4 C 266/2020

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o uložení povinnosti na odstranění zateplení domu a odstranění okna

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá, aby žalované byla stanovena povinnost odstranit zateplení domu čp [číslo], který je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], [obec], na straně sousedící a přesahující na pozemek p. [číslo] v k.ú. [obec], [obec], ve vlastnictví žalobce, a aby žalované byla stanovena povinnost odstranit horní okno v prvním nadzemním podlaží domu čp [číslo], který je součástí pozemku p. [číslo] v k.ú. [obec], [obec], na straně sousedící s pozemkem p. [číslo] v k.ú. [obec], [obec], ve vlastnictví žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 31 909 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobce v původní žalobě navrhl, aby žalované byla stanovena povinnost odstranit zateplení domu [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], na straně sousedící a přesahující na pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a že žalovaná je povinna odstranit okno na domě [adresa], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] na straně sousedící s pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Výrok rozsudku podáním ze dne [datum] žalobce upřesnil a to v části, kterou se domáhal odstranění okna tak, že specifikoval, že se jedná o horní okno v prvním nadzemním podlaží domu [adresa]. Žalobu zdůvodnil tím, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 2 705 m2, druh pozemku – orná půda, v k.ú. [obec] u [obec], který bezprostředně sousedí s pozemkem ve vlastnictví žalované a to pozemkem parc. [číslo] o výměře 517 m2, druh pozemku – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba a to rodinný dům [adresa]. Žalovaná bez souhlasu a bez dohody s žalobcem a bez souhlasu předchozích vlastníků pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] u [obec] a dohody s nimi zateplila dům [adresa] a toto zateplení přesahuje 0,1 m v délce 9,31 m na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce. Žalovaná také bez souhlasu a bez dohody s žalobcem a bez souhlasu předchozích vlastníků pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a dohody s nimi vybudovala horní okno v domě [adresa]. K zateplení ani vybudování okna neměla žalovaná ani územní souhlas, ani územní rozhodnutí příslušného stavebního úřadu. K odstranění zateplení a okna žalobce žalovanou vyzval dopisem ze dne [datum], zateplení ani okno žalovaná neodstranila. Dne [datum] zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu, kterou převzala [datum] a opět zateplení ani okno neodstranila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu jako nedůvodnou. Žalovaná poukázala na to, že k zateplení stavby rodinného domu byl udělen souhlas od předešlého vlastníka sousedního pozemku žalobce paní [příjmení]. Tento souhlas zároveň písemně udělilo i [osoba] [anonymizována dvě slova] [obec], které sporný pozemek mělo v roce [rok] v nájmu. Vzhledem k udělenému souhlasu předchozího vlastníka je žalovaná v dobré víře a přesvědčena, že žádné ustanovení právního předpisu neporušila. Žalovaná také odmítá tvrzení, že zateplení se nachází na pozemku žalobce. Dle žalované totiž nelze jednoznačně určit, na kterém pozemku se zateplení nachází. Zateplení se nachází na samotné hranici pozemku žalované a pozemku žalobce, přičemž přesná hranice pozemků je v tomto případě nezjistitelná a to s ohledem na to, že střední souřadnicová chyba je podle vyhlášky č. 357/2013 Sb. o katastru nemovitostí minimálně +/- 0,14 m. Pokud tedy žalobce namítá, že přesah zateplení je 0,1 m na hranici pozemku, potom nelze s jednoznačnou přesností určit, na kterém pozemku se zateplení v rozměru 0,1 m nachází, popř. zda se nachází v toleranci 0,14 m. Pokud by existoval spor o vlastnictví části pozemku na hranici mezi pozemkem žalobce a žalované v šířce 0,1 m a délce 9,31 m, tak žalovaná namítla vydržení předmětné části pozemku žalobce. Poukazuje na to, že podmínkou vydržení nemovité věci je nepřerušená držba po dobu 10 let, přičemž vzhledem k tomu, že zateplení bylo realizováno ve třetím čtvrtletí roku [rok], je tato [anonymizováno] splněna. Stavební povolení ani ohlášení pro realizaci zateplení nebylo třeba s odkazem na ustanovení § 103 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu se v tomto případě nevyžaduje. Pokud jde o požadavek žalobce na odstranění okna, žalovaná namítla, že k vybudování okna bylo uděleno stavební povolení [stát.instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] a důvod pro odstranění okna není dán.

3. V podání ze dne [datum], kterým žalobce znění žaloby upřesnil a v dalším vyjádření ze dne [datum] žalobce trval na tom, že k provedení zateplení žalovaná neměla potřebný souhlas majitelů sousedního pozemku, neboť paní [jméno] [příjmení] byla pouze vlastnicí id. ½ sporného pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] a druhým podílovým spoluvlastníkem byl [příjmení] [příjmení], bytem [adresa]. K požadavku na odstranění okna žalobce nadále namítal, že ke stavebnímu povolení nepředložila nákres projektové dokumentace z doby, kdy mělo být okno zbudováno, na horní okno tak jak bylo provedeno, nebylo vydáno stavební povolení. Žalobce rovněž zpochybnil tzv. dobrou víru žalované, že buduje zateplení na vlastním pozemku a to právě s poukazem na to, že žádala původního vlastníka o souhlas se zateplením. Žalovaná nemohla být nikdy v dobré víře ohledně vlastnictví pozemku i s ohledem na provedenou digitalizaci platnou od [datum], kdy byla přesně stanovena hranice pozemků.

4. Další tvrzení žalované je obsaženo v podání ze dne [datum]. Žalovaná sice namítá, že nevěděla, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec] byl ke dni [datum] v podílovém spoluvlastnictví, jehož spoluvlastníkem byl [příjmení] [příjmení]. [příjmení] pozemek v tu dobu ve skutečnosti užívalo [osoba] [anonymizováno] [obec], které souhlasilo s umístnění lešení za účelem opravy štítu domu. Jestliže žalobce čestným prohlášení pana [příjmení] doložil, že jmenovaný nedal souhlas se zateplením domu žalované, žalovaná namítá, že k zateplení není potřeba souhlasu vlastníka sousedního pozemku. Dále žalovaná namítá, že s odkazem na střední souřadnicovou chybu neměla nejmenší důvod se domnívat, že předmětná část pozemku pod zateplením není jejím vlastnictvím. Souhlas uživatele pozemku a tehdejšího domnělého stoprocentního vlastníka paní [příjmení] žádala jako prevenci před možnými budoucími nedorozuměními, neboť měla zájem na pozemku postavit lešení a využít jej v nezbytné míře k provedené zateplení. Žalovaná je přesvědčena a je v dobré víře, že zateplení se nachází na jejím pozemku resp. v mezích střední souřadnicové chyby minimálně ve velikosti +/- 0,14 m. Žalovaná také namítla, že má za to, že žalobce s ní jedná nepoctivě v rozporu s ustanovením § 6 občanského zákoníku, pouze s úmyslem škodit žalované a snaží se o zjevné zneužití svých práv. Dne [datum] totiž [stát. instituce] vydal rozhodnutí, kterým nepovolil výjimku o umístění stavby na pozemku žalobce, jehož se stal v nedávné době výhradním vlastníkem. Tímto mu ve skutečnosti [stát. instituce] znemožnil na pozemku postavit rodinný dům podle svých představ a požadavků, přestože žalovaná žalobce při koupi pozemku upozorňovala na jeho nevhodnost. Žalobce pozemek za účelem zastavení koupil za situace, kdy jím zamýšlená stavba nebyla povolena, má potřebu zasahovat do pokojného stavu, který mezi předchozími sousedy trval již desítky let předtím.

5. Při jednání dne [datum] žalobce poukázal na to, že podal novou žádost o povolení stavby, stavební řízení není dokončeno, ze strany žalované se jedná s ohledem na její námitky o zdržovací taktiku. Pokud jde o okno ve štítové zdi, namítl, že toto je umístěno jinde a v jiné velikosti než bylo povoleno a omezuje ho jako vlastníka imisemi a to ve vztahu k zamýšlené výstavbě.

6. Žalovaná naopak prostřednictvím právního zástupce namítla, že řízení je účelové ve snaze přinutit žalovanou k ústupkům ve stavebním řízení. Pokud jde o zateplení, trvala na tom, že se nachází nad jejím pozemkem, a i kdyby se nacházelo nad pozemkem žalobce, vznesla námitku vydržení a kromě toho poukázala na to, že i kdyby bylo zateplení nad pozemkem žalobce, výrazně převyšuje zájem na jeho zachování než na odstranění. Pokud jde o požadavek na odstranění okna, poukázala na to, že řešení tohoto problému není v kompetenci soudu. A pokud při jednání poukázal žalobce na imise, žalovaná uvedla, že pozemek žalobce je orná půda, není zde žádná stavba a žalobce žádným způsobem konkrétní imise nespecifikoval.

7. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

8. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalovaná je vlastnicí nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [obec], a to konkrétně pozemku parc. [číslo] o výměře 517 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba [adresa] rodinný dům, dále pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. [číslo] zahrada a pozemku parc. [číslo] orná půda. Nabývacími tituly je darovací smlouva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum] a smlouva kupní ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

9. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce] bylo zjištěno, že žalobce je vlastníkem nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [obec], a to parc. [číslo] o výměře 2 705 m2 – orná půda, parc. [číslo] o výměře 239 m2 – orná půda, parc [číslo] o výměře 34 m2 – ostatní plocha, ostatní komunikace a parc. [číslo] o výměře 5 m2 – ostatní plocha, ostatní komunikace. Nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum].

10. Dopisem ze dne [datum] vyzval žalobce žalovanou k odstranění zateplení domu [adresa] s poukazem na to, že zateplení přesahuje 0,1 m v délce 9,31 m na pozemek žalobce. Týmž dopisem vyzval žalobce žalovanou k odstranění okna na domě [adresa] se zdůvodněním, že okno bylo zbudováno bez souhlasu žalobce a bez dohody s žalobcem a předchozími vlastníky sousedního pozemku. Obdobně k odstranění zateplení i okna vyzval žalobce žalovanou předžalobní výzvou ze dne [datum]. Jako důkaz žalobce doložil označené dopisy vč. podacích lístků adresátu [celé jméno žalované].

11. Žalobce jako důkaz doložil dvě fotografie (č.l. 8 spisu) dokumentující spor o zateplení a okno ve štítové zdi v konkrétním terénu.

12. Žalobce předložil čestné prohlášení [jméno] [příjmení], narozeného [datum], ze dne [datum], ve kterém jmenovaný prohlásil, že nikdy nikomu nedal souhlas se zateplením domu [adresa] v k.ú. [obec], kdy tento dům sousedí s pozemkem parc. [číslo] který dříve vlastnil formou podílového spoluvlastnictví. Zároveň byl předložen výpis z katastru nemovitostí k datu [datum], kdy z [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [obec] [obec] vyplývá, že pozemek parc. [číslo] o výměře 2 705 m2 – orná půda je v podílovém spoluvlastnictví [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], u každého z nich v rozsahu ½.

13. Z uvedených důkazů je nesporné, že účastníci jsou vlastníky sousedních nemovitostí, žalovaná má na štítové zdi zabudováno zateplení a ve štítové zdi v horním patře okno.

14. Žalovaná předložila potvrzení společnosti [právnická osoba] ze dne [datum] následujícího textu:„ [právnická osoba] souhlasí s tím, aby paní [celé jméno žalované], [obec] [číslo] postavila za účelem opravy štítu domu lešení na pozemku, který užívá.“ Dále bylo předloženo Stavební povolení vydané [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] adresované stavebníku [jméno] [příjmení] bytem [obec] [číslo] který požádal dne [datum] o vydání stavebního povolení – proražení oken ve štítu – drobné stavby, stavební úpravy.

15. V obci [obec] byla dokončena digitalizace nemovitosti nebo pozemku s platností od [datum].

16. Dalším důkazem v řízení je rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavebního úřadu a životního prostředí ze dne [datum] vydané žalobci [celé jméno žalobce], kterým městský úřad na základě žádosti o povolení výjimky podle § 169 stavebního zákona, kterou dne [datum] podal [celé jméno žalobce], nepovolil výjimku pro uvažovanou stavbu„ novostavba rodinného domu“ na pozemku parc. [číslo] která měla spočívat v umístění novostavby rodinného domu na pozemku [číslo] to ve vzdálenosti 0,2 m a 0,645 m od společné hranice se sousedním pozemkem parc. [číslo] vzdálenostech 0,95 m a 1,806 m od společné hranice se sousedním pozemkem parc. [číslo] na místo požadované min. vzdálenosti 2,0 m od společných hranic pozemků a dále od vzdálenosti 0,2 m od rodinného domu [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že výjimka měla spočívat v tom, že uvažovaná stavba rodinného domu by byla z důvodu zvlášť stísněných územních podmínek daného pozemku parc. [číslo] umístěna ve vzdálenostech dle požadavku žalobce namísto přípustné minimální vzdálenosti od společných hranic pozemků. Nevyhovění žádosti žalobci je kromě jiného zdůvodněno také tím, že nelze vyhovět z důvodu přítomnosti dvou okenních otvorů ve štítové zdi sousedního domu – žalované. Stavební úřad při vydání rozhodnutí vzal kromě jiného v úvahu námitky [celé jméno žalované], vlastnice sousedního rodinného domu [číslo].

17. Další rozhodnutí vydal [stát. instituce], odbor stavebního úřadu a životního prostřední dne [datum], přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Jedná se o Rozhodnutí č. [spisová značka], kterým se žádostí [celé jméno žalobce] vydává stavební úřad společné povolení, kterým schvaluje stavební záměr stavby s názvem„ novostavba rodinného domu vč. přípojky vody, splaškové kanalizace, domovního rozvodu NN, přípojky plynu, zpevněných ploch a dešťové kanalizace na pozemky parc. [číslo] orná půda, [číslo] orná půda, [číslo] ostatní plocha, [číslo] ostatní plocha, [číslo] ostatní plocha – vše v [katastrální uzemí] [obec]“. Stavební povolení se týká dvoupodlažního rodinného domu nepodsklepeného, zastřešeného rovnou střechou s tím, že rodinný dům bude umístěn ve vzdálenosti 2,087 m od hranice pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 2,21 m od hranice pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 18,605 m od hranice pozemku parc. [číslo] ve vzdálenosti 2,049 m a 2,045 m od hranice pozemku parc. [číslo]. V odůvodnění tohoto rozhodnutí jsou řádně zdůvodněny námitky účastníků stavebního řízení vč. žalované [celé jméno žalované].

18. V návaznosti na pravomocné stavební povolení vydané žalobci tento sdělil soudu, že má zájem narovnat sousedské vztahy s žalovanou a navrhl mimosoudní vyřešení sporu tak, že žalované zdarma daruje pozemek pod zateplením (náklady s tímto darem zaplatí na polovinu obě strany), vezme žalobu zpět, ani jedna ze stran nebude požadovat náhradu nákladů soudního řízení. Tímto mimosoudním vyřízením věci by došlo k narovnání neoprávněného zateplení, a jak žalobce uvedl, povede k narovnání sousedských vztahů.

19. Před jednání dne [datum] právní zástupce žalované navrhl mimosoudní vyřízení věci tak, že za pomocí geodeta zaměří zateplení domu, prohlásí že pozemek pod zateplením je ve vlastnictví žalované, žalobce se zaváže, že nebude požadovat žalobou navrhované odstranění okna a zaplatí žalované 70 % nákladů. Žalobce s navrhovaným řešením nesouhlasil, navrhl úhradu 50 % nákladů řízení. K dohodě mezi účastníky tedy nedošlo.

20. Jako důkaz byl předložen žalobcem [příjmení] o vytyčení hranice pozemku, vytyčovatelem [celé jméno svědka], číslo zakázky [číslo] ze dne [datum] o zaměření staveb v k.ú. [obec] [anonymizováno] [obec] [obec] vč. zaměření domu bez zateplení na hranici mezi pozemky parc. [číslo] O zaměření skutečného stavu byly v terénu zaměřeny a vytyčeny lomové body stávajících hranic pozemků. Vytyčené body byly v terénu označeny dřevěným kolíkem, sloupky plotu, rohy budov, barevnou značkou, hřebem a železnou trubkou. Vlastníci a oprávnění se k vytyčeným bodům vyjádřili, konkrétně žalovaná uvedla - nesouhlasím. [celé jméno svědka] byl soudem vyslechnut jako svědek, potvrdil, že vytyčení hranic na objednávku provedl, má živnost na výkon zeměměřičských činností, a ověřovatelem správnosti vytyčení je [titul] [jméno] [příjmení]. Svědek potvrdil, že dle protokolu byla vlastnická hranice v místě štítové zdi domu žalované bez zateplení. V roce [rok] probíhalo v [obec] mapování, tzn. bylo zde provedeno měření v příslušné lokalitě, předcházelo tomu místní šetření, kdy vlastníci se vyjadřovali o průběhu hranic. Na základě měření z roku [rok] provedl vytyčení hranic pozemku a to v místě štítové zdi domu žalované bez zateplení. Pokud byl v roce [rok] zaměřen dům žalované, který stále stojí na stávající hranici, tak tato hranice mezi pozemky je stále na štítě domu, tzn. že zateplení 10 cm je už nad pozemkem sousedním. Svědek potvrdil, že z historických map lze učinit závěr, že zateplení na domě žalované se nachází nad pozemkem žalobce. V roce [rok] byla vlastnická hranice na rohu domu žalované vyznačena červenou barvou a tato barva na rohu domu nadále je. Uvedl, že nemá žádné pochybnosti o tom, že by vlastnická hranice měla vést jinde, než je štít domu žalované.

21. Dalším důkazem, tentokrát předloženým žalovanou, byl Protokol o výsledcích zeměměřických činností vyhotovený [celé jméno svědka] dne [datum], úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem. Název akce označil jako Kontrolní zaměření hranic budovy [adresa] a porovnání se stavem v katastru nemovitostí. Byly zaměřeny rohy domu [číslo] hrany hospodářských budov, jež jsou součástí zmíněného domu a také další rohy domu [číslo] [číslo] co by identické body pro ověření mapy. Výsledkem kontrolního měření je, že vlastnické hranice mezi parcelami [číslo] parc. [číslo] odpovídá původní hrana domu na styku s terénem a před zateplením. Rovněž [celé jméno svědka] byl soudem vyslechnut při jednání jako svědek. Jako svědek potvrdil, že měřením došel k závěru, že vlastnická hranice mezi spornými pozemky je štít domu [číslo] před zateplením. Zateplení domu se nachází nad pozemkem sousedním. Body v katastrální mapě mají určitou toleranci a ta je ve kvalitě KK3 14 cm. Identickým bodem je roh domu, který je neměnný. Pokud jde o tvrzenou toleranci, jedná se o rozdíl mezi faktickým stavem terénu a mapou. Z číselně zaměřené šířky domu žalované z roku [rok] je zřejmé, že dům měří 9,05 m a v současné době je tato míra 9,20 m čili zahrnuje tato míra i zateplení. Trval na závěru kontrolního měření ze dne [datum], že původní vlastnická hranice mezi spornými pozemky odpovídá hraně domu na styku s terénem před zateplením.

22. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že pozemek žalobce parc. [číslo] který žalobce nabyl v únoru [rok], sousedí s pozemkem žalované [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům. Je nesporné, že v roce [rok], tj. v době kdy žalobce nebyl vlastníkem sousedního pozemku, zbudovala žalovaná na štítové zdi rodinného domu [číslo] zateplení. Rozsah zateplení je zřejmý z žalobcem připojených fotografií a lze připustit, že se jedná o zateplení přesahující 0,1 m v délce 9,31 m, jak uvedl žalobce, žalovaná tento údaj nezpochybnila. Žalovaná uvedla, že k zateplení stavby rodinného domu si od předešlého vlastníka sousedního pozemku paní [příjmení] vyžádala souhlas, který jí jmenovaná udělila, nicméně toto tvrzení žádným konkr. důkazem nebylo prokázáno. Naopak žalobce prokázal, že v roce [rok] byl sousední pozemek ve spoluvlastnictví paní [příjmení] a [jméno] [příjmení], který čestným prohlášením ze dne [datum] potvrzoval, že k zateplení sousedního domu nikdy nikomu souhlas nedal. O termínu provedení zateplení v roce [rok] svědčí žalovanou předložené potvrzení společnosti [právnická osoba], která sousední pozemek v tu dobu užívala a která vyslovila souhlas postavení lešení na pozemku za účelem opravy štítu domu. K námitce žalobce, že k provedení zateplení nebyl vyžádán územní souhlas ani územní rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, lze odkázat na ustanovení § 103 stavebního zákona [číslo] podle kterého stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivu na životní prostředí a její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou.

23. K posouzení nároku žalobce na odstranění zateplení bylo třeba vyhodnotit, zda se zateplení nachází na pozemku žalované nebo zasahuje do pozemku žalobce, jak žalobce tvrdil. Občanský zákoník ustanovení § 506 odst. 1 stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných vč. toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Komentář občanského zákoníku v této souvislosti uvádí, že„ prostor je kategorií, kterou nelze pokládat za část věci. Pán pozemku jest i pánem v onom prostoru, takže může odtamtud zásah od každé jiné osoby vyloučit“. Vlastník pozemku tedy není vlastníkem prostoru nad ním, ten není ani součástí pozemku, ale má právo opřít se proti neoprávněným zásahům do tohoto prostoru. Neoprávněným zásahem mohou být např. zateplení, zdi, balkóny apod. Zřizovat části stavby zasahující do prostoru nad sousedním pozemkem bez právního důvodu není přípustné.

24. Při vyhodnocení sporu účastníků zda zateplení štítové zdi domu žalované zasahuje nad pozemek žalobce, soud vycházel z protokolu o vytyčení hranic pozemků, který zpracoval [celé jméno svědka] z protokolu o výsledcích zeměměřických činností zpracovaný [celé jméno svědka], jak jsou citovány shora a z výpovědí obou těchto svědků. Jmenovaní jednoznačně potvrdili, že vlastnické hranice mezi parc. č. St 304 a parc. [číslo] odpovídá původní hrana domu na styku s terénem a to před zateplením. Tento závěr soud akceptoval a zdůvodnění těchto shodných závěrů obou jmenovaných je uvedeno jak v označených listinných důkazech, tak je obsaženo v jejich výpovědi při jednání. Soud tedy vycházel ze závěru, že vlastnická hranice je štítová zeď domu žalované bez zateplení, a zateplením žalovaná zasahuje do pozemku žalobce parc. [číslo].

25. Žalovaná pro případ, že soud dojde k závěru, že zateplením žalovaná zasahuje do pozemku žalobce, poukazovala na to, že spornou část pozemku žalovaná vydržela, a navrhla dokazování ohledně vydržení. Soud důkazy osvědčující případné vydržené sporné části pozemku pod zateplením odmítl provést, neboť v tomto řízení jej považuje za neekonomické a nadbytečné. K rozhodnutí o zamítnutí návrhu žalobce na odstranění zateplení vycházel soud z ustanovení § 1023 odst. 1 obč. zákoníku, podle kterého vlastník pozemku musí snášet užívání prostoru nad pozemkem nebo pod pozemkem je-li proto důležitý důvod a děje-li se to takovým způsobem, že vlastník nemůže mít rozumný důvod tomu bránit. Jak bylo shora uvedeno, prostor nad pozemkem je podle občanského zákoníku jeho součástí, občanský zákoník však rozumně právo vlastníka z prostoru nad pozemkem omezuje tak, jak je citováno v § 1023 odst.

1. Ochrana vlastníka pozemku je tak omezena na to, co lze nazvat„ praktickou potřebou“. Soud má za to, že aplikace citovaného ustanovení § 1023 odst. 1 obč. zákoníku, je v daném případě na místě. Zateplení bylo zbudováno v roce [rok]. Jak výše uvedeno, přesah zateplení je přibližně 10 cm od štítové zdi domu žalované. Na zateplení vynaložila žalovaná určitou finanční částku, toto je funkční a doposud dosavadním vlastníkům sousedního pozemku žádným způsobem nevadilo, nijak je neomezovalo. Teprve poté, kdy pozemek parc. [číslo] koupil v roce 2020 žalobce, začal projednávat možnost výstavby nemovitosti na tomto pozemku, přičemž žalovaná ve stavebním řízení vznášela různé námitky, reagoval žalobce s požadavkem na odstranění zateplení. Původní požadavek žalobce na stavební povolení ke stavbě nemovitosti byl žalobci zamítnut, stavební povolení, které žalobci umožnuje novou výstavbu rodinného domu bylo vydáno [datum], přičemž stavební povolení akceptuje stav terénu, který je v současné době a zateplení domu žalované žalobce v podstatě žádným způsobem nelimituje. Za dané situace soud má za to, že žalobce nemá rozumný důvod bránit tomu, aby zateplení na domu žalované zůstalo zachováno, a žalobce tedy v souladu s ustanovením § 1023 odst. 1 obč. zákoníku, musí snášet užívání prostoru nad pozemkem.

26. Pokud jde o požadavek žalobce na odstranění okna ve štítové zdi, tento byl jako zcela nedůvodný zamítnut. O proražení okna ve štítové zdi bylo vydáno [stát.instituce] [anonymizována dvě slova] [obec] stavební povolení dne [datum] O zbudování okna bylo ve stavebním řízení řádně rozhodnuto a v této souvislosti lze pouze připomenout, že pokud by účastníci stavebního řízení měli určité námitky, které vyplývají z vlastnictví nebo jiných práv k pozemkům a stavbám a překračují rozsah pravomoci stavebního úřadu, bylo na stavebním úřadu rozhodnout tak, že odkáže účastníky na soud. Soud by mohl o námitkách vznesených ve stavebním řízení rozhodnout za předpokladu, že jde o námitky občansko-právní a řešení těchto námitek není v pravomoci stavebního úřadu. Z hlediska stavebních předpisů, kdy žalobce namítal, že okno bylo zbudováno v rozporu s projektem, na jiném místě apod. soud není oprávněn rozhodovat. Zatímco žalobce původně tvrdil, že žalovaná neměla po vybudování okna územní souhlas ani územní rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, při jednání dne [datum] žalobce namítl, že okno ve štítové zdi ho omezuje jako vlastníka imisemi, a to pokud jde o možnost zbudování staveb na jeho pozemku. V současné době ještě žádná stavba na pozemku žalobce realizována není, a tvrzení žalobce, že je omezen imisemi, pokud jde o možnost výstavby nemovitosti na jeho pozemku, nelze podřadit pod ustanovení § 1013 obč. zákoníku, který konkrétně specifikuje ochranu vlastníka možnými imisemi. V souzené věci nejde o imisi jako působení nemovitosti jejího vlastníka nebo uživatele na okolí ale jde o otázku existence budoucího veřejně-právního oprávnění žalobce zřídit na svém pozemku stavbu. Posouzení takové námitky je v pravomoci stavebního úřadu, který rozhoduje o umisťování a povolování staveb. Ostatně jak výše uvedeno, stavba nemovitosti už byla pravomocným rozhodnutím stavebního úřadu žalobci povolena, přičemž stavební úřad vzal rovněž v úvahu existenci okna ve štítu rodinného domu žalované.

27. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje odměna právního zástupce žalované za 13 úkonů po 1 500 Kč podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, porada s klientem po nahlížení do spisu, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření k replice žalobce ze dne [datum], druhá porada s klientem, další vyjádření k replice ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], vyjádření po soudním jednání ze dne [datum], účast při jednání dne [datum], jednání s protistranou přesahující dvě hodiny v únoru [rok], jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny a vyjádření k návrhu na přerušení jednání a k návrhu na přerušení řízení ze dne [datum] a k návrhu na smírné řešení ze dne [datum] – tato dvě vyjádření jako jeden úkon), dále náhrada hotových výdajů podle § 13, a to za 14 úkonů po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a to za 12 půlhodin po 100 Kč, 21 % DPH z odměny a náhrad, tedy z částky 24 900 Kč a to ve výši 5 229 Kč a cestovné k jednání dne [datum] a [datum] 2x po 426 Kč, tedy 852 Kč (výpočet cestovného podle vyhlášky č. 584/2020 Sb. – sazba základní náhrady za použití silničních motorových vozidel 4,40 Kč km jízdy, počet kilometrů [obec] – [obec] a zpět 60 km, průměrná cena pohonných hmot za litr benzínu 27,80 Kč, průměrná spotřeba 9,7 l [číslo] km), cestovné k jednání v roce 2022 v částce 619 Kč (výpočet cestovného podle vyhlášky č. 511/2021 ve spojení s vyhláškou č. 47/ 2022 a vyhláškou č. 116/ 2022 – sazba základní náhrady za použití silničních motorových vozidel 6 Kč km jízdy, průměrná cena pohonných hmot za litr benzínu 44,50 Kč), náklady dále představuje DPH z cestovného, tedy z částky 1 471 Kč a to ve výši 309 Kč. Celkové náklady ve výši 31 909 Kč je žalobce povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř.