4 C 15/2018

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl v senátě složeným z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Hamadové a přísedící jméno příjmení a jméno příjmení v právní věci účastníků žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o 840 917 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 840 917 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z této částky od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 219 096 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů ode dne právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně navrhla vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že žalovaný je dědicem po [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum] bez zanechání závěti. Zemřelá [jméno] [příjmení] pracovala u žalobkyně od roku [rok] jako účetní. V roce [rok] onemocněla onkologickým onemocněním a dne [datum] zemřela. Pár dnů před svým úmrtím, v době kdy byla hospitalizovaná, vedení účetnictví převzala jiná pracovnice a zjistila nesrovnalosti v účetnictví a zejm. ve stavu pokladní hotovosti, se kterou paní [příjmení] jako účetní nakládala a účtovala o pohybu peněz z pokladny a do pokladny. Manipulací s účetními záznamy a účetními doklady se podařilo určitou dobu zakrývat fakt, že z pokladny postupně zpronevěřila částku 847 195 Kč. Jednatelka žalobkyně byla nucena podat trestní oznámení pro důvodné podezření ze zpronevěry a machinací s účetními záznamy. Žalobkyně vyzvala dědice po zemřelé [jméno] [příjmení] k vyrovnání, k mimosoudnímu vyřízení věci nedošlo. Žalobkyně v žalobě popsala tři konkrétní případy manipulací s účetními doklady, které způsobily žalobkyni škodu: a. Dne [datum] paní [příjmení] řádně zúčtovala a odvedla pokladní hotovost 450 000 Kč na bankovní účet firmy. Dne [datum] ovšem přepsala v účetním programu tento údaj zpětně tak, že v pokladně zaevidovala odvod ke dni [datum] na bankovní účet ve výši 950 000 Kč, přestože fakticky bylo odvedeno pouze 450 000 Kč. Tímto způsobem došlo k tomu, že v pokladně chybí hotovost ve výši 500 000 Kč. b. Nová účetní dále zjistila, že paní [příjmení] vědomě k datu [datum] nezavedla účetní stav pokladny ze dne [datum] jak byl vyčíslen k [datum]. Paní [příjmení] účtovala stav pokladny k [datum] jako stav nulový, a tím zakryla fakt, že v pokladně chybí částka 247 195 Kč, která v pokladně byla k datu [datum]. c. Dalším případem zpronevěry pokladní hotovosti je manipulace s výdajovým pokladním dokladem týkajícím se výplaty mezd zaměstnancům za měsíc duben [rok]. Pokladnou bylo fakticky na mzdách vyplaceno 93 572 Kč. Výdajový pokladní doklad [číslo] s datem [datum] zní ale na částku 193 572 Kč. Tento rozdíl ve výši 100 000 Kč byl zjištěn až v září [rok]. Dne [datum] bylo na výplatách v hotovosti vyplaceno pouze 93 572 Kč, jak vyplývá ze sumarizace mezd za období duben [rok] a z jednotlivých výplatních lístků zaměstnanců žalobkyně. Žalobkyně v žalobě ještě poukázala na to, že celkový nárok vůči žalovanému ve výši 847 195 Kč z titulu zpronevěřených prostředků paní [jméno] [příjmení] ponížila na základě jednostranného zápočtu o částku 6 278 Kč představující doplatek mzdy [jméno] [příjmení], za měsíc září [rok], který by měl být zaplacen žalovanému.

2. Z kontroly účetních dokladů bylo zjištěno, že opravy a dodatečné změny v účetním programu, a to v neprospěch pokladny účtujícího hotovostí, provedla přes své přístupové heslo paní [příjmení]. Je vyloučeno, aby tyto manipulace s účetními záznamy v neprospěch faktického stavu hotovosti na pokladně provedl někdo jiný.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s poukazem na to, že nárok uplatněný žalobkyní neuznává co do důvodu i výše. Potvrdil, že matka žalovaného [jméno] [příjmení] pracovala na základě pracovní smlouvy u žalobkyně jako účetní, nikoliv však jako pokladní. Namítal, že zůstavitelka neměla přístup do pokladny, nepřebírala žádnou finanční hotovost, např. za prodej aut, případně zálohy na koupi. Pokladnu mělo na starosti více jak jedenáct osob, tedy jedenáct pokladních. Žalovanému není známo, že by zůstavitelka nějaké finanční prostředky žalobkyně zpronevěřila, poukázal také na ustanovení § 328 odst. 2 zákoníku práce s tím, že peněžitá práva zaměstnavatele po smrti zaměstnance zanikla. K tvrzení žalobkyně o zápočtu ve výši 6 278 Kč (nárok doplatku mzdy na měsíc září [rok]) poukázal žalovaný na to, že byl proveden v rozporu se soudní judikaturou – zaměstnavatel nemůže započíst jakoukoliv část mzdy za svým„ údajným“ nárokem, tento zápočet je nepřípustný.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

5. Mezi účastníky je nesporné, že [jméno] [příjmení], matka žalovaného, byla zaměstnaná u žalobkyně na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] jako účetní. Ze spisu Okresního soudu [obec] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], narozena [datum], zemřela dne [datum] bez zanechání závěti. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo určeno, že obvyklá cena aktiv pozůstalosti po [jméno] [příjmení] činí 1 808 250,60 Kč, výše pasiv činí 76 993,36 Kč, takže čistá hodnota pozůstalosti činí 1 731 257,24 Kč. Pozůstalý syn [celé jméno žalovaného] nabyl do svého výlučného vlastnictví majetek zůstavitelky s tím, že odpovídá za dluhy zůstavitelky. Pozůstalá dcera [jméno] [příjmení] nenabyla z dědictví ničeho. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

6. Ze spisu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Zlínského kraje, Územní odbor [obec] [číslo jednací] bylo zjištěno, že podle § 158 odst. 3 trestního řádu byli dne [datum] na základě oznámení od [jméno] [příjmení], jednatelky firmy [právnická osoba] zahájeny úkony trestního řízení ve věci [příjmení] - zpronevěra, podle § 206 odst. 1, 4d trestního zákoníku, a to na základě podezření, že [jméno] [příjmení] jako účetní firmy [právnická osoba] nejméně ve třech případech pozměňovala, opravovala nebo přepisovala v účetnictví firmy pokladní hotovost v neprospěch firmy [právnická osoba] a přisvojovala si tak finanční hotovost. Usnesením policie ze dne [datum] v této trestní věci byla věc podezření ze spáchání zločinu zpronevěra, kterého se měla dopustit [jméno] [příjmení], odložena, neboť [jméno] [příjmení] zemřela.

7. Tvrzení o manipulacích [jméno] [příjmení] v účetnictví žalobkyně bylo doloženo listinnými důkazy. Jedná se o [příjmení] položek účet 261 – peníze na cestě za rok [rok], z které vyplývá, že dne [datum] byl proveden odvod hotovosti do Komerční banky v částce 450 000 Kč. Z výdajového pokladního dokladu z téhož data vyplývá, že do KB byl proveden odvod hotovosti 950 000 Kč, přičemž tento výdajový pokladní doklad vyhotovila [jméno] [příjmení]. Z předložené listiny pokladní knihy za rok [rok] je zřejmé, že jako počáteční stav je evidován stav pokladny 0 Kč. Z účetní knihy za rok [rok] je zřejmé, že v hlavní pokladně ke konci roku [rok] byl evidován stav 247 195 Kč. Ohledně výplaty mzdy zaměstnancům byly jako důkazy předloženy výdajový pokladní doklad [číslo] ze dne [datum] vyhotovený [jméno] [příjmení], a to na částku 193 572 Kč, představující vyplacené mzdy. Z jednotlivých výplatních lístků zaměstnanců za duben [rok] a následné sumarizace mezd za uvedené období je zřejmé, že zaměstnancům byla vyplacena v hotovosti mzda 93 572 Kč.

8. Žalovaný k tvrzení o tom, že finanční prostředky v pokladně manipulovalo více osob, předložil svazek příjmových a výdajových pokladních dokladů (č.l. 84 – 148), na kterých v kolonce podpis pokladníka na těchto dokladech se nachází různé podpisy.

9. Naopak k tvrzení žalovaného, že [jméno] [příjmení] nemanipulovala s finančními prostředky v pokladně žalobkyně jako příklad doložila výpisy z účtů Komerční banky, z nichž je zřejmé, že např. [datum] vložila [jméno] [příjmení] finanční hotovost 450 000 Kč, [datum] pokladní hotovost 500 000 Kč, [datum] částku 500 000 Kč.

10. Další listinou předloženou žalobkyní je listina označená jako Inventura pokladny k [datum], kde je konstatováno, že byla provedena inventura pokladny, fyzický stav souhlasí se stavem účetním, tj. částka 247 195 Kč. Listina obsahuje podpis paní [příjmení] – jednatelky žalobkyně.

11. K jednání dne [datum] právní zástupce žalovaného k jednotlivým důkazům rozšířil své námitky. Především poukázal na to, že z listinného důkazu inventura k [datum] je zřejmé, že jinou oprávněnou osobou, která mohla nakládat s finanční hotovostí v pokladně byla paní [celé jméno svědka], když inventuru prováděla pouze tato osoba. V případě, že by za stav pokladny odpovídala jiná osoba, musela by být zúčastněná při inventarizaci, ale namítal, že žalobkyně netvrdí, kdy měly být finanční prostředky z pokladny zcizeny, hovoří pouze o účetních úkonech a není pravdou, že by přístup k počítači paní [příjmení] měla pouze ona sama, neboť v okamžiku, kdy tento počítač byl aktivován, mohla příslušnou účetní transakci provést jiná osoba. Dále poukázal na doklad ze dne [datum], kdy na tomto nově upraveném dokladu je uveden čas 00: 00:06 a jsou tedy pochybnosti, kdy byl doklad vyhotoven, neboť žalobkyně tvrdí, že se tak stalo [datum], na dokladu však je uveden zcela jiný čas.

12. Podáním ze dne [datum] právní zástupkyně žalobkyně poukázala na další manipulace s pokladní hotovostí, které probíhali už v roce [rok], které však nejsou předmětem tohoto sporu.

13. K objasnění postavení [jméno] [příjmení] u žalobkyně a objasnění tvrzených manipulací v účetnictví byli vyslechnuti svědci. Svědkyně [celé jméno svědkyně] uvedla, že u žalobkyně nikdy zaměstnaná nebyla, znala se však s jednatelkou žalobkyně [jméno] [příjmení] i s účetní paní [příjmení] a v době, kdy paní [příjmení] byla nemocná, požádala ji jednatelka paní [celé jméno svědka] o pomoc s účetnictvím. Jedná se o období srpen [rok], tj. období kdy paní [příjmení] ještě do firmy docházela a pracovala zde. Paní [celé jméno svědkyně] potvrdila, že zjistila, že jsou„ hromady nezaložených dokladů ještě z roku [rok] [rok]“. Začala tedy doklady třídit a zakládat. Žádné úkony související s účtováním neprováděla, prováděla pouze mechanickou práci – třídění a zakládání dokladů. Když počátkem září [rok] odvezli paní [příjmení] do nemocnice, pověřila svědkyni paní [celé jméno svědka], aby zajištovala účtování, přičemž jí dala přístupový kód do počítače, nikoliv však kód paní [příjmení]. Svědkyně uvedla, že při kontrole zjistila, že do banky byla odvedena nižší finanční částka, než ve skutečnosti byla zaúčtována, změnu v účetnictví provedla paní [příjmení]. Dále zjistila, že v pokladní knize nebyl zaveden počáteční stav v lednu [rok], přičemž pokladní knihu vedla paní [příjmení]. Další chybu zjistila ohledně výplaty mzdy zaměstnanců. V podstatě potvrdila údaje, které jsou předmětem žaloby. Rovněž potvrdila, že programu, který užívala žalobkyně, rozuměla, protože s ním pracovala přes 15 let. O paní [příjmení] – jednatelce žalobkyně – se svědkyně vyjádřila tak, že programu podle jejího názoru nerozuměla vůbec,„ určitě nebyla schopna nic zaúčtovat“.

14. Svědek [celé jméno svědka], programátor [právnická osoba] s.r.o. [obec], potvrdil, že společnost žalobkyně užívá program [právnická osoba], na jehož vývoji se částečně svědek podílel. Svědek potvrdil, že z počítače [jméno] [příjmení] byla dne [datum] provedena změna z částky 93 572 Kč na 193 572 Kč a stejně tak z počítače [jméno] [příjmení] byla [datum] provedena změna místo výdaje částky 450 000 Kč na částku 950 000 Kč. Potvrdil, že z programu se dají konkrétně a podrobně zjistit veškeré změny, které byly v účetnictví provedeny, kdo a kdy je provedl. K výdajovému pokladnímu dokladu na č.l. 37 svědek uvedl, že částka 950 000 Kč byla zaúčtována až [datum], jak je zřejmé z dokladu na č.l. 185 a nemůže tedy znamenat, že výdajový pokladní doklad na 950 000 Kč byl vytištěn [datum] v 00: 00:06 hodin, jak je na tomto pokladním dokladu zobrazeno.

15. Další svědkyně [jméno] [celé jméno svědkyně], programová analytička [právnická osoba] s.r.o., rovněž potvrdila, že ke změně pokladního dokladu z částky 450 000 Kč na 950 000 Kč došlo [datum] a následně [datum] došlo k úplnému smazání dokladu na částku 950 000 Kč. Z dokladu je zřejmé, že změnu [datum] provedla osoba s [číslo] uživatel [číslo] provedl dne [datum] i změnu v pokladně namísto částky 93 572 Kč na částku 193 572 Kč.

16. Svědek [celé jméno svědka], vedoucí servisu [právnická osoba], popsal způsob jednání s klienty v souvislosti s platbami finančních prostředků. Uvedl, že klient buď zaplatil v hotovosti, nebo byla vystavena faktura. Pokud zaplatil v hotovosti, peníze převzal svědek nebo paní [celé jméno svědka], a zákazníkovi vystavil příjmový pokladní doklad. Peníze byly ponechány v pokladně na servisu. V případě, že bylo v pokladně více jak 20 000 Kč, byly předávány účetní – paní [příjmení]. Příjmové pokladní doklady předával jednou denně před koncem směny. [příjmení] [příjmení] tedy předal příjmové doklady, faktury i zbytek peněz z pokladny za konkrétní den. Svědek uvedl, že v případě, že byla paní [příjmení] v zaměstnání, přebírala peníze vždycky ona a má tedy za to, že měla na starosti pokladnu. Stejně vypovídala také další svědkyně [celé jméno svědkyně], která potvrdila, že peníze např. za prodané auto byly vždy předávány paní [příjmení] a v případě její nepřítomnosti paní [příjmení]. Také svědek [celé jméno svědka], prodejce žalobkyně, potvrdil, že peníze za prodaná auta inkasovaná v hotovosti předával paní [příjmení], která měla na starosti pokladnu i trezor, a která nosila peníze do banky. Svědek uvedl, že sám do programu účetnictví přístup neměl a nemá.

17. Jako důkaz byl proveden také výslech jednatelky žalobkyně [jméno] [příjmení]. Potvrdila, že s paní [příjmení], která pracovala jako účetní, vycházela dobře, jmenovaná měla její důvěru. Do kanceláře, která je v objektu a kde pracovala paní [příjmení], se mohla dostat pouze ona jako jednatelka a její manžel. Do počítače paní [příjmení] nebyla schopna se dostat, heslo znala pouze paní [příjmení] a správce počítačové sítě. Svědkyně uvedla, že klíče od pokladny – trezoru – měla pouze ona a paní [příjmení]. Pokladnu nebo vedení pokladny měla na starosti paní [příjmení]. Pokladna fungovala tak, že každé ráno paní [příjmení] vydala do servisu 5 000 Kč a na konci pracovní doby převzala od pracovníků servisu veškeré tržby s doklady. Uvedený způsob byl dlouhodobě zavedený. V době nepřítomnosti paní [příjmení] paní [celé jméno svědka] přijímala peníze ze servisu nebo prodejny. Svědkyně uvedla, že peníze do banky odváděla paní [příjmení], jezdila buď se svědkyní, nebo jejím manželem. [příjmení] vždy do dokladu vyznačila, kdo peníze předává. Potvrdila, že inventuru pokladny k datu [datum] prováděla ona, stav finančních prostředků spočítali s paní [příjmení], neví proč na listině – inventura – není její podpis. Svědkyně uvedla, že neprováděla konfrontaci s hlavní účetní knihou, byl pouze spočítán faktický stav pokladny. Svědkyně potvrdila, že v účetnictví resp. v programu, kterým bylo vedeno účetnictví, se sama nevyznala, žádné účetní úkony sama neprováděla, neboť tomu nerozuměla. Účetnictví kompletně zpracovávala paní [příjmení] a daňová poradkyně paní [celé jméno svědkyně]. Svědkyně dále uvedla, že poté, kdy paní [příjmení] byla hospitalizovaná a svědkyně za pomoci paní [celé jméno svědkyně] zjistila nesrovnalosti v účetnictví, telefonovala tuto skutečnost paní [příjmení], která se údajně vyjádřila tak,„ že se na to podívá, až se vrátí“. Tento obsah telefonního hovoru potvrdila i [celé jméno svědka], dcera jednatelky žalobkyně, která byla údajně přítomna.

18. Svědkyně [celé jméno svědkyně], daňová poradkyně, uvedla, že její spolupráce se společností žalobkyně spočívala v tom, že jednou za půl roku provedla kontrolu účetních dokladů, hlavní knihy na základě podvojného účetnictví. Potvrdila, že paní [příjmení] jako účetní pracovala dobře. V době, kdy onemocněla, však bylo evidentní, že rozsah práce nezvládala, nestačila roztřídit a pozakládat příslušné doklady, do programu účetnictví ve firmě žalobkyně svědkyně přístup neměla, prováděla pouze fyzickou kontrolu dokladů. Potvrdila, že pokud finanční prostředky k datu [datum] činili 247 195 Kč, měla být tato částka zaevidována v pokladní knize jako počáteční stav k [datum].

19. K posouzení nároku žalobkyně byl vyžádán znalecký posudek znalce [celé jméno znalce], [příjmení], [anonymizováno], znalce z oboru ekonomika – účetní evidence. Úkolem znalce bylo: Prověřit účetní záznamy v programu pro vedení účetnictví žalobkyně z období let 2016 až 2018 – účetní úkony tehdejší účetní [jméno] [příjmení] zejména: -) zda dne [datum] paní [příjmení] řádně zaúčtovala a odvedla do banky pokladní hotovost 450 000 Kč, následně dne [datum] přepsala v účetním programu tento údaj zpětně tak, že v pokladně zaevidovala odvod ke dni [datum] na bankovní účet ve výši 950 000 Kč, přesto, že fakticky bylo odvedeno pouze 450 000 Kč, -) zda paní [příjmení] ke dni [datum] nezadala účetní stav pokladny ze dne [datum], jak byl k tomuto datu vyčíslen (k [datum] účtován nulový stav pokladny, ve skutečnosti k datu [datum] evidován stav pokladny v částce 247 195 Kč), -) prověřit, zda na mzdách zaměstnanců bylo za měsíc duben [rok] byla vyplacena částka 93 572, Kč zatímco výdajový pokladní doklad č [číslo] s datem [datum] zní na částku 193 572 Kč, -) ověřit, zda účetní úkony shora popsané provedla účetní [jméno] [příjmení], -) vzhledem k tomu, že účetní program, ve kterém bylo vedeno účetnictví žalobkyně, vytvořila a spravuje (v kritickém období spravovala) [právnická osoba], s.r.o. [obec a číslo], [PSČ] [obec], soud uděluje znalci souhlas, aby si pro vypracování znaleckého posudku, dle potřeby, vzal informovaného konzultanta (viz výpověď svědka programátora [celé jméno svědka] na čísle listu 231 p. v . a 232 soudního spisu).

20. Ze znaleckého posudku tohoto znalce bylo zjištěno, že místní šetření bylo provedeno [datum] a kromě znalce se ho zúčastnili [celé jméno svědka] a [celé jméno svědkyně]. [příjmení] [právnická osoba] s.r.o. poskytl znalci součinnost [jméno] [celé jméno svědka]. Znalecký posudek v podstatě potvrdil údaje obsažené v žalobě a doložené shora citovanými listinnými důkazy. Z bankovního výpisu ze dne [datum] je zřejmé, že na bankovní účet u Komerční banky č. ú. [bankovní účet] byla vložena částka 450 000 Kč vkladatelem [jméno] [příjmení]. Výdajový pokladní doklad na tuto částku vyhotovila dne [datum] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] v 14:43 hodin byla provedena oprava na částku 950 000 Kč uživatelem programu [číslo] [jméno] [příjmení]. Dne [datum] v 11:46 hodin byl tento doklad smazán uživatelem [číslo] [jméno] [příjmení] a v aktuálním účetnictví zaúčtována správná částka ve výši 450 000 Kč. Zaúčtování částky ve výši 950 000 Kč byla pokladna neoprávněně snížena o částku ve výši 500 000 Kč. Dále z inventury pokladny k [datum], která je založena v účetní uzávěrce za rok [rok], znalec zjistil, že společnost [právnická osoba] provedla k [datum] fyzickou inventuru pokladny, ve které bylo 247 195 Kč. Tato částka odpovídá účetnímu stavu na účtu [číslo]. Z předložené pokladní knihy znalec zjistil, že vykazuje počáteční stav k počátku roku [rok] nulu. Počáteční stav pokladny na částku 247 195 Kč byl pak vytvořen dokladem ze dne [datum] uživatelem [číslo] [jméno] [příjmení]. Tím, že nebyl převeden převod hotovosti pokladny z roku [rok] do roku [rok], došlo ke snížení zůstatku v pokladně o 247 195 Kč. Pokud jde o mzdy zaměstnanců za měsíc duben [rok] splatné v květnu [rok], znalec zjistil, že část mezd ve výši 93 572 Kč byla zaměstnancům vyplácena v hotovosti. V účetnictví byly nalezeny dvě verze dokladu [číslo] týkající se těchto mezd. Jeden je na částku 93 572 Kč a druhý na částku 193 572 Kč. Konzultant znalci sdělil, že doklad ze dne [datum] na částku 93 572 Kč byl opraven [datum] na částku 193 572 Kč uživatelem [číslo] [jméno] [příjmení]. Další oprava na správnou částku 93 572 Kč byla provedena [datum] uživatelem [číslo] [celé jméno svědka]. Tím, že doklad byl navýšen o 100 000 Kč, došlo ke snížení zůstatku v pokladně o 100 000 Kč.

21. Závěry uvedené ve znaleckém posudku ztvrdil znalec při jednání dne [datum]. Znalec uvedl, že elektronické stopy v programu v účetnictví jsou jednoznačné a mluví o tom, že změny byly provedeny osobami [číslo] [jméno] [příjmení] a následně osoba [číslo] [celé jméno svědka] Tyto změny v účetnictví mají bezpochyby dopad na stav pokladny. Pokud jde o záznam ze dne [datum] na částku 950 000 Kč představující odvod do banky, je datum a čas uvedený na serveru, který uživatel programu neumí změnit. Uživatel do serveru není schopen„ zasáhnout“. Pokud jde o výdajový pokladní doklad, který je na č.l. 37 a na kterém je uvedeno datum [datum] 00: 00:06, znalec uvedl, že tento doklad je schopen vytisknout uživatel účetního programu, přičemž na tomto dokladu se nemusí zobrazit datum ze serveru, kdy byla změna provedena. Potvrdil tedy, že úprava dokladu na 950 000 Kč nemohla proběhnout [datum], ale platný je údaj ze serveru [datum]. K uzavřenému účetnictví za rok 2016 se znalec vyjádřil tak, že je zřejmé že k [datum] činil zůstatek v pokladně 247 195 Kč. K žádné manipulaci po uzavření účetnictví nedošlo, pokladna tedy ke konci roku 2016 vykazovala tento stav a měla být jako počáteční zůstatek pro rok [rok] zavedena. V případě, že v účetnictví počáteční stav pokladny vykazuje stav nula, jedná se o stav účetní, nicméně ve skutečnosti společnost má vždy k dispozici finanční prostředky k realizaci výdajů. Počáteční stav pokladny byl evidován jako nula a tento stav trval až do [datum], kdy byla provedena oprava [jméno] [příjmení]. Je tedy zřejmé, že částka 247 195 Kč scházela v uvedeném období v účetnictví a tedy i v pokladně. K dotazu právního zástupce žalovaného se pak znalec vyjádřil tak, že není schopen odpovědět na to, zda pohledávka vůči žalovanému (dříve [jméno] [příjmení]) je žalobkyní evidována v účetnictví jako pohledávka, neboť z rozvahy je zřejmé, že žalobkyně eviduje pohledávky za rok [rok] v částce 6 345 000 Kč a za rok [rok] pohledávky ve výši 5 141 000 Kč a není tedy jasné, zda jsou zde zahrnuty i pohledávky vůči žalovanému. I v případě, že by v účetnictví za rok [rok] nebyla sporná pohledávka evidována, pak by bylo možné učinit závěr, že účetnictví není úplné a průkazné, ale nemůže to mít dopad na závěr, jestli sporná pohledávka existuje nebo neexistuje.

22. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněním porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 2 byla-li škoda způsobená také porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance nahradit škodu se poměrně omezí. Podle odst. 3 zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance s výjimkou případů uvedených v § 252 a § 255.

23. Podle § 257 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250 je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Podle odst. 2 výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek.

24. Podle § 328 odst. 2 zákoníku práce, peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo která byla zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznána co do důvodu i výše a práv na náhradu škody způsobené úmyslně.

25. Předpokladem vzniku obecné odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu je porušení pracovních povinností za zaměstnancem, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody a zaviněním na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně. Pojem škoda není v zákoníku práce přímo definován, nicméně škodu je třeba chápat jako újmu, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je vyjádřitelná penězi a je napravitelná poskytnutím majetkového plnění především peněz. Za skutečnou škodu se považuje zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele. Okolnost, zda odpovědnost zaměstnance za škodu bude možné posoudit podle ustanovení zákoníku práce, je tedy závislé na tom, zda k porušení právní povinnosti zaměstnance došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. O vztah příčinné souvislosti se jedná tehdy, vznikla-li škoda následkem zaviněného porušení pracovních povinností zaměstnancem. Zavinění jako předpoklad obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu je povinen prokázat zaměstnavatel. Z hlediska formy zavinění se může jednat o úmysl ať už přímý či nepřímý nebo nedbalost vědomá či nevědomá. Zavinění ve formě úmyslu je dáno tehdy, jestliže jednající věděl, že škodu může způsobit a chtěl škodu způsobit (úmysl přímý) nebo tehdy, když jednající věděl, že škodu může způsobit a pro případ, že ji způsobí, byl s tím srozuměn (úmysl nepřímý).

26. V souzené věci má soud za to, že nárok žalobkyně je dán. Bylo prokázáno, že matka žalovaného [jméno] [příjmení], pracovala u žalobkyně jako účetní a v souvislosti s výkonem své práce provedla tři případy zásahu do účetnictví, jak jsou popsány v písemné žalobě, v citovaných listinných důkazech a jak byly prokázány znaleckým posudkem a v souvislosti s těmito účetními zásahy došlo ke snížení majetku žalobkyně. I když [jméno] [příjmení] nebyla v rámci zahájeného trestního řízení odsouzena pro přečin zpronevěry, neboť zemřela a trestní stíhání bylo odloženo, z citovaných důkazů má soud za to, že nezákonného úmyslného jednání se dopustila, tím že neoprávněně měnila údaje v účetnictví a těmito neoprávněnými zásahy v účetnictví došlo ke zkreslení majetku a to ve prospěch paní [příjmení] a neprospěch žalobkyně. Je sice pravdou, že paní [příjmení] neměla uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, nicméně shora citovaní svědci potvrdili, že s finančními prostředky v pokladně disponovala a účetní operace, kterými byl zkreslován stav majetku, prováděla ona. Žalobcem předložené pokladní doklady nejsou důkazem o tom, že s majetkem v pokladně disponovali další osoby. Charakter těchto dokladů zdůvodnil shora označený svědek [celé jméno svědka] – jednalo se o doklady, které byly vystavovány klientům, od kterých byly peníze předávány paní [příjmení] do pokladny. Tvrzení žalovaného o tom, že do počítače paní [příjmení] mohla zasahovat i jiná osoba nebylo žádným způsobem prokázáno. Paní [příjmení] se k účetním operacím v programu přihlašovala svým heslem a bylo na ní, zda a jak toto heslo chrání. Ikdyž zásahy do účetnictví jinými osobami nebyly prokázány, přesto má soud za to, že nutno posuzovat k tíži paní [příjmení], pokud vstup do účetního programu prostřednictvím svého hesla umožnila někomu jinému, neoprávněnému. Bylo její povinností si přístupové heslo do účetního programu chránit a zabránit případným jiným, neoprávněným osobám, aby do účetního programu neoprávněně zasahovali. [právnická osoba] doručila soudu přehled o zakódování a odkódování nemovitosti v sídle společnosti žalobkyně ve dnech [datum] až [datum] a ve dnech [datum] až [datum], tuto informaci požadoval žalovaný v souvislosti s údajem na výdajovém pokladním dokladu s datem [datum] (č.l. 37 spisu), kde je uveden čas 00: 00:

6. Svědek [celé jméno svědka], programátor [právnická osoba], a znalec jasně vysvětlili, že výdajový pokladní doklad na částku 950 000 Kč nebyl vystaven [datum], ale tato částka byla zaúčtována až [datum], označenou změnu provedla osoba [číslo] – [jméno] [příjmení]. Údaj je zřejmý ze serveru, do kterého, jak uvedl znalec, není schopen uživatel zasáhnout. Zásahy v účetnictví byly provedeny úmyslně, škoda tedy byla způsobena úmyslně a nárok zaměstnavatele – žalobkyně po smrti zaměstnance nezanikají (§ 328 odst. 2 zákoníku práce).

27. Stav majetku žalobkyně neoprávněnými zásahy v účetnictví jak jsou citovány shora, byl snížen o 847 195 Kč, a to z titulu zpronevěřených prostředků paní [jméno] [příjmení]. Předmětem žaloby je pouze částka 840 917 Kč, když vyčíslenou škodu 847 195 Kč žalobkyně ponížila o 6 278 Kč v souvislosti s jednostranným zápočtem své pohledávky, byť se jednalo o neoprávněný zápočet a uplatněný nárok si tak žalobkyně sama už v žalobě ponížila. Žalovaný podal žalobu o zaplacení částky 6 278 Kč, věc byla vedena pod sp. zn. 6 C 232/2020, řízení bylo zastaveno, když žalobkyně žalovanému žalovanou částku 6 278 Kč v průběhu uvedeného řízení zaplatila.

28. Žalobkyni byl přiznán také úrok z prodlení a to ve smyslu ustan. § 1969 obč. zákoníku, a to od [datum] jak bylo navrhováno, s poukazem na to, že rozhodnutí o nabytí dědictví žalovaným nabylo právní moci dne [datum] a žalovaný mohl závazek vůči žalobkyni plnit. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena s datem 7. 11.20.

29. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje: zaplacený soudní poplatek v částce 42 046 Kč, dále odměna právní zástupkyni žalobkyně za 15 úkonů právní pomoci po 11 700 Kč podle § 6 a 7 vyhl. č. 177 / 96 Sb. v částce 141 000 Kč (převzetí zastoupení a 1. porada s klientem, předžalobní výzva ze dne [datum], žaloba, doplnění tvrzení k výzvě soudu ze dne [datum] – polovina právního úkonu, jednání u soudu dne [datum] – polovina právního úkonu, další porada s klientem dne [datum] v rozsahu 1 hodiny, jednání u soudu dne [datum], písemné stanovisko žalobkyně ze dne [datum] k námitkám žalovaného a jeho návrhům, jednání u soudu dne [datum] – od [číslo] – 12.25 hodin – 3 úkony, soudem vyžádané sdělení žalobkyně ze dne [datum] k důkazním návrhům žalovaného, jednání u soudu dne [datum] – [číslo] – 11.20 hodin – 2 právní úkony, stanovisko žalobkyně ze dne [datum] ke znaleckému posudku, jednání u soudu [datum]). Náklady tvoří dále 15 režijních paušálů po 300 Kč, tedy 4 500 Kč + 21 % DPH z odměny a náhrad v částce 29 610 Kč a záloha na znalecký posudek v částce 6 440 Kč. Soud přiznal znalci [celé jméno znalce], za znalecký posudek 5 040 Kč a za účast při jednání dne [datum] částku 1 400 Kč, náklady za znalečné tedy činí celkem 6 440 Kč. Náklady budou uhrazeny ze zálohy 10 000 Kč složené žalobkyní a zbytek složené zálohy v částce 3 560 Kč bude žalobkyni vrácen. Náklady řízení v částce 219 096 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně podle § 149 odst. 1 o.s.ř.