4 C 81/2022
č. j. 4 C 81/2022-37
V PLATNOSTIOkresní soud v Uherském Hradišti rozhodl ve věci o náhradě škody způsobené zaměstnancem při správě svěřených hodnot, když žalovaná uznala písemně dluh ve výši 3 886 Kč, avšak neuhrazený. Soud se opřel o § 252 odst. 1 a § 259 zákoníku práce, podle nichž zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou schodkem na svěřených hodnotách, pokud byla dohoda o odpovědnosti uzavřena písemně. Na základě uznání dluhu v písemné formě a nevyvrácení jeho obsahu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Rozsudek vyslovil povinnost žalované zaplatit částku 3 886 Kč s úrokem z prodlení a nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Plný text
Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Hamadové a přísedících Bc. Renaty Rašticové a Dany Nožičkové v právní věci účastníků žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované o 3 886 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 886 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 886 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně navrhla vydání shora uvedeného rozsudku. Žalobu zdůvodnila tím, že mezi účastníky byl uzavřen pracovně právní vztah na základě pracovní smlouvy ze dne datum, kdy žalovaná byla přijata na pracovní pozici pracovník přepážky - specialista s místem výkonu práce na pracovišti místo obec. Pracovní poměr se žalovanou byl ukončen ve zkušební době ze strany žalobkyně. S žalovanou byla uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování při sjednání pracovního poměru. Předmětem žaloby je náhrada škody – schodku v celkové výši 3 886 Kč. Schodek ve výši 885 Kč byl zjištěn při uzávěrce pokladny na přepážce obsluhované žalovanou dne datum. Z tohoto schodku uhradila žalovaná částku 423 Kč, takže neuhrazena zůstává částka 462 Kč. Další schodek ze dne datum byl zjištěn ve výši 3 424 Kč. Žalovaná škodu v obou případech uznala, zavázala se k úhradě. Ani přes výzvy či upomínky nebyla celá výše schodku uhrazena.
2. O žalobě rozhodl soud elektronickým platebním rozkazem ze dne datum. Platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, byl tedy usnesením ze dne datum zrušen.
3. Usnesením ze dne datum vyzval soud oba účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání a zároveň byli poučeni, že nevyjádří-li se ve lhůtě 7 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, žalovaná se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, soud tedy vycházel z toho, že souhlasí s tím, aby bylo rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Žalobkyně o svém tvrzení uvedeném v žalobě předložila listinné důkazy. Jedná se o pracovní smlouvu, kterou uzavřeli žalobkyně jako zaměstnavatel, žalovaná jako zaměstnanec, dne datum, a dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování ze dne datum. Podle pracovní smlouvy se žalovaná zavázala nastoupit do práce dne datum s tím, že bude pracovat jako pracovnice přepážky – specialista s místem výkonu práce místo obec. Dalšími důkazy jsou listiny označené jako Deník pokladních přebytků a schodků, z nichž bylo zjištěno, že dne datum byl zjištěn u žalované schodek 885 Kč a dne datum schodek ve výši 3 424 Kč. Žalovaná dne datum uznala dluh ve výši 885 Kč představující schodek na svěřených hodnotách co do důvodu i výše a zavázala se tento schodek splácet po 100 Kč počínaje měsícem následujícím po uzavření dohody. Zároveň byla také sjednána ztráta výhody splátek. Z potvrzení o úhradě schodku bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 423 Kč a to dne datum. Ohledně dalšího schodku ve výši 3 424 Kč podepsala žalovaná listinu označenou jako Uznání dluhu a dohoda o způsobu jeho úhrady a to ze dne datum. Z této listiny vyplývá, že žalovaná uznala svůj dluh představující schodek na svěřených hodnotách zjištěný dne datum a to co do důvodu i výše 3 424 Kč a zavázala se tuto částku zaplatit do 20. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po uzavření této dohody a to v hotovosti na pokladně. Výzvou ze dne datum vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě sporného dluhu. Upomínku k úhradě zaslala žalobkyně s datem datum.
5. Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.
6. Podle § 252 odst. 1 zákoníku práce, byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Podle odst. 4 citovaného zákonného ustanovení, dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně.
7. Podle § 259 zákoníku práce, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.
8. Podle § 263 odst. 2 zákoníku práce, uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svou povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.
9. Z provedených důkazů a v návaznosti na citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Žalovaná byla zaměstnancem žalobkyně, uzavřela dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty. Žalobkyně ve dvou případech zjistila na svěřených hodnotách schodek, přičemž žalovaná uznala písemně svůj dluh představující schodek na svěřených hodnotách co do důvodu i výše jak je popsáno shora, nicméně na základě dvou uznávacích prohlášení dluh v celkové výši neuhradila. Za použití ustanovení § 2053 obč. zákoníku, podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá, z čehož vyplývá, že uznáním dluhu co do důvodu i výše je spojena vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání trval. Žalovaná žádným způsobem nevyvrátila obsah uznání dluhu.
10. Jak výše uvedeno, rozhodl soud bez nařízení jednání za splnění podmínek § 115a o.s.ř.
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení, kterou požadovala ve výši 1 000 Kč, a to za zaplacený soudní poplatek 400 Kč a 2x paušální náhrada hotových výdajů žalobkyně podle § 151 odst. 3 o.s.ř. vyhlášky č. 254/2015 Sb., tedy po 300 Kč za každý úkon. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.). Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozsudkem plněny včas a dobrovolně, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.