3 C 86/2024
č. j. 3 C 86/2024-69
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti potvrdil nárok žalobkyně na zaplacení částky 191 500 Kč s příslušenstvím, včetně úroků z úvěru a poplatků za upomínky. Soud se opřel o § 2395 a násl. občanského zákoníku a prokázal, že žalovaný byl úvěruschopen a smlouva o úvěru je platná. Úrok z prodlení byl stanoven podle § 1970 občanského zákoníku ve výši 8,05 % ročně. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení ve výši 40 620,40 Kč, které jsou splatné do tří dnů od právní moci.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, adresa proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 191 500 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 191 500 Kč - s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 190 000 Kč od datum do zaplacení - se smluvním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 190 000 Kč od datum do zaplacení, - s úrokem ve výši 39 259,10 Kč vzniklým sazbou 8,05 % ročně z částky 190 000 Kč od datum do datum - s úrokem z prodlení ve výši 15 365,53 Kč vzniklým sazbou 8,05 % ročně z částky 190 000 Kč od datum do datum a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 40 620,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo, aby zaplatil žalobkyni 191 500 Kč s příslušenstvím a nahradil náklady řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o povoleném přečerpání ke smlouvě o účtu. Žalovaný na účtu provedl přečerpání částky 190 000 Kč, které měl dle všeobecných podmínek splácet nejpozději jedenkrát za 6 měsíců. Žalovaný se dostal do prodlení a byl vyzván k úhradě splatných splátek. Jelikož nedošlo k úhradě, žalobkyně pohledávky prohlásila ke dni datum za splatné. Dlužná částka ke dni podání žaloby činila 246 124,63 Kč, z níž byla 190 000 Kč jistina, 1 500 Kč činily poplatky, smluvní úrok 39 259,10 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 365,53 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla doručena do vlastních rukou dne datum.
3. K výzvě soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tvrzení a prokázání, jak před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet závazek, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací podaných žalovaným, které si ověřila z výpisů z účtu žalovaného za období 8 měsíců zpětně a dále z nahlížení do databází závazků. Z výpisů zjistila příjem na běžném účtu 116 000 Kč, výdaje 51 131 Kč, kdy vycházela z pravidelných i nepravidelných plateb na účtu za 5 měsíců zpětně. Platební kapacita byla přes 65 000 Kč, tedy dostatečná pro splátku 9 500 Kč. Z registrů vyplynulo, že žalovaný neměl žádný negativní záznam. Žalovaný přečerpané prostředky zcela uhradil naposledy datum částkou 174 800,95 Kč. Následně načerpal celkem 190 000 Kč, které neuhradil. Jím provedené platby od datum byly určeny na splátky úroků 36 927,60 Kč, poplatků 2 000 Kč a úroku z prodlení 3,19 Kč.
4. Vzhledem k tomu, že obě strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, tak soud vyšel z doložených listinných důkazů, tyto posoudil dle ustanovení § 132 o.s.ř. a dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný a žalobkyně spolu uzavřeli dne datum smlouvu o plus kontu (smlouva). Následně dne datum uzavřely smlouvu o kontokorentu (smlouva, předsmluvní informace, záznam o podpisu klienta, obchodní podmínky pro kontokorent a úvěry, žádost). Na základě smlouvy načerpal žalovaný částku 190 000 Kč, kterou měl splatit nejpozději jednou za 6 měsíců (smlouva, výpis úvěrového účtu). Měsíčně měl žalovaný povinnost hradit úroky dohodnuté ve výši 18,9 % ročně a poplatky (smlouva). Žalovaný byl povinen hradit vedle jistiny a úroků také poplatky za upomínky (Smlouva). Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu (upomínky a dodejky). Vzhledem k tomu, že dluh neuhradil, byl úvěr zesplatněn (oznámení o zesplatnění a dodejka). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu (výzva ze dne datum, podací lístek). Ke dni uzavření smlouvy měl žalovaný 2 existující úvěry s měsíční splátkou 21 215 Kč (výpis z registru právnická osoba). Ani u jednoho závazku nebyl po splatnosti se splátkami. Žalovaný měl příjem v řádu několika desítek tisíc až jednotek stovek tisíc měsíčně, výdaje byly v řádu desítek tisíc korun českých (výpisy z účtu).
5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje tyto prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.
7. Podle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy.
8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. S ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu má soud zkoumat z úřední povinnosti, zda poskytovatel úvěru prověřoval úvěruschopnost poskytovatele řádně, ale zároveň je především nutné zkoumat, zda byl žalovaný schopen úvěr splatit (NS ČR č. j. 33 Cdo 1819/2023). Soud po provedeném dokazování posoudil smlouvu o úvěru jako platnou, neboť bylo prokázáno, že žalovaný byl schopen úvěr uhradit. Soud vyšel především z toho, že žalovaný na čerpaný kontokorent hradil úroky a poplatky a také bylo prokázáno, že jeho příjem byl natolik vysoký, že i přes značné výdaje dostačoval na pokrytí splátek. Zároveň žalobkyně měla k dispozici doklady k příjmům a výdajům žalovaného a informace o předchozí platební morálce žalovaného, kdy pouze pár dní před načerpáním posledního kontokorentu vyrovnal kontokorent částkou přes 174 000 Kč. Z uvedeného vyplynulo, že úvěruschopnost byla u žalovaného dána. Žalovaný však svým závazkům nedostál, dluh neuhradil a žalobkyni, která prokázala poskytnutí úvěru, soud přiznal celou žalovanou částku včetně dohodnutého úroku z úvěru a poplatků za upomínky, jejichž výše byla dohodnuta a k jejichž úhradě se žalovaný také zavázal.
11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně. Žalobkyně úrok z prodlení částečně zkapitalizovala ke dni podání žaloby 15 365,53 Kč. Ode dne podání žaloby byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení, a to ve výši ke dni uzavření smlouvy o účtu. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 620,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 660 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ustanovení § 6 odst. 1 a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 191 500 Kč sestávající z částky 8 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ustanovení § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 240 Kč ve výši 5 720,40 Kč. Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě 3 dnů dle ustanovení § 160 o.s.ř. a k rukám právní zástupkyně žalobkyně dle ustanovení § 149 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.