4 C 356/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce anonymizováno 5 slov , IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 4 400 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje o 61 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 248 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 091 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v částce 520 Kč a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] navrhla, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že Česká republika je vlastníkem a [název žalobkyně] je podle § 11 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích příslušný hospodařit s pozemkem parc. [číslo] o výměře 320 m2, druh pozemku zahrada, v katastrálním území Strání. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. St 657, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům, na pozemku parc. č. St [číslo] a pozemku parc. [číslo] zahrada. Pozemek žalobkyně navazuje na zahradu rodinného domu [adresa] ve vlastnictví žalovaného a je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady je žalovaným užíván. Užívací vztah nebyl mezi účastníky smluvně upraven, žalovaný tedy užívá pozemek bez právního důvodu. Žalobkyni tedy vzniká nárok na bezdůvodné obohacení. Žalobou se žalobkyně domáhala náhrady za užívání sporného pozemku bez právního důvodu žalovaným, a to za období od [datum] do [datum]. Výše náhrady za užívání pozemku žalobkyně stanovila jako cenu nájmu podle § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. Protože provedenou vlastní analýzou trhu nebyl zjištěn dostatek informací o realizovaných resp. nabízených nájemných v dané lokalitě, byla výše nájemného odvozena z ceny nemovité věci, která je užívána. Žalobkyně uvedla, že výše nájemného je odvozena z ceny nemovité věci, která je užívána, přičemž nájemné resp. náhrada za bezsmluvní užívání pozemku pro rok [rok] byla stanovena ve výši 16 Kč/m2/rok. [příjmení] pozemek má výměru 320 m2, náhrada za užívání za rok [rok] tedy činí 5 120 Kč. Žalovaný zaplatil za užívání předmětného pozemku částku 720 Kč, žalobkyně tedy po žalovaném požaduje částku 4 400 Kč, když k zaplacení této částky byl žalovaný žalobkyní vyzván.

2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si v zákonné lhůtě podal žalovaný odpor, takže platební rozkaz byl zrušen. Žalovaný nezpochybnil, že užívá v žalobě označený pozemek, přičemž užívací vztah mezi účastníky nebyl smluvně upraven a žalovaný tedy užívá pozemek bez právního důvodu. V odporu proti platebnímu rozkazu zejm. zpochybnil výši uvedené částky 16 Kč/m2/rok, sporný pozemek není pozemkem stavebním, jedná se o pozemek zemědělský a cena za užívání by tedy měla činit 2,25 Kč/m2/rok. V návaznosti na tuto částku žalovaný potvrdil, že žalobkyni za užívání pozemku za rok [rok] zaplatil částku 720 Kč.

3. Žalobkyně se vyjádřila k námitkám žalovaného podáním ze dne [datum]. Poukázala na to, že předmětný pozemek je částí zahrady za rodinným domem [adresa], je oplocen společně se zahradou rodinného domu. Tvoří jednolitou součást zahrady rodinného domu, který se nachází na pozemku parc. č. St [číslo], zastavěná plocha a nádvoří v k.ú. [obec] a má také společný účel užití. Předmětný pozemek tak splňuje podmínky pro jeho posouzení jako pozemku v jednotném funkčním celku. Pokud jde o ocenění, je třeba vyjít z toho, jaké je určení pozemku stanovené účinným územním plánem. Zásadním pro ocenění pozemku tedy je určení stanovené územním plánem, nikoliv jiné kritérium. Sporný pozemek přitom byl územním plánem určen k zastavění. Žalobkyně dále vysvětlila situaci ohledně pozemku a okolností, jeho zápisu do katastru nemovitostí s poukazem na to, že ustanovení § 8 zákona č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, stanovilo obcím povinnost uplatnit nárok u katastrálního úřadu nebo soudu v případech, kdy vlastnické právo, které na obec přešlo podle ustanovení tohoto zákona, nebylo dosud zapsáno v katastru nemovitostí a stanovilo k tomu obcím lhůtu do [datum]. Nesplní-li obec tuto svou povinnost, považuje se den [datum] za den přechodu vlastnického práva na stát. Tímto dnem se tedy ČR stala vlastníkem sporného pozemku. Dále uvedla, že náhrada za bezsmluvní užívání je stanovena v obvyklé výši a ocenění bylo provedeno podle platné cenové metodiky v režimu vyhlášky [číslo] k provedení zákona o oceňování.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod, [list vlastnictví], obec Strání, katastrální území Strání, bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 320 m2 – zahrada, je Česká republika a od [datum] je příslušný hospodařit s majetkem státu [název žalobkyně].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], LV [číslo], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] je vlastníkem parc. St. [číslo] o výměře 311 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a dále vlastníkem pozemku St. [číslo] o výměře 311 m2 – zahrada. Mezi účastníky je nesporné, že na zahradu žalovaného St. [číslo] bezprostředně navazuje pozemek žalobkyně [číslo] – zahrada.

7. Z interního sdělení žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemky označené v interním sdělení vč. pozemku žalovaného navazují na zahrady vlastníků jednotlivých rodinných domů a jsou užívány jako zaplocené prostřední nebo koncové části zahrad. Jedná se o pozemky, kudy dříve vedlo koryto potoka [název], a lidé tyto pozemky zrekultivovali na zahrady. Pro zjištění výše náhrady za bezsmluvní užívání byla provedena vlastní analýza trhu, přičemž byly zjišťovány ceny obvyklého nájemného obdobných pozemku v dané lokalitě. Nebyl však zjištěn dostatek informací o realizovaných, resp. nabízených nájemných v dané lokalitě. Pro potřebu získání ceny obvyklé byla provedena vlastní analýza trhu, přičemž byly zjišťovány ceny obdobných pozemků v dané lokalitě. Ocenění pozemku bylo provedeno podle platné cenové metodiky v režimu vyhlášky č. 441/2013 Sb. Nájem za bezsmluvní užívání v roce [rok] byl stanoven částkou 16 Kč/m2/rok a tatáž částka byla doporučena také za rok [rok].

8. Výzvu k úhradě náhrady za bezsmluvní užívání sporného pozemku ze dne [datum] zaslala žalobkyně na adresu žalovaného, přičemž z dodejky je zřejmé, že tuto výzvu obdržel [datum]. Žalovaný byl vyzván k úhradě za bezsmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v částce 5 120 Kč s tím, že lhůta k plnění byla stanovena do [datum].

9. Z dopisu Kontroly Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových ze dne [datum] označeného jako Odpověď na stížnost ze dne [datum] bylo žalovanému sděleno, že stížností se odbor Kontroly zabýval, bylo provedeno místní šetření ve věci užívání sporného pozemku, při kterém bylo zjištěno, že sporný pozemek je zaplocen až k rodinnému domu, užíván jako nedílná součást zahrady žalovaného. Na předmětný pozemek není volný přístup, žalobkyně na něm nemůže provádět údržbu. Pozemek je v zadní části zahrady zabezpečen brankou a bránou s železným řetězem, nejeví známky obecného užívání ani volně přístupného pozemku. Pokud jde o cenu za bezsmluvní užívání, ztotožnil se odbor Kontroly s cenou 16 Kč/m2/rok a to konkrétně za rok [rok].

10. Ze sdělení Lesů ČR ze dne [datum] (zpráva ve spise [spisová značka]) bylo zjištěno, že jako správce vodního toku [název] sděluje, že povodí [název], k.ú. [obec], není stanoveno záplavové území. Není obvyklé, aby správce vodních toků zpracovával a navrhoval záplavové území samostatně drobných vodních toků. Ty jsou řešeny v rámci vyhlašování záplavových území toků vyššího řádu, jehož jsou součástí i drobné vodní toky.

11. Z dopisu Obecního úřadu Strání – stavební úřad ze dne [datum] vyplývá, že žalovanému bylo sděleno, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] je veden v platném územním plánu obce Strání jako plocha pro bydlení. Na uvedené parcele nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu k přilehlému rodinnému domu, resp. stavebnímu pozemku, s nímž tvoří tato parcela funkční celek.

12. Společnost Povodí Moravy zaslala žalovanému dopis ze dne [datum], v němž zakreslila rozliv záplavového území v blízkosti sporného pozemku s tím, že uvedla, že parcela [číslo] se nachází částečně v záplavovém území stoleté povodně toku [název], z toho důvodu tento pozemek není vhodný pro výstavbu objektů k bydlení.

13. E-mailovým dopisem ze dne [datum] se žalovaný obrátil na [stát. instituce] se žádostí o vyjádření k parcelám [číslo] až [číslo] v k. ú. [obec], zda na těchto pozemcích lze postavit rodinný dům. Bylo připomenuto, že pozemky jsou záplavové oblasti, nevede zde žádná příjezdová komunikace a nejsou vybudovány inženýrské sítě.

14. Ze zprávy [stát. instituce] – odbor stavebního úřadu, oddělení územního plánování bylo zjištěno, že dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému sděleno, že uvedené pozemky se dle platného územního plánu [obec] nacházejí v zastavěném území ve stávající ploše pro bydlení individuální. I když předmětné pozemky se nacházejí ve stávající ploše pro bydlení, územní plán s novou výstavbou rodinných domů zde nepočítá. Předmětné pozemky neumožňují umístění a realizaci nové zástavby, zejm. svou polohou a nemožností napojení na kapacitně vyhovující veřejně přístupnou pozemní komunikaci.

15. Žalovaný předložil jako důkaz Výpis usnesení 24. zasedání Zastupitelstva [územní celek] ze dne [datum] z něhož je zřejmé, že zastupitelstvo [územní celek] schválilo prodej části pozemků ve vlastnictví [územní celek] za 40 Kč/m2. Nejedná se o sporný pozemek ani pozemky v totožné lokalitě sporného pozemku.

16. Na základě objednatele [územní celek] vypracoval znalec [titul] [jméno] [příjmení] znalecký posudek [číslo] ze dne [datum]. Úkolem znalce bylo stanovit cenu pozemku parc. [číslo] až [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek]. Ze znaleckého posudku vyplývá, že pro odhad porovnací hodnoty měl znalec k dispozici realizované ceny porovnatelných pozemků z kupních smluv z let [rok] [rok] z archívu [územní celek] a aktuální nabídkové ceny z internetového portálu. Ze závěru znaleckého posudku vyplývá, že obvyklá cena pozemků - zahrad parc. [číslo] až [číslo] v k.ú. [obec] byla metodou porovnací stanovena na částku 45 Kč/m2.

17. Jako důkaz byl proveden obsah spisu [spisová značka], ve kterém byl projednáván obdobný spor žalobkyně proti manželům [příjmení], přičemž tento spor se týkal pozemků v totožné lokalitě. Ze spisu [spisová značka] byly provedeny tyto následující důkazy:

18. Z dopisu [stát. instituce] – stavební úřad ze dne [datum] vyplývá, že manželům [příjmení] bylo sděleno, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou vedeny v platném územním plánu [územní celek] jako plocha pro bydlení. Na uvedené parcele nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu k přilehlému rodinnému domu, resp. stavebním pozemku s ním tvoří tato parcela funkční celek. Dopisem ze dne [datum] [územní celek] manželům [příjmení] sdělila, že pozemky které [územní celek] prodávala v období od [datum] do současnosti (dopis ze dne [datum]), kdy se jednalo především o zahrady nebo dvory, z důvodu narovnání vztahů po zaměření do katastrální mapy, byly určovány zastupitelstvem obce Strání a cena těchto pozemků se pohybovala od 35 Kč/m2 do 90 Kč/m2.

19. Pro stanovení ceny obvyklého nájmu (náhrady za bezsmluvní užívání) sporného pozemku parc. [číslo] o výměře 266 m2 k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] byl ve spise [spisová značka] ustanoven znalec z oboru ekonomika – ceny a odhady [titul] [jméno] [jméno]. Znalci bylo také uloženo, aby případné rozdíly oproti ceně stanovené úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových objasnil. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ČR není vydána žádná jednotná oficiální a závazná metodika ani postup či předpis, která by otázku obvyklého nájemného z pozemků konkrétně a jednoznačně řešila. Znalci tedy ve svých odhadech nepostupují zcela jednotně a shodně, nýbrž individuálně podle svých znalostí, zkušeností a svědomí. Jako metodické možnosti odhadu nájemného z pozemku stanovil znalec 1) stanovení obvyklého nájemného porovnacím způsobem a za 2) stanovení obvyklého nájemného z ceny pozemku. Pro využití shora označeního 1) způsobu stanovení nájemného znalec provedl průzkum trhu dotazem zaslaným na obecní úřady 17 obcí. Znalec uvedl, že výsledkem průzkumu trhu nebyl žádný konkr. případ pozemku doložený nájemní smlouvou, výsledky průzkumu trhu týkající se otázky výše nájemného z obdobných pozemků jsou nedostatečné a ocenění nájemného vzhledem k nedostatku cenových údajů nebylo touto metodou provedeno. Druhý způsob stanovení obvyklého nájemného je z ceny pozemku. Jedná se o náhradní určení výše nájemného s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jeho užívání. [jméno] je používána jako metoda náhradní, pokud znalec nemá k dispozici údaje o skutečných či inzerovaných pronájmech obdobných nemovitostí. Základem pro stanovení nájemného je v tomto případě cena pozemku a z této ceny se odvodí nájemné ve výši procentuálního podílu. Tento způsob k určení výše obvyklého nájemného vychází z principu, že nájemné z pozemku by mělo být alespoň tak vysoké, aby vlastníkovi pozemku přinášelo každoročně nejméně takový výnos, jako úrok plynoucí z částky rovnající se obvyklé ceně pozemku a uložené v peněžním ústavu. Ocenění znalec provedl podle cenového předpisu jako podklad pro účely stanovení výchozí základní ceny k odvození výše nájemného z ceny pozemku. Oceňovacím předpisem je vyhláška Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb. Znalec uvedl základní cenu pozemku ve výši 440 Kč/m2 a po zhodnocení indexu cenového porovnání činí základní zjištěná cena 110,88 Kč/m2, takže zaokrouhleně 111 Kč/m2. Jako procentuální sazbu nájemného z obvyklé ceny pozemku stanovil znalec 5%, tedy jednotkové nájemné 5,55 Kč/m2 a zaokrouhlené výši 6 Kč/m2 a 1 rok. Znalec dále uvedl, že předmětný pozemek je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, je nezastavěný a definici jednoho funkčního celku, která je uvedena v § 9 zákona o oceňování majetku [číslo] nevyhovuje, jelikož souvisle nenavazuje na pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří. Předmětný pozemek parc. [číslo] na pozemek druhu zastavěná plocha nenavazuje, protože je od tohoto pozemku oddělen pozemkem parc. [číslo] zahrada. [obec] pozemků parc. [číslo] parc. St 643 jsou od sebe vzdáleny cca 37 m. Za situace, kdy obvyklé nájemné bylo posudkem stanoveno částkou 6 Kč/m2/rok a při výměře pozemku 266 m2 bylo roční nájemné stanoveno částkou 1 596 Kč a nájemné za období od [datum] do [datum] částkou 4 788 Kč.

20. Žalovaný se závěry znaleckého posudku souhlasil. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku nesouhlasila, navrhla výslech znalce při jednání. Výslech znalce nebylo možné realizovat - znalec zemřel.

21. Žalobkyně k obsahu znaleckého posudku namítla, že podstatný rozdíl ve stanovení ceny nájmu předmětným znaleckým posudkem a částkou požadovanou žalobkyní spočívá ve vyhodnocení posuzovaného pozemku a to zda pozemek je užíván v jednotném funkčním celku s pozemky žalovaného. Stanovisko žalobkyně v tomto směru je takové, že dle stanoviska žalobkyně zahrada žalovaného a sporný pozemek tvoří jednotný funkční celek. K námitce žalobkyně v tomto směru znalec doplnil znalecký posudek a na původním závěru, že se nejedná o jednotný funkční celek, trval a své stanovisko podrobně zdůvodnil ve vyjádření ze dne [datum].

22. Jako další důkaz byl proveden obsah spisu [spisová značka] ve kterém byl opět řešen obdobný nárok žalobkyně proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o zaplacení bezdůvodného obohacení za roky [rok] – [rok].

23. Ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že soud o nároku žalobkyně rozhodl rozsudkem ze dne [datum], tak že nároku žalobkyně vyhověl z části a uložil žalovaným povinnost zaplatit částku 5 100 Kč s úrokem z prodlení a žalobu o částku 11 172 Kč s úrokem z prodlení zamítl. Z obsahu spisu [spisová značka] a rozsudku bylo zjištěno, že ke stanovení obvyklého nájemného vyžádal soud znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], který však v řízení nebyl využit, a to pro zásadní nesrovnalosti, opakované dopracování a přetrvávající nepřesnosti tohoto znaleckého posudku. Ve sporu byly závěry znalce [jméno] [příjmení] revidovány znaleckým posudkem č. [číslo] [číslo] [rok] vypracovaným znaleckým ústavem [znalecký ústav] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova]. Také ze znaleckého posudku tohoto ústavu vyplynulo, že sporný pozemek netvoří jednotný funkční celek se stavebním pozemkem a to z důvodu rozdílných vlastníků. Znalecký posudek tohoto znaleckého ústavu vycházel z ceny pozemku ve výši 100 Kč/m2 a při ročním nájemném za 1 m2 jako 5% z obvyklé ceny byla stanovena částka nájemného 5 Kč/m2/rok. Jak výše uvedeno, takto stanovená cena nájemného se týká pozemku parc. [číslo] který má totožné parametry jako sporný pozemek v tomto řízení [číslo] s tím rozdílem, že má pouze jinou výměru.

24. V řízení ve věci [spisová značka] byl také vyslechnut zástupce znaleckého ústavu [titul] [příjmení] [příjmení], který při hodnocení pozemku jako nevhodného k zástavbě vyšel z faktického stavu jeho užívání, uvedl, že pozemek je sice evidován jako zastavitelný, fakticky se na něm bez nutnosti dalších nákladných úprav stavět nedá, neboť se nachází v záplavovém území. Pozemek je nutno posuzovat podle reálného užívání a proto byl posuzován jako ostatní plocha, nikoliv jako pozemek stavební. Soud v řízení [spisová značka] tedy dospěl k závěru, že žalovaní užívají pozemek [číslo] přičemž cena nájmu za 1m2 a 1 rok je 5 Kč. Žalobkyni v tomto řízení tedy byl přiznán nárok za bezdůvodné obohacení v celkové výši 5 100 Kč.

25. Proti tomuto rozsudku si žalobkyně podala odvolání. Ve věci rozhodl [název soudu], pobočka ve [obec], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu 1. stupně ve výroku o povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení potvrdil.

26. Žalobkyně s ohledem na nesouhlas se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] zadala zpracování znaleckého posudku ke stanovení obvyklé ceny nájemného a to společností x [právnická osoba] - [obec]. Znalecký posudek společnosti [právnická osoba] doložila žalobkyně jako důkaz vč. dodatku [číslo] k uvedenému znaleckému posudku. Tento znalecký ústav dospěl k závěru, že cena sporné nemovitosti za 1m2 činí 390 Kč, takže nájemné za pozemek parc. [číslo] v roce [rok] činilo 4 392 Kč, v roce [částka], a v roce [rok] činilo 4 668 Kč.

27. Tento znalecký posudek byl doložen i do jiných sporů probíhajících u zdejšího soudu ve věcech bezdůvodného obohacení jiných pozemků nacházejících se v téže lokalitě jako sporný pozemek. Posudek byl doložen i do sporu vedeného žalobkyní [příjmení] republikou proti manželům [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka]. V tomto řízení byl dne [datum] vyslechnut při jednání pověřený zaměstnanec znaleckého ústavu [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Uvedený znalec uvedl, že dle jeho názoru je nutné pozemek [číslo] ohledně kterého je v tomto řízení požadováno bezdůvodné obohacení, oceňovat jako součást funkčního celku využívaného žalovanými, tedy jako část funkčního celku s jejich rodinným domem. Znalec uvedl, že se jedná o pozemek, který přiléhá k pozemku žalovaných a je připlocený k pozemku žalovaných. To, že je vlastníkem žalobkyně, nemá vliv na skutečnost, zda jde či nejde o funkční celek. Znalec dále uvedl, že pokud by pozemek šel do prodeje na běžný trh, pro případné zájemce by neměl takovou hodnotu, jak je uvedeno ve znaleckém posudku, neboť by musel být hodnocen jakožto stavební pozemek bez možnosti stavět. Jeho obvyklá cena by pak byla stanovena jako nižší. Uvedl dále, že stanovená cena ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [znalecký ústav] [anonymizováno] odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší. Aby znalecký ústav takovou obvyklou cenu zjistil, bylo by třeba porovnat situaci na místním trhu a výslovně uvedl„ těžko nyní hodnotit, v jaké výši by se pohybovala, muselo by se zohlednit to, že například nemá přístupovou cestu, dále by bylo třeba zkoumat, jak moc případné povodně omezují užívání pozemku. Kdyby pozemek žalobkyně užíval někdo jiný, tak pro účely bezdůvodného obohacení by bylo třeba ocenit pozemek nikoliv jako funkční celek, ale jakožto samostatný pozemek a z této částky by pak obvyklé nájemné odpovídalo výši 4,5 %“.

28. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že vlastníkem sporného pozemku parc. [číslo] o výměře 320 m2 je žalobkyně a tento pozemek je užíván žalovaným bez právního důvodu, mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaný užívá pozemek oprávněně. K druhu pozemku bylo zjištěno, že pozemek se nachází v blízkosti vodního toku [název], v minulosti byl opakovaně zaplaven a veřejnou vyhláškou ze dne [datum] bylo stanoveno, že se pozemek nachází v záplavovém území. Pozemek je sice v územním plánu evidován v části určené pro bydlení, nicméně nelze na něj umístit rodinný dům, nýbrž pouze doplňkovou stavbu.

29. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

30. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], posuzoval soud projednávanou věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle příslušných ustanovení o.z.

31. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2) téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o.z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění účinném k [datum] se [ulice] pozemky pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle § 9 odst. 5 z. č. 151/1997 Sb. Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

32. K ocenění Pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], přičemž po skutkové stránce měl za to, že Pozemek netvoří jednotný funkční celek s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a to z důvodu absence bezprostředního navázání na pozemek evidovaný jako zastavěná plocha. Zcela přesvědčivými se jevily také závěry revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vyžádán v řízení ve věci [spisová značka] jak je citováno shora. Závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] i znaleckého ústavu [právnická osoba] jsou řádně odůvodněné a závěry jsou téměř totožné. Zatímco znalec [příjmení] [jméno] hodnotí nájemné u pozemku parc. [číslo] částkou 6 Kč/m2/rok, znalecký ústav [právnická osoba] ocenil sousední pozemek parc. [číslo] totožného charakteru a za stejné časové období částkou 5 Kč/m2/rok. Pro vyčíslení bezdůvodného obohacení se soud v daném případě ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], tedy že bezdůvodné obohacení činí 6 Kč/m2/rok. Jak výše uvedeno, žalovaní předložili znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], který na rozdíl od znaleckého posudku [titul] [jméno] vychází z ročního nájemného za sporný pozemek 4,50/ m2. Soud však považuje znalecký posudek [titul] [jméno] za přiléhavější a„ spravedlivější“, neboť posudek předložený žalovanými na rozdíl od posudku [titul] [jméno] vycházel zejm. z cen pozemků prodávaných v poměrně vzdálených lokalitách ([obec], [obec], [obec]), jedná se tedy o pozemky z poměrně vzdálených obcí nacházející se mimo okres [okres].

33. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevzal v úvahu znalecký posudek [právnická osoba] Invest, neboť správnost závěrů znaleckého posudku se nepodařilo odstranit ani výslechem znalce [titul] [jméno] [příjmení], vyslechnutého jak výše uvedeno v řízení ve věci [spisová značka]. Znalecký posudek vycházel z předpokladu, které neodpovídali skutkovým zjištění, zejm. že je pozemek sice veden jako pozemek stavební, ovšem bez možnosti stavět, což se v posudku neprojevilo, dále pozemek byl opakovaně zaplaven a znalec uvedl, že nadále je třeba zkoumat, jak moc povodně omezují užívání. Výše náhrady za užívání se odvíjí nikoliv od obvyklé ceny věci, nýbrž od ceny v níž se promítají také osobní poměry žalovaného jako případného kupujícího, kdy znalec sám při výslechu jak výše uvedeno uvedl, že stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, byla by obvyklá cena nižší. Dle žalobkyní odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Co 1711/2019 není vyloučeno, aby obvyklá cena byla stanovena s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které ohledně oceňovaných pozemků vyjdou najevo, mj. i vzhledem k tomu, zda právní nebo jiné reálně existující překážky brání jejich využití dle účinného územního plánu. V projednávané věci se jedná právě o uvedenou situaci, kdy reálně existují překážky bránící využití pozemku dle účinného územního plánu. Sporný pozemek je v platném územním plánu obce sice veden jako plocha pro bydlení, na uvedené adrese však nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu. Sporný pozemek tedy nemůže být oceňován jako pozemek stavební.

34. Soud nevzal v úvahu ani znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], který byl vypracován na základě objednatele obce Strání jak konstatováno shora. Uvedený znalecký posudek neobsahuje doložku ve smyslu § 127a o.s.ř. a soudem tedy byl hodnocen pouze jako listinný důkaz.

35. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil na čí úkor (I. ÚS 2617/11). V daném případě došlo k užívání majetku žalobkyně žalovaným bez spravedlivého důvodu. Protože neoprávněný majetkový prospěch vznikající v důsledku uvedeného jednání žalovaného má povahu výkonu práva, je nutno rozhodnout o jeho vydání ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o.z. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastnické právo k Pozemku svědčí České republice, ani oprávnění žalobkyně s majetkem státu nakládat, stejně tak nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu a fakticitě užívání, kdy žalovaný v průběhu celého soudního řízení doznával, že Pozemek užívá v jeho celém rozsahu. Spornou skutečností v řízení byla pouze výše požadovaného bezdůvodného obohacení představovaného obvyklým nájemným za užívání pozemku. K ocenění pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno].

36. Vzhledem k tomu, že Ing. [jméno] se ve sporu vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zabýval stanovením obvyklého nájemného (náhrada za bezsmluvní užívání) za období let [rok] – [rok] a předmětem tohoto sporu je bezsmluvní užívání za roky [rok] – [rok] bylo třeba určit jaká byla valorizace cen pozemků v k.ú. [obec] a to v lokalitě, kde se nachází sporný pozemek. Vzhledem k tomu, že sporný pozemek se nachází ve stejné lokalitě jako pozemek parc. [číslo] o který je veden spor v řízení sp. zn. [spisová značka] použil soud jako důkaz odbornou informaci znaleckého ústavu Znalci a odhadci – znalecký ústav spol. s r.o. ze dne [datum]. Tento znalecký ústav v odborném vyjádření poměrně podrobně vyznačil míru a průběh inflace v posledních 11 letech tedy od roku [rok] do roku [rok], dále pro informaci uvedl vývoj průměrných kupních cen stavebních pozemků v ČR do roku [rok], dále průměrné jednotkové kupní ceny stavebních pozemků obcí okresu [okres] s počtem obyvatel do 2 tis. a s počtem obyvatel 2 – 10 tis. obyvatel a trend vývoje do roku [rok]. V další tabulce je uveden nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků od roku [rok] do roku [rok]. Ve velmi podrobné tabulce znalecký ústav uvedl prodeje a výkupy pozemků subjektem obec Strání pro rok [rok] až rok [rok] přičemž z tabulky je zřejmé, že pozemky s kupní jednotkovou cenou vyšší než 100 Kč za m2 jsou již zastavěny stavbami nebo jsou stavebními pozemky, které jsou územním plánem určeny pro bydlení, pro občanské vybavení, pro technickou infrastrukturu. Pozemky prodané nebo koupené obcí s jednotkovou kupní cenou 30 – 100 Kč za mě2 jsou pozemky většinou zahrad a ostatních ploch, tedy pozemky srovnatelné s předmětným pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], které se nachází ve stejné lokalitě jako sporný pozemek z tohoto řízení. Znalecký ústav uvedl, že ve znaleckém posudku ze dne [datum] pro výpočet nájemného předmětného pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) v k.ú. [obec] byla obvyklá cena zájmového pozemku stanovena na horní hranici obdobných prodávaných pozemků ve [obec] v letech [rok] [rok] tedy 100 Kč za m2. Na základě rozboru kupních cen pozemků prodaných nebo koupených obcí [obec] v letech [rok] [rok] nedošlo prakticky k žádným změnám. Neprojevuje se zde nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků ve srovnatelných a větších obcích v ČR. Lze tedy konstatovat, že nárůst jednotkové obvyklé ceny zájmového pozemku v letech [rok] [rok] by mohl sledovat pouze míru inflace v ČR v průměru 2,84 %. Konkrétní roční inflaci znalecký ústav uvedl za rok [rok] ve výši 2,5 %, v roce [rok] 2,1 %, v roce [rok] 2,8 %, [rok] 3,2 % a v roce [rok] 3,6 %. Opakovaně je připomenuto, že se nejedná o pozemek stavební, nýbrž o pozemek charakteru zahrada nebo ostatní plocha, který není vhodný k zastavění.

37. Jak výše uvedeno, soud při rozhodování o nároku žalobkyně použil jako zásadní důkaz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno], který stanovil výši bezdůvodného obohacení v roce [rok] ve výši 6 Kč/m2 a rok. Předmětem tohoto sporu je bezdůvodné obohacení za rok [rok] a soud pro stanovení bezdůvodného obohacení za uvedené období použil jako důkaz odbornou informaci znaleckého ústavu Znalci a odhadci jak je citováno shora. Při aplikaci závěrů tohoto znaleckého ústavu ohledně meziroční inflace bylo výpočtem stanoveno, že v roce [rok] činí bezdůvodné obohacení 6,15 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,276 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,444 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,636 Kč/m2/rok a v roce [rok] ve výši 6,852 Kč/m2/rok. Částka bezdůvodného obohacení by tedy v roce [rok] za výměru 320 m2 činila 1 968 Kč. Tuto částku soud přiznal žalobkyni jako nárok na bezdůvodné obohacení za sporné období. Žalobkyni bylo tedy přiznáno bezdůvodné obohacení ve smyslu citovaného ustanovení § 2991 občanského zákoníku a to v částce podle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] a odborné informace znaleckého ústavu Znalci a odhadci a to vč. úroku z prodlení podle § 1970 obč. zákoníku a to dle nařízení vlády č. 351/2012 a to za období od [datum], neboť žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení nároku ve lhůtě do [datum].

38. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 4 400 Kč. V průběhu řízení vzala žalobu zpět o 61 Kč a o tuto částku soud řízení zastavil. Žalovaná částka byla dále ponížena o částku 720 Kč, kterou žalovaný už zaplatil. Za situace kdy výše nároku za bezdůvodné obohacení v roce [rok], stanovil soud částkou 1 968 Kč a uložil žalovanému povinnost zaplacení částky 1 248 Kč. Ve zbývající části nároku 3 091 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

39. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst.

1. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem.

40. V souzené věci byla žalobkyní žalovaná částka 4 400 Kč. Žalobkyni byla přiznána částka 1 248 Kč a je tedy zřejmé, že žalovaný byl úspěšný v rozsahu 72 %, neúspěšný v rozsahu 28 %, má tedy nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 %.

41. Žalovaný předložil potvrzení svého zaměstnavatele, z něhož vyplývá, že jeho průměrný hrubý hodinový výdělek činí 158,69 Kč. Žalovanému byla přiznána náhrada za 4 hodiny, tj. 635 Kč. Výše cestovného žalovaného k jednání dne [datum] z místa bydliště k soudu činí celkem 546 Kč (počet km [obec] - [obec a číslo], průměrná spotřeba dle technického průkazu činí 4,3 l [číslo] km, sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel činí 30 Kč/km jízdy, průměrná cena nafty 47,10 Kč/litr – výpočet podle vyhlášky [číslo] [rok] ve znění účinném od 12.3.2022 podle vyhlášky č. 47/2022 Sb. a ve znění vyhlášky [číslo] ze dne [datum]). Náklady žalovaného činí celkem 1 181 Kč, z toho 44 % z této částky činí 520 Kč.