4 C 216/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 16 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 16 000 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení v částce 1 600 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 000 Kč s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladu řízení. Žalobní návrh byl odůvodněn tím, že žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] ústní smlouvu o dílo, na základě níž se žalovaný zavázal provést pro žalobce nové svody dešťové vody a zateplení rodinného domu. V den uzavření smlouvy předal žalobce žalovanému zálohu 16 000 Kč v hotovosti. Dílo mělo být provedeno na počátku října [rok]. Žalovaný však do dnešního dne s provedením díla nezapočal ani v dodatečně poskytnuté lhůtě k plnění, v důsledku čehož žalobce od smlouvy odstoupil. Žalovaný byl vyzván k vrácení částky 16 000 Kč předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh plnil pouze částkou 1 000 Kč dne [datum], čímž svůj dluh uznal. Jelikož žalovaný dlužnou částku 15 000 Kč žalobci neuhradil, domáhá se žalobce jejího zaplacení i s úrokem z prodlení.

2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne [datum], který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne [datum] zrušen.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena.

4. Usnesením ze dne [datum] soud vyzval soud účastníky, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci byli poučeni o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobou zasláno na adresu místa podnikání, která je shodnou s adresou trvalého pobytu dle Centrální evidence obyvatel, doručeno mu bylo řádně v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř. Přesto se na výzvu soudu nevyjádřili, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s předeslaným procesním postupem v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. V dané věci tedy bylo rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů.

5. Údaje uvedené žalobcem v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Z facebookové konverzace mezi žalobcem a žalovaným v období od února do května 2021 vyplývá, že žalovaný měl pro žalovaného provést klempířské práce, na které žalobce poskytl zálohu 16 000 Kč. Žalovaný se však ocitl v prodlení více než 6 měsíců, neboť dosud sjednané práce nevykonal, ani nevrátil poskytnutou zálohu. Žalobce mnohokrát žalovaného upomínal o vrácení poskytnuté zálohy, žalovaný však vrátil pouze částku 1 000 Kč, což prokazuje částečný výpis z účtu žalobce ze dne [datum]. Žalovanému byla zaslána dne [datum] předžalobní upomínka, o jejímž odeslání svědčí podací lístek a detailní informace k zásilkám služby PoštaOnline.

6. Podle § 2586 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

7. Podle § 1977 občanského zákoníku, poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

8. Podle § 1977 odst. 1 občanského zákoníku, zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Podle odst. 2 oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

11. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že žaloba je důvodná. V souzené věci bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah na základě uzavřené smlouvy o dílo ve smyslu § 2586 a násl. občanského zákoníku, která ke své platnosti nevyžaduje písemnou formu. Jelikož žalovaný nesplnil svou smluvní povinnost provést dílo ani v dodatečné přiměřené lhůtě, žalobce od smlouvy odstoupil. Jelikož žalobce při uzavření smlouvy o dílo poskytl žalovanému zálohu ve výši 16 000 Kč a žalovaný mu po několika urgencích vrátil pouze 1 000 Kč, soud vzal za prokázané, že žalovaný se na úkor žalobce bez spravedlivého důvodu obohatil částkou 15 000 Kč a musí žalobci vydat, oč se obohatil v souladu s § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná částka představuje bezdůvodné obohacení jako plnění z právního důvodu, který odpadl, neboť žalobce poskytl plnění v rámci smlouvy o dílo a pro prodlení žalovaného od smlouvy odstoupil, čímž právní důvod k plnění odpadl. Žalovanému tak vznikla povinnost přijatou zálohu žalobci vrátit. Vrácení části zálohy 1 000 Kč jako částečné plnění má účinky ve smyslu § 2054 odst. 2 občanského zákoníku jako uznání zbytku dluhu, neboť i z předložených listinných důkazů vyplývá, že žalobce si je vědom své povinnosti vrátit žalovanému celou zálohu. Jelikož žalobce dostatečně prokázal existenci splatné pohledávky za žalovaným, soud považuje nárok žalobce za důvodný a vyhověl žalobě v plném rozsahu. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 15 000 Kč včetně souvisejícího příslušenství.

12. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s § 1970 občanského zákoníku zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobce a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po uplynutí dodatečné lhůty k plnění v závislosti na částečném plnění. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.