4 C 205/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 16 470 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 470 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 320,97 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 476,88 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 252 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 16 470 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 290 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení žalobkyní uhradil pouze 1 220 Kč Poslední platba byla žalovaným uhrazena [datum]. Zbývající dlužnou pohledávku však žalovaný neuhradil ani po odeslání předžalobní upomínky. Pohledávka vyplývající z výše označené smlouvy se všem právy s ní spojenými byla ze strany zahraniční společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena.

4. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř., přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Podle smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky v částce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 17 690 Kč v 58 měsíčních splátkách po 305 Kč. Článkem 1.4 smluvních podmínek byla mezi stranami dohodnuta zápůjční úroková sazba ve výši 23,72 % ročně. Úvěruschopnost žalovaného byla prověřena na základě karty zákazníka. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku neuhradil, byla mu zaslána dne [datum] výzva k plnění předcházející žalobě, jejíž odeslání prokazuje podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni do dnešního dne uhradil.

6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] a obchodní společností [právnická osoba] jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze [číslo] včetně pohledávky za žalovaným na straně 41 z celkových 50. Postoupení pohledávky s informací o zpracování osobních údajů bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

7. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku, podle něhož se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne, na jeho požádání a v jeho prospěch, peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2390 a násl. občanského zákoníku a v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Úvěruschopnost byla prokázána tvrzením tehdejšího zaměstnavatele o příjmu žalovaného. Smlouva byla shledána platnou, neboť žalovaný nenamítal porušení podmínek ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Ze strany právního předchůdce žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byl tedy oprávněn domáhat se splnění povinnosti na straně žalované. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o úvěru nedostál, když neplnil sjednané podmínky smlouvy tím, že včas a řádně nevrátil poskytnuté finanční prostředky, které mu byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty, a nezaplatil ani sjednané poplatky. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky spočívající v jistině ve výši 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 470 Kč. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 16 470 Kč s příslušenstvím.

11. Žalobkyni bylo vyhověno, i pokud jde o nárok na zaplacení úroku z úvěru ve výši 23,72 % ročně, jež byl mezi účastníky sjednán přímo ve smlouvě o zápůjčce a jež má právní podklad v ustanovení § 2399 občanského zákoníku, podle kterého při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Ke dni postoupení pohledávky byl úrok z úvěru žalobkyní kapitalizován částkou ve výši 6 476,88 Kč. Ode dne následujícího po [datum] je požadován smluvní úrok až do úplného zaplacení. Žalovanému tak byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z jistiny ve výši 23,72 % ročně z částky jistiny 10 000 Kč od [datum] až do úplného zaplacení.

12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení rovněž částečně zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávky částkou ve výši 2 320,97 Kč. Ode dne následujícího po účinnosti postoupení [datum] byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 470 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 3 798 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.