4 C 259/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka b) částku ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka k rukám právního zástupce žalobkyně titul jméno příjmení do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím a částku ve výši částka a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nevrácení poskytnutých peněžních prostředků a smluvní pokuta účtovaná v rámci smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba, IČO a žalovanou.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla žaloba řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů. Jedná se o smlouvu o úvěru číslo uzavřenou distančním způsobem mezi právním předchůdcem žalobkyně obchodní společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, na základě níž byl žalované poskytnut úvěr ve výši částka s datem splatnosti datum. Pro případ prodlení se splacením úvěru byla v čl. 5 smlouvy sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a další účelně vynaložené náklady. Žalovaná obdržela formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, kde jsou podmínky úvěrové smlouvy shrnuty přehledně v tabulce. Poskytnutí peněžních prostředků ve výši částka je zřejmé z výpisu z účtu právního předchůdce žalobkyně. Žalované byla zaslána dne datum výzva před podáním žaloby, o jejímž odeslání svědčí poštovního podacího archu.

4. Aktivní legitimace žalobkyně byla prokázána rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) ze dne datum, jež byla uzavřena mezi společností právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, jako postupitelem a právnická osoba obec a právnická osoba, IČO, sídlem adresa žalobkyně, jako postupníkem vystupujícím v tomto řízení na straně žalující, z níž vyplývá, že byla postoupena i pohledávka za žalovanou, jež je v tabulce podrobně specifikována. Vzhledem ke skutečnosti, že postupitel oznámil dlužníkovi postoupení pohledávky inkasní společnosti dopisem ze dne datum, je dlužník povinen v souladu s ustanovením § 1882 odst. 1 občanského zákoníku poskytnout plnění přímo postupníkovi.

5. Na podkladě zjištěného skutkového stavu věci bylo prokázáno, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ustanovením § 2395 a násl. občanského zákoníku, podle něhož se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Smlouva byla shledána platnou.

6. Podle § 124 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

7. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení nebo c) smluvní pokutu. Podle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy 8. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 občanského zákoníku, zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

9. Soud dospěl s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Ve smyslu § 562 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Tak i v tomto případě nemohlo být pochyb o tom, že právní předchůdce žalobkyně s žalovanou řádně uzavřel smlouvu o úvěru a dostatečným způsobem žalované v postavení spotřebitele poskytl potřebné informace před uzavřením smlouvy a zároveň bylo dostatečně zabezpečeno i určení jednající osoby. Splatnost úvěru nastala dle smlouvy dne datum. Vzhledem k tomu, že žalovaná nedostála svým závazkům z úvěrové smlouvy, když neplnila sjednané smluvní podmínky, neboť řádně a včas v termínu splatnosti nevrátila poskytnuté peněžní prostředky, které jí byly na základě předmětné smlouvy poskytnuty, vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na úhradu smluvně sjednané splatné částky úvěru představující jistinu ve výši částka a též smluvní pokutu v souladu s § 2048 občanského zákoníku a § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve sjednané výši 0,1 % denně z postoupené jistiny za dobu od datum do datum vyčíslenou na částku částka.

10. Žalovaná nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost z předmětné smlouvy splnila. Žalobkyně, která doložila svou aktivní legitimaci, prokázala existenci závazku za žalovanou i jeho výši, neboť do dnešního dne dlužnou pohledávku z titulu smlouvy o úvěru neuhradila. Soud tedy vyhověl žalobě v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužné částky ve výši částka s příslušenstvím a částka.

11. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po splatnosti úvěru. Za období od datum do datum byl úrok kapitalizován částkou částka a ode dne následujícího po postoupení pohledávky je úrok z prodlení vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku stanoveno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze 2,5 úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně 3 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (sp. zn. I. ÚS 3923/11) a aplikoval ustanovení § 14b advokátního tarifu, neboť jsou splněny všechny předpoklady uvedené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c). V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném právním základě, totožná je i právní argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. V této souvislosti je možné odkázat na Nařízení evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích. Dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši částka k rukám právního zástupce žalobkyně. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.

13. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.