4 C 226/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 26 840 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 840 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 591,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 26 840 Kč od datum do datum 7,25 % ročně z částky 26 840 Kč od datum do datum 7,25 % ročně z částky 26 840 Kč od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 2 526 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vydání rozhodnutí, jímž by bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni částku 26 840 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svůj návrh žalobkyně zdůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne datum s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, smlouvu o půjčce číslo na základě níž poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se dále zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 13 920 Kč představující souhrnný poplatek. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne datum. Žalovaný uhradil pouze částku 7 080 Kč. Ke dni datum bylo provedeno vyčíslení a dlužná jistina činila částku 15 825,47 a na dlužném poplatku částku 11 014,53 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností k témuž dni k převedení pohledávky na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem téhož dne. Hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 26 840 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.

2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne datum, který se však nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou, byl proto usnesením ze dne datum zrušen.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena.

4. Usnesením ze dne datum vyzval soud žalovaného, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovanému bylo usnesení spolu s žalobním návrhem zasláno na adresu dle žaloby, ale živnostenského rejstříku a na adresu trvalého pobytu podle slovenského registru obyvatel, doručeno mu bylo do vlastních rukou, přesto se na výzvu soudu nevyjádřil. Žalobkyně již v prvním podání ve věci vyjádřila svůj souhlas s navrženým procesním postupem. Jelikož žalovaný nijak nereagoval, soud vycházel z toho, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v dané věci tedy bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř.

5. Údaje uvedené žalobkyní v žalobě byly prokázány předloženými listinnými důkazy. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené mezi žalovaným jako dlužníkem a žalobkyní jako věřitelem dne datum vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 měsíčních splátkách po 640 Kč. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce, podle jejichž čl. 8 má věřitel právo požadovat uhrazení celé ubývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v případě, že dlužník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně k plnění svých smluvních závazků a dlužnou pohledávku neuhradil, byla mu zaslána dne datum výzva k plnění předcházející žalobě, o jejímž odeslání svědčí podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou pohledávku žalobkyni do dnešního dne uhradil.

6. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze dne datum, jež byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako postupitelem a obchodní společností právnická osoba jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze číslo smlouvy včetně pohledávky za žalovaným na straně 109. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, o jehož odeslání svědčí poštovní podací arch. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel prokazatelně oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

7. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě úvěrové smlouvy z roku 2007, nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku podle dosavadních právních předpisů.

8. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

9. Podle § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku Smlouva byla shledána platnou, neboť žalovaný nenamítal porušení podmínek ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na straně žalované. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o půjčce nedostál, neboť včas a řádně nevrátil poskytnuté finanční prostředky, které mu byly na základě sjednané smlouvy poskytnuty, a nezaplatil ani sjednaný souhrnný poplatek. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky spočívající v jistině ve výši 15 825,47 Kč a poplatku ve výši 11 014,53 Kč. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku v požadované výši 26 840 Kč s příslušenstvím.

11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně, která úrok z prodlení částečně zkapitalizovala ke dni postoupení pohledávky částkou ve výši 26 591,21 Kč. Ode dne následujícího po postoupení pohledávky datum byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 526 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 074 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 840 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 526 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.