu (faktura [číslo]). Z výslechu svědka [celé jméno svědka] dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] se skutečně stala nehoda popsaná v žalobě. Svědek uvedl, že s tímto autem jezdil 2-3 roky a ten den ujel cca [číslo] km. Vzdálenost záležela na trase, denně s ním ujel [číslo] km. Svědek uvedl, že na vozidle nebyly žádné technické problémy, nic takového nepozoroval. Pak něco křuplo a to kolo uletělo. Profesionálním řidičem je 40 let, z toho prvních 20 let u hasičů. Svědek potvrdil, že se na autě měnily pneumatiky někdy před nehodou, měnil je on osobně v pneuservisu v [obec], ale nevzpomněl si, jak dlouho před tou nehodou. Svědek uvedl, že ráno před cestou auto obešel, zkontroloval světla a všechno, tedy i kola. Po nehodě nechal opravit to kolo a ještě odjel celou trasu toho dne. K dotazu soudu a předestření zápisu o dopravní nehodě (č. l. 30), svědek uvedl, že po té nehodě byl roztřepaný. Policie na něj tlačila, že za to může. Svědek jim ale říkal, že nemůže, že to auto kontroloval. Myslí si, že to, co je v zápise policie, neřekl. Svědek dále uvedl, že během jízdy nejde poznat, že je kolo uvolněné. Sám neví, jak se mohlo na kole uvolnit 8 matic.

8. Soud z pokynu odvolacího soudu doplnil skutková zjištění z následujících listinných důkazů. Ze sdělení [jméno] [příjmení], [IČO] provozujícího pneuservis soud zjistil, že dne [datum] přijel p. [celé jméno svědka] převzít fakturu za objednané pneu. Při této příležitosti si domluvil přezutí nákladního vozu, který následně přistaví. Na základě toho byla vystavena faktura [číslo] jak za pneu, tak i za demontáž a montáž kol, která se uskutečnila [datum] na nákladní automobilu DAF. Tím byla realizována zakázka vyfakturovaná dne [datum] (sdělení č. l. 151, faktura č. l. 95). Ze sdělení [celé jméno svědka], [IČO] bylo zjištěno, že na vozidle DAF byl v listopadu 2018 poškozen levý zadní náboj kola, který byl opravou vyměněn a dále byl vyměněn brzdový kotouč, třmen, kolové čepy (šrouby), matky atd. Opravy na vozidle se realizovaly od [datum] do [datum] a za provedenou opravu byla vystavena dne [datum] faktura č. 2018. Z této faktury je zřejmé, že za opravu vozidla DAF dle zakázkového listu byla fakturována částka 17 436 Kč. Na potřebné náhradní díly byla [celé jméno svědka] vystavena faktura [číslo] znějící na částku 4 102 Kč. Ze zakázkového listu vyplývá, že v souvislosti s opravou vozidla byl nutný výjezd do [obec], kde bylo vozidlo DAF převzato dne [datum] a termín konečného zhotovení opravy byl [datum]. Na výzvu soudu [celé jméno svědka] doplnil, že výměna potřebných dílů (náboj kola, šrouby, matky) byla provedena bezprostředně po nehodě dne [datum] na místě samém v [obec], aby mohlo vozidlo následně pokračovat v jízdě na vykládku. Po ukončení přepravy dne [datum] bylo vozidlo přistaveno do autodílny, kde pokračovaly opravy do [datum] (sdělení a faktury č. l. 156-158).

9. Výslechem [celé jméno svědka] bylo až u jednání, u kterého měl být jako osoba provádějící opravu vyslechnuta, zjištěno, že je jednatelem žalované a zároveň provozuje opravnu aut. Z tohoto důvodu byl vyslechnut jako účastník a z jeho výslechu vyplynulo, že on osobně přijel na místo dopravní nehody a sám zde vyměňoval poškozené díly. Dle jeho názoru byla příčinou upadnutí kola únavová prasklina na šroubech. Pneumatiky byly před nehodou měněny [datum] a po ujetí 200 km osobně matky na šroubech dotahoval momentovým klíčem.

10. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] a záznamu o provozu vozidla vyplynulo, že k výměně pneumatik na vozidle došlo dne [datum], a to až na konci dne, kdy vozidlo DAF přijelo do [obec] a následující den dle záznamu o provozu vozidla ujelo vozidlo celkem 289 km.

11. Ze spisového materiálu PČR, Krajského ředitelství policie Olomouckého kraje byl podrobně zjištěn průběh dopravní nehody. Konkrétně v protokolu o dopravní nehodě v silničním provozu s projednáním je na straně 5 ve vylíčení události uvedeno, že levé zadní kolo upadlo z důvodu, že řidič vozidla řádně nezkontroloval vozidlo před jízdou, a hlavně dotažení šroubů na kole po jejich výměně v pneuservise. Tento protokol byl účastníky dopravní nehody podepsán na poslední straně. Dopravní nehodu šetřil prap. [celé jméno svědka], z jehož svědeckého výslechu soud zjistil, že řidič [celé jméno svědka] se nijak nebránil proti tvrzenému zavinění nehody, tak jak to bylo uvedeno v protokolu o dopravní nehodě, kterou [celé jméno svědka] také podepsal a se vším souhlasil, a to včetně uložené pokuty. Pokud by se svým zaviněním nesouhlasil, daná dopravní nehoda by byla vyšetřována jiným procesním způsobem, a to jako nehoda bez projednání na místě. Svědek doplnil, že na řidiče nebyl ze strany policistů vyvíjen nátlak ohledně zavinění. Svědek sdělil, že řidič náklaďáku na dotaz, jestli před jízdou kontroloval kola, uvedl, že několik dní před jízdou byl v servisu na výměně pneumatik, ale že před jízdou matky neutahoval a kola nekontroloval. Svědek doplnil, že takto specifických nehod, kdy vozidlu upadne kolo, je velmi málo, asi tak dvakrát do roka (spis policie o dopravní nehodě [číslo] [číslo] [rok]).

12. Soud opětovně vyslechl svědka [celé jméno svědka] ke stavu levého zadního kola na vozidle. Svědek uvedl, že po výměně pneumatik obcházel vozidlo každý den a kontroloval světla atp. Po dvou dnech kontroloval i pneumatiky, ale pouze očima, klíč nepoužil. Šrouby se dotahovaly při výměně pneu a pak to bylo na řidiči. Namátkově vozidla kontroloval pan [celé jméno svědka]. Ráno v den nehody před jízdou vozidlo celé obešel a jelikož se zdálo být v pořádku, jel, zboží bylo už naložené z předchozího dne. Pak to byla vteřina, něco ruplo vlevo vzadu a pak uletělo levé zadní kolo, u něhož byly dvě pneu, ale našla se jen jedna. Svědkovi byl následně předestřen zápis z dopravní nehody, k čemuž uvedl, že mu policajti nadávali, že je to jeho vina, že za to může on. Byl v šoku a ve stresu, a proto asi řekl, že vozidlo před jízdou nezkontroloval. Potvrdil, že podpis na protokolu je jeho. Rukou psaný protokol na str. 5 nečetl. Nedokázal se vyjádřit ke svědecké výpovědi policisty prap. [celé jméno svědka]. K tvrzenému nátlaku uvedl, že tam něco takového bylo, že na něj mluvili zvýšeným hlasem.

13. Pro ujasnění příčiny upadnutí levého zadního kola vozidla DAF soud jmenoval znalce [celé jméno znalce]. Znalec podal znalecký posudek dle zadání soudu a obhájil jeho závěry u výslechu. Ze znaleckého posudku [číslo] z výslechu znalce vyplývá, že příčinou upadnutí kola byl únavový lom 2-3 šroubů levého zadního kola vozidla a jejich následné ulomení s tím, že jak byl spoj uvolněn, došlo k ustřižení dalších šroubů a stržení matic. Tím si je znalec nade vší pochybnost jist. Postup byl zřejmě takový, že se nejdřív ulomil šroub 2 a 3 (viz foto str. 16 znaleckého posudku) z důvodu únavového lomu u prvního závitu matice. Následovaly šrouby 4, 5, 1, 8, které upadly z důvodu zatížení. Následně potom z důvodu vysouvání kola se strhly matice na šroubech 6 a 7. Vysvětlil, že šrouby kola jsou cyklicky zatěžované a záleží na únavě materiálu. Tento typ kola by měl vydržet 1 milion cyklů (otočení) a dané vozidlo bylo v situaci provedených 1 072 000 cyklů. Jedná se o starší vozidlo a podvozek byl pravděpodobně na konci životnosti. Změna únosnosti šroubového spoje probíhala nějaký čas, odhadl to na proběh kolem 2 500 km po výměně pneumatik a spoj se postupně uvolňoval. Spoj a tedy zalisované šrouby mohly být rovněž na konci životnosti vzhledem ke stáří a proběhu automobilu. I kdyby byly matky dotažené, lom by vznikl. Na skutečnosti, že únavový lom ve šroubu a uvolněný šroub v zalisování nelze zjistit pouhým pohledem, znalec trvá. Při výměně pneumatik se nemusí zjistit únavový lom v některém šroubu, ale lze zjistit porušení předepnutého spoje. Dle znalce existuje metoda zjištění takové závady, ale ta se používá pouze u letadel. Při výslechu znalec upřesnil, že vada byla pod něj na autě už při výměně pneumatik. Pneuservis dle zjištění znalce provedl výměnu pneumatik podle příručky vozidel DAF. V návaznosti na odpověď [číslo] posudku:„ Že za pomoci nářadí před jízdou by porušení únosnosti šroubového spoje měl řidič zjistit“, znalec k dotazu soudu, s jakou pravděpodobností by takovou závadu řidič zjistil, uvedl, že na to není schopen odpovědět, neboť neměl k dispozici šrouby ani kolo. K ulomení při dotažení by došlo, pokud by byla o 20 % snížena únosná plocha průřezu. S ohledem na nepředložení šroubů nebyl znalec schopen určit snížení únosné plochy, a tedy ani pravděpodobnost zjištění závady řidičem, pokud by řidič i případně sám utahoval šrouby. K ulomení kola by došlo i kdyby ty matky nebyly dotaženy momentovým klíčem, neboť to ulomení záviseno na počtu cyklů otočení kola. Znalec osobně vozidlo viděl, kontroloval i pravé kolo a tam žádnou závadu nezjistil. Znalec doplnil, že taková vozidla zkoumá často. Obdobná auta bývají provozována u moře, kde na ně působí sůl a ta ničí podvozek.

14. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované výzvami ze dne [datum] a [datum] (výzvy č. l. 48pv a 49 s dodejkou č. l. 48). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána výzvou ze dne [datum] (č. l. 11-12, dodejka č. l. 10).

15. Po provedení dokazování žalobkyně stále trvala na tom, že by řidič při kontrole zjistil uvolnění šroubů, nicméně doplnila s ohledem na znalecký výsledek důvod u upadnutí kola, že žalovaná měla s ohledem na stáří vozidla 16 let, vysokém proběhu kilometrů a provozování v přímořských oblastech věnovat stavu vozidla zvýšenou opatrnost.

16. V návaznosti na zjištěné skutečnosti učinil soud následující skutkový závěr: Dne [datum] se stala nehoda vozidel zn. DAF, VW a BMW. Při této nehodě došlo k tzv. totální škodě na vozidle VW a BMW s tím, že žalobkyně sice vyplatila v rámci pojistné smlouvy [číslo] uzavřené k vozidlu DAF na pojistném plnění celkem částku 1 344 825 Kč, ale v rámci pojistné historie žalované po ní požaduje pouze úhradu 874 136,25 Kč. Příčinou upadnutí levého zadního kola vozidla DAF byl únavový lom 2 šroubů u prvního závitu matice. Následně šrouby č. 4, 5, 1, 8 upadly z důvodu zatížení a u šroubů č. 6 a 7 se strhly matice v důsledku vysouvání kola. Únavový lom není možné zjistit vizuálně. Nebylo prokázáno, že by řidič na závadu přišel, i kdyby sám dotáhl šrouby na kole. Kolo by upadlo bez ohledu na to, zda bylo či nebylo po výměně pneumatik dotaženo. Nebylo prokázáno, že po výměně pneumatik dne [datum] byly žalovanou nebo jejím zaměstnancem dotaženy šrouby. Řidič tak neučinil a tvrzení jednatele žalované o jeho dotažení po cca 200 kilometrech bylo učiněno až po koncentraci řízení a soud k němu nepřihlížel. Soud však nemá pochybnost o tom, že řidič vozidlo alespoň vizuálně kontroloval. V této části jeho výpovědi uvěřil s ohledem na jeho dlouhodobou řidičskou praxi. <i>17. Podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný</i> <i>a) újmu způsobil úmyslně,</i> <i>b) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích sepsat společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění,</i> <i>c) bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody,</i> <i>d) způsobil újmu provozem vozidla, které použil neoprávněně,</i> <i>e) bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle § 8 odst. 1 až 3 a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3,</i> <i>f) bez zřetele hodného důvodu jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušníka Policie České republiky zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo,</i> <i>g) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění, s výjimkou řízení vozidla osobou, která se učí vozidlo řídit nebo skládá zkoušku z řízení vozidla, a to vždy pouze pod dohledem oprávněného učitele nebo řidiče cvičitele individuálního výcviku,</i> <i>h) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo,</i> <i>i) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léku označeného zákazem řídit motorové vozidlo, nebo</i> <i>j) předal řízení vozidla osobě uvedené v písmenech g), h), i).</i> <i>18. Podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má pojistitel proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný porušil základní povinnost týkající se provozu na pozemních komunikacích tím, že provozoval vozidlo, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, a toto porušení bylo v příčinné souvislosti se vznikem újmy, kterou je pojištěný povinen nahradit.</i> <i>19. Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích je řidič kromě povinností uvedených v ustanovení § 4 dále povinen užít vozidlo, které splňuje technické podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.</i> <i>20. Podle ustanovení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích se fyzická osoba dopustí přestupku jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II. tohoto zákona.</i> 21. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněné nároky žalobkyně jsou nedůvodné. Žalobkyně opírala svou žalobu o ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla s tím, že v daném případě vznikl nárok na tyto ze zákona plynoucí regresy na plnění vyplacené poškozeným v souvislosti s danou dopravní nehodou způsobenou nedotažením šroubů na kole a jeho následným upadnutím. Žalobkyně vycházela z toho, že vozidlo žalované nesplňovalo požadavky bezpečnosti provozu. V případě odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla dle ustanovení § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla byla dlouhodobě ustálená judikatura nejvyššího soudu České republiky na názoru, že za škodu způsobenou vozidlem odpovídá vlastník objektivně, a při splnění některého z důvodů ustanovení § 10 odst. 1 a 2 se z této odpovědnosti nevyviní. V této judikatuře způsobilo průlom rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 475/2020 ze dne 10. 6. 2020, kde dovolací soud dospěl k závěru, že:„ při posouzení otázky, zda pojištěný porušil základní povinnost při provozu vozidla na pozemních komunikacích provozováním vozidla, které svojí konstrukcí nebo technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob a věcí, a zda tedy má pojistitel vůči němu právo na regresní postih, je rozhodné, zda pojištěný věděl, či při zachování běžné péče a opatrnosti mohl vědět, že vozidlo těmto požadavkům neodpovídá (např. pokud by pojištěný ignoroval zřejmé nedostatky technického stavu vozidla, nerespektoval by signalizaci na palubní desce, nereagoval by na nezvyklé chování provozovaného vozidla, nebo by porušil zákonnou (či podzákonnou) povinnost související s péčí o technický stav vozidla, např. podle zákona č. 56/2001 Sb.). Je-li totiž základním předpokladem pro uplatnění regresního nároku ze strany pojistitele porušení zákonné povinnosti pojištěným, které bylo příčinou vzniku způsobené škody, nelze okruh případů, na něž dopadá § 10 zákona č. 168/1999 Sb., výkladem rozšiřovat na situace, které pojištěný nemohl ani při vynaložení běžné péče a opatrnosti ovlivnit. Sama skutečnost, že vozidlo, které způsobilo škodu, bylo svým stavem technicky nezpůsobilé, nemůže bez dalšího představovat porušení základní povinnosti pojištěného podle § 10 zákona č. 168/1999 Sb.“ 22. S ohledem na výše uvedený názor Nevyššího soudu ČR se soud I. stupně zabýval otázkou, zda žalovaná splnila podmínku vědomosti, či alespoň běžné opatrnosti o tom, že by jí provozované vozidlo neodpovídalo požadavkům ustanovení § 10 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

23. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalovaná podmínky provozu vozidla neporušila, neboť o nedostatcích vozidla neměla ani vědomost, ani neporušila běžnou opatrnost. Při hodnocení důkazů soud vycházel zejména ze znaleckého posudku, který jednoznačně stanovil, že k ulomení šroubů došlo v důsledku únavy materiálu u staršího vozidla. Příčinou upadnutí levého zadního kola je únavový lom šroubu č 2. a 3. a jejich následné ulomení, kterému žalovaná, resp. řidič nemohl zabránit ani kontrolou kol před jízdou. Vzhledem k tomu, že se únavový lom nedá vizuálně při běžné prohlídce vozidla zjistit a neexistuje žádný předpis, podle kterého by bylo povinností žalované před jízdou utahovat matice, soud neshledal zavinění na straně žalované, ani řidiče. K upadnutí levého zadního kola by totiž došlo, i kdyby byly matice dotažené. Zároveň nebylo prokázáno, že by při případném utahování šroubů řidič tuto závadu zjistil. Žalovaná o závadě nevěděla, ani vědět nemohla. Tento závěr koresponduje s výše uvedenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR, podle níž je rozhodné, že žalovaná nevěděla, resp. při zachování běžné péče a opatrnosti nemohla vědět, že vozidlo svým technickým stavem neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Soud samozřejmě vzal v potaz i stáří vozidla v době nehody, kdy se jednalo o cca 13 let provozované vozidlo. Nicméně ani po této stránce nelze žalované vytknout nějakou neopatrnost, neboť vozidlo mělo platnou technickou kontrolu z dubna daného roku, tj. cca půl roku starou, vozidlo nesignalizovalo ani nehlásilo žádnou poruchu na palubní desce ani nevykazovalo žádné technické problémy za jízdy (jak potvrdil svědek [celé jméno svědka]). Zároveň byly pneumatiky vyměněny v odborném pneuservise a dle zjištění znalce se tak stalo dle příručky vozidel DAF. Znalec také uvedl, že má za to, že únavový lom byl na vozidle už při výměně pneumatik, tj. 8 pracovních dní před nehodou. Ani autorizovaný pneuservis při výměně pneumatik, které se u tohoto typu vozidel mění po tzv. ojetí vzorku a nikoliv systémem zimní/letní, žádnou vadu nezjistil. Pokud na vadu nepřišel ani pneuservis při použití všech správných nástrojů, pak nelze po žalované požadovat, aby podstupovala zkoušky šroubů metodou používanou jen u letadel, jak zmiňoval znalec. A jiný způsob ani znalec nenabídl. Soud také zohlednil to, že vozidlo je dle zjištění znalce stále provozované, neboť jej viděl osobně, a na druhém zadním kole aktuálně ani znalec nepozoroval nějaký problém. Soud také ve prospěch žalovaného hodnotil i to, že řidič [celé jméno svědka] byl v době nehody řidičem s třicetiletou praxí, tedy osobou znalou chování vozidel, a především vozidla DAF, se kterým jezdil denně stovky kilometrů 3 roky. Navíc bylo prokázáno, že alespoň vizuálně vozidlo kontroloval. Přesto, že se má obecně za to, že po výměně pneumatik a ujetí několika desítek až stovek kilometrů má řidič dotáhnout šrouby kol, pak závazný předpis k takové činnosti neexistuje. Znalec v této souvislosti zmínil pouze příručku pro používání vozidel DAF, která však není závazným právním předpisem. Žalované, byť se jedná o profesionálního dopravce, proto nelze přičítat k tíži, pokud šrouby po výměně pneumatik nedotáhla zejména za situace, kdy nebylo v řízení prokázáno, že by touto činností vady šroubů zjistila. Námitku žalobkyně, že měla žalovaná věnovat stavu vozidla DAF větší pozornost s ohledem na jeho stáří 16 let a počet ujetých kilometrů, soud nepovažuje za důvodnou, neboť vozidlo mělo cca půl roku po kontrole STK, v době nehody mělo 13 let, což je celkem dlouhá doba, ale dle zjištění znalce i po dalších 5 letech stále slouží svému účelu. Soud tedy nesdílí názor znalce, že by stav vozidla v době nehody byl na hranici životnosti. To by pak soud očekával, že po krátké době již jezdit přestane, což se v tomto případě dalších 5 let nestalo. Soud vychází ze stavu vozidla v době nehody. Navíc ani autorizovaný servis 8 dní před nehodou závadu nezjistil a také u vozidla probíhala vizuální kontrola. Soudu není zřejmé, jaké další kontroly by měla žalovaná zejména u kol provádět. Vedle toho jednatel žalované je zároveň provozovatel opravny vozidel, tudíž osobou znalou stavu vozidel. S ohledem na profesionální zaměření žalované, jakožto provozovatelky autodopravy se nejeví soudu jako pravděpodobné, že by úmyslně či i nedbale nechala jezdit ve svém vozovém parku nezpůsobilé auto. Námitka žalobkyně o tom, že vozidlo tím, že pocházelo z Německa, mohlo být provozováno u moře a pak by na něj slaný vzduch působil více destruktivně, je pouhou spekulací.

24. Soud tedy vyloučil porušení běžné opatrnosti žalované při provozování vozidla DAF. Jelikož žalovaná neporušila základní povinnosti při provozu vozidla na pozemních komunikacích ve smyslu ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pak nemůže nastat ani příčinná souvislost vzniklé újmy s chováním žalované a žalobkyně jako pojistitel nemá vůči ní právo na regresní postih. Soud se při výkladu tohoto ustanovení zcela ztotožňuje se změnou judikatury Nejvyššího soudu ČR, neboť smyslem pojištění je zajištění určité jistoty a klidu pojištěného, že pokud nastane pojistná událost u pojištěné věci, pak škoda takto vzniklá bude hrazena právě z pojistky. Takové plnění je samozřejmě limitováno případným porušením pojistné smlouvy ze strany pojištěného. Zde však k porušení nedošlo, neboť žalovaná o problému s levým zadním kolem nevěděla, a ani při běžné opatrnosti vědět nemohla, neboť vozidlo DAF se nechovalo neobvykle, nevykazovalo žádné změny, ani nesignalizovalo problém a prošlo technickou kontrolou a nedávnou výměnou pneumatik. Z tohoto důvodu soud žalobu v celém rozsahu včetně příslušenství zamítl.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 131 986,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 874 136,25 Kč sestávající z částky 11 820 Kč za každý z devíti úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. (převzetí zastupování, odpor, dvě vyjádření k věci a účast na 5 jednáních) včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 109 080 Kč ve výši 22 906,80 Kč. V souvislosti s odvolacím řízením žalované žádné náklady nevznikly. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalobkyně povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 131 986,80 Kč k rukám právního zástupce žalované. Pariční lhůta byla stanovena třídenní. O nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením.