4 C 106/2022

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 15 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 563,89 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 861,24 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 15 900 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi obchodní společností právnická osoba, IČO, došlo dne datum k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyní uhradil pouze 2 100 Kč Poslední platba byla žalovaným uhrazena datum. Zbývající dlužnou pohledávku však žalovaný neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky. Pohledávka vyplývající z úvěrové smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla ze strany zahraniční společnosti právnická osoba, IČO, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni.

2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne datum zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena.

4. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností právnická osoba IČO, sídlem adresa, byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 8 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč. Článkem 1.4 smluvních podmínek byla mezi stranami dohodnuta zápůjční úroková sazba ve výši 32,15 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřována na základě karty zákazníka, dohody o změně pracovní smlouvy, tří výplatních lístků a smlouvy o nájmu bytu. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku neuhradil, byla mu zaslána dne datum výzva k plnění předcházející žalobě, o jejímž odeslání svědčí podací lístek.. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by zbývající dlužnou pohledávku žalobkyni do dnešního dne uhradil.

6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ze dne datum, jež byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO, sídlem adresa, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze číslo včetně pohledávky za žalovaným na straně 21. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, jehož odeslání následující den prokazuje podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

7. Podle § 2395 občanského zákoníku, podle něhož se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Smlouva byla shledána platnou, neboť žalovaný nenamítal porušení podmínek ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti žalovaném. Žalovaný však neplnil sjednané podmínky smlouvy tím, že včas a řádně nevrátil finanční prostředky, které mu byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty, a neuhradil ani sjednané poplatky. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky spočívající v jistině ve výši 10 000 Kč, úroku ve výši 366,69 Kč, dlužném poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč a dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 533,31 Kč. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu. Žalovanému byla výrokem I. rozsudku uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 15 900 Kč s příslušenstvím.

11. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru ve výši 24,69 % ročně, který žalobkyně požaduje v nižší než smluvně sjednané výši. Nárok na úrok z úvěru se opírá o ustanovení § 2399 občanského zákoníku. Ke dni postoupení pohledávky činí kapitalizovaný úrok 3 861,24 Kč. Ode dne následujícího po datum je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok 24,69 % ročně z jistiny 10 000 Kč až do úplného zaplacení.

12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení rovněž částečně zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávky částkou ve výši 1 563,89 Kč. Ode dne následujícího po účinnosti postoupení, tj. od datum byl úrok z prodlení stanoven dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 900 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.