4 C 115/2018

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 12 768 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje o částku 284 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 788 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 7 696 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, a zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] z částky 284 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náklady řízení v částce 4 872 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti náklady řízení v částce 923 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou, která byla doručena soudu dne [datum], navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 768 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že Česká republika je vlastníkem a [osobní údaje žalobce] [anonymizováno 5 slov] je podle § 11 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích příslušný hospodařit s pozemkem parc. [číslo] o výměře 266 m2, druh pozemku zahrada, v [katastrální uzemí]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. St [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, na pozemku parc. [číslo] pozemku parc. [číslo] zahrada. Pozemek žalobkyně navazuje na zahradu rodinného domu [adresa] ve vlastnictví žalovaného a je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady je žalovaným užíván. Užívací vztah nebyl mezi účastníky smluvně upraven, žalovaný tedy užívá pozemek bez právního důvodu. Žalobkyni tedy vzniká nárok na bezdůvodné obohacení. Žalobou se žalobkyně domáhala náhrady za užívání sporného pozemku bez právního důvodu žalovaným, a to za období od [datum] do [datum]. Výše náhrady za užívání pozemku žalobkyně stanovila jako cenu nájmu podle § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. Protože provedenou vlastní analýzou trhu nebyl zjištěn dostatek informací o realizovaných resp. nabízených nájemných v dané lokalitě, byla výše nájemného odvozena z ceny nemovité věci, která je užívána. Žalobkyně uvedla, že cena pozemku činí 317,68 Kč za 1 m2, náhrada za užívání byla stanovena ve výši 5 % z ceny pozemku, tedy po zaokrouhlení 16 Kč/m2/rok. Sporný pozemek má výměru 266 m2, žalobkyně tedy po žalovaném požaduje částku 4 256 Kč za jeden rok a za období tří let částku 12 768 Kč.

2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor, takže platební rozkaz byl zrušen. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný nepopřel vlastnictví sporného pozemku žalobkyní, uvedl však, že pozemek užívá on i jeho předkové v dobré víře a za souhlasu obecního úřadu 70 let. Poukázal na to, že [stát. instituce] nesplnil svoji povinnost podle § 8 zákona č. 172/91 Sb. a dne [datum] přešlo vlastnické právo k pozemku na stát. Navíc stát se řádně a včas neujal výkonu svých vlastnických práv a teprve až dopisem ze dne [datum] žalovaného vyzval k úhradě za bezesmluvní užívání pozemku několik let zpětně. Žalovaný poukázal dále na to, že sporný pozemek souvisle navazuje na jeho zahradu. Pozemek je bývalým řečištěm blízkého potoka [název], tudíž půda je zde neúrodná a kamenitá, bez možnosti využití k pěstitelským účelům. Pozemek bývá také často znehodnocen při prudkých deštích a zimním tání zaplavením z potoka [název] a je proto nutné provádět pravidelnou údržbu. Poté, kdy začala vznikat na pozemku divoká skládka a hromadění různého odpadu, žalovaný pozemek ohradil. Zásadní námitkou žalovaného je tvrzení, že cena nájemného je vzhledem k využitelnosti pozemku velmi nadhodnocená. Poukázal na to, že cena pozemku v místě a čase obvyklá je snadno zjistitelná ze zápisu zastupitelstva [stát. instituce] a pohybuje se v rozmezí 30 – 75 Kč / m2 a z této ceny by se tedy mělo vycházet při stanovení nájmu.

3. Žalobkyně se vyjádřila k námitkám žalovaného. Vysvětlila situaci ohledně pozemku a okolnosti jeho zápisu do katastru nemovitostí s poukazem na to, že ustanovení § 8 zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí stanovilo obcím povinnost uplatnit nárok u katastrálního úřadu nebo soudu v případech, kdy vlastnické právo, které na obec přešlo podle ustanovení tohoto zákona, nebylo dosud zapsáno v katastru nemovitostí a stanovil k tomu obci lhůtu do [datum]. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den [datum] za den přechodu vlastnického práva na stát. Tímto dnem se tedy ČR stala vlastníkem sporného pozemku. Dále uvedla, že náhrada za bezsmluvní užívání je stanovena v obvyklé výši a ocenění bylo provedeno podle platné cenové metodiky v režimu vyhlášky [číslo] k provedení zákona o oceňování.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový vztah:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 266 m2 – zahrada, je Česká republika a od [datum] je příslušný hospodařit s majetkem státu [osobní údaje žalobce] [anonymizováno 5 slov].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem parc. St. [číslo] o výměře 238 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], stojící na pozemku p.č. St [číslo], a dále vlastníkem pozemku St. [číslo] o výměře 466 m2 – zahrada. Mezi účastníky je nesporné, že na zahradu žalovaného St. [číslo] bezprostředně navazuje pozemek žalobkyně [číslo] – zahrada.

7. Z interního sdělení žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemky označené v interním sdělení vč. pozemku žalovaného navazují na zahrady vlastníků jednotlivých rodinných domů a jsou užívány jako zaplocené prostřední nebo koncové části zahrad. Jedná se o pozemky, kudy dříve vedlo koryto potoka [název], a lidé tyto pozemky zrekultivovali na zahrady. Pro zjištění výše náhrady za bezsmluvní užívání byla provedena vlastní analýza trhu, přičemž byly zjišťovány ceny obvyklého nájemného obdobných pozemku v dané lokalitě. Nebyl však zjištěn dostatek informací o realizovaných, resp. nabízených nájemných v dané lokalitě, ani v roce [rok] ani v roce [rok]. Pro potřebu získání ceny obvyklé byla provedena vlastní analýza trhu, přičemž byly zjišťovány ceny obdobných pozemků v dané lokalitě. Ocenění pozemku bylo provedeno podle platné cenové metodiky v režimu vyhlášky č. 441/2013 Sb. Nájem za bezsmluvní užívání v roce [rok] byl stanoven částkou 16 Kč/m2/rok.

8. Výzvu k úhradě náhrady za bezsmluvní užívání sporného pozemku ze dne [datum] zaslala žalobkyně na adresu žalovaného, přičemž z dodejky je zřejmé, že tuto výzvu obdržel [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě za bezsmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v částce 12 768 Kč s tím, že lhůta k plnění byla stanovena do [datum]. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně urgovala žalovaného k zaplacení shora uvedené částky. Rovněž tento dopis, jak vyplývá z dodejky, byl žalovanému doručen a to dne [datum].

9. Dopisem ze dne [datum] se manželé [jméno] [jméno] [příjmení] obrátili na [stát. instituce]. V tomto dopise poukázali na pochybení obce, jehož důsledkem přešlo vlastnictví ke spornému pozemku na stát. Požádali, aby pozemek a sousední pozemky byly vyloučeny z územního plánu jako území, určené pro zástavbu, kdy ze stavebního úřadu jim bylo sděleno, že výstavba zde povolena nebude. Je třeba, aby rozpor ve využitelnosti pozemku byl vyřešen, protože budí dojem umělého navýšení ceny. 10. [územní celek] reagovala dopisem ze dne [datum], v němž manželům [příjmení] sdělila, že sporný pozemek nebyl do [datum] evidován na žádném LV, nebyl tedy ani ve vlastnictví obce, sporný pozemek i sousední pozemek [číslo] byly zapsány až po zahájení obnovy katastrálního operátu v katastru obce Strání, kdy byly z historických údajů katastru identifikovány jako obecní majetek. Dále bylo sděleno, že územní plán zahrnuje široké plánování v obci na několik dalších let dopředu, plochy pro bydlení zahrnují nejen výstavbu rodinného domu, ale i doplňkové stavby, jako např. garáže, kůlny, hospodářské budovy. Stanovení ceny je na znaleckém posudku a územní plán je pouze jednou ze vstupních hodnot.

11. Ze sdělení [instituce] [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako správce vodního toku [název] sděluje, že povodí [název], k.ú. [obec], není stanoveno záplavové území. Není obvyklé, aby správce vodních toků zpracovával a navrhoval záplavové území samostatně drobných vodních toků. Ty jsou řešeny v rámci vyhlašování záplavových území toků vyššího řádu, jehož jsou součástí i drobné vodní toky.

12. Z dopisu [stát. instituce] – stavební úřad ze dne [datum] vyplývá, že manželům [příjmení] bylo sděleno, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou vedeny v platném územním plánu [územní celek] jako plocha pro bydlení. Na uvedené parcele nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu k přilehlému rodinnému domu, resp. stavebním pozemku s ním tvoří tato parcela funkční celek. Dopisem ze dne [datum] [územní celek] manželům [příjmení] sdělila, že pozemky které [územní celek] prodávala v období od [datum] do současnosti (dopis ze dne [datum]), kdy se jednalo především o zahrady nebo dvory, z důvodu narovnání vztahů po zaměření do katastrální mapy, byly určovány zastupitelstvem obce Strání a cena těchto pozemků se pohybovala od 35 Kč/m2 do 90 Kč/m2.

13. Společnost Povodí Moravy zaslala manželům [příjmení] dopis ze dne [datum], v němž zakreslila rozliv záplavového území v blízkosti pozemků parc. [číslo] s tím, že uvedené parcely se nachází částečně v záplavovém území stoleté povodně toku [název]. Výstavba na těchto pozemcích není vhodná. Záplavové území doposud nebylo stanoveno. 14. [stát. instituce] dopisem ze dne [datum] ke stížnosti manželů [příjmení] ze dne [datum] sdělilo, že jestliže [územní celek] nesplnila svou povinnost podle § 8 zákona č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, dne [datum] přešlo vlastnické právo předmětným pozemků na stát, pak požadavek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na úhradu částek za bezsmluvní užívání sporných pozemků je legitimní a postup úřadu při stanovení ceny byl v souladu s příslušnými právními předpisy.

15. Pro stanovení ceny obvyklého nájmu (náhrady za bezsmluvní užívání) sporného pozemku parc. [číslo] o výměře 266 m2 k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] byl ustanoven znalec z oboru ekonomika – ceny a odhady [celé jméno znalce]. Znalci bylo také uloženo, aby případné rozdíly oproti ceně stanovené úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových objasnil. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ČR není vydána žádná jednotná oficiální a závazná metodika ani postup či předpis, která by otázku obvyklého nájemného z pozemků konkrétně a jednoznačně řešila. Znalci tedy ve svých odhadech nepostupují zcela jednotně a shodně, nýbrž individuálně podle svých znalostí, zkušeností a svědomí. Jako metodické možnosti odhadu nájemného z pozemku stanovil znalec 1) stanovení obvyklého nájemného porovnacím způsobem a za 2) stanovení obvyklého nájemného z ceny pozemku. Pro využití shora označeního 1) způsobu stanovení nájemného znalec provedl průzkum trhu dotazem zaslaným na obecní úřady 17 obcí. Znalec uvedl, že výsledkem průzkumu trhu nebyl žádný konkr. případ pozemku doložený nájemní smlouvou, výsledky průzkumu trhu týkající se otázky výše nájemného z obdobných pozemků jsou nedostatečné a ocenění nájemného vzhledem k nedostatku cenových údajů nebylo touto metodou provedeno. Druhý způsob stanovení obvyklého nájemného je z ceny pozemku. Jedná se o náhradní určení výše nájemného s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jeho užívání. Metoda je používána jako metoda náhradní, pokud znalec nemá k dispozici údaje o skutečných či inzerovaných pronájmech obdobných nemovitostí. Základem pro stanovení nájemného je v tomto případě cena pozemku a z této ceny se odvodí nájemné ve výši procentuálního podílu. Tento způsob k určení výše obvyklého nájemného vychází z principu, že nájemné z pozemku by mělo být alespoň tak vysoké, aby vlastníkovi pozemku přinášelo každoročně nejméně takový výnos, jako úrok plynoucí z částky rovnající se obvyklé ceně pozemku a uložené v peněžním ústavu. Ocenění znalec provedl podle cenového předpisu jako podklad pro účely stanovení výchozí základní ceny k odvození výše nájemného z ceny pozemku. Oceňovacím předpisem je vyhláška Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb. Znalec uvedl základní cenu pozemku ve výši 440 Kč/m2 a po zhodnocení indexu cenového porovnání činí základní zjištěná cena 110,88 Kč/m2, takže zaokrouhleně 111 Kč/m2. Jako procentuální sazbu nájemného z obvyklé ceny pozemku stanovil znalec 5%, tedy jednotkové nájemné 5,55 Kč/m2 a zaokrouhlené výši 6 Kč/m2 a 1 rok. Znalec dále uvedl, že předmětný pozemek je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, je nezastavěný a definici jednoho funkčního celku, která je uvedena v § 9 zákona o oceňování majetku [číslo] nevyhovuje, jelikož souvisle nenavazuje na pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří. Předmětný pozemek parc. [číslo] na pozemek druhu zastavěná plocha nenavazuje, protože je od tohoto pozemku oddělen pozemkem parc. [číslo] zahrada. [obec] pozemků parc. [číslo] parc. St [číslo] jsou od sebe vzdáleny cca 37 m. Za situace, kdy obvyklé nájemné bylo posudkem stanoveno částkou 6 Kč/m2/rok a při výměře pozemku 266 m2 bylo roční nájemné stanoveno částkou 1 596 Kč a nájemné za období od [datum] do [datum] částkou 4 788 Kč.

16. Žalovaný se závěry znaleckého posudku souhlasil. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku nesouhlasila, navrhla výslech znalce při jednání. Výslech znalce nebylo možné realizovat - znalec zemřel.

17. Žalobkyně k obsahu znaleckého posudku namítla, že podstatný rozdíl ve stanovení ceny nájmu předmětným znaleckým posudkem a částkou požadovanou žalobkyní spočívá ve vyhodnocení posuzovaného pozemku a to zda pozemek je užíván v jednotném funkčním celku s pozemky žalovaného. Stanovisko žalobkyně v tomto směru je takové, že dle stanoviska žalobkyně zahrada žalovaného a sporný pozemek tvoří jednotný funkční celek. K námitce žalobkyně v tomto směru znalec doplnil znalecký posudek a na původním závěru, že se nejedná o jednotný funkční celek, trval a své stanovisko podrobně zdůvodnil ve vyjádření ze dne [datum].

18. Vzhledem k tomu, že stejný nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za stejné období, tedy od [datum] do [datum] a to za sousední pozemek parc. [číslo] o výměře 339 m2 byl řešen ve sporu vedeném žalobkyní [příjmení] republikou proti žalovaným [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], soud usnesením ze dne [datum] řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

19. Ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že soud o nároku žalobkyně rozhodl rozsudkem ze dne [datum], tak že nároku žalobkyně vyhověl z části a uložil žalovaným povinnost zaplatit částku 5 100 Kč s úrokem z prodlení a žalobu o částku 11 172 Kč s úrokem z prodlení zamítl. Z obsahu spisu [spisová značka] a rozsudku bylo zjištěno, že ke stanovení obvyklého nájemného vyžádal soud znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], který však v řízení nebyl využit, a to pro zásadní nesrovnalosti, opakované dopracování a přetrvávající nepřesnosti tohoto znaleckého posudku. Ve sporu byly závěry znalce [jméno] [příjmení] revidovány znaleckým posudkem č. ZÚ [číslo] vypracovaným znaleckým ústavem [znalecký ústav] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova]. Také ze znaleckého posudku tohoto ústavu vyplynulo, že sporný pozemek netvoří jednotný funkční celek se stavebním pozemkem a to z důvodu rozdílných vlastníků. Znalecký posudek tohoto znaleckého ústavu vycházel z ceny pozemku ve výši 100 Kč/m2 a při ročním nájemném za 1 m2 jako 5% z obvyklé ceny byla stanovena částka nájemného 5 Kč/m2/rok. Jak výše uvedeno, takto stanovená cena nájemného se týká pozemku parc. č [číslo], který má totožné parametry jako sporný pozemek v tomto řízení [číslo] s tím rozdílem, že má pouze jinou výměru.

20. V řízení ve věci [spisová značka] byl také vyslechnut zástupce znaleckého ústavu [titul] [příjmení] [příjmení], který při hodnocení pozemku jako nevhodného k zástavbě vyšel z taktického stavu jeho užívání, uvedl, že pozemek je sice evidován jako zastavitelný, fakticky se na něm bez nutnosti dalších nákladných úprav stavět nedá, neboť se nachází v záplavovém území. Pozemek je nutno posuzovat podle reálného užívání a proto byl posuzován jako ostatní plocha, nikoliv jako pozemek stavební. Soud v řízení [spisová značka] tedy dospěl k závěru, že žalovaní užívají pozemek [číslo] přičemž cena nájmu za 1m2 a 1 rok je 5 Kč. Žalobkyni v tomto řízení tedy byl přiznán nárok za bezdůvodné obohacení v celkové výši 5 100 Kč.

21. Proti tomuto rozsudku si žalobkyně podala odvolání. Ve věci rozhodl Krajský soud v Brně, pobočka ve [obec], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu 1. stupně ve výroku o povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení potvrdil.

22. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně částečně žalobu zpět, a to o částku 284 Kč. Znalkyně s ohledem na nesouhlas se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] zadala zpracování znaleckého posudku ke stanovení obvyklé ceny nájemného a to společností [právnická osoba] - [obec]. Žalobkyně uvedla, že náhrada za užívání předmětného pozemku byla stanovena znaleckým posudkem pro rok [rok] ve výši 4 146 Kč, pro rok [rok] ve výši 4 163 Kč, pro rok [rok] ve výši 4 175 Kč. Celková výše bezdůvodného obohacení tedy za období od [datum] do [datum] činí 12 484 Kč. Znalecký posudek společnosti [právnická osoba] doložila žalobkyně jako důkaz vč. dodatku [číslo] k uvedenému znaleckému posudku. Tento znalecký ústav dospěl k závěru, že cena sporné nemovitosti za 1m2 činí 390 Kč, takže nájemné za pozemek parc. [číslo] v roce [rok] činilo 4 146 Kč, v roce [rok] 4 163 Kč, a v roce [rok] činilo 4 175 Kč.

23. Tento znalecký posudek byl doložen i do jiných sporů probíhajících u zdejšího soudu ve věcech bezdůvodného obohacení jiných pozemků nacházejících se v téže lokalitě jako sporný pozemek. Posudek byl doložen i do sporu vedeného žalobkyní [příjmení] republikou proti manželům [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka]. V tomto řízení byl dne [datum] vyslechnut při jednání pověřený zaměstnanec znaleckého ústavu [znalecký ústav] [jméno] [příjmení]. Uvedený znalec uvedl, že dle jeho názoru je nutné pozemek [číslo] ohledně kterého je v tomto řízení požadováno bezdůvodné obohacení, oceňovat jako součást funkčního celku využívaného žalovanými, tedy jako část funkčního celku s jejich rodinným domem. Znalec uvedl, že se jedná o pozemek, který přiléhá k pozemku žalovaných a je připlocený k pozemku žalovaných. To, že je vlastníkem žalobkyně, nemá vliv na skutečnost, zda jde či nejde o funkční celek. Znalec dále uvedl, že pokud by pozemek šel do prodeje na běžný trh, pro případné zájemce by neměl takovou hodnotu, jak je uvedeno ve znaleckém posudku, neboť by musel být hodnocen jakožto stavební pozemek bez možnosti stavět. Jeho obvyklá cena by pak byla stanovena jako nižší. Uvedl dále, že stanovená cena ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [znalecký ústav] [anonymizováno] odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší. Aby znalecký ústav takovou obvyklou cenu zjistil, bylo by třeba porovnat situaci na místním trhu a výslovně uvedl„ těžko nyní hodnotit, v jaké výši by se pohybovala, muselo by se zohlednit to, že například nemá přístupovou cestu, dále by bylo třeba zkoumat, jak moc případné povodně omezují užívání pozemku. Kdyby pozemek žalobkyně užíval někdo jiný, tak pro účely bezdůvodného obohacení by bylo třeba ocenit pozemek nikoliv jako funkční celek, ale jakožto samostatný pozemek a z této částky by pak obvyklé nájemné odpovídalo výši 4,5 %“.

24. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že vlastníkem sporného pozemku parc. [číslo] o výměře 266 m2 je žalobkyně a tento pozemek je užíván žalovanými bez právního důvodu, mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaný užívá pozemek oprávněně. K druhu pozemku bylo zjištěno, že pozemek se nachází v blízkosti vodního toku [název], v minulosti byl opakovaně zaplaven a veřejnou vyhláškou ze dne [datum] bylo stanoveno, že se pozemek nachází v záplavovém území. Pozemek je sice v územním plánu evidován v části určené pro bydlení, nicméně nelze na něj umístit rodinný dům, nýbrž pouze doplňkovou stavbu.

25. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], posuzoval soud projednávanou věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle příslušných ustanovení o.z.

27. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2) téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o.z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění účinném k [datum] se Stavební pozemky pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle § 9 odst. 5 z. č. 151/1997 Sb. Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

28. K ocenění Pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [titul] [příjmení], přičemž po skutkové stránce měl za to, že Pozemek netvoří jednotný funkční celek s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a to z důvodu absence bezprostředního navázání na pozemek evidovaný jako zastavěná plocha. Zcela přesvědčivými se jevily také závěry revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vyžádán v řízení ve věci [spisová značka] jak je citováno shora. Závěry znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce] i znaleckého ústavu [právnická osoba] jsou řádně odůvodněné a závěry jsou téměř totožné. Zatímco znalec [příjmení] [celé jméno znalce] hodnotí nájemné u pozemku parc. [číslo] částkou 6 Kč/m2/rok, znalecký ústav [právnická osoba] ocenil sousední pozemek parc. [číslo] totožného charakteru a za stejné časové období částkou 5 Kč/m2/rok. Pro vyčíslení bezdůvodného obohacení se soud v daném případě ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce], tedy že bezdůvodné obohacení činí 6 Kč/m2/rok, tudíž bezdůvodné obohacení za rok činí 1 576 Kč (6 Kč x 266 m2), a za tři roky činí bezdůvodné obohacení 4 788 Kč.

29. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevzal v úvahu znalecký posudek [znalecký ústav] [anonymizováno], neboť správnost závěrů znaleckého posudku se nepodařilo odstranit ani výslechem znalce [titul] [jméno] [příjmení], vyslechnutého jak výše uvedeno v řízení ve věci [spisová značka]. Znalecký posudek vycházel z předpokladu, které neodpovídali skutkovým zjištění, zejm. že je pozemek sice veden jako pozemek stavební, ovšem bez možnosti stavět, což se v posudku neprojevilo, dále pozemek byl opakovaně zaplaven a znalec uvedl, že nadále je třeba zkoumat, jak moc povodně omezují užívání. Výše náhrady za užívání se odvíjí nikoliv od obvyklé ceny věci, nýbrž od ceny v níž se promítají také osobní poměry žalovaného jako případného kupujícího, kdy znalec sám při výslechu jak výše uvedeno uvedl, že stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, byla by obvyklá cena nižší. Dle žalobkyní odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] není vyloučeno, aby obvyklá cena byla stanovena s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které ohledně oceňovaných pozemků vyjdou najevo, mj. i vzhledem k tomu, zda právní nebo jiné reálně existující překážky brání jejich využití dle účinného územního plánu. V projednávané věci se jedná právě o uvedenou situaci, kdy reálně existují překážky bránící využití pozemku dle účinného územního plánu. [příjmení] pozemek je v platném územním plánu obce sice veden jako plocha pro bydlení, na uvedené adrese však nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu. [příjmení] pozemek tedy nemůže být oceňován jako pozemek stavební.

30. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil na čí úkor (I. ÚS 2617/11). V daném případě došlo k užívání majetku žalobkyně žalovanými bez spravedlivého důvodu. Protože neoprávněný majetkový prospěch vznikající v důsledku uvedeného jednání žalovaného má povahu výkonu práva, je nutno rozhodnout o jeho vydání ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o.z. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastnické právo k Pozemku svědčí České republice, ani oprávnění žalobkyně s majetkem státu nakládat, stejně tak nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu a fakticitě užívání, kdy žalovaní v průběhu celého soudního řízení doznávali, že Pozemek užívají v jeho celém rozsahu. Spornou skutečností v řízení byla pouze výše požadovaného bezdůvodného obohacení představovaného obvyklým nájemným za užívání Pozemku, které bylo za období od [datum] do [datum] znalecky stanoveno na částku 4 788 Kč. K ocenění Pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce].

31. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala z části žalobu zpět o 284 Kč, soud zastavil řízení o tuto částku. Poté byl žalobkyni přiznán nárok na bezdůvodné obohacení ve smyslu citovaného ustanovení § 2991 obč. zákoníku, a to v částce podle znaleckého posudku 4 788 Kč vč. úroku z prodlení podle § 1970 obč. zákoníku a to dle nařízení vlády č. 351/2012, a to za dobu od [datum], neboť žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení nároku a stanovila lhůtu [datum].

32. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu zpět pouze o částku 284 Kč a nikoliv příslušenství z této částky zamítl soud nárok za zaplacení příslušenství z této částky a také nárok na zaplacení částky 7 696 Kč s příslušenství, což je částka přesahující nárok přiznaný žalobkyni.

33. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný by podle výsledku řízení měl nárok na poměrnou část nákladů, nároku na náhradu nákladů řízení se však vzdal.

34. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V souzené věci bylo znalci [celé jméno znalce] přiznáno znalečné v částce 7 795 Kč. Část znalečného je kryta zálohou složenou v částce 2 000 Kč žalovaným. S ohledem na výsledek sporu by žalobkyně měla uhradit náklady státu ve výši 62,5 %, to je 4 872 Kč a žalovaný v rozsahu 37,5 %, což 2 923 Kč. Soud tedy v souladu s citovaným ustanovením § 148 o.s.ř. uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu částku 4 872 Kč a žalovanému částku 923 Kč (2 000 Kč kryto zálohou složenou žalovaným.)