4 C 158/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 280 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhají, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci 1) částku 140 000 Kč a žalobkyni 2) rovněž částku 140 000 Kč, se zamítá.

II. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení a to žalobce a) v částce 58 320 Kč a žalobkyně b) rovněž 58 320 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobci navrhli, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit každému z žalobců 140 000 Kč a náklady řízení. Žalobu zdůvodnili tím, že žalobci jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřeli dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem – pozemkům v k.ú. [obec] a to parc. [číslo]. Žalovaná v kupní smlouvě prohlásila, že„ parc. [číslo] spolu s [číslo] jako proluka k zastavení byla již před krátkou dobou povolena k zastavění rekreačním objektem a toto získané právo trvá“. Výše uvedené prohlášení žalované se však ukázalo jako nepravdivé, neboť příslušný stavební úřad dopisem již ze dne [datum] žalovanou informoval, že předmětné stavební povolení zaniklo z důvodu, že stavba nebyla řádně zahájena ve stanoveném termínu. Žalovaná si musela být vědoma, že žalobce jako kupující fakticky uvádí v omyl. Stavební povolení opravňující k provedení stavby rekreačního objektu na předmětných pozemcích bylo následně vydáno až [datum] a vlastnické právo žalobců k převáděným pozemkům bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Žalobci uvedli, že žalovaná nedodržela svou smluvní povinnost, když v kupní smlouvě nepravdivě tvrdila, že pozemky lze zastavět na základě trvajícího stavebního povolení. V důsledku porušení povinnosti žalované vznikl žalobcům nárok na náhradu škody, neboť za předpokladu, že by stavební povolení v době uzavření kupní smlouvy skutečně trvalo, pak by žalobci jako vlastníci pozemku provedli stavbu předmětného rekreačního objektu nejvýše do jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, tj. nejpozději do [datum]. Od [datum] by tak mohli rekreační objekt začít pronajímat třetím osobám, což bylo jejich úmyslem a to za měsíční nájemné ve výši 14 000 Kč. Škodu ve formě ušlého zisku žalobci požadují za dobu od [datum] do [datum], kdy bylo vydáno nové stavební povolení. Jedná se tedy o částku za 20 celých měsíců po 14 000 Kč tedy 280 000 Kč, přičemž každému z žalobců přísluší jako vlastníku ideální poloviny předmětných pozemků jedna polovina této částky, tedy 140 000 Kč.

2. O žalobě rozhodl soud platební rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si v zákonné lhůtě podala žalovaná odpor, takže platební rozkaz byl zrušen.

3. Ve vyjádření k žalobě žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Poukázala na to, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva už ze dne [datum] ale tato trpěla„ vadami“ a následně byla uzavřena smlouva [datum]. Veškerou smluvní dokumentaci vč. návrhu na vklad do katastru nemovitostí zajišťoval žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], v době uzavírání smlouvy dne [datum] bylo stavební povolení platné a není tedy chybou žalované, že předmětné stavební povolení zaniklo a to z důvodu pochybení na straně žalobců. Popřela tvrzení žalobců, že stavební povolení bylo pro ně stěžejní, neboť žalobci měli vážný zájem o předmětné nemovitosti i bez tohoto povolení, o čemž svědčí fakt, že až následně v roce 2021 uzavřeli s žalovanou zcela novou kupní smlouvu. Navíc je žalované známo, že žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce] se o stavební dokumentaci a stavební povolení zajímal u příslušného stavebního úřadu, který opakovaně navštívil, s úřadem vedl komunikaci a o celém procesu byl podrobně informován. Poté, kdy nebyla smlouva ze dne [datum] vložena do katastru nemovitostí, měla žalovaná prostřednictvím svého dědečka pana [celé jméno svědka] zájem celou záležitost dořešit, případně vrátit zaplacenou kupní cenu, žalobci však o vrácení kupní ceny zájem neměli, o pozemky měli velký zájem, o čemž svědčí to, že nová kupní smlouva jak výše uvedeno byla uzavřena až v dubnu 2021. Žalovaná namítla, že absentuje příčinná souvislost mezi jednání žalované a údajnou způsobenou škodou.

4. Na výzvu soudu usnesením ze dne [datum] (č.l. 51 spisu) žalobci doplnili skutková tvrzení. Potvrdili, že koncept smlouvy ze dne [datum] navrhl a k odsouhlasení žalované předložil žalobce 1). Tato smlouva nebyla katastrálnímu úřadu předložena, neboť v ní absentovala rodná čísla účastníků smlouvy. Koncept smlouvy ze dne [datum] navrhl a k odsouhlasení žalované předložil rovněž žalobce 1). Žalobci trvali na tom, že žalovaná ve smlouvě ze dne [datum] učinila nepravdivé prohlášení a v této souvislosti odkázali na ustanovení § 586 obč. zákoníku. Uvedli, že se nedovolávají neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum], ale požadují zaplacení vzniklé škody. O zániku stavebního povolení byli žalobci informováni v době po uzavření kupní smlouvy ze dne [datum], na což reagovali výzvou k žalované, aby sjednala nápravu a dodržela kupní smlouvou převzatý závazek tj. zajistila platné stavební povolení k výstavbě rekreačního objektu. Potvrdili, že poté, co žalovaná odstranila vadu, kterou způsobila, byla uzavřena nová již citovaná smlouva o vypořádání ze dne [datum] a kupní smlouva z téhož dne. Žalobci dále uvedli, že už v roce 2018 započali s činností směřující k započetí stavby předmětného rekreačního objektu a to zejm. vyhledáváním dodavatele stavebních prací, inženýringu apod. Žalobci svůj nárok dovozují ze skutečnosti, že žalovaná porušila kupní smlouvu ze dne [datum], když v této nepravdivě garantovala, že touto smlouvou převáděné pozemky lze zastavit na základě trvajícího povolení.

5. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: 6. [stát. instituce], odbor stavebního úřadu a územního plánování vydal dne [datum] Rozhodnutí o výjimce, rozhodnutí o umístění stavby a stavební povolení k žádosti manželů [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kterým je povolena výjimka pro stavbu rekreační chaty na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a zároveň vydáno rozhodnutí o umístění stavby na novostavbu rekreační chaty na pozemcích [číslo], [číslo] v k.ú. [obec]. Toto rozhodnutí obsahuje údaj, že stavba bude dokončena do [datum] [stát. instituce], odbor stavebního úřadu s datem [datum] rozhodl o žádosti o prodloužení lhůty k dokončení stavby rekreační chaty v [obec] do [datum].

7. Mezi účastníky je nesporné, že dne [datum] uzavřeli kupní smlouvu, na základě které prodávající paní [jméno] [příjmení] prodala kupujícím [titul] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] pozemky zapsané na [list vlastnictví] v k.ú. [obec], a to parc. [číslo]. Ve smlouvě je výslovně uvedeno: „ parc. [číslo] spolu s [číslo] jako proluka k zastavění byla již před krátkou dobou povolena k zastavění rekreačním objektem, a toto získané právo trvá“. Účastníci sjednali dohodnutou kupní cenu 600 000 Kč a původní náklady stavebního povolení 150 000 Kč. Účastníci se shodli na tom, že tato smlouva nebyla předložena katastru nemovitostí, neboť účastníci v této smlouvě nebyli řádně označeni rodným číslem. Další kupní smlouvu v podstatě s totožným textem doplněnou o rodná čísla účastníků smlouvy uzavřeli účastníci dne [datum] Ani tato smlouva nebyla účastníky předložena katastrálnímu úřadu k zápisu vkladu vlastnického práva. 8. [stát. instituce], odbor stavebního úřadu vydal dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka]„ rozhodnutí“ označené jako Sdělení, ve kterém konstatoval, že stavební povolení vydané dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [spisová značka] pozbylo platnosti dnem [datum rozhodnutí]. Z odůvodnění této listiny označené jako sdělení vyplývá, že stavební úřad obdržel k nahlédnutí stavební deník od budoucího majitele pozemku [titul] [celé jméno žalobce], jmenovaný dne [datum] jako budoucí majitel pozemku parc. [číslo] podal na stavební úřad vyjádření k současnému stavu staveniště. Dále je zde uvedeno, že stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do dvou let ode dne, kdy nabylo rozhodnutí právní moci, přičemž v konkrétním případě práce, které byly provedeny dle stavebního deníku, stavební úřad posoudil jako přípravné a nelze je považovat za zahájení stavby, ve smyslu vydaného stavebního povolení, proto stavební povolení pozbylo platnosti. Toto sdělení stavebního úřadu bylo doručeno [jméno] [příjmení], dále [titul] [celé jméno žalobce] a na vědomí bylo dáno [jméno] [příjmení] [jméno] tom, že toto sdělení bylo doručeno jmenovaným svědčí [stát. instituce] předložené doručenky, z nichž je zřejmé, že [titul] [celé jméno žalobce] převzal toto sdělení stavebního úřadu dne [datum]. 9. [příjmení] kupní smlouvu uzavřeli účastníci dne [datum], podle které prodávající [jméno] [příjmení] převedla na kupující [titul] [celé jméno žalobce] a paní [celé jméno žalobkyně] do jejich podílového spoluvlastnictví ve smlouvě označené pozemky v k.ú. [obec] za sjednanou kupní cenu 750 000 Kč, přičemž účastníci prohlásili, že tato cena byla uhrazena už [datum]. V odst. V. této smlouvy, smluvní strany výslovně prohlásili, že dne [datum] vydal [stát. instituce], odbor stavebního úřadu Rozhodnutí – společné povolení. K odvolání účastníků řízení byla část textu tohoto rozhodnutí změněna Rozhodnutím [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek] ze dne [datum]. Kupující výslovně prohlásili, že berou na vědomí, že rozhodnutí nabylo právní moci [datum] a kupujícím je současný stav stavebního řízení znám.

10. Ve stejný den, kdy byla uzavřena citovaná smlouva tedy [datum], uzavřeli smluvní strany [jméno] [příjmení] na straně jedné a [titul] [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] na straně druhé Smlouvu o vypořádání. V této smlouvě odkázali na dříve uzavřenou smlouvu ze dne [datum] a na stejně znějící kupní smlouvu ze dne [datum] doplněnou pouze o rodná čísla smluvních stran. Je zde uvedeno, že tato kupní smlouva do katastru nemovitostí vložena nebyla. V odstavci III. strany dohodli, že kupní smlouvu uzavřenou dne [datum] a uzavřenou dne [datum] zrušují dohodou uzavřením této smlouvy. Kupujícím vzniklo právo na vrácení částky 750 000 Kč, přičemž strany se dohodli, že uzavřou další kupní smlouvu, kterou budou sporné pozemky prodány právě za kupní cenu 750 000 Kč. Úhrada kupní ceny bude tedy vypořádána započtením. 11. [stát. instituce], odbor stavebního úřadu vydal dne [datum] Rozhodnutí - společné povolení, kterým byl k žádosti [jméno] [příjmení] schválen stavební záměr na stavbu nazvanou Objekt rodinné rekreace v k.ú. [obec] na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo]. Na základě odvolání proti tomuto rozhodnutí, které podali [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vydal [stát. instituce] [anonymizováno] [územní celek] odbor stavebního řádu a životního prostředí rozhodnutí dne [datum] a to o společném povolení na stavbu objekt rodinné rekreace v k.ú. [obec] na pozemcích parc. [číslo] a [číslo], přičemž tímto rozhodnutím byla změněna pouze část textu předchozího rozhodnutí [stát. instituce]. 12. [jméno] [příjmení] jako žalobce podala proti žalovanému [stát. instituce] u [název soudu] žalobu proti nezákonnému zásahu a to dne [datum], přičemž touto žalobou se domáhá, aby soud rozhodl tak, že stavební povolení ze dne [datum] vydané [stát. instituce] je platné. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] [spisová značka] byla žaloba odmítnuta. Proti tomuto rozhodnutí si žalobkyně podala kasační stížnost, kterou následně vzala zpět, přičemž [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum] tak, že řízení o kasační stížnosti se zastavuje.

13. Žalobci trvali na tom, že kupní smlouvy z května 2018 i července 2018 jsou platné nicméně prohlášením žalované, kterým nepravdivě garantovala existenci trvajícího stavebního povolení, uvedla žalobce v omyl a žalobci se tedy domáhají náhrady škody - ušlého zisku.

14. Podle § 583 obč. zákoníku, jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

15. Omyl je založen na nesprávné představě jednajícího o určité skutečnosti týkající se jeho právního jednání. Omyl může být spojen s vůlí jednajícího i s jejím projevem. Omyl se může týkat jakékoliv skutečnosti významné pro provedení právního jednání zejm. jeho právního důvodu, osoby vůči níž jednající projevuje svou vůli či předmětu právního jednání. Jednání v omylu je vždy nevědomé. Pokud účastník projevuje vědomě jinou vůli než jakou skutečně má, nejedná se o omyl, ale o simulované právní jednání. Omyl působí neplatnost právního jednání pouze v případech, kdy by nebylo přiměřené či spravedlivé trvat na závaznosti právního jednání ve vztahu k účastníkovi, který jednal v omylu. Tak je tomu vždy pokud byl omyl vyvolán lstí druhého účastníka. Pokud účastník učiní právní jednání v omylu vyvolaném lstivě druhou stranou je takové právní jednání vždy neplatné (§ 584 odst. 2 obč. zákoníku). V ostatních případech je právní jednání neplatné pouze tehdy, pokud se omyl týká skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání a druhý účastník takový omyl vyvolal. Omyl, který byl vyvolán druhou stranou je však právně významný i tehdy, pokud se týká jiné než rozhodné skutečnosti. V tomto případě je sice právní jednání platné, účastník jednající v omylu má ale vůči původci omylu právo na přiměřenou náhradu (§584 odst. 1). Omyl je ve smyslu § 583 podstatný, pokud se týká kterékoliv skutečnosti rozhodné pro provedení právního jednání. O tuto situaci jde tehdy, pokud by znalost skutečného stavu věci vedla účastníka k tomu, že by dané právní jednání neprovedl vůbec nebo by je provedl za podstatně odlišných podmínek. Za další předpoklad omylu, který působí neplatnost právního jednání, se obvykle považuje jeho omluvitelnost. Omyl není omluvitelný, pokud jej způsobil převážně samotný jednající ať již tím, že se svým jednáním na vzniku omylu spolupodílel (např. informace nesprávně poskytnuté druhou stranou sám dále vadně zpracoval) nebo tím, že při získávání rozhodných skutečností nepostupoval s obvyklou mírou péče a opatrnosti, kterou lze na něm s ohledem na okolnosti případu požadovat. Pokud si omyl způsobí jednající vlastním jednáním či neopatrností je na místě, aby nesl i jeho důsledky a není důvodu činit právní jednání pro omyl jednajícího neplatným. Pokud jednající učiní právní jednání v podstatném omylu a jsou-li splněny další předpoklady podle § 583, je právní jednání neplatné. Vzhledem k tomu že neplatnost právního jednání je zde stanovena na ochranu zájmů mýlícího se účastníka, jedná se o neplatnost relativní (§586). Relativní neplatnost způsobí, že právní jednání učiněné v omylu vyvolává veškeré následky jednání bezvadného, pokud se oprávněný účastník neplatnosti nedovolá. Relativní neplatnost právního jednání pro omyl může namítnout pouze účastník jednající v omylu. Právo dovolovat se relativní neplatnosti se promlčuje v obecné tříleté promlčecí lhůtě, jejíž počátek je vázán na okamžik, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty nebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 579 odst. 1 obč. zákoníku, způsobil-li někdo neplatnost právního jednání nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit neplaného právního jednání pro sebe výhodu. Podle odst. 2, kdo způsobil neplatnost právního jednání, nahradí škodu z toho vzniklou straně, která o neplatnosti nevěděla. Toto ustanovení vychází ze závěru, že pokud někdo svým jednáním způsobil neplatnost právního jednání, není třeba ho před následky takového jednání chránit, naopak je na místě aby nesl právní následky takovým jednáním založené.

16. V souzené věci jak výše uvedeno žalobci nenamítali neplatnost smlouvy ze dne [datum] ani [datum] a obě smlouvy ve skutečnosti do uzavření smlouvy o vypořádání dne [datum] byly smlouvami platnými nikoliv však účinnými, neboť nebyly předloženy katastru nemovitostí k provedení vkladu vlastnického práva. Námitky žalobců spočívají v tom, že byli uvedeni v omyl, když v době uzavření smlouvy dne [datum] nebylo už platné stavební povolení, přestože v kupních smlouvách je deklarováno, že stavební povolení bylo vydáno a„ získané právo trvá“. Je sice pravda, že tento údaj ve smlouvách z května i července 2018 je uveden, nicméně z provedených důkazů dospěl soud k závěru, že tento údaj není důsledkem omylu, který měla způsobit žalovaná. První žalobce výslovně potvrdil, že text obou smluv připravoval sám, přitom údaj o platnosti stavebního povolení uvedl i do smlouvy ze dne [datum], a to přestože už dne [datum] obdržel od [stát. instituce], odboru stavebního úřadu sdělení ze dne [datum] o tom, že stavební povolení vydané dne [datum] pozbylo platnosti dne [datum] O tom, že stavební povolení pozbylo platnosti, tedy bylo žalobcům dobře známo a to nejenom z tohoto sdělení [stát. instituce], o čemž jak výše uvedeno, svědčí poštovní doručenka. O existenci zrušení stavebního povolení první žalobce dobře věděl i s přihlédnutím k důkazům předloženými žalovanou, a to konkr. osobní poznámky prvního žalobce na listině označené Sdělení [stát. instituce] a také korespondence prvního žalobce, kterou adresoval jednak advokátu [titul] [jméno] [příjmení] a panu [celé jméno svědka]. Konkrétně v dopise adresovaném [titul] [jméno] [příjmení], advokátovi, sděloval první žalobce, že si„ podrobně prošel odmítavý dopis stavebního úřadu ze dne [datum]“ a v dopise ze dne [datum] adresován [celé jméno svědka] první žalobce oznamuje, že se sešel s architektem [titul] [příjmení], který mu objasnil stavbu a byli mu objasněny kompletní doklady stavebního řízení.

17. Jako svědek byl vyslechnut [titul] [jméno] [příjmení], bývalý pracovník [stát. instituce], který potvrdil, že sdělení městského úřadu o zániku stavebního povolení obdržel i žalobce, tuto informaci má konkr. i od prvního žalobce, neboť spolu jednali. Svědek potvrdil, že byl přítomen jednání, při kterém první žalobce prohlásil, že má zájem koupit pozemek s platným stavebním povolením, nicméně o zrušení stavebního povolení byl informován. Svědek objasnil že sdělení městského úřadu ze dne [datum] je označeno jako sdělení nikoliv jako rozhodnutí městského úřadu, proto nebylo možné proti tomuto podat odvolání. Bylo třeba požádat o přezkum tohoto rozhodnutí. Svědek potvrdil, že ví o tom, že byla podána žaloba, ale vzhledem k tomu, že bylo reálné, že se toto řízení potáhne dlouho, souhlasil s tím, že bude rychlejší vzít žalobu zpět a požádat o nové stavební povolení.

18. Další svědek [celé jméno svědka], dědeček žalované, potvrdil, že prodej sporných nemovitostí na straně kupující vyřizoval první žalobce a žalovanou zastupoval on – svědek. Potvrdil, že v okamžiku, kdy došla informace, že stavební povolení pozbylo platnosti, kontaktoval žalobce, aby od smlouvy odstoupili. Žalobce však trval na tom, že má zájem o koupi pozemků. Svědek potvrdil, že obě smlouvy připravoval žalobce a přestože už měl vědomost o tom, že stavební povolení pozbylo platnosti, tuto informaci do smlouvy opakovaně napsal. Poté, kdy bylo stavební povolení zrušeno, svědek kontaktoval opakovaně žalobce ohledně případného vrácení kupní ceny, nicméně žalobci nepožadovali vrácení kupní ceny, trvali na koupi nemovitostí.

19. Ze sdělení [stát. instituce], citovaných listin a sdělení svědků, dospěl soud k závěru, že byť je v kupních smlouvách z roku 2018 uveden údaj o platném stavebním povolení, přičemž v době uzavření smlouvy dne [datum] bylo už stavební povolení zrušeno, nepředstavuje tento údaj ze strany žalované vůči žalobcům žádné jednání v omylu. O existenci zrušeného stavebního povolení kupující věděli, obsah kupních smluv připravoval první žalobce, přičemž žalovaná nebyla v tomto směru nijak aktivní a jednání žalované vůči žalobcům nenese žádné znaky omylu vyvolaného žalovanou vůči žalobcům. Obě smlouvy z roku 2018 jak uvedeno výše byly platné až do okamžiku, kdy byly shodným prohlášením účastníků ze dne [datum] zrušeny, žalobcům nevznikl nárok ve smyslu § 579 obč. zákoníku, a to ani s přihlédnutím k tvrzenému omylu, ale také proto, že neexistuje žádná příčinná souvislost mezi jednáním žalované a tvrzenou škodou žalobců. Žalobci nemohli na převáděných pozemcích postavit rekreační objekt nejenom proto, že stavební povolení bylo zrušeno, ale zejména proto, že se na základě smluv z roku 2018 nestali vlastníky sporných pozemků. Smlouvy nebyly předloženy do katastru nemovitostí, sporné pozemky, na kterých mělo být stavěno, byly nadále ve vlastnictví žalované a žalobci nebyli oprávněni na cizím pozemku stavět. Žaloba, kterou se žalobci tedy domáhají náhrady škody každý v částce 140 000 Kč, byla jako nedůvodná zamítnuta.

20. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje odměna právního zástupce žalované za 12 hlavních úkonů po 9 420 Kč podle § 11 vyhlášky č. 177/96 Sb. ([datum] převzetí věci, příprava zastoupení, [datum] studium spisu, [datum] vyjádření ve věci samé, [datum] porada s klientem delší než 1 hodina, [datum] účast při jednání, [datum] replika na vyjádření žalobců, [datum] replika na vyjádření žalobců, [datum] studium spisu, [datum] porada s klientem delší než 1 hodina, [datum] účast při jednání přesahující 2 hodiny, [datum] účast při jednání), a dále náhrada hotových výdajů podle § 13 a to za 12 úkonů po 300 Kč tedy 3 600 Kč. Celková výše nákladů v částce 116 640 Kč, přičemž každý ze žalobců je povinen uhradit jednu polovinu, tedy 58 320 Kč Náklady řízení jsou žalobci povinni zaplatit k rukám právního zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o.s.ř.