4 C 248/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro 4 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 048 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 048 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, kde je žalovaná povinna zaplatit částku ve výši 611,70 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 048 Kč od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], [titul], a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 048 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je bezdůvodné obohacení vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovaným a obchodní společnosti [právnická osoba], [IČO] dne [datum], která pohledávku postoupila žalobkyni.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů. Jedná se o smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalovanou jako dlužníkem a právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako věřitelem dne [datum], na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč na dobu 58 týdnů. Celková částka ke splacení byla sjednána 12 354 Kč včetně úroku, poplatků a hotovostního inkasa splátek. Dle karty zákazníka právní předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované. Žalované byla zaslána dne [datum] výzva k plnění před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí podací lístek.

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) ze dne [datum], jež byla uzavřena mezi společnost [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byly postoupeny pohledávky uvedené v příloze smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek včetně pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum], o jehož odeslání svědčí podací lístek. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

6. Žalobkyně v návrhu i v průběhu řízení poukazovala na to, že po žalované požaduje pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované a zákonný úrok z prodlení.

7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě jako bezdůvodné obohacení je částečně důvodný. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 7 000 Kč, kterou měla žalovaná vrátit do [datum]. Z přehledu plateb vyplynulo, že žalovaná uhradila šesti splátkami částku 2 952 Kč a bezdůvodné obohacení proto činí 4 048 Kč. Žalobkyně, která doložila svou aktivní legitimaci, prokázala existenci jistiny závazku za žalovanou, neboť do dnešního dne byla poskytnutá částka vrácena pouze zčásti. Soud tedy ohledně jistiny žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 048 Kč. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

9. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení jednak v kapitalizované výši ode dne následujícího po splatnosti úvěru sjednaného ve smlouvě o spotřebitelském úvěru do postoupení pohledávky, tedy od [datum] do [datum] vypočtený částkou 611,70 Kč a dále požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího až do úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně opřela svůj nárok o titul z bezdůvodného obohacení, je nutné od tohoto institutu odvíjet i počátek prodlení, nikoli od splatnosti dle úvěrové smlouvy. Soud vycházel z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, podle níž bezdůvodné obohacení patří mezi nároky, u nichž není zákonnou úpravou stanovena splatnost pohledávek vzniklých z tohoto právního titulu a doba plnění je u nich obvykle vázána na výzvu věřitele podle § 563 občanského zákoníku. V tom případě je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán (př. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2001, sp. zn. 25 Cdo 2895/99, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. 33 Odo 871/2005). Pokud tedy žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění teprve předžalobní upomínkou, v niž určila lhůtu k plnění závazku do [datum], k prodlení žalované s vydáním bezdůvodného obohacení došlo až ode dne [datum]. Žalobkyní požadovaný kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum] bylo tedy na místě zcela zamítnout, stejně tak zákonný úrok z prodlení za dobu od [datum] do [datum]. V návaznosti na výše uvedené odůvodnění počátku prodlení mohl být žalobkyni přiznán pouze zákonný úrok z prodlení od [datum] v souladu s § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl nároku týkajícího se zákonného úroku z prodlení jen zčásti a rozhodl tak, jak je ve výroku I a II. rozsudku stanoveno.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 048 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.

11. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění.