3 C 49/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 14 346 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 7 676 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 989,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 676 Kč od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky 7 676 Kč od [datum] do [datum] 7,50 % ročně z částky 7 676 Kč od [datum] do [datum] 10,75 % ročně z částky 7 676 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 7 676 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 7 676 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí b) částku ve výši 6 670 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 265,72 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 6 670 Kč od [datum] do [datum] 7,25 % ročně z částky 6 670 Kč od [datum] do [datum] 7,50 % ročně z částky 6 670 Kč od [datum] do [datum] 10,75 % ročně z částky 6 670 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 6 670 Kč od [datum] do [datum] 14 % ročně z částky 6 670 Kč od [datum] do [datum] a za dobu od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částky 7 676 Kč, 6 670 Kč a 8 156 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Návrh každého nároku byl odůvodněn tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] x [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce. U prvního nároku šlo o smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 4 176 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53týdenních (sedmidenních) splátkách po 192 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla uhrazena [datum]. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 4 525,94 Kč a dlužný souhrnný poplatek 3 156,06 Kč. Žalovaný uhradil pouze 2 500 Kč.

2. Návrh ohledně druhého nároku byl odůvodněn smlouvou o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 990 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 39týdenních (sedmidenních) splátkách po 410 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 4 171,36 Kč a dlužný souhrnný poplatek 2 498,64 Kč. Žalovaný uhradil částku 9 320 Kč.

3. Návrh ohledně třetího nároku byl odůvodněn smlouvou o půjčce [číslo] na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 5 312 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 52týdenních (sedmidenních) splátkách po 256 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž ke dni [datum] porušil své závazky ze smlouvy. Žalovaný uhradil částku 5 156 Kč.

4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo k převedení všech tří pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Hodnota první pohledávky činila ke dni postoupení 7 676 Kč, hodnota druhé pohledávky 6 670 Kč a hodnota třetí pohledávky 8 156 Kč. Žalovaný však do dnešního dne neuhradil na žádný svůj dluh ničeho, a to ani po odeslání předžalobní upomínky.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] pod [číslo jednací] bylo řízení ohledně třetího nároku částečně zastaveno.

6. O zbývajících nárocích rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen.

7. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena.

8. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně do vlastních rukou v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o půjčce [číslo] vyplývá, že byla uzavřena mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem dne [datum]. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 5 990 Kč v 39týdenních splátkách po 410 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] je zřejmé, že byla uzavřena mezi týmiž smluvními stranami dne [datum] a žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem v částce 4 176 Kč v 53týdenních splátkách po 192 Kč. Nedílnou součástí obou smluv jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného lze dovodit ze zákaznických karet, podle nichž použitelný příjem ke dni [datum] činil 4 000 Kč a ke dni [datum] činil 5 300 Kč.

9. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jež byla uzavřena dne [datum] mezi žalobkyní jako postupníkem a obchodní společností [právnická osoba], [IČO] jako postupitelem, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] smlouvy včetně pohledávek za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi. Žalovanému byla zaslána výzva k plnění předcházející žalobě, o jejímž odeslání dne [datum] svědčí podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužné pohledávky pod nárokem 1 a 2 žalobkyni do dnešního dne uhradil.

10. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smluv z roku 2006, nároky z těchto právních vztahů je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, podle dosavadních právních předpisů.

11. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle ustanovení § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že první a druhý nárok žalobkyně jsou důvodné. O třetím nároku bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby, a proto se jím soud dále nezabýval. Soud z listinných důkazů zjistil, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným dvě smlouvy o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku. Jelikož žalovaný ničeho nenamítal, obě smlouvy byly shledány platnými. Ze strany žalobkyně byly smluvní závazky splněny řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění platebních povinností na straně žalovaného. Žalovaný však svým závazkům ani z jedné smlouvy o půjčce nedostál, neboť v termínu splatnosti nevrátil poskytnuté finanční prostředky a nezaplatil ani sjednaný souhrnný poplatek. Na dluh plynoucí z prvního nároku uhradil pouze částku 2 500 Kč a na druhý nárok bylo plněno pouze částkou 9 320 Kč. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části obou pohledávek. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci dluhu za žalovaným ve výši 7 676 Kč a 6 670 Kč s příslušenstvím, a proto soud konečnému návrhu žaloby vyhověl.

14. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení částečně zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávek částkami ve výši 7 989,45 Kč a 7 265,72 Kč. Ode dne následujícího po postoupení pohledávek byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem uložena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 598 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 901 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 346 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 353 Kč. U nároků 1 a 2 byla žalobkyně v řízení zcela úspěšná a byla jí přiznána náhrada nákladů řízení podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Protože ohledně třetího nároku vzala žalobkyně žalobu částečně zpět a procesní zavinění bylo shledáno na straně žalobkyně, soud aplikoval ustanovení § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., avšak žalovanému v souvislosti s částečným zastavením řízení žádné náklady nevznikly.

17. Náklady řízení vzniklé při uplatnění prvních dvou nároků žaloby sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 901 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 346 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový [anonymizováno], neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 353 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.