4 C 369/2019

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 3 308 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje o 56 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum].

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 471 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 2 781 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení v částce 11 275 Kč a to každému z nich v rozsahu jedné poloviny do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [titul] [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] navrhla, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 308 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení a náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že Česká republika je vlastníkem a [osobní údaje žalobce] zastupování státu ve věcech majetkových je příslušný hospodařit s pozemkem parcela [číslo] o výměře 288 m2, druh pozemku zahrada, který je zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalovaní jsou vlastníky nemovitých věcí - pozemku parc. č. St [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [ulice] [adresa] – rodinný dům, stavba stojící na pozemku parc. č. St [číslo]. Pozemek žalobkyně navazuje na pozemek žalovaných a je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady je užíván žalovanými. Užívací vztah k pozemku žalobkyně nebyl mezi žalobkyní a žalovanými smluvně upraven, žalovaní tedy užívají uvedený pozemek bez právního důvodu. Žalobkyni tedy vzniká nárok na bezdůvodné obohacení. Žalobou se žalobkyně domáhá náhrady za užívání sporného pozemku bez právního důvodu žalovanými a to za období od [datum] do [datum]. Výši náhrady za užívání pozemku žalobkyně stanovila jako cenu nájmu podle § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. Cena byla stanovena žalobkyní (odborným pracovníkem územního pracoviště v [obec], odboru Hospodaření s majetkem). Protože provedenou vlastní analýzou trhu nebyl zjištěn dostatek informací o realizovaných resp. nabízených nájemných v dané lokalitě, byla výše nájemného odvozena z ceny nemovité věci, která je užívána s doporučením stanovy nájemné resp. náhradu za bezsmluvní užívání pozemku pro rok [rok] ve výši 16 Kč/m2/rok. S ohledem na výše uvedené je za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] o výměře 288m2 v době od [datum] do [datum] po žalovaných požadována částka 4 608 Kč. Žalovaní zaplatili za užívání předmětného pozemku částku 1 300 Kč a zbývající část nároku je uplatňována žalobou vč. požadovaného úroku z prodlení.

2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si žalovaní podali odpor, takže platební rozkaz byl zrušen. Ve vyjádření k odporu proti platebnímu rozkazu žalovaní namítli, že obvyklé nájemné předmětného pozemku činí 1 300 Kč ročně a to při částce 4,50 Kč/m2 přičemž o tomto svém tvrzení předložili znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] se sídlem v [obec]. Tuto částku žalovaní žalobkyni zaplatili, a proto navrhli, aby žaloba byla jako nedůvodná zamítnuta.

3. K vyjádření žalovaných a předloženému znaleckému posudku žalobkyně uvedla, že se závěry znaleckého posudku nesouhlasí. Namítla, že znalecký posudek vychází pouze z porovnání známých prodejů dle znalce obdobných pozemků ze vzdálenějších obcí. Dle názoru žalobkyně neobsahuje znalecký posudek dostatečné množství relevantních podkladů k provedení odpovídajícího porovnání. Znalecký posudek nijak nezohledňuje, zda je předmětný pozemek určený k zastavění či není.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře 288 m2 – zahrada, je [země] a od [datum] je příslušný hospodařit s majetkem státu [osobní údaje žalobce] [anonymizováno 5 slov].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalovaní [celé jméno žalovaného] a [celé jméno žalované] jsou vlastníky pozemku parc. St. [číslo] o výměře 348 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. Mezi účastníky je nesporné, že pozemek žalobkyně parc. [číslo] o výměře 288m2 navazuje na pozemek parc. [číslo] ve vlastnictví žalovaných a je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady je žalovanými užíván.

7. Z interního sdělení žalobkyně ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemky označené v interním sdělení vč. pozemku žalovaných navazují na zahrady vlastníků jednotlivých rodinných domů a jsou užívány jako zaplocené prostřední nebo koncové části zahrad. Jedná se o pozemky, kudy dříve vedlo koryto potoka [název], a lidé tyto pozemky zrekultivovali na zahrady.

8. Výzvu k úhradě náhrady za bezsmluvní užívání sporného pozemku parc. [číslo] ze dne [datum] zaslala žalobkyně na adresu žalovaných, přičemž z dodejky je zřejmé, že tuto výzvu obdrželi dne [datum]. Žalovaní byli vyzváni k úhradě za bezsmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v částce 4 608 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně urgovala žalované k zaplacení náhrady za bezsmluvní užívání a to v částce 3 308 Kč, a to s přihlédnutím k tomu, že žalovaní už částku 1 300 Kč zaplatili. Z dodejky je zřejmé, že také urgence byla žalovaným doručena.

9. Žalovaní jako důkaz předložili znalecký posudek č. [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaný znaleckým ústavem [právnická osoba], pracoviště [obec], [ulice a číslo], [IČO]. V předmětném ocenění v rámci tohoto znaleckého posudku je stanovení výše obvyklého ročního nájemného za užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], který si vyžádal objednatel posudku [celé jméno žalovaného]. Z posudku je zřejmé, že tento pozemek se nachází za rodinným domem [číslo] je využíván jako zahrada, je mírně svažitý, je oplocen. [ulice] část pozemku tvoří břeh potoka [název]. Blízkost potoka způsobuje nebezpečí zaplavení pozemku, což se i již několikrát stalo. Součástí posudku jsou také fotografie, z nichž je zřejmý rozsah zaplaveného území a to při povodních v červenci [rok]. Při stanovení obvyklé ceny pozemku vycházel posudek z vyhodnocení cen nedávno uskutečněných prodejů srovnatelných svým charakterem, velikostí a lokalitou. Toto srovnání se provádí na základě vlastního průzkumu konzultacemi s realitními kancelářemi a správci nemovitostí a za použití vlastní databáze. S přihlédnutím k umístění oceňované nemovitosti, možnosti jejího využití a zvláště k tomu, že oceňovaný pozemek se nachází v záplavové zóně [číslo] – střední riziko povodně, a dochází k jeho častému zaplavení a z důvodu jeho situování za rodinným domem [číslo] kdy je využitelný pouze pro vlastníky rodinného domu, se silně zužuje okruh potenciálních kupců a oceňovaná nemovitost je hůře obchodovatelná. V dané obci i nejbližším okolí nebylo zjištěno dostatečné množství prodejů obdobných pozemků. Znalecký posudek tedy vycházel z informací o prodejích obdobných pozemků ze vzdálenějších obcí, a to konkrétně [obec], [obec], [obec], [ulice], [obec]. Znalecký posudek po vyhodnocení těchto údajů došel k závěru, že pravděpodobně dosažitelná prodejní cena je 90 Kč/m2, roční nájemné z pozemku činí 4,50 Kč/m2/rok a stanovená výše obvyklého ročního nájemného pozemku parc. [číslo] je 1 296 Kč za rok, zaokrouhleně 1 300 Kč za rok.

10. Jako důkaz byl proveden obsah spisu [spisová značka], ve kterém byl projednáván obdobný spor žalobkyně proti manželům [příjmení], přičemž tento spor se týkal pozemků v totožné lokalitě. Ze spisu [spisová značka] byly provedeny tyto následující důkazy:

11. Ze sdělení Lesů ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako správce vodního toku [název] sděluje, že povodí [název], k.ú. [obec], není stanoveno záplavové území. Není obvyklé, aby správce vodních toků zpracovával a navrhoval záplavové území samostatně drobných vodních toků. Ty jsou řešeny v rámci vyhlašování záplavových území toků vyššího řádu, jehož jsou součástí i drobné vodní toky.

12. Z dopisu [stát. instituce] – stavební úřad ze dne [datum] vyplývá, že manželům [příjmení] bylo sděleno, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou vedeny v platném územním plánu [územní celek] jako plocha pro bydlení. Na uvedené parcele nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu k přilehlému rodinnému domu, resp. stavebním pozemku s ním tvoří tato parcela funkční celek. Dopisem ze dne [datum] [územní celek] manželům [příjmení] sdělila, že pozemky které [územní celek] prodávala v období od [datum] do současnosti (dopis ze dne [datum]), kdy se jednalo především o zahrady nebo dvory, z důvodu narovnání vztahů po zaměření do katastrální mapy, byly určovány zastupitelstvem [územní celek] a cena těchto pozemků se pohybovala od 35 Kč/m2 do 90 Kč/m2.

13. Společnost Povodí Moravy zaslala manželům [příjmení] dopis ze dne [datum], v němž zakreslila rozliv záplavového území v blízkosti pozemků parc. [číslo] s tím, že uvedené parcely se nachází částečně v záplavovém území stoleté povodně toku [název]. Výstavba na těchto pozemcích není vhodná. Záplavové území doposud nebylo stanoveno.

14. Ministerstvo financí dopisem ze dne [datum] ke stížnosti manželů [příjmení] ze dne [datum] sdělilo, že jestliže [územní celek] nesplnila svou povinnost podle § 8 zákona č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, dne [datum] přešlo vlastnické právo předmětným pozemků na stát, pak požadavek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na úhradu částek za bezsmluvní užívání sporných pozemků je legitimní a postup úřadu při stanovení ceny byl v souladu s příslušnými právními předpisy.

15. Pro stanovení ceny obvyklého nájmu (náhrady za bezsmluvní užívání) sporného pozemku parc. [číslo] o výměře 266 m2, k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] byl v tomto spise ustanoven znalec z oboru ekonomika – ceny a odhady [titul] [jméno] [jméno]. Znalci bylo také uloženo, aby případné rozdíly oproti ceně stanovené úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových objasnil. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ČR není vydána žádná jednotná oficiální a závazná metodika ani postup či předpis, která by otázku obvyklého nájemného z pozemků konkrétně a jednoznačně řešila. Znalci tedy ve svých odhadech nepostupují zcela jednotně a shodně, nýbrž individuálně podle svých znalostí, zkušeností a svědomí. Jako metodické možnosti odhadu nájemného z pozemku stanovil znalec 1) stanovení obvyklého nájemného porovnacím způsobem a za 2) stanovení obvyklého nájemného z ceny pozemku. Pro využití shora označeného 1) způsobu stanovení nájemného znalec provedl průzkum trhu dotazem zaslaným na obecní úřady 17 obcí. Znalec uvedl, že výsledkem průzkumu trhu nebyl žádný konkr. případ pozemku doložený nájemní smlouvou, výsledky průzkumu trhu týkající se otázky výše nájemného z obdobných pozemků jsou nedostatečné a ocenění nájemného vzhledem k nedostatku cenových údajů nebylo touto metodou provedeno. Druhý způsob stanovení obvyklého nájemného je z ceny pozemku. Jedná se o náhradní určení výše nájemného s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jeho užívání. Metoda je používána jako metoda náhradní, pokud znalec nemá k dispozici údaje o skutečných či inzerovaných pronájmech obdobných nemovitostí. Základem pro stanovení nájemného je v tomto případě cena pozemku a z této ceny se odvodí nájemné ve výši procentuálního podílu. Tento způsob k určení výše obvyklého nájemného vychází z principu, že nájemné z pozemku by mělo být alespoň tak vysoké, aby vlastníkovi pozemku přinášelo každoročně nejméně takový výnos, jako úrok plynoucí z částky rovnající se obvyklé ceně pozemku a uložené v peněžním ústavu. Ocenění znalec provedl podle cenového předpisu jako podklad pro účely stanovení výchozí základní ceny k odvození výše nájemného z ceny pozemku. Oceňovacím předpisem je vyhláška Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb. Znalec uvedl základní cenu pozemku ve výši 440 Kč/m2 a po zhodnocení indexu cenového porovnání činí základní zjištěná cena 110,88 Kč/m2, takže zaokrouhleně 111 Kč/m2. Jako procentuální sazbu nájemného z obvyklé ceny pozemku stanovil znalec 5%, tedy jednotkové nájemné 5,55 Kč/m2 a zaokrouhlené výši 6 Kč/m2 a 1 rok. Znalec dále uvedl, že předmětný pozemek je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, je nezastavěný a definici jednoho funkčního celku, která je uvedena v § 9 zákona o oceňování majetku [číslo] 1997 nevyhovuje, jelikož souvisle nenavazuje na pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří. Předmětný pozemek parc. [číslo] na pozemek druhu zastavěná plocha nenavazuje, protože je od tohoto pozemku oddělen pozemkem parc. [číslo] zahrada. [obec] pozemků parc. [číslo] parc. St [číslo] jsou od sebe vzdáleny cca 37 m. Za situace, kdy obvyklé nájemné bylo posudkem stanoveno částkou 6 Kč/m2/rok a při výměře pozemku 266 m2 bylo roční nájemné stanoveno částkou 1 596 Kč a nájemné za období od [datum] do [datum] částkou 4 788 Kč.

16. Žalovaný se závěry znaleckého posudku souhlasil. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku nesouhlasila, navrhla výslech znalce při jednání. Výslech znalce nebylo možné realizovat - znalec zemřel.

17. Žalobkyně k obsahu znaleckého posudku namítla, že podstatný rozdíl ve stanovení ceny nájmu předmětným znaleckým posudkem a částkou požadovanou žalobkyní spočívá ve vyhodnocení posuzovaného pozemku a to zda pozemek je užíván v jednotném funkčním celku s pozemky žalovaného. Stanovisko žalobkyně v tomto směru je takové, že dle stanoviska žalobkyně zahrada žalovaného a sporný pozemek tvoří jednotný funkční celek. K námitce žalobkyně v tomto směru znalec doplnil znalecký posudek a na původním závěru, že se nejedná o jednotný funkční celek, trval a své stanovisko podrobně zdůvodnil ve vyjádření ze dne [datum].

18. Jako další důkaz byl proveden obsah spisu [spisová značka] ve kterém byl opět řešen obdobný nárok žalobkyně proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o zaplacení bezdůvodného obohacení za roky [rok] – [rok].

19. Ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že soud o nároku žalobkyně rozhodl rozsudkem ze dne [datum], tak že nároku žalobkyně vyhověl z části a uložil žalovaným povinnost zaplatit částku 5 100 Kč s úrokem z prodlení a žalobu o částku 11 172 Kč s úrokem z prodlení zamítl. Z obsahu spisu [spisová značka] a rozsudku bylo zjištěno, že ke stanovení obvyklého nájemného vyžádal soud znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], který však v řízení nebyl využit, a to pro zásadní nesrovnalosti, opakované dopracování a přetrvávající nepřesnosti tohoto znaleckého posudku. Ve sporu byly závěry znalce [jméno] [příjmení] revidovány znaleckým posudkem č. ZÚ [číslo] [rok] vypracovaným znaleckým ústavem [znalecký ústav] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova]. Také ze znaleckého posudku tohoto ústavu vyplynulo, že sporný pozemek netvoří jednotný funkční celek se stavebním pozemkem a to z důvodu rozdílných vlastníků. Znalecký posudek tohoto znaleckého ústavu vycházel z ceny pozemku ve výši 100 Kč/m2 a při ročním nájemném za 1 m2 jako 5% z obvyklé ceny byla stanovena částka nájemného 5 Kč/m2/rok. Jak výše uvedeno, takto stanovená cena nájemného se týká pozemku parc. č [číslo], který má totožné parametry jako sporný pozemek v tomto řízení [číslo] s tím rozdílem, že má pouze jinou výměru.

20. V řízení ve věci [spisová značka] byl také vyslechnut zástupce znaleckého ústavu [titul] [příjmení] [příjmení], který při hodnocení pozemku jako nevhodného k zástavbě vyšel z faktického stavu jeho užívání, uvedl, že pozemek je sice evidován jako zastavitelný, fakticky se na něm bez nutnosti dalších nákladných úprav stavět nedá, neboť se nachází v záplavovém území. Pozemek je nutno posuzovat podle reálného užívání a proto byl posuzován jako ostatní plocha, nikoliv jako pozemek stavební. Soud v řízení [spisová značka] tedy dospěl k závěru, že žalovaní užívají pozemek [číslo] přičemž cena nájmu za 1m2 a 1 rok je 5 Kč. Žalobkyni v tomto řízení tedy byl přiznán nárok za bezdůvodné obohacení v celkové výši 5 100 Kč.

21. Proti tomuto rozsudku si žalobkyně podala odvolání. Ve věci rozhodl [název soudu], pobočka ve [obec], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu 1. stupně ve výroku o povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení potvrdil.

22. Žalobkyně s ohledem na nesouhlas se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] zadala zpracování znaleckého posudku ke stanovení obvyklé ceny nájemného a to společností x [právnická osoba] - [obec]. Znalecký posudek společnosti [právnická osoba] doložila žalobkyně jako důkaz vč. dodatku [číslo] k uvedenému znaleckému posudku. Tento znalecký ústav dospěl k závěru, že cena sporné nemovitosti za 1m2 činí 390 Kč, takže nájemné za pozemek parc. [číslo] v roce [rok] činilo 4 392 Kč, v roce [částka], a v roce [rok] činilo 4 668 Kč.

23. Tento znalecký posudek byl doložen i do jiných sporů probíhajících u zdejšího soudu ve věcech bezdůvodného obohacení jiných pozemků nacházejících se v téže lokalitě jako sporný pozemek. Posudek byl doložen i do sporu vedeného žalobkyní [příjmení] republikou proti manželům [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka]. V tomto řízení byl dne [datum] vyslechnut při jednání pověřený zaměstnanec znaleckého ústavu [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Uvedený znalec uvedl, že dle jeho názoru je nutné pozemek [číslo] ohledně kterého je v tomto řízení požadováno bezdůvodné obohacení, oceňovat jako součást funkčního celku využívaného žalovanými, tedy jako část funkčního celku s jejich rodinným domem. Znalec uvedl, že se jedná o pozemek, který přiléhá k pozemku žalovaných a je připlocený k pozemku žalovaných. To, že je vlastníkem žalobkyně, nemá vliv na skutečnost, zda jde či nejde o funkční celek. Znalec dále uvedl, že pokud by pozemek šel do prodeje na běžný trh, pro případné zájemce by neměl takovou hodnotu, jak je uvedeno ve znaleckém posudku, neboť by musel být hodnocen jakožto stavební pozemek bez možnosti stavět. Jeho obvyklá cena by pak byla stanovena jako nižší. Uvedl dále, že stanovená cena ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [znalecký ústav] [anonymizováno] odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší. Aby znalecký ústav takovou obvyklou cenu zjistil, bylo by třeba porovnat situaci na místním trhu a výslovně uvedl„ těžko nyní hodnotit, v jaké výši by se pohybovala, muselo by se zohlednit to, že například nemá přístupovou cestu, dále by bylo třeba zkoumat, jak moc případné povodně omezují užívání pozemku. Kdyby pozemek žalobkyně užíval někdo jiný, tak pro účely bezdůvodného obohacení by bylo třeba ocenit pozemek nikoliv jako funkční celek, ale jakožto samostatný pozemek a z této částky by pak obvyklé nájemné odpovídalo výši 4,5 %“.

24. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že vlastníkem sporného pozemku parc. [číslo] o výměře 288 m2 je žalobkyně a tento pozemek je užíván žalovaným bez právního důvodu, mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaný užívá pozemek oprávněně. K druhu pozemku bylo zjištěno, že pozemek se nachází v blízkosti vodního toku [název], v minulosti byl opakovaně zaplaven a veřejnou vyhláškou ze dne [datum] bylo stanoveno, že se pozemek nachází v záplavovém území. Pozemek je sice v územním plánu evidován v části určené pro bydlení, nicméně nelze na něj umístit rodinný dům, nýbrž pouze doplňkovou stavbu.

25. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

26. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], posuzoval soud projednávanou věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle příslušných ustanovení o.z.

27. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2) téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o.z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění účinném k [datum] se [ulice] pozemky pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle § 9 odst. 5 z. č. 151/1997 Sb. Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

28. K ocenění Pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], přičemž po skutkové stránce měl za to, že Pozemek netvoří jednotný funkční celek s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a to z důvodu absence bezprostředního navázání na pozemek evidovaný jako zastavěná plocha. Zcela přesvědčivými se jevily také závěry revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vyžádán v řízení ve věci [spisová značka] jak je citováno shora. Závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] i znaleckého ústavu [právnická osoba] jsou řádně odůvodněné a závěry jsou téměř totožné. Zatímco znalec [příjmení] [jméno] hodnotí nájemné u pozemku parc. [číslo] částkou 6 Kč/m2/rok, znalecký ústav [právnická osoba] ocenil sousední pozemek parc. [číslo] totožného charakteru a za stejné časové období částkou 5 Kč/m2/rok. Pro vyčíslení bezdůvodného obohacení se soud v daném případě ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], tedy že bezdůvodné obohacení činí 6 Kč/m2/rok. Jak výše uvedeno, žalovaní předložili znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba], který na rozdíl od znaleckého posudku [titul] [jméno] vychází z ročního nájemného za sporný pozemek 4,50/ m2. Soud však považuje znalecký posudek [titul] [jméno] za přiléhavější a„ spravedlivější“, neboť posudek předložený žalovanými na rozdíl od posudku [titul] [jméno] vycházel zejm. z cen pozemků prodávaných v poměrně vzdálených lokalitách ([obec], [obec], [obec]), jedná se tedy o pozemky z poměrně vzdálených obcí nacházející se mimo okres [okres].

29. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevzal v úvahu znalecký posudek [právnická osoba] [anonymizováno], neboť správnost závěrů znaleckého posudku se nepodařilo odstranit ani výslechem znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vyslechnutého jak výše uvedeno v řízení ve věci [spisová značka]. Znalecký posudek vycházel z předpokladu, které neodpovídali skutkovým zjištění, zejm. že je pozemek sice veden jako pozemek stavební, ovšem bez možnosti stavět, což se v posudku neprojevilo, dále pozemek byl opakovaně zaplaven a znalec uvedl, že nadále je třeba zkoumat, jak moc povodně omezují užívání. Výše náhrady za užívání se odvíjí nikoliv od obvyklé ceny věci, nýbrž od ceny v níž se promítají také osobní poměry žalovaného jako případného kupujícího, kdy znalec sám při výslechu jak výše uvedeno uvedl, že stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, byla by obvyklá cena nižší. Dle žalobkyní odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] není vyloučeno, aby obvyklá cena byla stanovena s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které ohledně oceňovaných pozemků vyjdou najevo, mj. i vzhledem k tomu, zda právní nebo jiné reálně existující překážky brání jejich využití dle účinného územního plánu. V projednávané věci se jedná právě o uvedenou situaci, kdy reálně existují překážky bránící využití pozemku dle účinného územního plánu. [příjmení] pozemek je v platném územním plánu obce sice veden jako plocha pro bydlení, na uvedené adrese však nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu. [příjmení] pozemek tedy nemůže být oceňován jako pozemek stavební.

30. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil na čí úkor (I. ÚS 2617/11). V daném případě došlo k užívání majetku žalobkyně žalovaným bez spravedlivého důvodu. Protože neoprávněný majetkový prospěch vznikající v důsledku uvedeného jednání žalovaného má povahu výkonu práva, je nutno rozhodnout o jeho vydání ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o.z. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastnické právo k Pozemku svědčí České republice, ani oprávnění žalobkyně s majetkem státu nakládat, stejně tak nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu a fakticitě užívání, kdy žalovaný v průběhu celého soudního řízení doznával, že Pozemek užívá v jeho celém rozsahu. Spornou skutečností v řízení byla pouze výše požadovaného bezdůvodného obohacení představovaného obvyklým nájemným za užívání pozemku. K ocenění pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno].

31. Vzhledem k tomu, že [titul] [jméno] se ve sporu vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zabýval stanovením obvyklého nájemného (náhrada za bezsmluvní užívání) za období let [rok] – [rok] a předmětem tohoto sporu je bezsmluvní užívání za roky [rok] – [rok] bylo třeba určit jaká byla valorizace cen pozemků v k.ú. [obec] a to v lokalitě, kde se nachází sporný pozemek. Vzhledem k tomu, že sporný pozemek se nachází ve stejné lokalitě jako pozemek parc. [číslo] o který je veden spor v řízení sp. zn. [spisová značka] použil soud jako důkaz odbornou informaci znaleckého ústavu Znalci a odhadci – znalecký ústav spol. s r.o. ze dne [datum]. Tento znalecký ústav v odborném vyjádření poměrně podrobně vyznačil míru a průběh inflace v posledních 11 letech tedy od roku [rok] do roku [rok], dále pro informaci uvedl vývoj průměrných kupních cen stavebních pozemků v ČR do roku [rok], dále průměrné jednotkové kupní ceny stavebních pozemků obcí okresu [okres] s počtem obyvatel do 2 tis. a s počtem obyvatel 2 – 10 tis. obyvatel a trend vývoje do roku [rok]. V další tabulce je uveden nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků od roku [rok] do roku [rok]. Ve velmi podrobné tabulce znalecký ústav uvedl prodeje a výkupy pozemků subjektem [územní celek] pro rok [rok] až rok [rok] přičemž z tabulky je zřejmé, že pozemky s kupní jednotkovou cenou vyšší než 100 Kč za m2 jsou již zastavěny stavbami nebo jsou stavebními pozemky, které jsou územním plánem určeny pro bydlení, pro občanské vybavení, pro technickou infrastrukturu. Pozemky prodané nebo koupené obcí s jednotkovou kupní cenou 30 – 100 Kč za mě2 jsou pozemky většinou zahrad a ostatních ploch, tedy pozemky srovnatelné s předmětným pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], které se nachází ve stejné lokalitě jako sporný pozemek z tohoto řízení. Znalecký ústav uvedl, že ve znaleckém posudku ze dne [datum] pro výpočet nájemného předmětného pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) v k.ú. [obec] byla obvyklá cena zájmového pozemku stanovena na horní hranici obdobných prodávaných pozemků ve [obec] v letech [rok] [rok] tedy 100 Kč za m2. Na základě rozboru kupních cen pozemků prodaných nebo koupených obcí [obec] v letech [rok] [rok] nedošlo prakticky k žádným změnám. Neprojevuje se zde nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků ve srovnatelných a větších obcích v ČR. Lze tedy konstatovat, že nárůst jednotkové obvyklé ceny zájmového pozemku v letech [rok] [rok] by mohl sledovat pouze míru inflace v ČR v průměru 2,84 %. Konkrétní roční inflaci znalecký ústav uvedl za rok [rok] ve výši 2,5 %, v roce [rok] 2,1 %, v roce [rok] 2,8 %, [rok] 3,2 % a v roce [rok] 3,6 %. Opakovaně je připomenuto, že se nejedná o pozemek stavební, nýbrž o pozemek charakteru zahrada nebo ostatní plocha, který není vhodný k zastavění.

32. Jak výše uvedeno, soud při rozhodování o nároku žalobkyně použil jako zásadní důkaz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno], který stanovil výši bezdůvodného obohacení v roce [rok] ve výši 6 Kč/m2 a rok. Předmětem tohoto sporu je bezdůvodné obohacení za rok [rok] a soud pro stanovení bezdůvodného obohacení za uvedené období použil jako důkaz odbornou informaci znaleckého ústavu Znalci a odhadci jak je citováno shora. Při aplikaci závěrů tohoto znaleckého ústavu ohledně meziroční inflace bylo výpočtem stanoveno, že v roce [rok] činí bezdůvodné obohacení 6,15 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,276 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,444 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,636 Kč/m2/rok a v roce [rok] ve výši 6,852 Kč/m2/rok. Částka bezdůvodného obohacení by tedy v roce [rok] za výměru 288 m2 činila 1 771 Kč. Tuto částku soud přiznal žalobkyni jako nárok na bezdůvodné obohacení za sporné období. Žalobkyni bylo tedy přiznáno bezdůvodné obohacení ve smyslu citovaného ustanovení § 2991 občanského zákoníku a to v částce podle znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] a odborné informace znaleckého ústavu Znalci a odhadci a to vč. úroku z prodlení podle § 1970 obč. zákoníku a to dle nařízení vlády č. 351/2012 a to za období od [datum], neboť žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení nároku ve lhůtě do [datum].

33. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 3 308 Kč. V průběhu řízení vzala žalobu zpět o 56 Kč a o tuto částku soud řízení zastavil. Žalovaná částka byla dále ponížena o částku 1 300 Kč, kterou žalovaní už zaplatili. Za situace kdy výše nároku za bezdůvodné obohacení v roce [rok] stanovil soud částkou 1 771 Kč uložil soud žalovaným povinnost zaplacení částky 471 Kč. Ve zbývající části nároku 2 781 Kč byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

34. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žalovaným byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení představuje odměna právního zástupce žalovaných podle § 7 ve spojení s ustanovením § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/96 Sb. a to každého z žalovaných za 4 úkony po 800 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, vyjádření žalovaných k podání žalobkyně ze dne [datum], účast při jednání dne [datum]), dále 4x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 citované vyhlášky, náhrada za promeškaný čas podle § 14 a to za šest půl hodin po 100 Kč a cestovné právního zástupce k jednání v částce 1 429 Kč (výpočet cestovného podle vyhlášky [číslo] ve spojení s vyhláškou [číslo] vyhláškou [číslo] – počet kilometrů [obec] – [okres] a zpět je 214 km, sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel je 4,70 Kč/km jízdy, průměrná spotřeba 4,2 l [číslo] km, cena za 1 litr motorové nafty 47,10 Kč), plus DPH 21 % což je 2 022 Kč, náklady ve výši 11 651 Kč jsou zvýšeny ještě o cenu za znalecký posudek kterou si žalovaní nechali zpracovat ve výši 4 009 Kč, celkem tedy 15 660 Kč. Žalobkyně žalovala částku 3 308 Kč, přiznáno jí bylo 471 Kč, je tedy zřejmé, že žalobkyně byla úspěšná ze 14 % z 86 % neúspěšná a žalovaní tedy mají nárok na zaplacení nákladů řízení v rozsahu 72 %. Z částky 15 660 Kč činí 72 % částku 11 275 Kč Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovaným k rukám právního zástupce žalovaných a to podle § 149 odst. 1 o.s.ř.