3 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa anonymizováno obec 2. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa anonymizováno obec o částka s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni každý rovným dílem částku částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni každý rovným dílem náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum domáhala po žalovaných jako právních nástupcích zemřelé jméno příjmení, datum narození, zemř. datum zaplacení částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení a dále nákladů řízení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že se zemřelou jméno příjmení uzavřela dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě byl jméno příjmení poskytnut úvěr ve výši částka, který se jméno příjmení zavázala splatit spolu s úrokem ve výši 16,21% ročně. jméno příjmení dne datum zemřela a na základě řízení o pozůstalosti vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod č.j. spisová značka bylo usnesením ze dne datum rozhodnuto, že právními nástupci a zavázanými z pasiv pozůstalosti se stali mimo jiné i žalovaní, a to každý rovným dílem. Žalovaní byli vyzváni k úhradě pohledávky, ale toto ani jeden neučinil. Na úvěr bylo uhrazeno celkem částka, tedy jedna třetina dluhu. Z dlužné částky zbývá uhradit částka.

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili, ačkoliv jim byla řádně doručena dle § 49 odst. 2 o.s.ř.

3. Jelikož obě strany souhlasily s provedením řízení bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o.s.ř., kdy žalovaní se k výzvě, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřili, přičemž byli poučeni dle § 101 odst. 4 o.s.ř. o tom, že pokud se nevyjádří, tak bude mít soud za to, že s takovým postupem souhlasí, soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě předložených dokumentů.

4. Na základě žalobkyní předložených důkazů a tvrzení učinil soud ve věci skutková zjištění a z nich učinil následující závěr o skutkovém stavu věci, kdy bylo jednoznačně prokázáno, že mezi zůstavitelkou a žalobkyní byla dne datum uzavřena písemnou formou úvěrová smlouva, na základě které poskytla žalobkyně zůstavitelce celkem částka poté, co jej v předsmluvních informacích dostatečně poučila o uzavírané smlouvě, což je prokázáno výpisem čerpání a splátek, a zůstavitelka se zavázala vrátit poskytnutý úvěr v 84 splátkách po částka s úrokem ve výši 16,21% ročně. Při uzavírání smlouvy o úvěru zůstavitelka poskytla žalobkyni i její osobní údaje k ověření vlastní totožnosti a údaje k příjmům. Součástí smlouvy byly i úvěrové podmínky. Z textu úvěrové smlouvy je patrné, jaká je výše úvěrového rámce, jakou částku měla celkem vrátit a dohoda o úrocích. Následně zůstavitelka zemřela a z rozhodnutí zdejšího soudu č.j. spisová značka soud zjistil, že žalobkyně přihlásila do dědického řízení pohledávku ve výši celé původní jistiny částka a že zavázanými z tohoto pasiva se staly dvě sestry a spolužijící osoba rovným dílem. příjmení učinili výhradu soupisu. Z usnesení soud zjistil, že aktiva pozůstalosti činily celkem částka a pasiva částka. Aktiva tedy převyšovala hodnotu majetku nabytého v dědictví. Zůstavitelka žalobkyni z poskytnutého úvěru do své smrti nezaplatila nic. Následně bylo žalobkyni na dluh uhrazeno částka. Žalovaní svou část závazku zůstavitelky neuhradili, a to ani přes výzvu žalobkyně k úhradě dluhu. Žalobkyně prokázala zaslání výzvy před podáním žaloby výzvami ze dne datum podacím archem.

5. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Ustanovení § 2399 odst. 1 NOZ pak řeší povinnost vrácení poskytnutých peněžních prostředků, kdy úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Ve smyslu odst. 2 téhož ustanovení pak dále platí, že úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

7. Podle § 1701 NOZ dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak.

8. Podle § 1706 NOZ uplatnil-li dědic náhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele do výše ceny nabytého dědictví.

9. Podle § 1712 NOZ věřitel který se v lhůtě nepřihlásí, nemá právo na uhrazení vůči dědici, je-li pozůstalost vyčerpána uhrazením ohlášených pohledávek.

10. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení hodnotil soud po právní stránce zjištěný skutkový stav takto: V daném případě bylo jednoznačně zjištěno, že mezi žalobkyní a zůstavitelkou byla platně sjednána písemná smlouva o úvěru, na jejímž základě byl zůstavitelce poskytnut úvěr ve výši částka Smlouva obsahuje všechny náležitosti dle § 110 zák. č. 257/2016 Sb. Zůstavitelka se zavázala vrátit částku v 84 splátkách ve výši částka. Vzhledem k úmrtí zůstavitelky zůstal dluh neuhrazen ve výši celé jistiny. Jistinu přihlásila žalobkyně do dědického řízení jako pohledávku. K její úhradě byli zavázáni všichni dědici rovným dílem. Žalovaní však svou povinnost uhradit dluhy zůstavitelky dle § 1701 NOZ nesplnili, a to přesto, že je neomezovala v povinnosti úhrady ani výhrada soupisu učiněná v řízení o pozůstalosti, neboť aktiva nabytá v dědictví převyšovala pasiva. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni nárok přiznal, neboť žalovaní jsou dědici původního dlužníka a v rámci řízení o pozůstalosti byli ustanoveni dědici s povinností uhradit mimo jiné i dluh zůstavitelky, což do dne rozhodnutí neučinili.

11. Jelikož se žalovaní dostali do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, když ani na předžalobní výzvy nereagovali úhradou, jsou povinni v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která požadovala úrok ode dne datum, tj. od podání žaloby do zaplacení. Úrok byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaní nejsou tzv. nerozlučnými společníky dle § 91 odst. 2 o.s.ř. a každý je povinen uhradit svůj díl dluhu, pak soud rozhodl, že dluh jsou povinni uhradit každý rovným dílem.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky částka za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t., kdy šlo o jednoduchou výzvu k plnění, včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaní povinni zaplatit náklady řízení v celkové výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní dle § 160 o.s.ř. I náklady, stejně jaké dluh samotný, jsou žalovaní povinni uhradit každý rovným dílem. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.