4 C 15/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení oproti vydání věci, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení v částce [částka], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobce, původně zastoupen obecným zmocněncem [příjmení] [jméno] [příjmení], se žalobou, která byla doručena Okresnímu soudu ve [obec] dne [datum], domáhal, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku [částka] s příslušenstvím oproti vydání věci. Žalobu zdůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] ústní kupní smlouvu o prodeji nákladního automobilu značky [typ vozidla], model [model], [registrační značka], [příjmení]: ZC [číslo], rok výroby [rok]. Strany si ústně ujednaly kupní cenu [částka] bez DPH, s DPH [částka], která byla splatná dnem podpisu smlouvy v hotovosti. Žalobce dne [datum] uplatil u žalovaného písemně nárok za skryté vady z odpovědnosti. Reklamace byla vyřízena negativním způsobem, žalobci tedy vzniklo právo od smlouvy odstoupit, což učinil dopisem podaným na poště dne [datum]. Žalovaný odstoupení od kupní smlouvy považuje za nedůvodné a neplatné. Žalobce poukázal na to, že automobil vykazuje tak zásadní vadu, která jej činí neupotřebitelným. Závadu na vozidle nemohl ani on sám vidět či zjistit a odhalit při koupi vozidla a žalovaný coby prodávající žalobce neupozornil na vadu předmětu koupě spočívající v tom, že vozidlo má prasklou konstrukci, ačkoliv o tom věděl. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, který namítá, že vozidlo sice bylo prodáváno jako použité, nicméně v době prodeje netrpělo vadou, pro kterou žalobce od smlouvy odstoupil. Žalobce má dále za to, že smlouva, kterou žalovaný uzavřel jako podnikatel a žalobce jako nepodnikající osoba je smlouvou spotřebitelskou. Je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, má nárok na vrácení zaplacené kupní ceny oproti vydání automobilu.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Především nesouhlasí s tím, že se jedná o spor spotřebitelský. Předmětem kupní smlouvy bylo nákladní vozidlo, které žalobce nabýval pro podnikatelské účely. Na druhou stranu žalovaný je sice podnikatelem, ale v rámci své podnikatelské činnosti se nezabývá nákupem a prodejem vozidel, neprovozuje žádný autobazar a podobně. Bez ohledu na právní postavení účastníků sporu žalovaný namítl, že neodpovídá za vadu vozidla, kterou žalobce uplatňuje, protože vada na vozidle v době prodeje nebyla. Žalovaný prodával žalobci vozidlo, které bylo použité a které rozhodně v době prodeje nevykazovalo žádnou vadu, v době prodeje nemělo prasklou konstrukci. Dle názoru žalovaného je prakticky vyloučené aby vozidlo s prasklou konstrukcí najezdilo dalších cca 63 000 km během jednoho roku po prodeji vozidla. Toto vylučuje, že by předmětné vozidlo v době prodeje mělo prasklou konstrukci. Žalovaný se vyjádřil také k důkazům předloženým žalobcem a to vyjádření [právnická osoba] s.r.o. a odbornému vyjádření [číslo] [rok] které podepsal Ing. [příjmení], znalec v oboru ekonomika, a to v tom smyslu, že ani z těchto důkazů nevyplývá nic podstatného pro posouzení odpovědnosti za vady vozidla.

3. Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] uzavřeli žalovaný, jako prodávají a žalobce jako kupující kupní smlouvu o prodeji vozidla jak je označeno v žalobě a to za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka] (cena s DPH), která byla v hotovosti zaplacena téhož dne, jak bylo prokázáno fakturou – daňovým dokladem č. [číslo]. Osvědčení o registraci vozidla na majitele – žalobce bylo vydáno dne [datum], jak je zřejmé z předloženého technického průkazu vozidla.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: -) dopisem ze dne [datum] žalobce adresovým žalovanému uplatnil žalobce nárok z odpovědnosti za vady (reklamace zakoupeného vozu). V tomto dopise se žalobce obrátil na žalovaného„ s žádostí o naplnění práva na odstoupení od kupní smlouvy zakoupeného vozidla“. Namítal, že prodávající odpovídá po dobu dvou let za skryté vady a vzhledem k tomu, že závada na vozidle byla zjištěna po prvních šesti měsících po podpisu kupní smlouvy je na žalobci„ aby dokázal, že její existence v době prodeje již byla“. Pokud jde o konkrétní vadu, tuto označil jako prasklý rám vozu. Žalobce uvedl, že nežádá o slevu z kupní ceny, ale navrhuje odstoupení od smlouvy. Žalobce následně dopisem ze dne [datum] od kupní smlouvy ze dne [datum] odstoupil a požádal žalovaného o vrácení vzájemného plnění. -) Žalovaný na odstoupení od smlouvy reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém žalobci sdělil, že odstoupení od kupní smlouvy považuje za zcela nedůvodné a neplatné, žalovaný v plném rozsahu odmítá, že by nesl odpovědnost za vady vozidla, které mu byly vytknuty. Uvedl, že klient prodal předmětné vozidlo sice jako věc použitou, avšak vozidlo nebylo prodáno ve stavu, kdy by se na vozidle vyskytovala vada spočívající v prasklé konstrukci. Touto vadou vozidlo v době prodeje netrpělo, a proto žalovaný za tuto vadu nenese odpovědnost. V dalším dopise ze dne [datum] doplňuje svá tvrzení v tom smyslu, že je zcela nepravděpodobné až nereálné, že by vozidlo trpělo žalobcem uváděnou vadou již v době prodeje vozidla, neboť žalobce by stěží mohl s předmětným vozidlem s existující vadou najet přes 63 000 km, aniž by se vada neprojevila. -) Dalším důkazem je doklad od autoservisu [právnická osoba], [obec] ze dne [datum] označené jako [ulice] prohlídka vozidla [jméno] [příjmení] 6E1 [číslo]. V potvrzení je uvedeno, že při servisní prohlídce uvedeného vozidla dne [datum] byla zjištěna prasklina v rámu vozidla. Tato prasklina znemožňuje bezpečné užívání vozidla. Prasklina se nachází v úrovni sedačky řidiče na nosném rámu automobilu. Další používání vozidla se důrazně nedoporučuje. Žalobce dále jako důkaz předložil fakturu č. 2019 vystavenou [právnická osoba] s.r.o. dne [datum] na částku [částka], a to za demontáž a montáž převodovky na vozidle [typ] [anonymizována dvě slova] [číslo]. -) Žalobce jako důkaz předložil odborné vyjádření [číslo] [rok] [titul] [jméno] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, odvětví cena a odhady věcí movitých. Odborné vyjádření vydal na základě žádosti žalobce, a to ve věci technického stavu valníkového nákladního automobilu [typ] [anonymizováno] [číslo] s [registrační značka]. Z vyjádření je zřejmé, že žalobce zakoupil od žalovaného vozidlo při stavu tachometru cca 434 000 km v srpnu roku [rok] a v době vydání odborného vyjádření, tedy v prosinci roku [rok], mělo auto ujeto cca [částka] (stávající stav tachometru je 497 000 km). Ve vyjádření je uvedeno, že v listopadu roku [rok] se projevila závada na převodovce při řazení šestého převodového stupně a při následné prohlídce vozidla bylo zjištěno poškození rámu vozidla (prasknutí) v oblasti pod kabinou řidiče. Ze závěrů odborného posouzení vyplývá, že celkový vzhled vozidla odpovídá stáří a ujetým kilometrům, vozidlo s prasklým rámem není schopné provozu po pozemních komunikacích. Poškození rámu je způsobeno únavovým lomem z neznámého důvodu. Jako další údaj v závěru odborného vyjádření je uvedeno, že„ pan [příjmení] vozidlo s poškozeným rámem už koupit od prvního majitele (vizuálně je vidět, že lom rámu je dlouhodobého charakteru)“.

5. K jednání dne [datum] se žalobce ani jeho tehdejší zástupce obecný zmocněnec [titul] [jméno] [příjmení], nedostavili, svoji přítomnost omluvili. Soud jednal bez přítomnosti žalobce a jeho zástupce. Žalovaný doplnil skutková tvrzení. Uvedl, že zmíněné auto bylo kupováno žalovaným jako nové, běžně se absolvovaly po ujetí 40 000 km garanční prohlídky u prodejce [název] [obec], což je společnost, která má garanční servis. Trval na tom, že žalobce při uzavírání kupní smlouvy vystupoval jako osoba podnikající, respektive připravující se na podnikání a pro účely podnikání pořizoval sporné vozidlo. Při uzavírání kupní smlouvy nebyla sjednána záruka, v době uzavření smlouvy vozidlo netrpělo vadou, pro kterou žalobce od smlouvy odstoupil. Žalovaný tedy neměl jako prodávající důvod žalobce jako kupujícího na vadu upozornit. V době prodeje podnikal žalovaný s předmětem podnikání autodoprava a vlastnil asi šest vozidel. Právní zástupce žalovaného namítl, že došlo k pozdnímu uplatnění vady věci a z toho důvodu žalobce pozbyl právo od smlouvy odstoupit. Navíc se nejedná o podstatné porušení smlouvy pro případ, že by vozidlo předmětnou vadou v době prodeje opravdu trpělo a to už pouze proto, že pokud s ním žalobce najel 63 000 km a vada se neprojevila na vozidle a zároveň se jedná o vadu opravitelnou, lze případně takové porušení považovat za nepodstatné porušení smlouvy. Žalobci tedy nesvědčí právo od smlouvy odstoupit.

6. Žalovaný o svém tvrzení o průběhu servisních prohlídek sporného vozidla předložil potvrzení [právnická osoba] a.s., [obec] ze dne [datum], z něhož vyplývá, že sporné vozidlo bylo servisováno dle plánu výrobce, a to: v roce [rok] proběhly dvě servisní a údržbové kontroly, v roce [rok] pět servisů a v roce [rok] servisy ve dnech [datum], [datum] a [datum].

7. Z rozhodnutí [stát. instituce], [ulice] živnostenský úřad bylo zjištěno, že dne [datum] bylo vydáno rozhodnutí – udělena koncese [jméno] [celé jméno žalobce] k jeho žádosti ze dne [datum], a to ve věci vzniku práva provozovat živnost – předmět podnikání silniční motorová doprava. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Totožné údaje jsou zřejmé z výpisu z živnostenského rejstříku. Z výpisu z Registru ekonomických subjektů pak bylo zjištěno, že žalovaný podniká jako fyzická osoba dle živnostenského zákona od [datum] s předmětem podnikání kromě jiného silniční nákladní doprava.

8. K posouzení uplatněného nároku žalobce soud se nejdříve zabýval vyhodnocením, zda smlouva o koupi a prodeji sporného automobilu je smlouva spotřebitelská.

9. Podle ustanovení § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

10. Podle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle odst. 2 pro účely ochrany spotřebitele a pro účely ustanovení § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele.

11. V souzené věci, jak je výše uvedeno, žalovaný podniká podle živnostenského zákona jako fyzická osoba kromě jiného s předmětem podnikání opravy a údržba motorových vozidel a silniční nákladní doprava. Jako podnikatel uzavřel s žalobcem kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo nákladní vozidlo s valníkovou nástavbou, které nepochybně užíval v rámci své podnikatelské činnosti a jak sám poukázal na to, také žalobce toto vozidlo kupoval pro své podnikatelské účely. Je sice pravda, že žalobce získal příslušné živnostenské oprávnění dne [datum], ale kupní smlouvu o koupi vozidla uzavíral dne [datum], tedy několik dnů před tím, ale s ohledem na typ vozidla, který byl převáděn, bylo toto vozidlo pořizováno pro podnikatelské účely. Žalovaný poukazoval na to, že žalobce při uzavírání smlouvy prezentoval svůj úmysl pořídit vozidlo pro podnikatelský účel, takže soud má za to, že žalobce pořizoval vozidlo v souvislosti s připravovanou podnikatelskou činností, tudíž jako podnikatel a smlouva mezi účastníky není považována za smlouvu spotřebitelskou.

12. Podle ustanovení § 2095 občanského zákoníku prodávající odevzdá kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

13. Podle ustanovení § 2099 odst. 1 občanského zákoníku je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v ustanovení § 2095 a § 2096.

14. Podle ustanovení § 2100 odst. 1 občanského zákoníku právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

15. Podle ustanovení § 2102 odst. 1 občanského zákoníku práva kupujícího z vadného plnění nejsou dotčena, způsobilo-li vadu použití věci, kterou kupující předal prodávajícímu. To neplatí, prokáže-li prodávající, že na nevhodnost předané věci kupujícího včas upozornil a kupující na jejím použití trval, nebo prokáže-li, že nevhodnost předané věci ani při vynaložení dostatečné péče nemohl zjistit.

16. Podle ustanovení § 2103 občanského zákoníku kupující nemá práva z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

17. Podle ustanovení § 2106 odst. 1 občanského zákoníku je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo: a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci, b) na odstranění vady opravou věci, c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Podle odst. 2 kupující sdělí prodávajícímu, jaké právo si zvolil, při oznámení vady, nebo bez zbytečného odkladu po oznámení vady. Provedenou volbu nemůže kupující změnit bez souhlasu prodávajícího; to neplatí, žádal-li kupující opravu vady, která se ukáže jako neopravitelná. Neodstraní-li prodávající vady v přiměřené lhůtě či oznámí-li kupujícímu, že vady neodstraní, může kupující požadovat místo odstranění vady přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo může od smlouvy odstoupit. Podle odst. 3 nezvolí-li kupující své právo včas, má práva podle ustanovení § 2107. V ustanovení § 2017 téhož zákona jsou pak upraveny nároky kupujícího při nepodstatném porušení smlouvy.

18. Podle ustanovení § 2111 občanského zákoníku neoznámil-li kupující vadu věci včas, pozbývá právo odstoupit od smlouvy.

19. Podle ustanovení § 2112 odst. 1 občanského zákoníku neoznámil-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let po odevzdání věci. Podle odst. 2 k účinkům podle odst. 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

20. Smyslem úpravy práv z vadného plnění je ochrana kupujícího před vadami předmětu koupě ať již faktickými nebo právními, o kterých kupující nevěděl anebo vědět nemohl ani při zachování náležité opatrnosti dle ustanovení § 2103. Práva z vadného plnění tak nedopadají také na vady, na které byl kupující prodávajícím nejpozději při uzavření kupní smlouvy upozorněn. K tíži prodávajícího jdou obecně všechny vady, které věc v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci má, a to bez ohledu na to, zda o vadě sám prodávající ví či nikoliv. Obecná úprava práv z vadného plnění podle ustanovení § 2100 občanského zákoníku se použije na všechny případy koupě, které jsou v občanském zákoníku upraveny. Předmětem regulace je obecně každá vada, kterou má předmět koupě v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci z prodávajícího na kupujícího (především ustanovení § 2121, podle kterého nebezpečí škody přechází na kupujícího převzetím věci). Zároveň však může v určitých případech práva z vadného plnění vyvolat i vada, která fakticky vznikne po přechodu nebezpeční škody na věci. Je nerozhodné, zda se jedná o vadu faktickou či vadu právní, vadu skrytou či vadu zjevnou, samozřejmě s výjimkou vad popsaných v ustanovení § 2103. Obecně zákon předpokládá existenci vady již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci a tedy to, že se vada v tento okamžik již reálně projevuje, např. poškození věci, nedostatečné množství či kvalita věci atd. Práva z vadného plnění však dopadají i na případy, kdy v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci se věc jeví jako bezvadná a vada se projeví až s odstupem času. Zde je pak třeba prokázat, že důvod vady existoval již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci. Zvláštním případem vady, v jejímž případě také vzniká právo z vadného plnění, ačkoliv vada neexistovala již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci, je pak vada, kterou následně způsobil prodávající tím, že porušil nějakou svoji povinnost. Podle ustanovení § 2100 odst. 2 povinnosti prodávajícího ze záruky za jakost tím nejsou dotčeny. Odst. 1 citovaného ustanovení § 2100 obsahuje pravidlo, které však může být nahrazeno právem, které bylo mezi stranami smluvně ujednáno nebo bylo založeno jednostranným prohlášením prodávajícího. Rozšířená povinnost prodávajícího k zajištěné bezvadné funkčnosti prodané věci plyne z úpravy záruky za jakost. Úprava záruky za jakost není automatizmem, musí být založena. Úprava nového občanského zákoníku již nezná ani v případě prodeje zboží v obchodě institut zákonné záruky tak, jak byl upraven v dříve platném občanském zákoníku. Záruka za jakost je upravena v ustanovení § 2113 občanského zákoníku, podle kterého se zárukou za jakost prodávající zavazuje, že věc bude po určitou dobu způsobilá k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti. Tyto účinky má i uvedení záruční doby nebo doby použitelnosti věci na obalu nebo v reklamě. Podle nynější právní úpravy je záruka za jakost chápána jako závazek prodávajícího, že věc bude mít po určitou dobu vlastnosti, které byly v záruce specifikovány. Záruka vychází primárně z rozhodnutí prodávajícího a kupující na její poskytnutí nemá právní nárok.

21. V souzené věci je mezi účastníky nesporné, že v době, kdy byla mezi účastníky uzavřena smlouva a kdy došlo k předání sporného automobilu od prodávajícího kupujícímu, neupozornil prodávající kupujícího na žádné vady automobilu, což zdůvodnil tím, že žádné vady auto při prodeji nemělo. Tato námitka je však v rozporu s tvrzením žalobce, který poukazoval na to, že vada – prasklá konstrukce vozidla, musela existovat už v době prodeje automobilu. O tom, že v listopadu roku [rok], tedy více jak po jednom roce od koupě, byla [právnická osoba] s.r.o. zjištěna prasklina v rámu vozidla, bylo prokázáno shora citovanou zprávou této společnosti ze dne [datum]. Ani touto zprávou ani odborným vyjádřením [číslo] [rok], které předložil žalobce jako důkaz a které je citováno shora, však nebylo dostatečně prokázáno, že zjištěná vada, tedy prasklý rám, existovala už v době prodeje automobilu. Žalovaný uvedl, že závazek za záruku jakosti nepřevzal, ostatně tuto skutečnost ani netvrdil a neprokazoval žalobce. Za dané situace bylo tedy na žalobci, aby prokázal, že žalobcem tvrzená vada existovala v době prodeje automobilu a že má tedy práva z vadného plnění ve smyslu citovaného ustanovení § 2106, které žalobce realizoval odstoupením od smlouvy. K prokázání tvrzení žalobce v tomto směru byl vyžádán znalecký posudek ustanoveného znalce [celé jméno znalce] Znalecký posudek jako důkaz ostatně žalobce navrhl. Úkolem znalce bylo posoudit stav sporného nákladního automobilu, dále zjistit zda a jaká vada se na vozidle vyskytla – zda je prasklý rám a v jakém místě a pokud bude zjištěno, že na vozidle je prasklina rámu, uvést zda je technicky možné zjistit, kdy prasklina rámu vznikla a co je příčinou této závady, zda se jedná o konstrukční vadu výrobce. Dále měl znalec určit, zda prasklina rámu se na vozidle vyskytovala už v době prodeje tedy [datum] a to s přihlédnutím ke všem skutečnostem vyplývajícím ze spisu, zejména že od [datum] bylo vozidlo užíváno žalobcem k přepravě nákladu a bylo s ním najeto od uvedeného data minimálně 63 000 km. Dále měl znalec určit, zda při prasklém rámu k datu [datum] bylo vozidlo schopné provozu – k přepravě nákladu a ujetí vzdálenosti přes 60 000 km a zda za situace, kdy vada k datu [datum] existovala, byla zřetelná a rozpoznatelná a prodávající o ní mohl vědět, popřípadě kupující ji mohl rozpoznat a zda se jedná o vadu případně opravitelnou a s jakými náklady. Znalec byl ustanoven usnesením ze dne [datum]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. V usnesení byla oběma účastníkům stanovena záloha na znalecký posudek ve výši [částka]. Soud se ztotožňuje s námitkou žalovaného, že povinnost složit zálohu žalovanému byla stanovena nesprávně, neboť znalecký posudek jako důkaz byl navržen žalobcem. Žalobce zálohu na znalecký posudek nesložil. Dopisem ze dne [datum] soud žalobce urgoval k zaplacení zálohy s upozorněním na to, že znalecký posudek navrhl žalobce a pokud nesloží uloženou zálohu nebude důkaz proveden (ustanovení § 141 o.s.ř.). Žalobce byl zároveň upozorněn na to, že pokud nebude vypracován znalecký posudek, hrozí v neprospěch žalobce, že neunese důkazní břemeno o svém tvrzení. Ani v soudem prodloužené lhůtě žalobce zálohu na znalečné nesložil. Znalecký posudek tedy vypracován nebyl a soud má za to, že žalobce neunesl důkazní břemeno v tom smyslu, zda vada na sporném prodaném automobilu existovala už v době prodeje automobilu a zda tedy za tuto vadu ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení žalovaný odpovídá. Odpovědnost za vady tedy prokázána nebyla a soud za daných okolností žalobu zamítl.

22. O nákladech řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšnému žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje odměna právního zástupce za pět úkonů právní služby po [částka] podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], ze dne [datum] a účast při jednání dne [datum] a dne [datum]), dále náhrada hotových výdajů podle ustanovení § 13, a to 5x po [částka], náhrada za promeškaný čas, a to 2x po [částka] podle ustanovení § 14 citované vyhlášky a cestovné z [obec] do [obec] a zpět za jednu jízdu v částce [částka], tedy za dvě jízdy [částka] (cestovné přiznáno podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. – sazba základní náhrady za 1 km jízdy [částka], počet kilometrů [obec] – [obec] a zpět 280, průměrná spotřeba 5,4 l na 100 km a průměrná cena pohonných hmot za 1 litr motorové nafty [částka]). Dále náklady tvoří DPH z odměny náhrad, tedy z částky [částka], a to celkem [částka] Náklady řízení v celkové výši [částka] je žalobce povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalovaného podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.