4 C 109/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem údaje o zástupci pro 83 230 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 83 230 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 83 230 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení v částce 28 193 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul jméno příjmení.

1. Žalobce navrhl, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 83 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu zdůvodnil tím, že je spoluvlastníkem k podílu id. ¾ a žalovaná je spoluvlastníkem k id. ¼ a to pozemku parc. č. St číslo zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba adresa, rodinný dům a pozemku parc. číslo zahrada, v katastrální uzemí. Žalovaná sporné nemovitosti užívá ve větším rozsahu, než činí její spoluvlastnický podíl. Ve skutečnosti užívá nemovitost v rozsahu cca ½ a nadužívá tedy nemovitosti v rozsahu spoluvlastnického podílu id. ¼. Úplatu za nadužívání id. ¼ žalobce vyčíslil částkou 2 367,50 Kč měsíčně, a to s odkazem na znalecký posudek znalce jméno jméno, vyhotovený v řízení vedeném u soud anonymizováno v obec obec pod sp. zn. spisová značka, kde byl řešen obdobný nárok pouze za jiné časové období. Předmětem žaloby v tomto řízení je bezdůvodné obohacení za období od datum do března rok, tedy za 36 měsíců po 2 367,50 Kč tedy 85 230 Kč.

2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne datum. Proti platebnímu rozkazu si žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor, takže platební rozkaz byl podle § 174 odst. 2 o.s.ř. zrušen. K odporu proti plat. rozkazu žalovaná namítla, že svůj spoluvlastnický podíl nikterak nenadužívá, ale užívá pouze výlučně podíl, který jí náleží. Pokud se jedná o finanční částku požadovanou žalobcem, pak žalovaná namítla, že žaloba nespecifikuje dostatečně požadovanou částku ve výši 2 367,50 Kč za měsíc užívání. Dále uvedla, že„ z procesní opatrnosti vznáší kompenzační námitku ve výši 80 576 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody ve výši 24 326 Kč a dále z titulu bezdůvodného obohacení ve výši 56 250 Kč“. Uvedla, že tuto skutečnost je schopna prokázat rozhodnutím soud anonymizováno v obec obec, které je vedeno pod sp. zn. spisová značka.

3. Podáním ze dne datum žalobce doplnil skutková tvrzení. Poukázal na to, že užívané prostory žalovanou jsou stejné jako v předchozím období, kdy o nároku žalobce bylo rozhodováno ve věci vedené u soud anonymizováno v obec obec sp. zn. spisová značka. Žalovaná užívá jedno podlaží rodinného domu, žalobce druhé. Každý z účastníků užívá byt o stejné kvalitě a tyto byty jsou prakticky o shodné výměře. Žalovaná užívá v podstatě stejnou výměru jako žalobce, z čehož je zřejmé, že nadužívá svůj vlastnický podíl.

4. Usnesením ze dne datum bylo řízení přerušeno do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Usnesení nabylo právní moci dne datum. Usnesením ze dne datum soud rozhodl o pokračování v řízení, neboť řízení ve věci spisová značka skončilo usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci datum.

5. Usnesením ze dne datum byl žalované ustanoven k ochraně jejích zájmů opatrovník titul jméno příjmení, advokát, a to s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalované. Zvoleným postupem soud chránil práva žalované a současně bylo zajištěno, aby nebylo bráněno žalobci ve výkonu práva realizovaného žalobou. Usnesení nabylo právní moci datum.

6. Žalovaná prostřednictvím opatrovníka podala vyjádření, které bylo doručeno soudu dne datum. Jednak namítá, že užívá výlučně část domu v prvním podlaží, ostatní části nemovitosti nejsou žalovanou užívány a v rozhodném období užívány nebyly. Dále namítá, že nelze použít znalecký posudek z předchozího soudního sporu mezi účastníky, neboť„ nelze stanovit výši nájmu k výše uvedené části domu, kterou žalovaná užívá, když tento posudek se vztahuje k nemovitosti celé“. Konečně žalovaná namítla, že v rozhodném období do nemovitosti investovala značnou finanční částku, čímž došlo k jejímu zhodnocení. Konkrétně uvedla, že uhradila přestavbu elektrických rozvodů a zřízení nového odběrného místa pro dodavatele energie, kdy v rámci této investice uhradila částku 50 000 Kč, dále napojení nemovitosti na kanalizaci pro veřejnou potřebu v hodnotě 8 000 Kč, odstranění staré malby a realizaci nové výmalby, plotů a bran v částce 20 000 Kč, výmalbu vnitřních částí nemovitosti v hodnotě 50 000 Kč, nátěr oken v částce 40 000 Kč a provedení rozvodů tepla a úhradu za koupi instalaci a instalaci radiátorů v hodnotě 150 000 Kč. Uvedla, že doklady o těchto investicích budou doloženy v dodatečné lhůtě. Navrhla vypracování znaleckého posudku za účelem ocenění výše uvedených investic a zhodnocení nemovitosti. Dále poukázala na to, že po rozhodnou dobu zajišťovala vytápění nemovitosti, což doložila třemi fakturami v celkové částce 80 751,98 Kč. Uvedla, že označené náklady je soud povinen zohlednit v případě, že dospěje k závěru, že žalovaná je povinna uhradit plnění ve prospěch žalobce.

7. K objasnění obsahu citovaného podání žalované byl opatrovník žalované při jednání dne datum vyzván k upřesnění v tom smyslu, zda se jedná o započtení vzájemných pohledávek (k žádnému zápočtu doposud nedošlo), nebo zda se jedná o vzájemný návrh. Bylo poukázáno na to, že v případě, že by se mělo jednat o započtení pohledávek, muselo by se vycházet z toho, že žalovaná uznává nárok žalobce a na svou obranu navrhuje započtení pohledávek jako způsob zániku nároku.

8. Opatrovník žalované uvedl, že údaje uvedené v písemném podání doručeném soudu datum nemíní jako započtení, ale jedná se o vzájemný návrh, kterým žalovaná uplatňuje nárok na úhradu poměrné části investic, ve výši 246 000 Kč a na poměrnou část nákladů za energie v částce 20 188 Kč. Soud usnesením tento žalovanou uplatněný nárok vůči žalobci vyloučil k samostatnému řízení, a to s přihlédnutím k tomu, že projednání obou nároků účastníků by nebylo v zájmu hospodárnosti řízení, neboť ohledně nároku žalobce již byly provedeny nezbytné důkazy, zatímco ohledně nároku žalované nebyla doposud ani dostatečná skutková tvrzení a nebyly navrženy ani předloženy žádné důkazy.

9. Žalovaná při jednání dne datum na dotaz soudu zda užívá spornou nemovitost ve stejném rozsahu, jak je uvedeno v rozsudku ve věci spisová značka potvrdila, že užívá byt v prvním patře. Souhlasila také s tím, že celý byt je uzamčen ovšem jednu místnost v tomto bytě, konkr. ložnici neužívá a ani dříve jí neužívala. Uvedla, že tato neužívaná místnost se nachází vedle obývacího pokoje a bylo by možné jí stavebními úpravami oddělit 10. Z výpisu z katastru nemovitostí, stát. instituce, stát. instituce, bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem id. ¾ a žalovaná je vlastníkem id. ¼ nemovité věci, a to pozemku parc. číslo zahrada a budovy p. číslo rodinný dům, které jsou zapsány na list vlastnictví v k.ú. a obci obec.

11. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

12. Ze spisu soud anonymizováno obec sp. zn. sp. zn. anonymizováno rok bylo zjištěno, že žalobce celé jméno žalobce podal dne datum proti žalované celé jméno žalované žalobu o zaplacení 67 500 Kč s příslušenstvím. V podstatě se jedná o obdobný nárok, jak ve věci spisová značka pouze za jiné časové období, a to konkr. za období od ledna rok do března rok tedy za 27 měsíců, kdy žalobce se domáhá bezdůvodného obohacení pro nadužívání sporné nemovitosti žalovanou, a to po 2 500 Kč měsíčně, což za 27 měsíců činí 67 500 Kč. Po obsáhlém dokazování výslechem svědků, místním šetření i znaleckým posudkem vydal soud dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací rozsudek, kterým uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 58 192,50 Kč s úrokem z prodlení 8,05 % ročně od datum do zaplacení, a v té části žaloby, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 9 307,50 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. V rozsudku jsou konstatovány výpovědi svědků celé jméno žalobce, jméno příjmení a jméno příjmení, kteří popisovali způsob a rozsah užívání sporné nemovitosti každým z účastníků. Dále bylo provedeno místní šetření, při kterém soud velmi podrobně zjistil a popsal způsob a rozsah užívání sporné nemovitosti. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá jedno podlaží rodinného domu, žalobce druhé. Ostatní prostory domu jsou společné a není nikomu bráněno je užívat. Pokud jde o zamčené prostory ve sklepě, ani jeden z účastníků do nich nemá přístup. Soud tedy dovodil, že pokud jsou ve sklepních prostorech domu umístěny věci třetí osoby, nelze ani jednomu účastníku toto klást k tíži a označit jej za osobu, která prostor výlučně užívá. Pokud jde o pozemky, bylo zjištěno, že jsou přístupné oběma účastníkům. Jediné prostory, které jsou trvale uzamčeny a nejsou přístupné druhému účastníkovi, jsou tedy místnosti sloužící k jejich bydlení. Soud vyšel v tomto řízení ze závěru, že každý z účastníků užívá svůj byt o stejné kvalitě (byť není vymezen jako bytová jednotka) a tyto byty jsou prakticky o shodné výměře. Žalovaná užívá v podstatě stejnou výměru jako žalobce. Pokud některé prostory mohou užívat oba dva a není v tom druhým z účastníků bráněno, neznamená výlučné užívání pouze jedním z nich to, že by se na úkor druhého první bezdůvodně obohacoval. Bylo zjištěno, že pozemek užívají oba dva účastníci ani jeden nebrání druhému k jeho užívání. Všechny prostory jsou přístupné oběma z nich a nebylo zjištěno, že by jeden z nich bránil druhému pozemek užívat a omezoval by tak jeho vlastnické právo. K řízení byl vyžádán znalecký posudek znalce titul jméno jméno, jehož úkolem bylo určit podlahovou plochu sporného domu a podlahovou plochu užívanou výlučně žalovanou a žalobcem a určit částku, za jakou by se dům adresa pronajal s přihlédnutím k obvyklému nájemnému za užívání obdobných nemovitostí. Ze znaleckého posudku pak bylo zjištěno, že první nadzemní podlaží zabírá 93,09 m2 podlahové plochy, druhé nadzemní podlaží má plochu 96,34 m2 celkem tedy 284,96 m2. Žalovaná užívá výhradně 88,24 m2, žalobce užívá výhradně 89,04 m2. Znalec dále uvedl, že v roce 2014 by bylo možné rodinný dům pronajmout za částku 8 200 Kč měsíčně, v roce rok za částku 8 830 Kč měsíčně a v roce rok za částku 9 470 Kč měsíčně. Z těchto závěrů znaleckého posudku vypočítal soud žalobcem uplatněný nárok.

13. Proti rozsudku, konkrétně proti výroku o nákladech řízení, si žalobce podal odvolání. Rozsudek ve výroku I. o povinnosti žalované zaplatit částku 58 192,50 Kč s příslušenstvím, nabyl právní moci dne datum O odvolání proti výroku o nákladech řízení rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka ve obec usnesením ze dne datum tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady v řízení ve výši 39 771,80 Kč, náklady odvolacího řízení v částce 2 456,30 Kč a žalované také byla uložena povinnost nahradit České republice náklady řízení v částce 4 564 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

14. Ze spisu soud anonymizováno obec sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že celé jméno žalované podala dne datum žalobu proti žalovanému celé jméno žalobce o zaplacení částky 80 576 Kč s úrokem z prodlení od datum do zaplacení. Žalobu zdůvodnila tím, že na nemovitosti – rodinném domě adresa, který mají účastníci ve spoluvlastnictví způsobil žalovaný úmyslně škodu ve výši 24 326 Kč a bezdůvodně se obohatil o částku 56 250 Kč, což zdůvodnila tím, že jako jediná prováděla minimálně od února rok veškerou údržbu společné nemovitosti a s ohledem na spoluvlastnictví by se měl žalovaný podílet v rozsahu ¾ nákladů. Dopisem ze dne datum adresovaným celé jméno žalobce uplatnila celé jméno žalované v souladu s ust. § 1982 obč. zákoníku námitku započtení. Odkázala na celé jméno žalobce uznaný nárok v řízení ve věci spisová značka a do výše částky 71 090 Kč (součet částky 58 192,50 Kč přiznaný rozsudkem soud anonymizováno + úrok z prodlení). Ohledně zbývající dlužné žalované částky ve výši 9 485,50 Kč vyzvala celé jméno žalované žalovaného k úhradě do 10 dnů od doručení výzvy. celé jméno žalobce v reakci na námitku započtení sdělil celé jméno žalované, že pohledávku na zaplacení 80 576 Kč neuznává, neboť žádného jednání, které by zakládalo nárok na náhradu škody či bezdůvodné obohacení, se nedopustil. O žalobě rozhodl soud rozsudkem ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací tak, že žalobu o zaplacení 80 576 Kč s příslušenstvím zamítl a žalobkyni celé jméno žalované uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 29 947,20 Kč. Na základě odvolání název soudu, pobočka ve obec usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Usnesením ze dne datum bylo řízení o zaplacení 80 576 Kč s přísl. zastaveno poté, kdy žalobkyně vzala žalobu zpět. Žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení v částce 41 178 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

15. Podle § 2991 odst. 1 obč. zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je neoprávněné získání majetkových hodnot jedním subjektem, a to na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna negativně projevila. Újma jednoho je v podstatě důsledkem obohacení jiného. K neoprávněnému získání prospěchu se nevyžaduje protiprávní úkon, nýbrž jde o objektivně vzniklý stav, kdy bez právem uznaného důvodu došlo k přesunu majetkových hodnot od jednoho subjektu k druhému. Otázka zavinění ať už v podobě úmyslu či nedbalosti nehraje pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení žádnou roli.

17. Podle § 1121 obč. zákoníku, každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podle § 1122 odst. 1 obč. zákoníku, podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Podle § číslo odst. 1, každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci.

18. V souzené věci bylo prokázáno a ostatně mezi účastníky je nesporné, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. číslo zahrada a budovy parcelní číslo rodinný dům, které jsou zapsané na list vlastnictví v katastrálním území a obci obec Tyto nemovitosti oba účastníci užívají. Žalobce je spoluvlastníkem ¾ nemovitosti, žalovaná spoluvlastnicí ¼. Charakter a rozsah užívání sporné nemovitosti byl prokázán jak výše uvedeno v řízení ve věci spisová značka a soud považoval za zcela nadbytečné opakovaně prokazovat způsob a rozsah užívání nemovitosti každým z účastníků, když v tomto řízení nebylo prokázáno, že by se rozsah a užívání každým z účastníků oproti zjištěnému stavu v rozsudku ze dne datum nějak změnil. Způsob a rozsah užívání každým z účastníků je už popsán shora v souvislosti s citací části rozsudku spisová značka a soud se se závěry, které v tomto rozsudku ohledně rozsahu užívání nemovitosti každým z účastníků zcela ztotožnil. Akceptovány byly také závěry znaleckého posudku znalce příjmení jméno, z jehož závěru znaleckého posudku bylo zjištěno, že podlahová plocha místností v podzemním podlaží (sklepy, kotelna, prádelna – místnosti jsou přístupné ze společného schodiště) činí 93,09 m2, podlahové plochy místností v 1. nadzemním podlaží činí 95,54 m2, podlahové plochy místností ve 2. nadzemním podlaží činí 96,34 m2. Znalec uvedl, že podlahová plocha domu je celkem 284,96 m2 přitom podlahová plocha, kterou užívá v 1. nadzemním podlaží žalovaná činí 88,24 m2 a podlahová plocha užívaná ve 2. nadzemním podlaží žalobcem činí 89,04 m2. Soud se ztotožnil se závěry rozsudku spisová značka, když bylo prokázáno, že byty v první a druhém nadzemním podlaží užívá každý z účastníků, ostatní prostory domu jsou společné, není nikomu bráněno je užívat. Stejně tak pozemky jsou přístupné oběma účastníkům. Jediné prostory, které jsou tedy trvale uzamčeny a nejsou přístupné druhému účastníkovi, jsou místnosti sloužící k jejich bydlení. Každý z takto uzavřených bytů užívaných jednotlivými účastníky má prakticky shodnou výměru, je tedy zřejmé, že žalovaná nadužívá spornou nemovitost v rozsahu ¼. Její námitka, že v uzamčeném prostoru svého bytu neužívá jednu místnost, konkr. ložnici a že by se tato místnost dala stavebními úpravami oddělit, nebyla soudem akceptována Soud vycházel z toho, že celý byt je uzamčena pro posouzení nároku žalobce není rozhodující, zda v takto uzamčeném prostoru žalovaná některou z místností užívá či neužívá. Navíc z jiného řízení, které probíhá u zdejšího soudu je soudu známo, že podílové spoluvlastnictví účastníků už bylo zrušeno a nemovitost přikázána do vlastnictví žalobce.

19. V případě, že spoluvlastník neužívá (nemůže užívat) společnou věc v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu bez toho, že by mezi ním a druhým spoluvlastníkem byla uzavřena nájemní či jiná smlouva, spočívá obohacení druhého spoluvlastníka v užívání většího rozsahu předmětu spoluvlastnictví (než který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu). Vzhledem k tomu, že spoluvlastník, který věc užívá nad rozsah svého spoluvlastnického podílu, není schopen takto spotřebované plnění v podobě výkonu práva nájmu vrátit, musí poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vydáno. Peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) nemusí vydávat pouze tehdy, prokáže-li existenci smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

20. Pokud jde o výši náhrady za bezdůvodné obohacení, má soud za to, že nárok uplatněný žalobcem je důvodný. Pro tento závěr soudu svědčí opět znalecký posudek znalce příjmení jméno jméno, který v řízení ve věci spisová značka vyčíslil částku, za kterou by bylo možné rodinný dům adresa pronajat v období od datum do datum, a to zvlášť za každý měsíc. Konkrétně za únor rok bylo stanoveno nájemné částkou 9 470 Kč, ¼ této částky činí 2 367,50 Kč, což je částka, kterou žalobce požaduje jako bezdůvodné obohacení na období období rok anonymizována dvě slova rok, tedy 36 měsíců po 2 367,50 Kč, tj. 85 230 Kč. Soud využil znalecký posudek, kterým bylo stanoveno nájemné za jiné časové období, než je předmět tohoto sporu, výslech znalce příjmení jméno jméno nemohl být realizován, protože uvedený znalec zemřel a soud nepovažoval za nutné vyžádat nový znalecký posudek za období, za které žalobce bezdůvodné obohacení požaduje. Tento závěr soud činí po zvážení situace na trhu s nemovitostmi, a to ať už se jedná o prodeje nemovitosti či částky, za které jsou nemovitosti pronajímány. Je obecně známo, že od roku rok se jak ceny nemovitostí, tak ceny nájmů značně zvýšili a s pravděpodobností hraničící s jistotou lze uvést, že pokud by byl vyžádán nový znalecký posudek za období rok anonymizováno rok cena nájmu by byla nepochybně vyšší než tomu bylo v roce rok. Žalobce se však spokojil s výší nájemného stanoveného naposled za únor rok, nepožadoval vyšší částku a soud tedy jeho nárok v požadované výši uznal. Žalovaná bezdůvodně nadužívá ¼ nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu a soud jí tedy uložil ve smyslu žalobního nároku povinnost zaplatit žalovanému 83 230 Kč a to vč. úroku z prodlení od datum s přihlédnutím k tomu, že předžalobní výzvu ze dne datum k úhradě žalované částky do 7 dnů od obdržení výzvy ve skutečnosti obdržela datum. Na zaplacení úroku z prodlení má nárok ve smyslu § 1968 a následujících obč. zákoníku. Výzvu k úhradě žalované částky obdržela žalovaná datum, lhůta k plnění jí uplynula dne datum. Žalobce požaduje úrok z prodlení až od datum, takže ve smyslu § 153 odst. 2 o.s.ř. přiznal soud žalobci úrok z prodlení až od datum, jak požadoval.

21. Soud se ještě zabýval námitkou započtení, kterou žalovaná vznesla v odporu proti platebnímu rozkazu, který byl doručen soudu datum.

22. Podle § 1982 odst. 1 obč. zákoníku, dluží – li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Podle § 1987 odst. 2 pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

23. V souzené věci je žalobcem uplatněná částka 83 230 Kč s příslušenstvím a žalovaná vznesla kompenzační námitku ve výši 80 576 Kč. Její nárok v této výši označený jako náhrada škody a bezdůvodné obohacení přitom uplatnila v řízení ve věci spisová značka, přičemž žalovaná tuto částku do výše 71 090 Kč jednostranně započetla na nárok, který byl přiznán žalobci už v řízení ve věci spisová značka. V řízení ve věci spisová značka se svým nárokem na náhradu škody a bezdůvodné obohacení žalobkyně neuspěla, řízení bylo zastaveno. Jí tvrzený nárok vůči celé jméno žalobce ve výši 80 576 Kč, který nebyl prokázán, nemohla uplatnit ani v řízení spisová značka ani v řízení ve věci spisová značka. K zániku nároku žalobce na bezdůvodné obohacení ve věci spisová značka tedy nemohlo dojít a nedošlo k započtením žalovanou tvrzené pohledávky.

24. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek v částce 4 162 Kč, odměna právní zástupkyni žalobce za 4 úkony právní služby po 4 460 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. (předžalobní výzva, žaloba, vyjádření k odporu ze dne datum, účast při jednání dne datum), náhrada hotových výdajů podle § 13 citované vyhlášky, a to 4x po 300 Kč, cestovné k jednání dne datum v částce 420,55 Kč (počet km obec – obec a zpět - 65, sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 4,70 Kč, průměrná spotřeba 4,9 l nafty číslo km a průměrná cena pohonných hmot 36,10 Kč za 1l – výpočet podle vyhlášky č. 511 / 2021 Sb.). Náklady dále představuje DPH z odměny a náhrad v částce 4 170 Kč, takže celková výše nákladů v zaokrouhlené výši činí 28 193 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna uhradit k rukám právní zástupkyně žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.