4 C 236/2021
č. j. 4 C 236/2021-42
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti rozhodl ve prospěch žalobkyně o uložení žalovanému povinnosti zaplatit částku 4 257 Kč s příslušenstvím, včetně úroku z prodlení. Soud se opřel o § 657 a násl. občanského zákoníku, který upravuje smlouvy o půjčce, a o § 517 odst. 2, který stanoví povinnost dlužníka platit úrok z prodlení. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 489 Kč byla přiznána na základě § 142 odst. 1 o. s. ř. a srovnání s advokátním tarifem. Soud uznal žalobu za základním právním základem, přičemž žalovaný nevyjádřil námitky ani neprokázal splacení dluhu.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro 4 257 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 4 257 Kč kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4233,68 Kč, úrok z prodlení z částky 4 257 Kč od datum do datum ve výši 7,25%, úrok z prodlení z částky 4 257 KČ od datum do datum ve výši 7,25%, úrok z prodlení z částky 4 257 KČ od datum do datum, a za dobu od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení, titul, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 257 Kč s příslušenstvím představující smluvní a zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků od právního předchůdce žalobkyně obchodní společnosti právnická osoba, IČO na základě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.
3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří smlouva o půjčce číslo uzavřená mezi žalovaným jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně obchodní společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo jako věřitelem dne datum, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Žalovanému byla mu zaslána dne datum výzva před podáním žaloby, jejíž odeslání prokazuje podací lístek. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku do dnešního dne uhradil.
4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ze dne datum, jež byla uzavřena mezi právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, obec a číslo jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze číslo včetně pohledávky za žalovaným obsažené na str. 107 z celkových 109. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, o jehož odeslání svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.
5. Vzhledem k tomu, že závazkový vztah mezi účastníky řízení vznikl na základě smlouvy z roku 2007, nároky z tohoto právního vztahu je nutno posuzovat ve smyslu ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 podle dosavadních právních předpisů.
6. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o půjčce ve smyslu ustanovení § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
7. Podle § 658 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
8. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná zákonná ustanovení k závěru, že uplatněný nárok žalobkyně je důvodný. V dané věci uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. občanského zákoníku. Co se týká prokazování zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, vzhledem k nečinnosti žalovaného, který nenapadl případné porušení podmínek poskytnutého úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud se touto otázkou nezabýval.
9. Bylo prokázáno, že ze strany žalobkyně byl smluvní závazek splněn řádně, byla tedy oprávněna domáhat se splnění povinnosti na žalovaném. Žalovaný však svým závazkům ze smlouvy o půjčce nedostál, neboť včas a řádně nevrátil poskytnuté finanční prostředky a nezaplatil ani sjednaný souhrnný poplatek. V důsledku porušení smluvní povinnosti platit týdenní splátky řádně a včas žalobkyně požaduje zaplacení dosud neuhrazené části celkové dlužné částky v souladu s čl. 8 smluvních podmínek. Žalobkyně, která doložila svoji aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovaným i jeho výši. Jelikož žalovaný svůj závazek dosud nesplnil, soud vzal nárok žalobkyně za prokázaný a vyhověl žalobě v plném rozsahu, když uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 257 Kč, kterou představuje dlužná jistina ve výši 2 766,08 Kč a dlužná část souhrnného poplatku ve výši 1 490,92 Kč.
10. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinen v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Je na místě stanovit výši úroku z prodlení v souladu s předpisy občanskoprávními. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a úrok z prodlení byl stanoven Ode dne následujícího po účinnosti postoupení datum byl úrok z prodlení stanoven ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 257 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a. t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.
12. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.