4 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl samosoudkyní JUDr. Jaroslavou Hamadovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v obec obec soudní poplatek ve výši částka do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené faktury za převoz do protialkoholní záchytné stanice v obec dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, ačkoli jí byla řádně doručena v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 a 4 o.s.ř.

3. Jelikož účastníci konkludentně souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, mezi které patří úřední záznam Policie ČR ze dne datum a související záznam o dopravě osoby do záchytné stanice. Dle záznamu byla dechovou zkouškou zjištěna hladina alkoholu 2,37 promile. Tato skutečnost je potvrzena záznamem o předání osoby do protialkoholní a protitoxikomanické stanice. Předložen byl i technický průkaz vozidla registrační značka, kterého bylo užito k převozu žalované do místa určení. Výše nákladů na použití tohoto vozidla vyčíslené částkou ve výši částka je patrná z vyčíslení nákladů vzniklých Policii ČR a protokolu o vyčíslení nákladů za použití služebního dopravního prostředku. Nesplnění povinnosti uhradit uvedenou částku je vyplývá z nutnosti zaslat žalované výzvu k zaplacení ze dne datum a datum, kterou si dle doručenky osobně převzala.

4. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.

5. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách v platném znění, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.

6. Soud dospěl na základě zjištěného skutkového stavu, zejména z listinných důkazů a s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením k závěru, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaná byla v důsledku podnapilosti zajištěna zaměstnanci žalobkyně. Pro přítomnost alkoholu v dechu byla dne datum eskortována do protialkoholní záchytné stanice nemocnice nemocnice, a.s., kde byla povinna se podrobit ošetření a pobytu pro svoji opilost. V důsledku těchto skutečností jí vznikla povinnost hradit náklady za dopravu, ošetření a pobyt v záchytné stanici. Žalobkyně v souvislosti s jednáním žalované vynaložila náklady na jeho převoz do záchytné stanice, které následně vyčíslila částkou ve výši částka. Přestože byla k úhradě dlužné pohledávky žalovaná písemně vyzývána, setrvala v nečinnosti. V průběhu řízení nijak neprokázala a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by dlužnou částku do dnešního dne uhradila. Žalobkyně tak na základě předložených listinných důkazů prokázala svůj nárok. Soud tedy žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku ve výši částka s příslušenstvím.

7. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, je povinna v souladu s ustanovením § 1968 a násl. občanského zákoníku zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost pohledávky dle druhé výzvy k zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen podle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým je stanovena mimo jiné výše úroku z prodlení. Soud tedy vyhověl žalobě i v části týkající se úroku z prodlení a rozhodl tak, jak je ve výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůta k plnění peněžitých nároků byla soudem stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., podle něhož uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.

8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka představující částka za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je od placení soudního poplatku ex lege osvobozena, uložil soud povinnost zaplatit soudní poplatek žalované podle výsledku sporu v souladu s § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle něhož je-li žalobce osvobozen od placení soudních poplatků, zaplatí soudní poplatek žalovaná, nemá-li proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Soudní poplatek činí podle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků částka. Žalovaná je proto povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Uherském Hradišti soudní poplatek v částce částka, jak je ve výroku III. rozsudku stanoveno. Pariční lhůta byla i zde ponechána třídenní.

10. S odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.