4 C 64/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou v právní věci účastníků žalobce: osobní údaje žalobce zastupování státu ve věcech majetkových, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o 2 929 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje o 334 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum].

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 748 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. V té části žaloby, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení částky 1 845 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum], se žaloba zamítá.

IV. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení v částce 432 Kč a to každému z nich v rozsahu jedné poloviny do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou, která byla doručena soudu dne [datum] navrhla, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 929 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 2 928 Kč od [datum] do zaplacení a náklady řízení. Žalobu zdůvodnila tím, že Česká republika byla vlastníkem a [název žalobkyně] byl příslušný hospodařit s pozemkem parcela [číslo] o výměře 186 m2, druh pozemku zahrada, který je zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] pro obec a [katastrální uzemí]. Žalovaní jsou vlastníky nemovitých věcí - pozemku parc. č. St [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům na pozemku parc. [číslo]. Pozemek žalobkyně navazuje na pozemek žalovaných a je součástí oplocené zahrady a jako zaplocená část zahrady je užíván žalovanými. Nemovitosti tvoří společně jeden funkční celek, jsou užívány výlučně žalovanými a to k bydlení a jako zahrada. Užívací vztah k pozemku žalobkyně nebyl mezi žalobkyní a žalovanými smluvně upraven, žalovaní tedy užívají uvedený pozemek bez právního důvodu. Žalobkyni tedy vzniká nárok na bezdůvodné obohacení. Žalobou se žalobkyně domáhá náhrady za užívání sporného pozemku bez právního důvodu žalovanými a to za období od [datum] do [datum]. Výši náhrady za užívání pozemku žalobkyně stanovila jako cenu nájmu podle § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. Výše náhrady za užívání nemovitosti byla stanovena žalobkyní (odborným pracovníkem odboru Hospodaření s majetkem státu, územního pracoviště v [obec] a odborem Odloučené pracoviště [obec]) ve výši 18 Kč/m2/rok.

2. O žalobě rozhodl soud platebním rozkazem ze dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu si žalovaní podali odpor, takže platební rozkaz byl zrušen. Ve vyjádření proti platebnímu rozkazu žalovaní potvrdili, že sporný pozemek užívají, tento je součástí zemědělského půdního fondu. Žalovaní poukázali na to, že žalobkyně jako organizační složka státu nemá aktivní legitimaci, neboť pokud se jedná o pozemky zařazené do zemědělského půdního fondu je povolán vystupovat v takových právních vztazích Státní pozemkový úřad. Žalovaní tedy navrhli, aby řízení bylo zastaveno, neboť nejsou splněny podmínky řízení. I kdyby připustili, že žalobkyně je kompetentní vystupovat v těchto právních vztazích, měla by výše požadovaného nároku být ve výši tzv. pachtu. S odkazem na příslušná zákonná ustanovení uvedli, že cena za 1 m2 by měla činit 7,79 Kč, takže za pozemek o výměře [výměra] v k.ú. [obec] by pachtovné činilo 1 448,94 Kč. Ve svém vyjádření dále žalovaní poukazují na obvyklou výši ročního pachtovného u zemědělské půdy v roce [rok] v horských oblastech jako je k.ú. [obec], ta by byla 0,12 Kč/m2, takže ohledně sporného pozemku o velikosti 186 m2 by bezdůvodné obohacení za žalovanými činilo ročně 25,30 Kč. Žalovaní tedy navrhli zamítnutí žaloby.

3. K námitkám žalovaných se vyjádřila žalobkyně v podání ze dne [datum], v němž poukázala na svou aktivní legitimaci s odkazem na to, že je příslušná s předmětným pozemkem hospodařit ve smyslu § 10 písm. b) a § 11 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Příslušnost hospodaření žalobkyně vyplývá z listu vlastnictví. K námitkám žalovaných ohledně ceny tzv. pachtovného se žalobkyně vyjádřila tak, že sporný pozemek by mohl být v předmětném období pouze pronajat nikoliv propachtován a zejm. je podstatné, že žalobkyně neměla v předmětném období se žalovanými sjednán pacht a žalobou se tedy domáhá vydání bezdůvodného obohacení nikoliv uhrazení dlužného pachtovného.

4. Z provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], [územní celek], [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že vlastníkem pozemku parc. [číslo] o výměře [počet m2] – zahrada, je [osoba] a od [datum] je příslušný hospodařit s majetkem státu [název žalobkyně].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí, [stát. instituce], [stát. instituce], [list vlastnictví], pro [územní celek] a [katastrální uzemí], bylo zjištěno, že žalovaní [celé jméno žalovaného] [celé jméno žalované] jsou vlastníky pozemku parc. St. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a dále pozemku parc. [číslo] o výměře [počet m2] – zahrada a dalších pozemků zapsaných na označeném listu vlastnictví. Mezi účastníky je nesporné, že na zahradu žalovaných navazuje pozemek žalobkyně [číslo] o výměře [počet m2]. Je taky nesporné, že tento pozemek žalovaní užívají.

7. Z interního sdělení žalobkyně ze dne [datum], které je založeno ve spise [spisová značka] bylo zjištěno, že pozemky označené v interním sdělení vč. pozemku žalovaných navazují na zahrady vlastníků jednotlivých rodinných domů a jsou užívány jako zaplocené prostřední nebo koncové části zahrad. Jedná se o pozemky, kudy dříve vedlo koryto potoka [název], a lidé tyto pozemky zrekultivovali na zahrady.

8. Výzvu k úhradě náhrady za bezsmluvní užívání sporného pozemku ze dne [datum] zaslala žalobkyně na adresu žalovaných, přičemž z dodejky je zřejmé, že tuto výzvu obdrželi dne [datum]. Žalovaní byli vyzváni k úhradě za bezsmluvní užívání za období od [datum] do [datum] v částce 3 348 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně urgovala žalované k zaplacení částky 2 929 Kč. Uvedla že dne [datum] byla na její účet připsána pouze částka ve výši 419 Kč. Žalobkyně jako důkaz předložila vyjádření [jméno] [příjmení] ve věci Stanovení nájmu a výše náhrady za bezsmluvní užívání pozemků v k.ú. [obec] v období let [rok] [rok] a to vč. sporného pozemku [číslo]. Z uvedeného vyjádření je zřejmé, že pozemky leží v zastavěné části obce Strání, pozemky navazují na zahrady vlastníků jednotlivých rodinných domů a jsou užívány jako zaplocené, prostřední nebo koncové části zahrad a jsou užívány v jednotném funkčním celku se stavebními pozemky a se stavbami na nich stojících. Náhrada za bezsmluvní užívání pro rok [rok] byla stanovena 16 Kč/m2/rok. Náhrada za bezsmluvní užívání v letech [rok] a [rok] byla stanovena částkou 18 Kč/m2/rok.

9. Jako důkaz byl proveden obsah spisu [spisová značka], tj. spor o obdobný nárok žalobkyně proti žalovaným manželům [příjmení] za pozemky nacházející se v totožné lokalitě a to konkrétně následující důkazy:

10. Ze sdělení Lesů ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že jako správce vodního toku [název] sděluje, že povodí Klanečnice, k.ú. [obec], není stanoveno záplavové území. Není obvyklé, aby správce vodních toků zpracovával a navrhoval záplavové území samostatně drobných vodních toků. Ty jsou řešeny v rámci vyhlašování záplavových území toků vyššího řádu, jehož jsou součástí i drobné vodní toky.

11. Z dopisu Obecního úřadu Strání – stavební úřad ze dne [datum] vyplývá, že manželům [příjmení] bylo sděleno, že pozemky parc. [číslo] v k.ú. [obec] jsou vedeny v platném územním plánu obce Strání jako plocha pro bydlení. Na uvedené parcele nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu k přilehlému rodinnému domu, resp. stavebním pozemku s ním tvoří tato parcela funkční celek. Dopisem ze dne [datum] [územní celek] manželům [příjmení] sdělila, že pozemky které obec Strání prodávala v období od [datum] do současnosti (dopis ze dne [datum]), kdy se jednalo především o zahrady nebo dvory, z důvodu narovnání vztahů po zaměření do katastrální mapy, byly určovány zastupitelstvem obce Strání a cena těchto pozemků se pohybovala od 35 Kč/m2 do 90 Kč/m2.

12. Společnost Povodí Moravy zaslala manželům [příjmení] dopis ze dne [datum], v němž zakreslila rozliv záplavového území v blízkosti pozemků parc. [číslo] s tím, že uvedené parcely se nachází částečně v záplavovém území stoleté povodně toku [název]. Výstavba na těchto pozemcích není vhodná. Záplavové území doposud nebylo stanoveno.

13. Ministerstvo financí dopisem ze dne [datum] ke stížnosti manželů [příjmení] ze dne [datum] sdělilo, že jestliže obec Strání nesplnila svou povinnost podle § 8 zákona č. 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, dne [datum] přešlo vlastnické právo předmětným pozemků na stát, pak požadavek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových na úhradu částek za bezsmluvní užívání sporných pozemků je legitimní a postup úřadu při stanovení ceny byl v souladu s příslušnými právními předpisy.

14. Pro stanovení ceny obvyklého nájmu (náhrady za bezsmluvní užívání) sporného pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], k.ú. [obec] za období od [datum] do [datum] byl v tomto spise ustanoven znalec z oboru ekonomika – ceny a odhady [titul] [jméno] [jméno]. Znalci bylo také uloženo, aby případné rozdíly oproti ceně stanovené úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových objasnil. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v ČR není vydána žádná jednotná oficiální a závazná metodika ani postup či předpis, která by otázku obvyklého nájemného z pozemků konkrétně a jednoznačně řešila. Znalci tedy ve svých odhadech nepostupují zcela jednotně a shodně, nýbrž individuálně podle svých znalostí, zkušeností a svědomí. Jako metodické možnosti odhadu nájemného z pozemku stanovil znalec 1) stanovení obvyklého nájemného porovnacím způsobem a za 2) stanovení obvyklého nájemného z ceny pozemku. Pro využití shora označeného 1) způsobu stanovení nájemného znalec provedl průzkum trhu dotazem zaslaným na obecní úřady 17 obcí. Znalec uvedl, že výsledkem průzkumu trhu nebyl žádný konkr. případ pozemku doložený nájemní smlouvou, výsledky průzkumu trhu týkající se otázky výše nájemného z obdobných pozemků jsou nedostatečné a ocenění nájemného vzhledem k nedostatku cenových údajů nebylo touto metodou provedeno. Druhý způsob stanovení obvyklého nájemného je z ceny pozemku. Jedná se o náhradní určení výše nájemného s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jeho užívání. Metoda je používána jako metoda náhradní, pokud znalec nemá k dispozici údaje o skutečných či inzerovaných pronájmech obdobných nemovitostí. Základem pro stanovení nájemného je v tomto případě cena pozemku a z této ceny se odvodí nájemné ve výši procentuálního podílu. Tento způsob k určení výše obvyklého nájemného vychází z principu, že nájemné z pozemku by mělo být alespoň tak vysoké, aby vlastníkovi pozemku přinášelo každoročně nejméně takový výnos, jako úrok plynoucí z částky rovnající se obvyklé ceně pozemku a uložené v peněžním ústavu. Ocenění znalec provedl podle cenového předpisu jako podklad pro účely stanovení výchozí základní ceny k odvození výše nájemného z ceny pozemku. Oceňovacím předpisem je vyhláška Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb. Znalec uvedl základní cenu pozemku ve výši 440 Kč/m2 a po zhodnocení indexu cenového porovnání činí základní zjištěná cena 110,88 Kč/m2, takže zaokrouhleně 111 Kč/m2. Jako procentuální sazbu nájemného z obvyklé ceny pozemku stanovil znalec 5%, tedy jednotkové nájemné 5,55 Kč/m2 a zaokrouhlené výši 6 Kč/m2 a 1 rok. Znalec dále uvedl, že předmětný pozemek je veden v katastru nemovitostí jako zahrada, je nezastavěný a definici jednoho funkčního celku, která je uvedena v § 9 zákona o oceňování majetku [číslo] nevyhovuje, jelikož souvisle nenavazuje na pozemek druhu zastavěná plocha a nádvoří. Předmětný pozemek parc. [číslo] na pozemek druhu zastavěná plocha nenavazuje, protože je od tohoto pozemku oddělen pozemkem parc. [číslo] zahrada. [obec] pozemků parc. [číslo] parc. St [číslo] jsou od sebe vzdáleny cca 37 m. Za situace, kdy obvyklé nájemné bylo posudkem stanoveno částkou 6 Kč/m2/rok a při výměře pozemku [výměra] bylo roční nájemné stanoveno částkou 1 596 Kč a nájemné za období od [datum] do [datum] částkou 4 788 Kč.

15. Žalovaný se závěry znaleckého posudku souhlasil. Žalobkyně se závěry znaleckého posudku nesouhlasila, navrhla výslech znalce při jednání. Výslech znalce nebylo možné realizovat - znalec zemřel.

16. Žalobkyně k obsahu znaleckého posudku namítla, že podstatný rozdíl ve stanovení ceny nájmu předmětným znaleckým posudkem a částkou požadovanou žalobkyní spočívá ve vyhodnocení posuzovaného pozemku a to zda pozemek je užíván v jednotném funkčním celku s pozemky žalovaného. Stanovisko žalobkyně v tomto směru je takové, že dle stanoviska žalobkyně zahrada žalovaného a sporný pozemek tvoří jednotný funkční celek. K námitce žalobkyně v tomto směru znalec doplnil znalecký posudek a na původním závěru, že se nejedná o jednotný funkční celek, trval a své stanovisko podrobně zdůvodnil ve vyjádření ze dne [datum].

17. Vzhledem k tomu, že stejný nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení za stejné období, tedy od [datum] do [datum] a to za sousední pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] byl řešen ve sporu vedeném žalobkyní [příjmení] republikou proti žalovaným [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], soud usnesením ze dne [datum] řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka].

18. Ze spisu [spisová značka] bylo zjištěno, že soud o nároku žalobkyně rozhodl rozsudkem ze dne [datum], tak že nároku žalobkyně vyhověl z části a uložil žalovaným povinnost zaplatit částku 5 100 Kč s úrokem z prodlení a žalobu o částku 11 172 Kč s úrokem z prodlení zamítl. Z obsahu spisu [spisová značka] a rozsudku bylo zjištěno, že ke stanovení obvyklého nájemného vyžádal soud znalecký posudek znalce [jméno] [příjmení], který však v řízení nebyl využit, a to pro zásadní nesrovnalosti, opakované dopracování a přetrvávající nepřesnosti tohoto znaleckého posudku. Ve sporu byly závěry znalce [jméno] [příjmení] revidovány znaleckým posudkem č. ZÚ [číslo] [rok] vypracovaným znaleckým ústavem [znalecký ústav] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova]. Také ze znaleckého posudku tohoto ústavu vyplynulo, že sporný pozemek netvoří jednotný funkční celek se stavebním pozemkem a to z důvodu rozdílných vlastníků. Znalecký posudek tohoto znaleckého ústavu vycházel z ceny pozemku ve výši 100 Kč/m2 a při ročním nájemném za 1 m2 jako 5% z obvyklé ceny byla stanovena částka nájemného 5 Kč/m2/rok. Jak výše uvedeno, takto stanovená cena nájemného se týká pozemku parc. č [číslo], který má totožné parametry jako sporný pozemek v tomto řízení [číslo] s tím rozdílem, že má pouze jinou výměru.

19. V řízení ve věci [spisová značka] byl také vyslechnut zástupce znaleckého ústavu [titul] [příjmení] [příjmení], který při hodnocení pozemku jako nevhodného k zástavbě vyšel z faktického stavu jeho užívání, uvedl, že pozemek je sice evidován jako zastavitelný, fakticky se na něm bez nutnosti dalších nákladných úprav stavět nedá, neboť se nachází v záplavovém území. Pozemek je nutno posuzovat podle reálného užívání a proto byl posuzován jako ostatní plocha, nikoliv jako pozemek stavební. Soud v řízení [spisová značka] tedy dospěl k závěru, že žalovaní užívají pozemek [číslo] přičemž cena nájmu za 1m2 a 1 rok je 5 Kč. Žalobkyni v tomto řízení tedy byl přiznán nárok za bezdůvodné obohacení v celkové výši 5 100 Kč.

20. Proti tomuto rozsudku si žalobkyně podala odvolání. Ve věci rozhodl [název soudu], pobočka ve [obec], rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací] tak, že rozsudek soudu 1. stupně ve výroku o povinnosti zaplatit bezdůvodné obohacení potvrdil.

21. Žalobkyně s ohledem na nesouhlas se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] zadala zpracování znaleckého posudku ke stanovení obvyklé ceny nájemného a to společností x [právnická osoba] - [obec]. Znalecký posudek společnosti [právnická osoba] doložila žalobkyně jako důkaz vč. dodatku [číslo] k uvedenému znaleckému posudku. Tento znalecký ústav dospěl k závěru, že cena sporné nemovitosti za 1m2 činí 390 Kč, takže nájemné za pozemek parc. [číslo] v roce [rok] činilo 4 392 Kč, v roce [částka], a v roce [rok] činilo 4 668 Kč.

22. Tento znalecký posudek byl doložen i do jiných sporů probíhajících u zdejšího soudu ve věcech bezdůvodného obohacení jiných pozemků nacházejících se v téže lokalitě jako sporný pozemek. Posudek byl doložen i do sporu vedeného žalobkyní [příjmení] [anonymizováno] proti manželům [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení] ve věci [spisová značka]. V tomto řízení byl dne [datum] vyslechnut při jednání pověřený zaměstnanec znaleckého ústavu [právnická osoba] [jméno] [příjmení]. Uvedený znalec uvedl, že dle jeho názoru je nutné pozemek [číslo] ohledně kterého je v tomto řízení požadováno bezdůvodné obohacení, oceňovat jako součást funkčního celku využívaného žalovanými, tedy jako část funkčního celku s jejich rodinným domem. Znalec uvedl, že se jedná o pozemek, který přiléhá k pozemku žalovaných a je připlocený k pozemku žalovaných. To, že je vlastníkem žalobkyně, nemá vliv na skutečnost, zda jde či nejde o funkční celek. Znalec dále uvedl, že pokud by pozemek šel do prodeje na běžný trh, pro případné zájemce by neměl takovou hodnotu, jak je uvedeno ve znaleckém posudku, neboť by musel být hodnocen jakožto stavební pozemek bez možnosti stavět. Jeho obvyklá cena by pak byla stanovena jako nižší. Uvedl dále, že stanovená cena ve znaleckém posudku znaleckého ústavu [znalecký ústav] [anonymizováno] odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, jeho obvyklá cena by byla nižší. Aby znalecký ústav takovou obvyklou cenu zjistil, bylo by třeba porovnat situaci na místním trhu a výslovně uvedl„ těžko nyní hodnotit, v jaké výši by se pohybovala, muselo by se zohlednit to, že například nemá přístupovou cestu, dále by bylo třeba zkoumat, jak moc případné povodně omezují užívání pozemku. Kdyby pozemek žalobkyně užíval někdo jiný, tak pro účely bezdůvodného obohacení by bylo třeba ocenit pozemek nikoliv jako funkční celek, ale jakožto samostatný pozemek a z této částky by pak obvyklé nájemné odpovídalo výši 4,5 %“.

23. Z provedených důkazů vzal soud za prokázáno, že vlastníkem sporného pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] je žalobkyně a tento pozemek je užíván žalovaným bez právního důvodu, mezi účastníky nedošlo k uzavření žádného právního vztahu, ze kterého by vyplývalo, že žalovaný užívá pozemek oprávněně. K druhu pozemku bylo zjištěno, že pozemek se nachází v blízkosti vodního toku [název], v minulosti byl opakovaně zaplaven a veřejnou vyhláškou ze dne [datum] bylo stanoveno, že se pozemek nachází v záplavovém území. Pozemek je sice v územním plánu evidován v části určené pro bydlení, nicméně nelze na něj umístit rodinný dům, nýbrž pouze doplňkovou stavbu.

24. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:

25. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala vydání bezdůvodného obohacení za dobu od [datum] do [datum], posuzoval soud projednávanou věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o.z.), podle příslušných ustanovení o.z.

26. Podle § 2991 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2) téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2999 odst. 1 o.z. Není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. Podle § 9 odst. 2 písm. a) bod 3 zákona č. 151/1997 Sb. ve znění účinném k [datum] se [ulice] pozemky pro účely oceňování dále člení na nezastavěné pozemky evidované v katastru nemovitostí v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, v jednotném funkčním celku. Jednotným funkčním celkem se rozumějí pozemky v druhu pozemku zahrady nebo ostatní plochy, které souvisle navazují na pozemek evidovaný v katastru nemovitostí v druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří se stavbou, se společným účelem jejich využití. V jednotném funkčním celku může být i více pozemků druhu pozemku zastavěná plocha a nádvoří. Podle § 9 odst. 5 z. č. 151/1997 Sb. Pro účely oceňování se pozemek posuzuje podle stavu uvedeného v katastru nemovitostí. Při nesouladu mezi stavem uvedeným v katastru nemovitostí a skutečným stavem se vychází při oceňování ze skutečného stavu.

27. K ocenění Pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], přičemž po skutkové stránce měl za to, že Pozemek netvoří jednotný funkční celek s druhem pozemku zastavěná plocha a nádvoří, a to z důvodu absence bezprostředního navázání na pozemek evidovaný jako zastavěná plocha. Zcela přesvědčivými se jevily také závěry revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba], který byl vyžádán v řízení ve věci [spisová značka] jak je citováno shora. Závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] i znaleckého ústavu [právnická osoba] jsou řádně odůvodněné a závěry jsou téměř totožné. Zatímco znalec [příjmení] [jméno] hodnotí nájemné u pozemku parc. [číslo] částkou 6 Kč/m2/rok, znalecký ústav [právnická osoba] ocenil sousední pozemek parc. [číslo] totožného charakteru a za stejné časové období částkou 5 Kč/m2/rok. Pro vyčíslení bezdůvodného obohacení se soud v daném případě ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno], tedy že bezdůvodné obohacení činí 6 Kč/m2/rok, tudíž bezdůvodné obohacení za rok činí 1 576 Kč (6 Kč x 266 m2), a za tři roky činí bezdůvodné obohacení 4 788 Kč.

28. Soud při stanovení výše bezdůvodného obohacení nevzal v úvahu znalecký posudek [znalecký ústav] [anonymizováno], neboť správnost závěrů znaleckého posudku se nepodařilo odstranit ani výslechem znalce [titul] [jméno] [příjmení], vyslechnutého jak výše uvedeno v řízení ve věci [spisová značka]. Znalecký posudek vycházel z předpokladu, které neodpovídali skutkovým zjištění, zejm. že je pozemek sice veden jako pozemek stavební, ovšem bez možnosti stavět, což se v posudku neprojevilo, dále pozemek byl opakovaně zaplaven a znalec uvedl, že nadále je třeba zkoumat, jak moc povodně omezují užívání. Výše náhrady za užívání se odvíjí nikoliv od obvyklé ceny věci, nýbrž od ceny v níž se promítají také osobní poměry žalovaného jako případného kupujícího, kdy znalec sám při výslechu jak výše uvedeno uvedl, že stanovená obvyklá cena odpovídá tržní ceně pouze v případě, že by se pozemek prodával žalovaným, zatímco kdyby se prodával jiným třetím osobám, byla by obvyklá cena nižší. Dle žalobkyní odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Co 1711/2019 není vyloučeno, aby obvyklá cena byla stanovena s přihlédnutím k dalším skutečnostem, které ohledně oceňovaných pozemků vyjdou najevo, mj. i vzhledem k tomu, zda právní nebo jiné reálně existující překážky brání jejich využití dle účinného územního plánu. V projednávané věci se jedná právě o uvedenou situaci, kdy reálně existují překážky bránící využití pozemku dle účinného územního plánu. Sporný pozemek je v platném územním plánu obce sice veden jako plocha pro bydlení, na uvedené adrese však nelze umístit rodinný dům, pouze doplňkovou stavbu. Sporný pozemek tedy nemůže být oceňován jako pozemek stavební.

29. Pro vznik povinnosti k vydání bezdůvodného obohacení se vyžaduje existence obecných předpokladů, které musí být splněny v každém případě neoprávněného majetkového prospěchu. Jedná se o nabytí majetkových hodnot fyzickou nebo právnickou osobou (obohaceným),„ protiprávnost“ obohacení (nespravedlivý důvod), majetkovou újmu jiného subjektu (ochuzeného) a příčinnou souvislost mezi neoprávněným nabytím majetkového prospěchu obohaceným a majetkovou ztrátou ochuzeného. Musí být na jisto postaveno, kdo se obohatil na čí úkor (I. ÚS 2617/11). V daném případě došlo k užívání majetku žalobkyně žalovaným bez spravedlivého důvodu. Protože neoprávněný majetkový prospěch vznikající v důsledku uvedeného jednání žalovaného má povahu výkonu práva, je nutno rozhodnout o jeho vydání ve smyslu ust. § 2999 odst. 1 o.z. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že vlastnické právo k Pozemku svědčí České republice, ani oprávnění žalobkyně s majetkem státu nakládat, stejně tak nebylo mezi účastníky sporu o rozsahu a fakticitě užívání, kdy žalovaný v průběhu celého soudního řízení doznával, že Pozemek užívá v jeho celém rozsahu. Spornou skutečností v řízení byla pouze výše požadovaného bezdůvodného obohacení představovaného obvyklým nájemným za užívání pozemku. K ocenění pozemku nutno shrnout, že se soud zcela ztotožnil se závěry znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno].

30. Vzhledem k tomu, že [titul] [jméno] se ve sporu vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zabýval stanovením obvyklého nájemného (náhrada za bezsmluvní užívání) za období let [rok] – [rok] a předmětem tohoto sporu je bezsmluvní užívání za rok [rok] bylo třeba určit jaká byla valorizace cen pozemků v k.ú. [obec] a to v lokalitě, kde se nachází sporný pozemek. Vzhledem k tomu, že sporný pozemek se nachází ve stejné lokalitě jako pozemek parc. [číslo] o který je veden spor v řízení sp. zn. [spisová značka] použil soud jako důkaz odbornou informaci znaleckého ústavu Znalci a odhadci – znalecký ústav spol. s r.o. ze dne [datum]. Tento znalecký ústav v odborném vyjádření poměrně podrobně vyznačil míru a průběh inflace v posledních 11 letech tedy od roku [rok] do roku [rok], dále pro informaci uvedl vývoj průměrných kupních cen stavebních pozemků v ČR do roku [rok], dále průměrné jednotkové kupní ceny stavebních pozemků obcí okresu [obec] s počtem obyvatel do 2 tis. a s počtem obyvatel 2 – 10 tis. obyvatel a trend vývoje do roku [rok]. V další tabulce je uveden nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků od roku 2016 do roku 2021. Ve velmi podrobné tabulce znalecký ústav uvedl prodeje a výkupy pozemků subjektem [územní celek] pro rok [rok] až rok [rok] přičemž z tabulky je zřejmé, že pozemky s kupní jednotkovou cenou vyšší než 100 Kč za m2 jsou již zastavěny stavbami nebo jsou stavebními pozemky, které jsou územním plánem určeny pro bydlení, pro občanské vybavení, pro technickou infrastrukturu. Pozemky prodané nebo koupené obcí s jednotkovou kupní cenou 30 – 100 Kč za mě2 jsou pozemky většinou zahrad a ostatních ploch, tedy pozemky srovnatelné s předmětným pozemkem parc. [číslo] v k.ú. [obec], které se nachází ve stejné lokalitě jako sporný pozemek z tohoto řízení. Znalecký ústav uvedl, že ve znaleckém posudku ze dne [datum] pro výpočet nájemného předmětného pozemku parc. [číslo] (dříve parc. [číslo]) v k.ú. [obec] byla obvyklá cena zájmového pozemku stanovena na horní hranici obdobných prodávaných pozemků ve [obec] v letech [rok] [rok] tedy 100 Kč za m2. Na základě rozboru kupních cen pozemků prodaných nebo koupených obcí [obec] v letech [rok] [rok] nedošlo prakticky k žádným změnám. Neprojevuje se zde nárůst jednotkových kupních cen stavebních pozemků ve srovnatelných a větších obcích v ČR. Lze tedy konstatovat, že nárůst jednotkové obvyklé ceny zájmového pozemku v letech [rok] [rok] by mohl sledovat pouze míru inflace v ČR v průměru 2,84 %. Konkrétní roční inflaci znalecký ústav uvedl za rok [rok] ve výši 2,5 %, v roce [rok] 2,1 %, v roce [rok] 2,8 %, [rok] 3,2 % a v roce [rok] 3,6 %. Opakovaně je připomenuto, že se nejedná o pozemek stavební, nýbrž o pozemek charakteru zahrada nebo ostatní plocha, který není vhodný k zastavění.

31. Jak výše uvedeno, soud při rozhodování o nároku žalobkyně použil jako zásadní důkaz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno], který stanovil výši bezdůvodného obohacení v roce [rok] ve výši 6 Kč/m2 a rok. Předmětem tohoto sporu je bezdůvodné obohacení za rok 2018 a soud pro stanovení bezdůvodného obohacení za uvedené období použil jako důkaz odbornou informaci znaleckého ústavu Znalci a odhadci jak je citováno shora. Při aplikaci závěrů tohoto znaleckého ústavu ohledně meziroční inflace bylo výpočtem stanoveno, že v roce [rok] činí bezdůvodné obohacení 6,15 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,276 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,444 Kč/m2/rok, v roce [rok] ve výši 6,636 Kč/m2/rok a v roce [rok] ve výši 6,852 Kč/m2/rok. [příjmení] bezdůvodného obohacení by tedy v roce [rok] za výměru 186 m2 činila 1 167 Kč. Tuto částku soud přiznal žalobkyni jako nárok na bezdůvodné obohacení za sporné období. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu zpět o částku 334 Kč a kromě toho bylo přihlédnuto k tomu, že žalovaní už zaplatili žalobkyni 419 Kč. Soud tedy zastavil řízení o částku 334 Kč, o kterou byla žaloba vzata zpět, a snížil částku o 419 Kč, která byla zaplacena, a žalobkyni byl přiznán nárok ve výši 748 Kč jako bezdůvodné obohacení za sporný pozemek za rok [rok]. Tato částka byla žalobkyni přiznána včetně úroku z prodlení podle § 1970 obč. zákoníku a to podle nařízení vlády 351/2012 a to za období od [datum] do zaplacení, neboť žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení nároku do [datum].

32. Žalobkyně žalobou požadovala zaplacení částky 2 929 Kč. Po částečném zastavení řízení o nároku 334 Kč a přiznané výši 748 Kč byla ve zbytku žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

33. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním [anonymizováno]. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb., výše paušální náhrady, která náleží účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, činí 300 Kč za každý úkon. V souzené věci činí za tři úkony (odpor proti platebnímu rozkazu, vyjádření ze dne [datum] a jednání dne [datum]) náhrada nezastoupeného účastníka celkem 3x po 300 Kč, tedy 900 Kč. Podle § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Jak výše uvedeno, žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 929 Kč, bylo jí přiznáno pouze 748 Kč, je tedy zřejmé, že žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 26 % a neúspěšná v rozsahu 74 %. Žalovaní tedy mají nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 48 %, což z částky 900 Kč činí 432 Kč.