3 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Zuzanou Matulovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku [částka] a náhradu nákladů řízení. Svoji žalobu zdůvodnila žalobkyně tak, že uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o zřízení a vedení balíčku MůjÚčet pro č. účtu [bankovní účet]. Předmětem smlouvy bylo zřízení a vedení běžného účtu v Kč pro žalovaného. Žalovaný dále uzavřel s žalobkyní dne [datum] smlouvu o povoleném debetu, na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve formě možnosti přečerpání – povolený debet na účtu do výše limitu [částka]. Při překročení limitu je celý záporný zůstatek na účtu považován za nepovolený debet. V souladu s čl. 18 všeobecných obchodních podmínek byla žalobkyně oprávněna smlouvu vypovědět kdykoli, a to i bez udání důvodů. V souladu s čl. 13 všeobecných obchodních podmínek v případě vzniku nepovoleného debetu na účtu z jakéhokoli důvodu je žalovaný povinen neprodleně uhradit žalobkyni veškeré dlužné částky včetně příslušenství. Po dobu trvání nepovoleného debetu na účtu žalovaného je žalobkyně oprávněna zřídit zvláštní účet pohledávky z nepovoleného debetu. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný informován, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek – nepovolený debet, který je nutno uhradit. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný nepovolený debet neuhradil, žalobkyně využila své oprávnění a ukončila smlouvu z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. O této skutečnosti byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne [datum]. Žalovaný byl informován o skutečnosti, že byl účet ke dni [datum] zrušen v důsledku zániku smlouvy dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že účet k tomuto dni vykazoval debetní zůstatek (dluh) ve výši [částka], byla tato pohledávka převedena na účet pohledávek z nepovoleného debetu číslo [bankovní účet]. Ke dni podání žaloby žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku sestávající z jistiny ve výši [částka]. Žalovanému byla dne [datum] zaslána předžalobní upomínka.

2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena.

4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci byli poučeni o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., avšak na výzvu soudu nereagoval, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně zaslala s tímto postupem výslovný souhlas. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Jedná se o smlouvu o bankovních službách ze dne [datum] a smlouvu o povoleném debetu ze dne [datum], na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve formě možnosti přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku na běžném účtu do výše [částka] (povolený nezajištěný debet). Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,99 % p. a. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných splátkách ve výši [číslo] sjednané celkové výše úvěru spolu s úroky. Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky, podmínky k povoleným debetům pro fyzické osoby nepodnikatele a sazebník [právnická osoba] Neplnění platebních povinností žalovaného vyplývá z nutnosti zaslat žalovanému dne [datum] výzvu k vyrovnání nepovoleného debetu. Z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu žalobkyně v souladu s článkem [číslo], [číslo] a čl. 18 všeobecných obchodních podmínek odstoupila dne [datum] od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v [právnická osoba] Z historického výpisu z účtu vyplývá dlužná částka [částka]. Z periodického výpisu ze dne [datum] je zřejmé zřízení zvláštního účtu pohledávek, na který byla částka [částka] převedena. Žalovaný setrval v nečinnosti a nepovolený debet nevyrovnal. Žalobkyně mu prostřednictvím právního zástupce zaslala dne [datum] předžalobní upomínku, o jejímž odeslání svědčí část poštovního podacího archu. V průběhu řízení nebylo nijak prokázáno a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužná částka byla do dnešního dne žalobkyni uhrazena.

6. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle § 2673 odst. 1 občanského zákoníku ten, kdo vede účet, oznámí majiteli účtu vložení či výběr hotovosti nebo převod peněžních prostředků, k němuž došlo v uplynulém kalendářním měsíci, bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního měsíce. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení ten, kdo vede účet, oznámí majiteli účtu bez zbytečného odkladu po skončení kalendářního roku zůstatek peněžních prostředků na účtu.

8. Podle § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

9. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl smluvní vztah na základě uzavřené smlouvy o účtu ve smyslu § 2662 a násl. občanského zákoníku a související smlouvy o úvěru poskytnutého ve formě povoleného přečerpání účtu (debet), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši [částka], který mohl na účtu čerpat. Jelikož žalovaný tento limit překročil a neuposlechl výzvy žalobkyně k vyrovnání limitu finančních prostředků na účtu, žalobkyně v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami (článek [číslo]) od smlouvy o bankovních službách odstoupila. V důsledku toho, že žalovaný v rozporu se smluvními ujednáními překročil sjednaný úvěrový limit a nesplatil jej, došlo k převedení konečného zůstatku ve výši [částka] na zvláštní účet pohledávek. Soud vzal za prokázané, že žalovaný ani poté nedostál svým smluvním závazkům a dlužnou jistinu pohledávky z nepovoleného debetu žalobkyni do dnešního dne ani zčásti neuhradil. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému zaplatit částku ve výši [částka] s příslušenstvím.

12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni zrušení účtu. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech (u zdejšího soudu např. sp. zn. 6 C 12/2021, 15 C 295/2020, 4 C 293/2020, 15 C 290/2020). Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.