3 C 8/2023

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žaloba byla zdůvodněna tím, že na základě usnesení o příklepu č. j. číslo jednací nabyla žalobkyně do svého vlastnictví spoluvlastnický podíl ve výši ¼ na nemovitých věcech zapsaných na listu vlastnictví číslo u stát. instituce, stát. instituce, pro územní celek, kat. území obec, konkrétně pozemek parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa – rodinný dům a pozemek parc. číslo – zahrada. Dalším podílovým spoluvlastníkem uvedených nemovitých věcí, spoluvlastnický podíl ve výši id. ½, je žalovaný. Žalovaný předmětné nemovitosti užívá výlučně pro svou potřebu bez souhlasu žalobkyně a nadužívá tím svůj spoluvlastnický podíl. Navíc žalovaný ani přes výzvy předmětnou nemovitost žalobkyni nezpřístupnil. Žalobkyně žádala po žalovaném, aby jí zaplatil za nadužívání svého spoluvlastnického podílu bezdůvodné obohacení, a to ve výši 4 000 spisová značka, kdy žalobkyně považuje za obvyklé nájemné za celou nemovitost 16 000 Kč měsíčně. To je potvrzováno i odhadem tržní ceny pronájmu RD v ul. ulice a číslo v obec anonymizováno zpracovaném Realitní kanceláří právnická osoba, panem příjmení jméno příjmení. Současně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného ke zpřístupnění nemovitosti, na to však žalovaný také nereflektoval. Žalovaný tak dluží za neoprávněné užívání spoluvlastnického podílu žalobkyně za dobu od datum do datum částku 16 000 Kč. Bezdůvodné obohacení za předchozí měsíce bylo předmětem řízení u nadepsaného soudu vedeném pod sp. zn. spisová značka. Žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě částky za bezdůvodné obohacení za další období, na to však žalovaný opět nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nijak nevyjádřil, přestože mu byl řádně doručen dle ustanovení § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Jelikož žalovaný na výzvu soudu nereagoval, soud vycházel z toho, že s tímto postupem souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas již v prvním podání ve věci. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

4. Údaje uvedené v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z usnesení soudního exekutora exekutorský úřad – město titul jméno jméno ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací vyplývá, že soudní exekutor udělil žalobkyni jako vydražiteli příklep na vydražené nemovité věci, a to spoluvlastnickém podílu o velikosti id. ¼ na předmětných nemovitých věcech. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. V číslo bylo zjištěno, že s právními účinky ke dni datum nabyla žalobkyně vlastnické právo o velikosti id. ¼ k pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa a k pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, zapsaného u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví. Podle předloženého odhadu tržní ceny pronájmu RD v ul. ulice a číslo v obec anonymizováno činí tržní odhad nájemného k celé nemovitosti 16 000 Kč měsíčně. Žalovanému byla zaslána prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní upomínka, o jejímž odeslání dne datum svědčí poštovní podací arch.

5. Z uvedených listinných důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ k pozemku parc. č. st. číslo, jehož součástí je stavba adresa a k pozemku parc. číslo v katastrální uzemí, zapsaného u stát. instituce, stát. instituce na list vlastnictví. Jelikož žalovaný ničeho nenamítal, soud vycházel z tvrzení žalobkyně o nadužívání předmětných nemovitostí žalovaným. Tuto skutečnost potvrzuje fakt, že u zdejšího soudu probíhala již dvě řízení se stejným skutkovým základem, v nichž žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení pouze za předcházející období.

6. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle ustanovení § 2999 odst. 1 občanského zákoníku, není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V projednávaném případě došlo ze strany žalovaného k užívání majetku ve vlastnictví žalobkyně bez spravedlivého důvodu ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku. Protože vydání předmětu bezdůvodného obohacení není možné, neboť neoprávněný majetkový prospěch vzniklý v důsledku výše popsaného jednání žalovaného má povahu výkonu práva, má žalobkyně jako ochuzená právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, respektive obvyklého nájemného v souladu s ustanovením § 2999 odst. 1 občanského zákoníku.

9. Při stanovení hodnoty bezdůvodného obohacení v daném případě se soud opřel o závěry znaleckého posudku provedeného v řízení pod sp. zn. spisová značka, kde znalec příjmení jméno příjmení stanovil cenu místně obvyklého nájemného za celou nemovitost v období číslo v částce 14 751 Kč a v období číslo v částce 15 088 Kč. Předmětem řízení pod sp. zn. spisová značka bylo bezdůvodné obohacení v období od datum do datum. Konečným rozhodnutím v uvedené věci je soudem schválený smír účastníků, v němž se žalovaný dobrovolně zavázal zaplatit žalobkyni za každý měsíc uvedeného období 4 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v projednávané věci požaduje bezdůvodné obohacení za další navazující rovněž ve výši 4 000 Kč za každý měsíc, soud neměl důvod jejímu návrhu nevyhovět. Žalovanému byla proto uložena povinnost zaplatit žalobkyni za období od datum do datum bezdůvodné obohacení odpovídající výši obvyklého nájemného ve vztahu k velikosti podílu na nemovitosti ve výši 16 000 Kč.

10. Vedle nároku na zaplacení dlužné částky má žalobkyně také právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne následujícího po splatnosti bezdůvodného obohacení v uplynulém období. Požadovaný úrok z prodlení je plně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění ke dni prodlení. Soud na základě předložených listinných důkazů shledal žalobu jako důvodnou, a proto rozhodl tak, jak je shora uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v ustanovení § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (u zdejšího soudu sp. zn. spisová značka, spisová značka). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně.

12. Lhůtu k plnění peněžitých nároků stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.